Little Nightmares III je pokračování série hororových plošinovek a poprvé nabízí možnost kooperace, kdy hru můžete dohrát s jedním online kamarádem, nebo sólo s AI parťákem. Autoři této hry již nejsou původní Tarsier Studios, ti se šli věnovat své nové originální hře REANIMAL a o vývoj tohoto titulu se postaralo studio Supermassive Games, které pracovalo na portech předešlého dílu.
Hlavními hrdiny jsou zde nejlepší kamarádi Low a Alone, kteří se společným úsilím snaží uprchnout ze světa jménem Nowhere, plného nebezpečí, bludů a nočních můr. V současné chvíli jsou uvězněni na místě zvaném The Spiral, což je shluk několika děsivých lokací, mezi kterými lze cestovat skrze zrcadla.
Spolupráce je základem úspěšného postupu vpřed. Low má vlastní luk, kterým může zasáhnout vyvýšené cíle, přetnout provazy nebo sejmout letící nepřátele. Alone má zase hasák, za jehož pomoci může rozdrtit omráčené nepřátele, rozbíjet bariéry nebo ho použít k manipulaci různých strojů. Důležité je taky přežít. Ve světě na ně číhá spousta monster, před kterými musejí utéct, bedlivě se schovat, nebo se případně bránit i násilím.
Marcia M.
Když jsem se dozvěděla, že na Little Nightmares III nebudou dělat původní vývojáři, trošku jsem se "zhrozila", protože první dva díly jsou pro mě ohromná srdcovka. Svou kvalitou zpracování, atmosférou, audiovizuálem, a tím, co v hráči dokážou vyvolat, jsou bezkonkurenční a nasadili laťku vysoko.
Po včerejším dohrání (5 hodin) však můžu s úlevou říct, že mé "zhrození" bylo naštěstí zbytečné. Opravu to je Little Nightmares. A na první dva díly určitě nemá, ale rozhodně se nejedná o zklamání. Přišlo mi, že se Supermassive Games snažili uchopit předlohu, jak jen nejlépe dovedou. Atmosféru udržet dokázali, což je asi to nejdůležitější. Soundtrack, ač není tak zapamatovatelný, je na místě a svět je o něco víc ponurý a vybledlejší, než jsme zvyklí, což se dá říct i o dvojici hrdinů.
Po dvojce bylo jasné, že nejspíš přijde kooperace. Měla jsem obavu, jak si to jakožto sólo hráč zahraju. Umělá inteligence našeho společníka se mi chovala v pohodě, malinko otálela asi jen na dvou místech, ale jinak nebyl problém. Nevím jak z druhé strany - hrála jsem za Low, a AI ovládala Alone. Nabízela by se lokální kooperace, ale ta ve hře bohužel není, což když si přečtete dojmy na Steamu, dost zamávalo s hodnocením. A jak se hra chová v online kooperaci také posoudit nedokážu, ale pokud jste se báli, jak si to zahrajete sami, nemusíte.
Celé pojetí se mi nakonec moc líbilo, ale nemohla jsem se ubránit dojmu, že tu a tam se jedná o do očí bijící fanservice. A pokud jste v prvních dvou dílech ocenili momenty výzvy, kdy něco vycházelo dost na těsno - ať už to bylo doskok nebo útěk před jasnou smrtí, tady Vám až tolik o život nejde. Třetí díl hodně odpouští doskoky, útěkové pasáže mi nepřišly tak náročné a málo kdy (oproti předchozím dílům) umřete rukou nepřítele. A nemyslím si, že by mi to šlo líp, než když jsem hrála před 4 lety dvojku. Když jsem dostala do ruky baterku, tak mi bylo jasné, že se budu zase nervovat při míření světlem na nepřátele, abych je udržela nehybné, ale ten moment nikdy nepřišel. Na jednu stranu to byla úleva. Úleva, že mi nepraskne žilka a taky úleva, že se neopakuje herní mechanika, ale přece jen mi to trošku chybělo - ten pocit zoufalství, že přes tohle se možná nedostanu. A když jsem u míření, tak tady došlo k dalšímu ulehčení - už nemusíte mířit u házení předmětů na tlačítko, ani když střílíte lukem. Pokud si vzpomenete na jedničku, tam jste mohli velmi jednoduše spadnout z potrubí nebo prkna, protože jste třeba neodhadli prostředí a šli moc do boku. Tady nic takového většinou nejde, prostě jste chycení v animaci přechodu přes prkno a spadnout se vám omylem nepodaří - další velké ulehčení. A abych to zakončila pozitivně, v jedné části je pěkná nová mechanika, která se vývojářům moc povedla. (nebudu prozrazovat)
TL;DR
Trojka je velmi povedená hra sama o sobě, obstojné pokračování série, které však své předchůdce nepřekoná. Atmosféru si drží, audiovizuálem nezklame, ale nejspíš nepotěší velké ulehčení spousty mechanik. Zkrátka jsem neměla dojem, že mám osud Low a Alone tolik ve svých rukou. Hru však jakožto nadšenec série doporučuju. (ve slevě)
P.S.: To, že se postavičky nejmenují Forever a Alone mi přijde jako velmi promarněný potenciál! (:
P.S.2: Těším se na REANIMAL!
Po včerejším dohrání (5 hodin) však můžu s úlevou říct, že mé "zhrození" bylo naštěstí zbytečné. Opravu to je Little Nightmares. A na první dva díly určitě nemá, ale rozhodně se nejedná o zklamání. Přišlo mi, že se Supermassive Games snažili uchopit předlohu, jak jen nejlépe dovedou. Atmosféru udržet dokázali, což je asi to nejdůležitější. Soundtrack, ač není tak zapamatovatelný, je na místě a svět je o něco víc ponurý a vybledlejší, než jsme zvyklí, což se dá říct i o dvojici hrdinů.
Po dvojce bylo jasné, že nejspíš přijde kooperace. Měla jsem obavu, jak si to jakožto sólo hráč zahraju. Umělá inteligence našeho společníka se mi chovala v pohodě, malinko otálela asi jen na dvou místech, ale jinak nebyl problém. Nevím jak z druhé strany - hrála jsem za Low, a AI ovládala Alone. Nabízela by se lokální kooperace, ale ta ve hře bohužel není, což když si přečtete dojmy na Steamu, dost zamávalo s hodnocením. A jak se hra chová v online kooperaci také posoudit nedokážu, ale pokud jste se báli, jak si to zahrajete sami, nemusíte.
Celé pojetí se mi nakonec moc líbilo, ale nemohla jsem se ubránit dojmu, že tu a tam se jedná o do očí bijící fanservice. A pokud jste v prvních dvou dílech ocenili momenty výzvy, kdy něco vycházelo dost na těsno - ať už to bylo doskok nebo útěk před jasnou smrtí, tady Vám až tolik o život nejde. Třetí díl hodně odpouští doskoky, útěkové pasáže mi nepřišly tak náročné a málo kdy (oproti předchozím dílům) umřete rukou nepřítele. A nemyslím si, že by mi to šlo líp, než když jsem hrála před 4 lety dvojku. Když jsem dostala do ruky baterku, tak mi bylo jasné, že se budu zase nervovat při míření světlem na nepřátele, abych je udržela nehybné, ale ten moment nikdy nepřišel. Na jednu stranu to byla úleva. Úleva, že mi nepraskne žilka a taky úleva, že se neopakuje herní mechanika, ale přece jen mi to trošku chybělo - ten pocit zoufalství, že přes tohle se možná nedostanu. A když jsem u míření, tak tady došlo k dalšímu ulehčení - už nemusíte mířit u házení předmětů na tlačítko, ani když střílíte lukem. Pokud si vzpomenete na jedničku, tam jste mohli velmi jednoduše spadnout z potrubí nebo prkna, protože jste třeba neodhadli prostředí a šli moc do boku. Tady nic takového většinou nejde, prostě jste chycení v animaci přechodu přes prkno a spadnout se vám omylem nepodaří - další velké ulehčení. A abych to zakončila pozitivně, v jedné části je pěkná nová mechanika, která se vývojářům moc povedla. (nebudu prozrazovat)
TL;DR
Trojka je velmi povedená hra sama o sobě, obstojné pokračování série, které však své předchůdce nepřekoná. Atmosféru si drží, audiovizuálem nezklame, ale nejspíš nepotěší velké ulehčení spousty mechanik. Zkrátka jsem neměla dojem, že mám osud Low a Alone tolik ve svých rukou. Hru však jakožto nadšenec série doporučuju. (ve slevě)
P.S.: To, že se postavičky nejmenují Forever a Alone mi přijde jako velmi promarněný potenciál! (:
P.S.2: Těším se na REANIMAL!
MatejQ004
M.a.t.t.
Vivaldi
Lukotic248
Pro: Atmosféra, audiovizuální zpracování, kooperace (online), moc pěkná nová mechanika, lze si hru užít i solo, vyvolá a drží napětí
Proti: Fanservice?, schází lokální kooperace, ulehčení obtížnosti - házení, míření, padání