Lara Croft and the Temple of Osiris

Tak nám autoři kozaté Lary Croft alias Tomb Raiderky představili už dvanáctý díl a jakožto milovník této archeologicko-adventurské série jsem nemohl odolat a konečně zapsat zářez na pažbu opět v podobném vizuálu ve smyslu izometrického pohledu shora jako v předchozím dílu Gurdian of Light. Vzhledem k tomu, že jsem se už minule s touhle novinkou tak nějak sžil, tak jsem už tušil, co můžu očekávat, no klasika je za mě povedenější, v tomto díle jsem navíc neskutečně jako špaček nadával na ovládání.

Co se týče příběhu, je slabší - archeoložka se, jak název napovídá, ocitá v Egyptě, kam se vydala společně se sokem z branže Carterem Bellem. Společně probouzejí k života pradávného a ne zrovna dobře naladěného boha Setta, který se za odměnu rozhodne přivést zkázu na matičku Zemi. Ještě že vykradači kromě nakrknutého Setta proberou k životu další členy famílie a a hurá vyvolat Osirise k finálnímu souboji při sběru jednotlivých částí Osirisova brnění buď sólo nebo v kooperaci až se čtyřmi parťáky.

 Za protivníky má obří brouky ( skarabey), krokodýlí může a posluhovače bohů všech různých velikostí a tvarů, arzenál je podobný jako v GOL včetně trhavin, novinkou je mocná magická berla, která otevírá magií znepřístupněná místa, aktivuje čarovné mechanismy a slouží i jako zbraň. Herní délka je podobně dlouhá jako Lařiny šortky, pokud budete sbírat artefakty a plnit výzvy,  prodlouží se tak do půlky stehen, za mě lepší průměr – 65 %