Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Je Husk len ďalší hororový walking simulátor, alebo ďalšia variácia na skrývačku typu Amnesia? Zo všetkého trochu a aj niečo navyše.
Príbeh začína tak, že rodinka cestuje vlakom na základe želania otca hlavného hrdinu. Ten ho totiž v liste poprosil, aby ho pred smrťou ešte navštívil v jeho rodnom meste. Vlak, v ktorom rodina cestuje, sa však vykoľají a dcéra aj so ženou zmiznú. Havária sa stane len kúsok od cieľového mesta a tak sa hlavný hrdina rýchlo ocitne na starom známom mieste. Všetko je však už inak, než si pamätal z detstva. V meste nie je živá duša a to čo občas stretne, ťažko definovať ako živé. Úplne bezbranný sa pustí na prieskum mesta a do hľadania svojich najbližších.

Spočiatku som mal dojem, že hrám klasický walking simulátor, založený na minimálnej interakcii a pri absencii akéhokoľvek boja. Keď som však stretol v uliciach prvú príšeru, akoby vystrihnutú z druhého Silent Hillu, hneď mi napadlo, že asi začína hororová skrývačka typu Slender, ktoré priznám sa, príliš nemusím. Našťastie, o chvíľu mi tvorcovia ponúkli hrdzavú trubku, ktorá sa prekvapivo nepoužila len na rozbitie visacieho zámku, ale aj na ubitie príšery. Vývojári tak dali hráčovi na výber. Pred nepriateľmi sa môže skrývať, alebo sa im postaviť čelom. Celkom príjemné prekvapenie a ďalšie mali už čoskoro nasledovať.

Prostredia sa začali veľmi rýchlo meniť. Chvíľu som si pobehal po opustenej stanici, potom po opustených úzkych uliciach aby som zavítal aj do strašidelnej bytovky s bábikami sediacimi na kresle. Onedlho som už bol na policajnej stanici, kde som sa dostal dokonca k ďalšej zbrani- revolveru. Tam bolo opäť na výber, buď príšere rýchlo uniknúť, alebo ju zastreliť. Zvolil som druhú možnosť a opäť som bol potešený, že na dve rany išla dole. Nemám totiž rád umelo zvyšovanú, často nelogickú náročnosť, keď niekoho trafíte dvakrát do hlavy, a on si ďalej pobehuje, akoby sa mu nič nestalo. Za absenciu tejto frustrácie, bohužiaľ tak často používanej v hrách, musím pridať vývojárom ďalší plusový bod.

V tomto trende hra pokračovala ďalej. Nikde som sa nezdržal pridlho. Všade bolo treba nájsť nejaký ten kľuč, občas prístupovú kartu alebo vstupný kód a išlo sa ďalej. Keďže všetky interaktívne predmety svietia na bielo, nebol problém nič nájsť a žiadny zákys nehrozil. Aj keď som čakal, že v meste strávim dlhý čas, opäť sa tak nestalo. Asi po ďalšej hodine som už vstúpil som do atmosférického cintorína. Aj v tom strávil len pár minút, aby som sa na jeho okraji nečakane zrútil na pláž pod ním. Ocitol som sa na pláži rozbúreného chladného mora... V diaľke svietili hrozivým červeným svetlom bóje, na brehu boli vraky stroskotaných lodí, ľudské kosti a lebky utopencov a veľký vchod doslova lákal vstúpiť do tajomnej jaskyne... Dear Esther?

Keďže hra trvá len niečo okolo päť hodín, tak počet rôznorodých prostredí vám zaručuje, že sa ani chvíľu nenudíte. Všetkého je v tejto hre tak akurát. Chvíľku si môžete pokojne skúmať prostredie ako v klasickom walking simulátory, chvíľku sa môžete hrať na skrývačku s príšerami, alebo si s nimi zabojovať.

Keď ale kladiete dôraz na technické spracovanie a vizuál, tak si pokojne odoberte aj 20 bodov z môjho konečného hodnotenia. Unreal Engine 4 totiž nebol použitý príliš šťastne a vývojári si asi mali licencovať niečo staršie. Textúry doskakujú veľmi neskoro a mal som niekedy pocit, že hrám nejakú hru z Playstation 2 a nie PC hru z roku 2017. Hra ani pri nastaveniach na ultra nevyzerá príliš dobre. A jednu kapitolu som musel kvôli autosavingu hrať až dvakrát, kedže sa rozbili textúry a ja som sa prepadol ktovie, kam...

Avšak, keď máte radi hororovky každého typu, či už survival, alebo walking simulátory, iste dajte Huskovi šancu a zrejme budete spokojní.

Pro: Vysoká variabilita prostredia, možnosť zvoliť medzi stealth postupom, útekom, alebo priamym bojom

Proti: Slabá technická stránka hry, neuspokojivý vizuál, nevyužitý potenciál Unreal Enginu 4

+12
  • PC 65
Vzpomínám si, jak mi kamarád poslal tehdy odkaz na článek, který upoutával na nově vycházející hororovou hru, kde mě strohý článek zaujal svými obrázky noční a potemnělé krajiny. Walking simulátor, noc, horor a snaha přežít při rozkrývání čehosi - hra jako vyšitá pro mě, řekl jsem si.

Hráč se ujímá role muže, který se svou ženou a dcerou váží cestu vlakem do města Shivercliff, kde přebývá váš pomalu umírající otec. Už podle úvodu je znát, že se asi nemáte svým otcem příliš v lásce a podobně vřelý vztah nemá hlavní postava ani k rodnému městu.

První minuty hraní se mi vcelku zamlouvaly, vizuál i stránka ambientních zvuků působily sympaticky. Jdete po mostě v noci, slyšíte vrzání ocelové konstrukce a plápolání jakýchsi praporů nedaleko. Po nějaké době dorazíte do liduprázdného nočního městečka, kde se formou lineární explorace ujmete rozkrývání toho, o co tu vlastně jde. V tuto chvíli se začaly střídat příjemné chvíle s nudnými. Příjemné bylo objevovat nová místa, takže s postupem hry neustále procházíte novými scenériemi, které nejsou okoukané a které zejména při nočním hraní působí vizuálně povedeně. Spíše nudně na mě působila samotná mechanika toho, kdy se hráč konfrontuje s nepřítelem. Poprvé to nevypadá zle, nicméně napodruhé a napotřetí je zjevné, že celá tahle mechanika je poměrně jednoduchá (proplížit se / projít předem naskriptovanou cestou / zabít nepřítele, máme-li čím).

Přestože hra na mě moc hororově nepůsobila, přesto se občas objevily momenty, při kterých mě při nočním hraní příjemně zamrazilo v zádech - žádné lekací momenty, spíše komorní téměř nepostřehnutelné detaily). Těch momentů však bylo spíš poskromnu. Bohužel, některé opakující se herní mechanismy po čase způsobily, že jsem propadal v mrzutost, které po čase přestala pomáhat i okolní měnící se scenérie. Na druhou stranu mé zaujetí udržovalo při životě to, že hlavní postava odhaluje tak trochu něco jiného, než jsem původně čekal, což mě nejprve překvapilo, ale bohužel ne na dlouho. Samotné zakončení hry není špatné, ale v mých očích jde o spíše slabší dějové vyústění, než v jaké jsem původně doufal. Celkové pocity jsou tak spíše smíšené - pěkný vizuál (který kazil naprosto zmršený systém načítání textur a tím celková devalvace herního prožitku), povedené zvuky i explorativní atmosféra se zajímavým dějem, k tomu všemu přidejte opakující se herní mechaniky a víceméně lineární cestu, ze které nejde moc uhnout.

Závěrem, Husk není špatná hra a nelituju peněz ani času, které jsem do ní investoval. Hra nicméně nepřináší nic nového, nic co bych neviděl nebo nezažil u jiné hry. Abych ale jen nekritizoval, to noční liduprázdné procházení za svitu měsíce mělo něco do sebe. Přičtěte občasné drobnosti jako zapálené svíčky na opuštěném hřbitově, liduprázdné ulice obytných čtvrtí s kolem povalujícími se hračkami, nebo třeba v dálce problikávající červená světla na věžích a prostě nemůžete úplně litovat, že jste hru hráli, alespoň ne, pokud jste stejně ujetí jako já.

Pro: scenérie a explorativní atmosféra, komorní tíseň

Proti: velmi špatné načítání/chování textur, slabší technické provedení, zamrzí nevyužitý potenciál toho, co všechno hra mohla nabízet

+7
  • PC 80
Co se stane, pokud se sejde Sillent Hill a Dear Ether? Ano, Husk. Horrový walking simulátor který však nabízí kromě osobního příběhu člověka, který bojuje s vnitřními démony, i souboj se sillentovskými monstry a občas skutečně stísněnou atmosféru. Je to ten typ hry, u které musíte vědět co kupujete, a vědět, co chcete – nejedná se o akční hru jako Alan Wake, nebo adventuru jako Sillent Hill. Ode všeho si však bere trochu, a vzniká poměrně zajímaví mišmaš.

Hra nabízí příběh muže, který se rozhodně navštívit svého umírajícího otce, kterému nevděčí za zrovna šťastné dětství. Během cesty vlakem jde jeho žena se svou dcerou na toaletu, a když je jde hlavní hrdina hledat, dojde k vlakovému neštěstí. Hrdina přežije, a stojí na okraji svého rodného městečka . Ale věci se stávají podivnější a podivnější – nemůže najít živou duši, ani svou rodinu. A když se snaží dostat do nemocnice, kde snad své milované najde, je konfrontován nejen se svou minulostí, ale i sám se sebou.

Městečko Shivercliff jak ho vidíme není skutečné, to zřejmě ani není spoiler – jedná se o odraz. Prohnilé místo, kde lidé lžou a podvádějí, ale nikomu to nevadí, dokud to neleze do jeho dveří. A monstra které vidíme jsou jen samotní obyvatelé tak, jak vypadají zevnitř. Zrůdy kteří způsobují utrpení, nebo hůř, přehlížejí ho. Samotný otec hlavního hrdiny se ve hře nikdy nevyskytne, a informace o něm máme ze vzpomínek, a různých dopisů či vzkazů. Muž, který týral svou ženu a syna. Muž, který zřejmě zatajil únos a vraždu malého chlapce, muž který byl schopný emočně vydírat svého syna, kterého roky týral, aby mu daroval svou ledvinu. Poté co jsem nalezl dopis v nemocnici jsem si uvědomil, že se zřejmě jedná o nejodpornější a nejzápornější postavu kterou jsem kdy ve hře viděl. Možná to bude tím, se nejedná o velkolepé fantasy zlo. Ale skutečnou bestii, kterou můžeme potkat na ulici. Příběh který nám hra postupně odhaluje, není ničím víc než lidským dramatem, které je nám však servírováno nesmírně atraktivně.

Ad142 zde vyzdvihl možnost zvolit si mezi stealth a akčním přístupem. Já musím ocenit překvapení, která tato hra schovávala. Neustále mě udržovala v pozoru, a já se nikdy nezačal nudit. Nastavovala nové situace, a nabídla i pár solidních lekaček. Spoilerová situace. Ve hře existuje pasáž v přístavu, v které máte ohromné množství nábojů a hra tak přímo vybízí většinu monster zabít. Po této pasáži však spadnete do vody (poté co vidíte v chodbě před sebou monstrum,) a o zbraň přijdete. Ten šok vydal za všechny lekačky, protože jsem věděl, že jsem bezbranný a někde tu číhá příšera. Dokonalé. Poslední část hry byla poměrně zdlouhavá, ale nemyslím, že se nemocnice rovná hřebíkům do rakve této hry. Možná to bude tím, já sám nemocnice nenávidím, a jsem z nich nervozní, ale já se skutečně bál. Možná bych ocenil méně monster, jinak je procházení dlouhými chodbami fajn.

Primární zápornou věci Husk je naprosto příšerné technické zpracování, a přemíra bugů. Klesání fps bez důvodu, někdy byl i zásadní problém dostat se přes menu do hry, a spousta dalších nepříjemných věcí které této hře neskutečně ubírají. Když navíc vezmu v potaz kdy jsem hru hrál, a kdy vyšla, tak si ani nedovedu představit jak to vypadalo. To snad ani nemohlo jít spustit. Je to obrovská škoda, protože Husk je atmosférická bomba se skvělým příběhem, několika easter eggy a ukrývá několik zajímavých překvapení. Jestli stojí za zahrání? Rozhodně.

Pro: Atmosféra, příběh, překvapivost

Proti: Technické zpracování, bugy

+6