Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Detektivních adventur, v nichž rozplétám zamotaný případ, aniž bych byl tradičně nucen řešit různorodé nezáživné hádanky všeho druhu, bohužel není mnoho a po dohrání L.A. Noire jsem nevěřil, že se ještě s nějakou podobnou setkám. O Heavy Rain už vím nějaký ten pátek, ale teprve nedávno na něj přišla řada. A že to sakra stálo za to!

První asociací po spuštění je jednoznačně titul Detroit: Become Human , který stejně jako v případě Heavy Rain má poněkud krkolomnější konzolové ovládání, tudíž hra na klávesnici s myší, kterou jsem zvolil u obou titulů, je občas značně o nervy a některá kombinace kláves, kterou jsem byl nucen v některých složitějších pasážích použít, mi občas přišla při používání pěti prstů jedné ruky takřka nemožná. Toto ale nemíním hře nikterak vyčítat a důvod je velice prostý. Vše ostatní hra totiž splňuje na výbornou a to doslova!

Někomu se sice možná může zdát, že úvodní kapitoly hry o pátrání po Origami vrahovi otvírají příběhy postav, které s příběhem nemohou mít vůbec nic společného, ale právě tato zdánlivá nelogičnost se nakonec brzy ukáže, že je jednou z genialit, kterou hra nabízí a elegantně tak servíruje příběh po pomalých dávkách. Samotná pátrání po vrahovi, který si s jednou z klíčových postav hraje jako kočka s myší a nutí jej takřka k šílenostem, je zpracováno parádně a spouštění každé kapitoly tak u mne způsobovalo nejedno mnutí rukou, jak vše bude dále pokračovat včetně milostných osudů některých postav, které hru příjemně oživí a alespoň pro mě ji tak dělaly mnohem poutavější a do jisté míry i oddychovější.

Co dodat? Sice jsem čekal, že Heavy Rain je spíše tím lepším, co herní scéna může nabídnout, ale že mu podlehnu natolik, abych jej ocenil takhle vysoko, to by mne opravdu ve snu nenapadlo. Na mysl mi pouze přichází otázka, proč podobných titulů není více. Ale možná o to víc budu na tuto hru vzpomínat a myslím, že to bude trvat opravdu hodně dlouho.
+34
  • PC 90
Velmi dobře zpracovaná adventura nebo spíše interaktivní film. Tvůrci legendárního Fahrenheita (hry někde známé pod jménem Indigo Prophecy) pokračují ve skvělé práci. Samotný příběh je o snaze o dopadení záhadného origami vraha unášejícího malé děti, které nechává utopit v dešťové vodě. Příběh je pak vyprávěn z pohledu čtyř různých osob: Ethana Hawka, šťastného otce dvou dětí, agenta FBI Normana Jaydena, který pomáhá místní kriminálce v dopadení vraha, soukromého detektiva Scotta Shelbyho, který se snaží dopadnout vraha již několik let a novinářky Madison Paige, která se k případu dostane tak trochu náhodou.
Během hraní můžeme poslouchat pocity a myšlenky ovládaných aktéru a na základě nich interagovat.
Ovládání je velmi podobné zmíněnému Fahrenheitu, kdy se různé činnosti dělají pohyby na ovladači tak, že to připomíná danou činnost. Např. pro otevření skříňky je nutné dát pravý analog ovladače na stranu (chycení úchytky skříně) a následně jej krouživým pohybem přesunout na stranu druhou (otevření dvířek). Někdy je nutné danou činnost dělat pomalu (např. při holení, jinak se postava řízne). Nedílnou součástí hry jsou i QuickTime eventy, kdy je při dané akční scéně nutné dělat přesně předepsané pohyby. Pokud se nezadaří, nemusí to mít na vývoj žádný vliv, jindy musí hráč činnost opakovat, ale někdy to vede k tomu, že se daná činnost postavě ve výsledku nepodaří a to způsobí jiný vývoj celého příběhu. (hra umožňuje nastavit obtížnost těchto eventů, tzn. Specifikovat jak rychle musí hráč reagovat). Způsobů těchto QuickTime eventů je hned několik. Od pouhého rychlého stisknutí požadovaného tlačítka nebo triggeru, přes držení tlačítka nebo zběsilé mačkání tlačítka, až po posun analogu předepsaným způsobem.
Z toho všeho tedy plyne, že některé příběhové linky se mohou měnit na základě předchozích rozhodnutí či úspěchu/neúspěchu v QuickTime eventu. Dokonce se může stát, že daná postava umře a hra následně zcela přeskakuje kapitoly dané postavy. Ve výsledku to znamená, že hra má celou řadu různých konců.

+ Vynikající příběh s povedeným plot twistem v závěru.
+ Je velmi snadné se vžít do hlavních postav a tím pádem vše prožívat s nimi.
+ Hra vypadá velmi dobře graficky (a to se jedná o 10 let starou hru, ale je možné, že PC verzi vývojáři krapet graficky vylepšili).
+- První kapitoly mají spíše pomalejší tempo. Což je na druhou stranu možná dobře, protože se díky tomu lépe seznámíme s postavami.
+- Někomu mohou vadit QuickTime eventy.
- Některé scény jsou těžko uvěřitelné např. Ethan hned několikrát unikne celé zásahovce.
- Postavy nemohou běhat, při opakování některých kapitol nelze přeskakovat dialog.
- Občas jsou vidět drobné chybky typu špatný LipSync, apod. Ale to jsou jen drobnosti.

První minuty hraní mi sice přišly celkem nudné, ale po zhruba hodině hraní si mě hra získala a už mě nepustila. Po dohrání nad příběhem stále přemýšlím, hlavně ve stylu: kdybych tehdy udělal tohle jinak, určitě by to nakonec dopadlo úplně jinak, což vede k tomu, že i opakované hraní může být zajímavé a zábavné.

Pro: Příběh a atmosféra, grafika

Proti: Pro někoho QuickTime eventy

+31
  • PC 95
Tak tedy panečku, co na to říct? Tuto hru jsem si vychutnal na plné obrátky. Opět jsem hru odehrál po doporučení od kamaráda a znovu jsem chybu neudělal.

Příběh v této hře můžeme vidět z pohledu čtyř různých postav, za které ve hře hrajete. Po první hodině hraní jsem už jasně věděl, o co půjde. Hraní za více postav, dělání klíčových rozhodnutí, které mohou ovlivnit příběh a následně i pokračování ve hře, být ve střehu? Proč? V této hře nemáte jistotu bezpečí, ba naopak. Hlídáte každý svůj krok a jste nanejvýš obezřetní, jako v mém případě.

První dojmy tedy byly určitě velmi kladné, protože hra má to, co mám rád... Napětí, atmosféra, skvělý příběh a ve hrách mám velmi rád déšť a špatné počasí, protože jsem potom více ve střehu a více se do her vžívám. No a vzhledem k tomu, jak hru hrajete nebo děláte rozhodnutí, tak na konci můžete být mile i nemile překvapeni, když zjistíte, že má hrát několik konců. V mém případě to naštěstí dopadlo happyendem, i když jsem to v některých rozhodnutích dávno odpískal a počítám se špatným koncem a světe div se, stalo se.

Něco se mi těžce vytýká, protože jsem si tu hru tak neskutečně užil, že jsem nic špatného nezaregistroval, no možná chvílemi matoucí ovládání, které jsem musel opět odepřit, později už to bylo v pohodě.

Celkově hodnotím určitě pozitivně, skvělá atmosféra, výborný příběh, děláte rozhodnutí, která můžou hru úplně otočit a jak jsem říkal, mám rád ve hrách déšť. Kdo si hru ještě nezahrál, vřele mohu doporučit. :)

Pro: Atmosféra, grafika, fantastický příběh, dělání složitých rozhodnutí, více konců

Proti: V úvodu problémy s ovládáním a kamerou

+31
  • PC 80
Heavy Rain začíná pozvolna a chvilku trvá, než vás zaujme a vtáhne do svého poutavého a v druhé části nervy drásajícího příběhu, který svými rozhodnutími a (ne)šikovností v quick time eventech značně upravujete a můžete se tak dopracovat k několika odlišným rozuzlením.

To by vše znělo skvěle, kdyby se však hra tak špatně neovládala, na K+M je to často až frustrující.
Dost často taky nevíte, co která akce vyvolá, protože hra vám jen ukáže, co v daný moment můžete zmáčknout, ale ne vždy se dá vyvodit, co se vlastně tím zmáčknutím stane. Samostatnou kapitolou jsou pak quick time eventy, kdy často díky šíleným přechodům kamery nejde zprvu vidět, které tlačítko je třeba zmáčknout a pokud hrajete na nejtěžší obtížnost, může to být v určitých momentech i fatální.

To platí i v rozhovorech, které ovlivňujete pouze jednoslovnými možnostmi, kde se taky dopředu nedá dost dobře tušit, co vlastně řeknete. To vše ubírá na dojmu toho, že příběh skutečně ovlivňujete vy svou (ne)schopností a ne tyto nedostatky.

Příběh mě dokázal zaujmout, byl rozhodně poutavý a motivující, často s neočekávanými zvraty, přesto i zde se našlo pár WTF momentů. Jason byl asi úplně retardovaný, jinak si jeho chování nedokážu vysvětlit. Proč skutečný vrah vtrhne do mafiánského sídla, které vystřílí a poté se snaží dona přesvědčit, že vrahem je jeho syn? A takových situací je tu zpětně víc.

I když jsem se v komentáři do hry docela opřel, rozhodně nemůžu říct, že bych si hraní neužil. Postavy jsou dost sympatické na to, abych si k nim vytvořil vztah a jejich osud mě zajímal. Na takovou Madison se navíc ještě hezky kouká. Hodnotím vysoko, protože mám zkrátka pro tyto příběhovky s důrazem na emoce slabost, přesto jsem však asi po těch letech čekání na PC verzi čekal trošku víc.

Pro: příběh a jeho dynamika, důraz na emoce, činy mající skutečný dopad, postavy, hudba, Madison

Proti: nelogičnost, nemotorné ovládání, kamera

+23
  • PC 85
Ale jo, vyjádřím se alespoň zkráceně.

Nějak jsem nenašel od ostatních uživatelů vyjádření ke kameře (jestli to tu někdo psal, tak sorry jako). Ano, je to původně hra z roku 2010. Tehdy ještě nebylo úplně standardní upustit z hlavy fixní kameru. Nevěřil bych ale, jak moc mě dokáže v současný době vytáčet. Ne jednou se mi stalo, že jsem s hlavním protagonistou / protagonistkou prošel okolo interakce a hned skočil do jinýho pohledu. To mělo za následek trapnou chůzi do zdi. I když totiž přejdete do jiné kamery, tak ovládání zůstane (pro pohodlnost) stejné. Trochu trvá si na takovou věc zvyknout. Není to ale nic, co by zásadně ničilo zážitek. Prostě je to nešvar z dřívějších dob, který musíte na úkor skvělého příběhu tak nějak přijmout.

I když to už tady bylo zmíněno, tak bych rád podtrhl "dřevácký" QTE. Největší problémy jsem mel paradoxně s těmi nejjednoduššími věcmi. Vezmu za příklad otevírání dveří. Postava šahá po klice. Startuju QTE. Přehodí se kamera. Retardovaně se změní směr páčky. Postava kliku pustí. Trapný ticho.
Ani určitý rozdělení úkonů jednotlivých QTE metod není zrovna to pravý. Nejpříjemnější je nepochopení, co mám vlastně dělat a opakovat kvůli tomu celou sekvenci. Typicky je to u chůze - Norman na místě činu se snaží vyšplhat / sešplhat na kopec. Člověk by ani neřekl, jak špičkový FBI agent dokáže mít problémy s takovou překážkou.

Co se týče jednotlivých postav, tak super. Ze začátku mi trochu neseděl právě Norman, ale nakonec mi taky přirostl k srdci. Dejte tomu čas.
Příběh poutavý a "dospělý". Možná to bude znít jako marketingový tah, ale vaše rozhodnutí má skutečně následek. Jeden posraný QTE a Norman zkape na vrakovišti. Naštěstí se mi to nestalo.. Ve vypjatých situacích ale naštěstí většinou víte, co mačkat. Co si tak namátkou vzpomenu, tak jediný problém byl v autě pod vodou se Shelbym a Lauren. Pokud budete cítit jisté zrazení, tak pořád se můžete zachovat jako krysa a hodit alt+f4. Osobně to ale nedoporučuji. Připravíte se o ten jedinečný zážitek. Pokud vás bude trápit určité rozhodnutí, můžete si hodit opáčko jednotlivých kapitol. Držte se ale i svých špatných rozhodnutí. Co jsem tak pročítal, tak kolikrát se vykreslí hodně zajímavý příběh.

Ještě krátce k dabingu. Ty nejhlavnější postavy jsou celkem ok, ale například Lauren je ve vypjatých situacích totálně laxní. Podřezaná a ošetřená cizincem slyší pláč svého dítěte. Sere na nějaký drama. Normálka. Asi si podřezává žíly každý den. Shaun je taky dobrej lump. Ethan ho vytáhne z vody a naprosto klidným (nezaměňovat vyčerpaným) hlasem oznámí, že věděl, že ho otec zachrání. Cajk. Nechá se unášet každý den.

O ostatních záležitostech se můžete dočíst od jiných uživatelů. Musím podotknout, že mají pravdu. Pokud máte rádi příběhovky, drama a přežijete QTE, tak neváhejte a kupujte. Příjemná detektivka.

Pro: postavy, příběh, soundtrack, možnost volby, atmosféra, dospělé detektivní drama

Proti: občas matoucí QTE, sem tam zlobivý dabing, fixní kamera, téměř nulový gameplay

+21
  • PC 55
"Press 1 for Shaun"

Fahrenheit/Indigo Prophecy patří bezpochyby k mým top 10 her mého života, kterou mohu hrát i dnes. Konstruována jako interaktivní mystery thriller, který vás okamžitě vtáhne do víru dění a vaše konání reflektuje v nečekaných detailech již v nadcházející scéně. A nebýt té fantasmagorické poslední epizody (David Cage je magor) byl by to perfektní zážitek.

Heavy Rain není ani interaktivní hra, jako spíš technologické demo. Jsem zklamán, a to i za faktu, že jsem od něj očekával tak málo. Konstrukce příběhu, pokud si odmyslíme onen "Matrix like" epilog, je totožná s Fahrenheitem. Postavy jsou ploché a archetypické, scénář plytký a nudný, podpořen hereckými výkony ze školy kundobijce Tommy Wiseaua.

Nejhorší však na tom je ta primitivnost okolo "gamepláje". Nejneštastnější rozhodnutí Quantic Dream bylo odstranění "lidské psychiky" která mě ve Fahrenheitu pobízela prozkoumávat a osahávat prostředí. Každá vaše akce měla na postavy okamžitý následek, jak pozitivní, tak negativní a nutila mě přemýšlet o tom co udělám, co řeknu a kam půjdu. Heavy Rain tyto okamžité následky nemá, nenutí vás prozkoumávat lokály, postavy nic nekomentují, ale mají jaké si inner thoughts, kde si ve scéně odkecají své a konec. Navíc je vedení dialogů šíleně nepřehledné a vágní, vaše "volby" kolem vás tancují jako zhulená baletka a navíc jsou zkomprimovány do jednoho slova! Ve výsledku to celé působí neuceleně a nezajímavě, což se vztahuje na postavy, které díky tomu byly většinou u zádele (Snad jen Madison, která je šíleně sexy a navíc má v sobě oheň! Nasrat, Ethane! ta je moje!) A samozřejmě nebyl by to David Klícka, aby do svého veledíla nevložil nucenou cringe QTE sex scénu.

Ale zase bych kecal, kdybych řekl, že HR nemá pár intenzivních momentů. QTE jsou implementovány více organicky než v Fahrenheitu ( nepřipadal jsem si, že hraju horror verzi dance dance revolution) a většina AKČNÍCH scén působila realisticky, byla dobře choreograficky poskládána a kompetentně natočena. Technicky vypadá Heavy Rain pořád dost hezky. Motion Capture, animace, množtví charakterů na scéně, detaily obličejů a nakonec i ten déšt dávají jasně na jevo, že si tu dal někdo práci. Vliv vašich "rozhodnutí" se vztahuje na konce, které se mění v závislosti na tom, kdo žije a kdo umřel, takže to alespon z tohoto pohledu vypadá, že mají vaše vaše akce nějaký vliv na konec.

Abych to shrnul, Heavy Rain mě nudil, je to blbý film s tak omezenou hratelností, že by se to mohlo "hrát" samo. "Hra" je to hezká a má pár momentů, ale nevidím jediný důvod, proč bych si to měl "zahrát" znova. Můžu si to pustit na Youtube a vyjde mě to nastejno.

Pro: Postavy pohou zemřít a ovlivnit tak konec, hezký vizuál, akční QTE, sem tam náznak atmosféry.

Proti: Vedení dialogů, herecké (ne)výkony, plytkost (ne)hratelnosti, nulová motivace k průzkumu lokací.

+20 +21 −1
  • PC 75
No, ačkoliv studio Quantic Dream si mě kdysi nesmírně získalo jejich první hrou, v mých očích skvělou THE NOMAD SOUL (projekt s účastí Davida Bowieho!) a Fahrenheit byl ve své době taky svěží, originální a zajímavou hrou, Heavy Rain v mých očích je prostě už jen takovým výkřikem uvařeným z vody.

Příběh by měl být u tohoto typu hry tím nedůležitějším.
No ačkoliv zpočátku člověk žasne, jak hezky dokázali autoři postavám při jejich představení vštípit osobnost a emoce (scéna, kdy si Shawn píše úkoly je prostě skvělá - tichá, bez pohybu a dokáže tolik říct), později tyto klady bohužel čím dál tím víc haní nelogické chování postav a taky - narovinu - trochu podivně napsanej příběh, tedy vlastní děj.

Hlavní zvrat je udělán nešikovně, bez citu - takovej podvod na hráče. Mnohem lépe by působilo, kdyby Scott byl celou dobu jen NPC, myslím si.

Ve finále mě pořád není jasnejch docela dost věcí.
Vysvětlil tam někdo nějak uspokojivě, proč se Ethan při blackoutech potloukal kolem míst činu z figurkou v ruce? Pokud ano, prosím o vysvětlení. Nebo vražda toho hodináře? Hodně podivný.

Ovládání mi potom přišlo snad ještě horší než v předchůdci (Fahrenheit). Vyloženě mi činilo problémy jít s postavou tam, kam jsem chtěl, natočit se správným směrem a orientovat se v prostoru.

To, že místo toho, abych stisknul nějakou klávesu k vykonání běžné akce, musím držet tři a u toho divoce šoupat myší ze strany na stranu - to asi ponechám bez komentáře.

Hudba standardně slušná. Citlivě použitý skladby na správných místech. Ale ničím objevnej nebo netradiční soundtrack Normand Corbeil tedy nestvořil. No, mistr Xavier Despas (dvorní skladatel studia) by to určitě zvládnul líp!

Shrnutí: Hra působí jako osekanější pokračování Fahrenheita, ovšem tentokrát bez fantasy prvků nebo mysteriózních záhad - tedy ryzí detektivka. Ovšem příběh této, myslím si, pokulhává, nečekaný zvrat tomu nepomohl. Tentokrát je to prostě bez náboje, šťávy nebo originálního nápadu, jen zručně odvedený řemeslo.

Od Quantic Dream jsem čekal víc.

75%

Pro: Grafické zpracování, mimika a pohyby postav, feeling

Proti: Ovládání, příběh, bez šťávy nebo originálního nápadu

+12
  • PC 30
Aj keď dáme bokom ten očividný rasizmus a sexizmus a absolútne nechutné vyjadrenia Davida Cage (ak niekto nepostrehol tak predovšetkým 'In My Games, All Women Are Whores' či 'at Quantic Dream, we do not make games for fags'), kto je CEO tohto zaprdeného francúzskeho štúdia, ktoré sa rozhodlo spraviť hru v USA - aj keď zjavne v USA z nich nikto nikdy nebol -, tak kompletný gameplay pozostáva prakticky z testu pre cvičené opice. Celý ich "revolučný" QTE systém (ďalej len 'Chimp Test') je o tom, že máte stláčat klávesy podľa toho, čo sa zobrazuje na obrazovke. Niekedy máte klávesu stlačiť, inokedy zbesilo ťukať, a občas zase držať spolu s inými klávesami či ťahať myšku do určitej strany. Thats it.

Celá hra je len jeden velký Chimp Test. Bez neho by sa jednalo o hodne nudný a zle ovládateľný walking simulator. Akékoľvek rozhodnutia, ktoré majú vplyv na ďalší vývoj, vyplývajú výhradne z toho, či ste určitý Chimp Test splnili alebo nie. Dej nám hádže jedno klišé za druhým a postavy sú klasické trópy. Zo štyroch postáv, ktoré ovládate, sú 3 muži, 1 žena (ktorá keď sa sprachuje, tak má kamera malý orgazmus), všetko belosi, samozrejme - toľko k representation v amerike, kde žije minimálne 100 miliónov POC (People of Color), a tak jediná černošská postava v celom deji je stereotypný zločinec.

Môžeme byť len radi, že kvôli tým súdnym sporom o toxickom pracovnom prostredí v Quantum Dream a po tých vyjadreniach úbermenscha Cagea, nevedia zohnať dostatok ľudí do svojho tímu pre ohlásený Star Wars Eclipse, ktorý zrejme - dúfajme - už ani nikdy nevýjde.
-15 +14 −29