Harry Potter and the Prisoner of Azkaban

Poslední kvalitní díl potterovské herní série. Taktéž i poslední komentář, co k téhle sérii napíšu.
Pojďme zprvu ale ocenit jednu věc - Potter v tom konečně není sám! Zatímco v předchozích dílech byli Ron a Hermiona spíše takové "svině převlečené za kamarády", zde už konečně Harrymu pomáhají, plus vžijeme se i do jejich kůže. Což je hodně super, je to příjemná novinka, která může zahnat stereotyp z předchozích her. Hlavně společné bitky proti rarachům byly dost epic. Komunikace mezi nimi navíc dodává na uvěřitelnosti, plus se mi i líbí, že každý umí jinačí kouzlo. Konečně pravá team work! Hratelnost je i nadále super, Bradavice stále dýchají svou vlastní atmoškou, plus hudba od Soula (kterého v komentáři trapně zmiňuju už počtvrté za sebou!) má stále skvělé kouzlo. Navíc zkouškové mise jsou v tomhle díle asi nejlepší, jsou skvěle rozmanité a originální.

Byť se třetí díl stále hraje velmi pěkně, v některých primárních směrech, oproti předchozím dvoum dílům, udělal bohužel pár kroků zpět. Ku příkladu Bradavice tu jsou totálně rozkopané. Což by možná tolik nevadilo, ale smutný fakt je ten, že jsou menší. Velká schodišťová hala, která není ani zdaleka tak velkolepá jako ta ve dvojce, tvoří hlavní zdroj prozkoumávání, nicméně z těch sedmi pater mají nějakou větší hodnotu pouze 3 nebo 4. Zato školní pozemky tu jsou parádní. Zábavné prozkoumávání, komplikovanější hledání, plus hezky se na ně kouká.
Další smutná věc je že trojka začíná už maličko čuchat k největšímu omylu lidské rasy, tedy ke čtvrtému dílu, a to tak, že hra se soustředí mnohem více na filmové zpracování, knížka jde hodně do pozadí. Stále tam z ní nějaké prvky najdeme, například spousta dialogů jsou z knížky přímo vytržený, ale už to není tak očividné. V rámci toho mě i štvala absence famfrpálu, jakožto znalec knižní předlohy vím, že v PoA Nebelvír poprvé vyhraje pohár, místo toho je zde nahrazen létáním na Klofanovi, které je však vcelku zábavné, takže nad tím přivřu oko. A je to krátký. Hodně krátký. Plus závěrečný fight s mozkomory je dost k smíchu. Nicméně byť je třetí díl v porovnání s díly předchozími nejslabší, stále je to hrozně milá fajn hra, která žádnou ostudu rozhodně nedělá.

A tím zakončuji svou komentářskou trilogii o herním Potterovi. Dál už netřeba chodit, protože čtvrtý díl naprosto zničil snad VŠECHNO, co činilo tyhle hry tak skvělými. Pátý díl sice aspoň vrátil zpátky onen element prozkoumávání Bradavic, ale ze zlého odkazu čtyřky se pak série nikdy nevzpamatovala. Všechny díly od té doby měly hnusnou grafiku, hrozné ovládání, plus staly se z nich čisté kopírky filmů, knížky šly zcela do ústraní. Proto, drahý lide, pamatuj s láskou pouze na tyto tři první díly, tedy na dobu, kdy tato série byla ještě roztomilým dítětem. Přechod do puberty jí totiž moc neprospěl.