Bylo, nebylo... to se jednou v městečku chystala svatba. Co na tom, že se ženich s nevěstou poznali teprve před měsícem... a právě na svatbu přijíždí sestra-dvojče nevěsty (protagonistka hry) s otcem. A protože pohádkové hvozdy bývají nebezpečné a cesty zrádné, oba cestovatelé jsou přepadeni obrovským medvědem. To ještě netuší, že ten samý medvěd o chvíli později vtrhne na svatbu, poraní otce a nevěstu odtáhne do hlubin temného lesa. Sestra i ženich se vypraví po stopách chlupatého únosce...
The Forsaken Bride je první epizodou série casual adventur Grim Legends, ve které nechybí hidden object scény (které je ale možné nahradit dominem), puzzly ani interakce nalezených předmětů s aktivními oblastmi herní plochy. V řešení puzzlů je hráči nápomocno i roztomilé kotě, které se dokáže procpat i do míst, která jsou protagonistce nedostupná.
Hru je možno hrát ve třech stupních obtížnosti. Kromě základní verze hry je hra dostupná i ve sběratelské edici, která již tradičně obsahuje bonusovou kapitolu, jejíž děj navazuje na původní hru.
Yokolobuna
Přiznám se, že hledačky od Artifex Mundi jsou takovým mým "guilty pleasure". Sekaj je sice podle jednotného mustru a produkční hodnoty nejsou zrovna valné, ale jednou za čas se u nich dá parádně odfrknout. Série Grim Legends má patřit prakticky k tomu nejlepšímu, co studio vyprodukovalo a já mohu souhlasit.
Hratelnost se sestává prakticky ze tří pilířů. Poměrně jednoduchého hledání a používání předmětů na pár obrazovkách jako prakticky v každé jiné adventuře, četných a v zásadě opět relativně jednoduchých hádankách a nepřehledných obrazovkách s harampádím, kde je potřeba nalézt konkrétní předměty (popřípadě je i zde možnost alternativní minihry v podobě domina). Aspekty se pěkně doplňují a žádný aspekt není vyloženě upozaděn. Hra není triviální, ale přesto jde v rámci žánru rozhodně o méně náročný kousek, což ale není nutně na škodu. Sice jsem se párkrát zasekl, ale klasicky šlo vždy o problém s přehlédnutím interaktivního místa. Pro "nehráče" autoři připravili zjednodušenou casual obtížnost a systém nápověd či dokonce možnost úplného přeskočení některé hádanky. Prostě přístupné jak to jen jde a po dlouhé době jsem přesvědčil i manželku, aby si zase něco zahrála. Byla spokojená.
Lokace The Forsaken Bride jsou poměrně zdařilé. Scénář, dabing, zvuk i animace jsou tradičně na slabé úrovni a je znát, že i v tomhle případě byli autoři přesně tak ambiciózní jako s jejími předchůdci a nástupci... tedy skoro vůbec. Určitě ale hrál roli i rozpočet, který zřejmě nebyl zrovna závratný. Po stránce grafického zpracování a stylizace hra sice vypadá trochu jako vygenerovaná umělou inteligencí (což je však vzhledem k datu vydání nesmysl), ale vlastně se na to nekouká až tak špatně a styl Artifex Mundi se mi poměrně líbí. Je to barevné ale většinou dobře přehledné a funkční.
Nejde o první (a určitě ne ani poslední) hru studia, ve The Forsaken Bride mě ale příjemně překvapila kadence povedených hádanek. Já si hru ostatně celou náramně užil a de facto všechny objektivní nedostatky jí rád odpustím. Rozhodně doporučuji i tradiční "BONUS" sloužící jako epilog k příběhu, který svojí náplní překonává i základní hru. Jen bych si možná přál, aby tvůrci platinovou trofej (taky již tradičně) nezamknuli za povinné dva průchody hrou. Podruhé to totiž už zdaleka taková zábava není... navíc, když musíte veškeré hledací obrazovky nahradit trochu stereotypním dominem.
Hratelnost se sestává prakticky ze tří pilířů. Poměrně jednoduchého hledání a používání předmětů na pár obrazovkách jako prakticky v každé jiné adventuře, četných a v zásadě opět relativně jednoduchých hádankách a nepřehledných obrazovkách s harampádím, kde je potřeba nalézt konkrétní předměty (popřípadě je i zde možnost alternativní minihry v podobě domina). Aspekty se pěkně doplňují a žádný aspekt není vyloženě upozaděn. Hra není triviální, ale přesto jde v rámci žánru rozhodně o méně náročný kousek, což ale není nutně na škodu. Sice jsem se párkrát zasekl, ale klasicky šlo vždy o problém s přehlédnutím interaktivního místa. Pro "nehráče" autoři připravili zjednodušenou casual obtížnost a systém nápověd či dokonce možnost úplného přeskočení některé hádanky. Prostě přístupné jak to jen jde a po dlouhé době jsem přesvědčil i manželku, aby si zase něco zahrála. Byla spokojená.
Lokace The Forsaken Bride jsou poměrně zdařilé. Scénář, dabing, zvuk i animace jsou tradičně na slabé úrovni a je znát, že i v tomhle případě byli autoři přesně tak ambiciózní jako s jejími předchůdci a nástupci... tedy skoro vůbec. Určitě ale hrál roli i rozpočet, který zřejmě nebyl zrovna závratný. Po stránce grafického zpracování a stylizace hra sice vypadá trochu jako vygenerovaná umělou inteligencí (což je však vzhledem k datu vydání nesmysl), ale vlastně se na to nekouká až tak špatně a styl Artifex Mundi se mi poměrně líbí. Je to barevné ale většinou dobře přehledné a funkční.
Nejde o první (a určitě ne ani poslední) hru studia, ve The Forsaken Bride mě ale příjemně překvapila kadence povedených hádanek. Já si hru ostatně celou náramně užil a de facto všechny objektivní nedostatky jí rád odpustím. Rozhodně doporučuji i tradiční "BONUS" sloužící jako epilog k příběhu, který svojí náplní překonává i základní hru. Jen bych si možná přál, aby tvůrci platinovou trofej (taky již tradičně) nezamknuli za povinné dva průchody hrou. Podruhé to totiž už zdaleka taková zábava není... navíc, když musíte veškeré hledací obrazovky nahradit trochu stereotypním dominem.
ClassicMan
jazz1
rastislavus
faringel
Pro: Relaxační a nenáročná zábava i pro nehráče; slušná porce příjemných hádanek; do jisté míry vizuální zpracování
Proti: Po stránce hratelnosti prakticky totožné jako desítky jiných her vydavatele; velmi slabý zvuk, animace a celkově je často vidět, že hra smrdí korunou