Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 55
Technický chrchlanec s kouzelnou atmosférou a fantastickou hudbou.

Herní složku netřeba příliš komentovat, je to prostě Dreamfall. Nově ovšem obohacený o Telltale prvky (a že se Červený Vlákňáci ani neobtěžovali je obzvláštnit, což má za následek to, že tato vložka vskutku působí jako prachsprostá kopie). Jinými slovy, po každém druhém dialogu vám hra narve do chřtánu upomínku, že si to ona postava bude pamatovat (a to zřejmě i tehdy, kdy o pět minut později danou postavu čeká jistá smrt). A že pomalu každý uniklý prd bude mít své následky. Mno nevím, evidentně různá rozhodnutí mají jisté následky, ale smysl mi to zatím moc nedává - V první kapitole jsem svému zlejšímu já řekl, že najedu do starých kolejí (druhá možnost mlela cosi o tom, že nevím a že se podám osudu a nechám tomu volný průchod). Následkem byla mise s poněkud absurdně personifikovaným mechem, přičemž říct svému zlejšímu já to druhé, mise by byla jiná a mech by nebyl takovej hezkej moderní. *krčí rameny*

Ono je to ale všechno totálně na buřt, když vás to hra ani nenechá si užít. Na co mi je velký, vcelku živoucí, mocně atmosférický město, když jeho průchod je neadekvátně otřesnou slideshow? Já fakt chtěl razit a důkladně prozkoumat každej cenťák, ale s těma fps dropama se to prostě nedalo. Šílená optimalizace stranou, chuť k průzkumu mi značně srážely i bugy - odrazy světel se ňák nudily přišpendlení k povrchům, a tak mi ustavičně vesele trsaly prostorem kolem mě; vedlejší kecy v pozadí, které vedou lidi ve městě a já můžu nejapně naslouchat, se náhodně a nesmyslně vzájemně neustále přerušovaly, pak se zase přeřvávaly, no labůžo. Apropo, proč můžu v podstatě každý dialog po větách přeskakovat, ale u Zoe a jejích vnitřních monologů to u každé poslední věty možné není? Ajo, bug.

Tvůrci se nechali slyšet, že ten extrémní městský lag by se dít neměl. Že ano, hra v té lokaci má být obzvláště vypečená, ale ne do takové míry. Takže prejže asiže jakože taky bug. ^_^

Na celé téhle situaci mě rozčiluje zdaleka nejvíc ta skutečnost, že tvůrci moc dobře věděli dlouho dopředu, že to nebude optimalizovaný. Pokud mě pamět nešálí, už na jejich KS stránce se chvástali, že Unity se optimalizuje velice těžko, ale jejich uber team grafiků a kodérů z té hry bezesporu vyčaruje technologický skvost! ... a skutek utek. Místo toho se teď, po vydání, tak nějak nanovo teprve ohání s tím, že "už na tom pracujou". Nasrat, dohromady jsem do tohohle narval dobrých 45 éček, takže se opravdu cítím značně oškubán. Chraň je ruka páně, jestli to do další epizod..ech, tedy *knihy* (poněvadž nazvat to epizodou by bylo asi pod úroveň or something) nehodí do gruntu. V téhle podobě je to opravdu smutné a fest urážlivé.

Pro: Atmosféra; hudba; některé grafické prvky; dobře našlápnutý příběh; na epizodický formát délka (ačkoliv epizodický formát jako takový mi je furt hella protivnej)

Proti: Zatím lituju každé kačky, kterou jsem do toho vrazil; divně neintuitivní ovládání/manipulace s UI a herním světem; ze scénáře místy silně dýchá tlak na pilu a snaha působit strašně vyspěle a vtipně, což se většinou míjí účinkem; i blbý žurnál je tu buglej

+25 +26 −1
  • PC 80
Tohle je hra pro fanboys. Tohle není hra pro nováčky nedotčené TLJ univerzem. Díkybohu.

Dreamfall není, nebyl a nebude AAA hrou. Takže žádný extra vyladěný Cry engine se ani nedal očekávat. Hra sice vypadá hezky, ale místy to skřípe - i přes relativně výkonný počítač nebyla hra v některých lokacích dokonale plynulá. Také jsem zaznamenala dost podivné odlesky v očích některých postav, takže to vypadalo, jako by jim z očí šlehaly blesky. Ale v podstatě se jedná o drobné glitche, které mi zážitek ze hry nezkazily.

Toliko k vyloženým negativům. Jsou zde i věci, u kterých váhám. Ono diskutované připomínání, jak váše volba bude mít dopad, jak si co kdo bude pamatovat... Upřímně nevím, co si o tom myslet. V první epizodě ještě žádné důsledky vyvozeny nebyly, takže je asi brzy vynášet nějaké soudy. Alespoň jeden důsledek jsme pocítit mohli, možná by to dalo epizodě větší hloubku, která jí trochu chybí.

Všimli jste si, jak je snad půlka postav dabovaná chlápkem, co namluvil Vernona ve Witcherovi? A změna dabérky Zoë byla také lehce nešťastná, asi bych měla lepší pocit návaznosti mezi Dreamfallem a Chapters, kdyby postavy neměly úplně jiný vzhled, hlas i charakter. Také začátek byl dost frustrující. Za mě - zaříznout Zoë, vrátit April, měla tisíckrát větší charisma. Btw, kdo teda byla ta stařena v TLJ mluvící s Vránou, heh?

Co ovšem hra zvládá bravurně, je navození atmosféry. Prostředí, zvuky, hudební podkreslení, krása. Jasně, může za to i z větší části nostalgie, ale celkový dojem je prostě perfektní. Dost mě překvapilo, že je mnohem pohodlnější hrát hru s klasickým xboxovým ovladačem než s myší.

Po první epizodě je těžké hodnotit. Z příběhu jsme neviděli mnoho, ale jsem zvědavá na pokračování. Puzzlů také mnoho nebylo, tady doufám, že se hra příště pořádně rozjede. Za mě - napjatě čekám, co bude dál, dojmy zatím pozitivní. (Ačkoliv jsem asi trochu zaujatá a hře jsem ochotná odpustit opravdu hodně.)

Pro: Atmosféra, hudba, lokace

Proti: Technické problémy, zatím velmi malá obtížnost

+21
  • PC 75
Od první epizody nového Dreamfallu jsem čekal atmosférické prostředí, zajímavé postavy, pokračování skvělého příběhu, rozšíření mytologie této série, odpovědi na některé otázky (obzvláště na tu nejdůležitější) a skvělou hudbu. Vše tohle jsem dostal!

Nikdy jsem od této série nečekal žádný extra dobrý gameplay - v obou předchozích dílech mi spíš překážel v užití si skvělého děje a dialogů. Proto si osobně myslím, že Chapters svým jednoduchým herním pojetím naprosto vyhovuje svému účelu. Popravdě mi vyhovuje víc než v Dreamfallu. Hlavní "herní části" spočívají v prozkoumávání, dialozích a dějových rozhodnutích - a přestože jsem od této série nečekal tento typ interakce, ani mi nijak zvlášť nepřekážel a jsem docela zvědavý kam povede (osobně čekám jen drobné změny v specifických situacích než různé konce příběhu). Jak říkám, není to zázrak, ale účel plní.

Nová dabérka Zoë se mi líbí mnohem víc než ta stará a i lehká změna jejího charakteru (pochopitelná vzhledem k její situaci) mi přišla na chuť. Hlavně má konečně smysl pro humor.

Grafika mi přišla skvělá, obzvláště s přihlédnutím na množství financí, které mají vývojáři k dispozici. Občasné zvláštní světelné efekty v Europolis mi nijak extra nevadily.

Dreamfall Chapters rozhodně není vhodným úvodem do této série, ale to nikdy neměl být. Mělo to být pokračování rozvyprávěného příběhu a ne začátek nového. Proto pro mě první kniha splňuje přesně to, co jsem od ní čekal. Nic víc, nic míň.

Nemůžu se dočkat pokračování...
+18
  • PC 60
První kickstarter projekt, který jsem s velkou chutí a dokonce jistotou podpořil. Kdo ví, kde jsem bral onu jistotu. Možná to byla jen ta silná nostalgie, nebo naděje, co ve mě dřímala tolik let. Dreamfall: The Longest Journey je pro mě dost možná nejlepší adventura vůbec, tedy ohlášení, že se maká na přímém pokračování ve mě vyvolalo poměrně velký pocit euforie.

Jenže jak už to tak bývá, někdo kdo má na starosti finance se přepočítá, a ejhle....najednou dojdou peníze na dokončení hry. To je přesně případ Knihy č.1. Nedodělaná, uspěchaná, řekl bych tak možná stav pozdější alpha verze.
První pro pozemšťana nepochopitelná věc je optimalizace. Ta jak už víte není dobrá ani špatná, ona je katastrofální - i po tom nedávno vydaném patch. Já jsem herní individuum, který neřeší kvalitu animací, grafiky, mimiky or whatever, ale HW optimalizace je pro mě základní stavební kámen. Když vám hra běhá, tak jak D:CH je to problém, jelikož to pro mě zcela kazí zážitek z hraní. Jasně, je to adventura těch 30 FPS bych přijal, ale při takřka konstantních 20 fps v kombinaci se všudypřítomnými "lens flares" se mi dělalo lehce blivno.
Světlo tady vůbec dělá Unity enginu dost velký potíže. Postavám někdy blikají oči, světýlka poletují kolem vás jako bludičky a hlavně sráží plynulost hry.
Dvakrát jsem musel načítat starý save kůly bugům, které mi zabránily v postupu příběhem.

Změna: Vzhled Zoe se mi líbí. Vypadá vyspěleji a vůbec je to pěkná baba. Co se mi nelíbí je změna herečky. Zoe ztratila svůj přízvuk, a když už se ho dabérka snaží napodobit, tak to zní dost nuceně. Celkově ted Zoe nezní jako ta dívka ze slunné Casablanky, nýbrž jako holka co byla odchována v nějakém Ghettu. Hodně herců změnilo hlas. To platí pro Kiana, jehož hlas se mi zdál lepší než originál.
Scénář má kolísavou kvalitu. Jak už zde bylo psáno autoři tu dost uměle snaží udržet "dospělý" nádech. Postavy bez zřejmého důvodu nadávají. Slovíčko jako "fuck" "shit" tu padají na můj vkus až moc často, a někdy to vypadá jako by danou konverzaci psalo 12 dítě. V jedné větě padne slovo "shit" 7krát.......the hell? A to nezminuji, nelogičnosti v příběhu, náhlý nástup amnésie a tak vůbec. Copak Ragnar Tørnquist zapomněl, co před lety napsal? No, uvidíme jak se to vyvrbí. Příběh, stejně jako vliv rozhodnutí na něj se teprve projeví až v dalších epizodách - pokud se jich dočkáme.

Dobré věci: Atmosféra je stále skvělá, hudba je to nejlepší co jsem tento rok slyšel. Grafika je pěkná, lokace taktéž. Město je překvapivě rozhlehlé a dost zalidněné. Interface se od minulého dílu prakticky nezměnil. Je jednoduchý, přehledný. Délka je na epizodní materiál překvapivě slušná. Hádanky tu vlastně nejsou, obtížnost je dost easy, ale to byl i předešlý Dreamfall.

Nebudu tu ukrývat své zklamání z první epizody, ale rozhodně nehodlám celou hru zatracovat a rád si na další díl skládanky počkám. Teď jde jen o to, jak se Book One bude prodávat. Aby to nedopadlo jako s Broken Age.

Pro: Atmosféra, hudba, lokace.

Proti: Nedodělanost, (ne) optimalizace enginu, díry v příběhu.

+17
  • PC 65
V to, že sa ešte niekedy dočkám pokračovania Dreamfall: The Longest Journey som už neveril. Book one Reborn pokračuje doslova tam, kde sme pred 8 rokmi skončili, preto si treba osviežiť pamäť doštudovaním toho, čo sa vlastne stalo, lebo ak nerátame krátky recap ako samostatnú položku v hre, nedozvieme sa to.

Na prvý pohľad sympatický krok, resuscitovať sériu a zodpovedať nezodpovedané otázky a uzavrieť príbeh je kazený technickými problémami v podobe bugov, neskutočne zastaralej grafiky, prelínaní textúr a veľmi prehnaných a občas zle vykreslených lens flare efektov ako aj zbytočne veľkými a prázdnymi lokáciami.

Z hľadiska gameplayu sa väčšina hry zameriava na klasické poslíčkovanie a len minimum adventúrnych úkonov kombinovania predmetov (dalo by sa zrátať na prstoch). Hlavná motivácia tak zostáva v odhaľovaní príbehu a v dialógoch postáv. V prvej epizóde toho z príbehu i pre jej výraznú krátkosť veľa neodhalíme, práve naopak vyvstávajú ďalšie otázky. Z dialógového hľadiska je hra celkom zaujímavá, len niektoré postavy sú si občas podobné a nevýrazné (napr. Mira a Nela sú charakterovo takmer totožné postavy), dabing je veľmi vydarený.

Prečo teda pri toľkej kritike relatívne pozitívne hodnotenie? Asi z nostalgie, pre prísľub toho, že sa to nejak rozbehne a toto je len začiatok od ktorého nemožno očakávať v prvej epizóde hneď odpovede na otázky, no i tak mohla byť dlhšia.

Pro: pokračovanie série, príbeh (ktorý sa snáď zaujímavo rozvinie), opäť zaujímavé svety

Proti: v podstate celá technická stránka hry, zbytočne veľké a prázdne lokácie, adventúrne ešte osekanejšie než Dreamfall

+15
  • PC 65
Omlouvám se všem fanouškům této série, ale k předchozím dílům jsem se nedostal a tak jsem k Dreamfallu přistupoval jako k něčemu co mě do hry zasvětí i bez znalosti počátku série. A myslím, že to byla trochu chyba. I když jsem se snažil přečíst vše co ve hře je, pozorně vyslechnout všechny rozhovory a dokonce si přehrát i filmeček s tím co se událo dříve, pořád to na mě působí zmateně. Ale zase si říkám, je to jen první část a tak nějak očekávám, že dál se to s pochopením všech okolností o dost zlepší.

Kladná stránka hry je atmosféra působící na hráče a moje zvědavost poznat co se to kolem vlastně děje, to na mě funguje, spolu s možností voleb a různých rozhodnutí to na mě dělá dobrý dojem, jen se bojím trochu těch voleb ala Telltale, kde vše stejně vede jednou cestou jen s delší či kratší odbočkou. A je pravda, že dvě volby jsem asi mojí blbostí tak úplně nepochopil a vlastně mi bylo jedno jak se rozhodnu i když mi to samozřejmě psalo, že moje rozhodnutí zásadně ovlivnilo další průbeh hry, tak uvidíme :)

Ještě bych ocenil i dialogy postav, kde se to konečně dá vydržet, má to občas hlavu i patu a po několika hrách kde jsem chtěl od rozhovorů utéct, tak tady je to v pohodě. Paradoxně, žádnou z ostatních postav jsem si ani trochu neoblíbil. Nevim jestli je to záměr, ale když i k osobě co mi je nejblíž se snažim chovat co nejhůř to jde, jenom abych už s ní mluvit nemusel, tak je asi něco špatně, nebo je to opravdu jen záměr vývojářů o čemž ale dost pochybuju. I ostatní postavy jsou na pěst v čele s jedním rádoby srandovním robotem a jeho bezva majitelkou...

Grafika není dobrá, raději bych kreslenou, nějak stylizovanou nebo klidně 2D, pokud na vývoj nemají lidi ani rozpočet. Pouštět se touhle cestou je špatně už kvůli tomu, že optimalizace je pak příšerná, loading po každém vstupu do lokace, bugy a různé záseky, nechtěně hru i rozbiju když neudělám hned zrovna to co hra očekává a i mnohem hezčí a rozlehlejší hry mi běží lépe než Dreamfall. Tady mi ty fps kolísají i když zase chápu, že akční hra to vůbec není, takže hrát se to pořád dá.

A hratelnost, zase takový kočkopes mezi adventurou a "novými trendy" příběhovek s rozhodováním. Když už hodně sází na ten příběh a volby, klidně bych se zaměřil na dobré filmečky, dialogy a sem tam nějaké to hraní a byl bych mnohem spokojenější. Taky je sice malé, ale neskutečně ohavné a nepřehledné město, kde pobíháte sem tam a zase zpátky, máte u sebe jeden či dva předměty a ty musíte použít z inventáře v situaci kdy s tímto prvkem už ani nepočítáte, ale naprosto zbytečně, jen aby to vypadalo, že opravdu hrajete. Nebo klidně klasickou adventuru bez možností rozhodování a dobře provedenou danou cestou, ale tady to není ani jedno.

I přes kritiku mě stále zajímá, kam se celý příběh posune a těším se na důsledky mých rozhodnutí, ale vůbec se netěším na tu hratelnost, tak snad to s dalším dílem bude aspoň o trochu lepší...

Pro: Atmosféra, příběh, rozhovory...

Proti: Hratelnost, optimalizace, postavy, (ne)adventura...

+15
  • PC 70
Prolog
The Longest Journey jsem hrál poprvé zhruba před dvaceti lety na Invexu, dodnes si pamatuju odehranou herní pasáž a považuju tuhle adventuru za klenot žánru (mimochodem jde o třetí hru přidanou na DH). Příchod Dreamfallu jsem proto netrpělivě očekával a rozestup šesti let mezi oběma díly mi připadal opravdu dlouhý. Čekání na Chapters se protáhlo ještě víc. Naštěstí jsem se k nim dostal až několik let po vydání, minulo mě tak hořekování nad technickými nedodělky a špatnou optimalizací. Jediné, s čím jsem se musel smířit byla skutečnost, že teď už to opravdu nebude o April.

Odpadlík
Místo toho jsem dostal do správy polepšeného Kiana a už během prvních kroků v jeho kůži začaly vykukovat nedostatky první knihy a vlastně celé série. Na to, že se hra připravovala roky, není scénář žádný zázrak, trpí citelným nedostatkem invence a občas vyloženě hloupými dialogy což v kombinaci s nízkou obtížností vytváří místy dojem až béčkové hry zabalené do naleštěného pláště.

I am alive
Pasáže se Zoe pro mě byly o něco záživnější. Vlastně už samotný prolog nevypadal úplně marně, stejně tak možnost zvolit si zázemí, do kterého se ze snění probudí. Vliv na budoucí události byl sice minimální a je to spíš motivace pro opakovaný průchod hrou -možnost vidět několik lokací navíc a splnit pár odlišných questů. Zklamáním je zpracování samotné Prahy, kterou představuje několik propletených ulic. V první řadě mi přijde směšná snaha tvůrců přesvědčit hráče, že se děj odehrává fakt na velké herní ploše pomocí triku pojmenovat každou ulici jako čtvrť. Takže tu je čínská čtvrť, za rohem je jakási vetešnická čtvrť, o padesát metrů dál čtvrť s náměstím a tak dále. Celé to vyznívá, jako když se autoři snaží hrát velké představení na malém jevišti.

Tohle dítě bude nejlepší na světě
Ani závěrečná pasáž s miminem se příliš nepovedla (padající batole z metrové výšky, scéna s krbem) a bez znalostí kontextu vyzněla poněkud rozpačitě, což příznačně podtrhlo celý děj první knihy. Evidentně jde o odrazový můstek pro zbytek příběhu, žel se ten můstek poněkud nejistě kývá.
+15
  • PC 90
Moje první dojmy jsou vcelku positivní! Jsem nadšená z grafiky, atmosféry i magické hudby, kterou jsem si díky tomuto pokračování připomněla z předešlých dílů. Nostalgie, hra vypadá prostě krásně.. Samozřejmě nás čekají ještě další "4 knihy", aby nám ucelily a zodpověděly všechny, nebo většinu našich otázek a proto jsem se rozhodla ještě nekritizovat a nebědovat (možná si to nechám na později). Jinak bych se byla bývala rozčilovala, že otázek ještě trochu přibylo :-) Ponechme tedy známého bývalého přítele Rezu, politické harašení v mega technickém světě budoucna, rodinu a blízké Zoe a dejme příběhu šanci, nechť se pořádně rozjede v příštích dílech.

Líbil se mi velmi začátek hry.. Úplně mě vtáhla do děje.. Co mi však maličko vrtá hlavou je rozhodování se v odpovědích. Na jednu stranu je to dobrý nápad a hru to oživí. Říkala jsem si, jakýpak to asi bude mít důsledek, ta má volba.. Na tu druhou si však má člověk chuť kousat nehty, když mu zabliká varování, že si tohle bude daná osoba pamatovat, a že rovnováha se tímto vychýlila (či co se to vlastně stalo!). Skoro jsem měla pocit, že ať jsem vybrala cokoli, budu zato v budoucnu pykat. Ano, za rozhodování se občas musí nést důsledky, ale proč by mělo být některé rozhodnutí TAK důležité se mi tedy vůbec nezdálo. Obejmout Rezu-nehádat se./Neobejmout Rezu.. To přece nic neznamená.. Může to naše Zoe klidně hrát a předstírat to.. Naopak jsem zase jiné rozhodnutí vůbec nepochopila a obě odpovědi (někdy i více odpovědí) mi připadali nanejvýš podobné.. Mám strach nechci do toho jít../Nemám na to sílu, ani moc.. Nechci do toho jít.Nebo také v souboji se svým pravým já: Jsi mou součástí, budu taková jaká dřív/Jsi mou součástí, uvidíme..

Líbilo se mi objevovat město, ale bohužel v první knize nás tedy moc objevovat nenechali. Hráč si naivně myslí, že si pak vše projde, ale pak když prostě splní úkol je konec. Proč by neměl možnost se jen tak projít nebo zajít do baru..? Ano já vím, nejsme v Sims :-D, ale myslím, že by to hru prodloužilo a zpříjemnilo, kdyby Zoe po nějakém splněném úkolu najednou řekla "Jsem nějaká utahaná, ani nevím, jestli mám dost síly vše stihnout ještě dnes.." a objevila by se možnost : "Povyrazit se"/"Pokračovat v úkolu...." Po první volbě by hráč dostal možnost si v městě zajít kam by chtěl a při té druhé by hrál dál.. :-) (Jen takový nápad:-D) Ve městě se objevil i oblíbený kamarád Zoe Havran v podobě CrowBoy - blikající světelná navigace, což mi zvedlo náladu. Co mi jí zase trochu zkazilo byla menší zmatenost a dezorientovanost a neustálá potřeba tohoto kamaráda vyhledávat a prosit o radu. (Jojo, ženská orientace a mapy).

Problém jsem měla maličko s ovládáním.. Najednou mi ovládaná postava, která šla po schodech nahoru, začala z ničeho nic pochodovat nad schody a mohla pohodlně odejít kam se jí zlíbilo-samozřejmě i přes mříže a zdi. Občas mě postava prostě ne a ne poslechnout konkrétně ve věži, kdy má koště s polštářem použít na okno. Občas jsem dokonce přeskočila možnost volby.. Možnost zabít mizeru zkrátka nebyla. Kian prostě kolem mizery prošel a ten za sebou zabouchl dveře a dál tam stál.. Když jsem však hru načetla podruhé, vše běželo jako na drátkách.

Co mě tedy dostalo bylo ovládání nejmenší postavičky, kterou jsem kdy ovládala :-) Batole :-D, trochu zvláštní, ale k příběhu to zdá se, pasuje. nebyl ten pokoj, kde zářilo to modré světlo, pokoj staré dámy..?

Verdikt: Zatím se mi to líbí. Pravda, mohlo to být delší, ale třeba to dvojka dožene..!

Pro: Krásná atmosféra, fantasy grafika a hudba, příběh..

Proti: Zatím ovládání (to se snad zlepší), krátká doba hratelnosti

+14
  • PC 90
Po zklamání v podobě Dreamfall TLJ jsem se do pokračování ságy moc nehrnul. Nakonec jsem ale neodolal a nelituju toho.

Začátek je opravdu dokonale zvládnutý. Dokážu si představit, jak problematické musí být po tolika letech plynule navázat, zaujmout hráče a elegantně vybruslit z klišé a patosu, do kterého DTLJ poněkud zabředával. Tvůrcům se to ale opravdu povedlo na výbornou.

Nová přepracovaná Zoey už není ta roztomilá, leč zcela neškodná a bezduchá panenka z Dreamfall. Stala se z ní dospělá ženská jak lusk, která nejen že už fyzicky nevypadá tak prvoplánově, ale především skvěle funguje jako herní postava, jejíž
komentáře stojí za to poslouchat a dokonce jim i věřit. Je to nejen díky kvalitnímu dabingu (moc příjemný hlas s přirozenou dikcí), ale hlavně díky luxusně napsaným hláškám a trefným komentářům. Tohle prostě má duši a celkově to dává smysl.

Systém dialogů mě zaujal především jednou drobností. Předtím, než se rozhodneme odpovědět slyšíme od Zoey komentář k dané odpovědi, respektive proč se chystá to a ono říct, takže hráč ví, v jakém duchu se odpověď ponese a chápe motivaci Zoey říct, co následně řekne. Je to maličkost, která hráči postavu ještě více přibližuje a umožní se s ní lépe ztotožnit. Ani Kian není špatně napsaná postava. Je zde prostě vidět pečlivá práce scénáristů, kteří si s texty opravdu vyhráli.

Hra je o poznání temnější (zatímco původní TLJ měla nadhled a nebrala se stoprocentně vážně a DTLJ byl poněkud nedomrlý a umělý) a vážnější, ale to ani v nejmenším postavám nebrání házet ne všechny strany povedené frky a hlášky (shitbot a jeho majitelka nemají chybu).

Po technické stránce snad ani není potřeba komentovat. Snová první kapitola mě asi zaujala více než hektický Stark se svými politickými intrikami (ani mému PC tempo Europolis dvakrát nevyhovovalo, soudě podle podstatného snížení rychlosti, které mě donutilo poněkud ubrat na grafických detailech), ale obě kapitoly jsou slušně propracované a atmosferické.

Co dodat? Je zde znatelný výrazný kvalitativní posun od DTLJ (a netvrďte mi, že je to jen časovým odstupem). Rozsahově je Reborn poměrně krátký, však se taky jedná jen o první knihu z pěti, ale o to hutnější a osobně jsem motivovaný počkat si na pokračování.

Pro: Propracované postavy, dabing, design prostředí, inteligentní komentáře, systém dialogů a rozhodnutí

+9
  • PC 75
Na tuhle hru jsem se hodně těšil. Trpělivě jsem čekal, až bude ve slevě, abych si ji mohl koupit a zahrát. Sice jsem tušil, že se mi bude nejspíš trochu sekat, protože má celkem velké nároky, ale i tak jsem si ji chtěl zahrát, protože se mi předchozí dva díly velice líbily. Nakonec jsem si ji tedy koupil, ale bohužel jsem byl po dohrání dost zklamaný.

Začnu tedy s pozitivy. Ano, uznávám, že hra ve zbrusu novém enginu má skvělou grafiku. Jednotlivé prostředí (kterých sice nebylo moc) se mi líbily (Europolis, storytime, atd.). Příběh se rozjíždí v celku dobře. Také se mi samozřejmě líbí některé novinky, které tato hra přinesla jako např. ovlivnění průběhu příběhu podle určitých rozhodnutí anebo interní monology, ve kterých hlavní hrdina uvažuje nad jednotlivými možnostmi konverzace s jinou postavou.

Co se mi ale vůbec nelíbí, je velice špatná optimalizace hry. Já sice vím, že nemám na tuhle hru vhodný PC, ale přijde mi, že i na nejmenší detaily se mi hra v některých místech seká mnohem více než v jiných. Tvůrci sice tvrdí, že se tenhle engine špatně optimalizuje, což je asi pravda, ale i tak mi to zkrátka vadí.

Dale se mi vůbec nelíbí rozdělení hry na 5 částí. Jasně, sice si hráč koupí hru jako celek, ale musí čekat na to, než vyjdou ostatní části, aby mohl hru dohrát úplně. Samozřejmě, že tenhle problém nebude po tom, co vyjdou všechny části.

Dále mě štve probugovanost hry. Teď momentálně si vzpomínám jenom na jeden bug a to na ten, že se mi robot při sestupu po schodech dolů sekl ve zdi a už se ani za nic nechtěl dál pohnout. Naštěstí hra pokračovala dál, jelikož po vstupu do místnosti už byl robot záhadně uvnitř. Těch bugů by se ale dalo objevit víc. Co jsem tak prošel jiné komentáře tady na databázi nebo i různě na fórech, tak si na různé bugy stěžuje víc lidí.

Přiznám se, že tenhle komentář píšu až o několik týdnů později, než jsem hru dohrál. Možná je to i dobře, protože čerstvě po dohrání jsem měl chuť tuhle hru dost zkritizovat a napsat můj komentář jako pořádný hate, ale k tomu nakonec naštěstí nedošlo. Dneska jsem navíc zjistil, že při koupi téhle hry jsem si vlastně koupil všechny knihy (i ty, které ještě nevyšly), takže tohle beru jako plus.

Na závěr snad jenom to, že bych tuhle hru sice nikomu asi moc nedoporučil (radši bych doporučil předchozí dva díly), ale jakožto fanoušek, který si ji už zaplatil, jsem si ji chtěl zahrát.

Pro: Pokračování skvělého příběhu, grafika, atmosféra, prostředí

Proti: Špatná optimalizace, probugovanost, rozdělení na 5 knih

+8