Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

CyberMage: Darklight Awakening

74
5 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
30.04.1995 PC
Vývojáři:
V roce 2044 vládnou světu nadnárodní korporace, ty mezi sebou soupeří ve zbrojení a snaží se vytvářet pomocí implantátů supervojáky. Jednomu z těchto nepovedených supervojáků náhodou zachráníte život, ovšem za cenu vlastního. Brzy se proberete v neznámé laboratoři s tajemným krystalem na čele. V tu samou chvíli ale na laboratoř zaútočí armáda korporace NeCromu. Vaším úkolem bude utéct před pronásledovateli a zjistit, co se s vámi stalo.

CyberMage je komiksová cyberpunková střílečka z pohledu první osoby, která kloubí moderní technologie s magií a nadpřirozenem. Většinu času hráč kosí rozličné nepřátele, buď zbraněmi nebo kouzly. Munice do zbraní je nedostatek a proto častěji dostane slovo magie, omezená pouze pomalu se doplňující manou. Z nepřátel po zabití vypadávají duše, které lze sbírat a zlepšovat si tak základní atributy (životy a manu). Hráč má omezený inventář a může do něj sbírat přístupové karty, lékárny, zbraně a zbroje. Na často odlehlých místech jsou k nalezení i peníze, které není na škodu utrácet v obchůdcích se zbraněmi a v nemocnici. Finance jdou také rozmnožit na automatech nebo při vsázení na gladiátorské zápasy. Během vašeho putování se můžete projet v obrněném voze či se proletět vznášedlem.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Tak jsem zase oprášil jednu fosílii z dětství. Coby mládě jsem Cybermage dost žral, páč hned v několika ohledech se mi trefil do vkusu a zároveň se dost lišil od stříleček na build enginu (Duke, Blood, Shadow Warrior), které jsem v té době považoval za vrchol bambitkového žánru. Za prvé mě Cybermage dostal komiksovým nádechem, Třináctka ani Comix Zone to sice není, ale své kouzlo rozhodně má. Za druhé je tu můj oblíbený systém sbírání duší vypadlých z nepřátel, jenž nutí člověka bojovat aktivně, ideálně tváří v tvář (jako například u Trona či Painkillera). A za třetí je tu zlepšování základních vlastností (jako... jako u spousty stříleček, ale tahle byla první kde jsem to viděl). I když jde jen o životy a manu, člověka potěší, když vidí svojí postavu sílit. Upgrady taky slouží jako další motivace k prohledávání každého koutu úrovně, no však to znáte. Na svou dobu musím pochválit technickou stránku hry, jak grafiku, tak hudbu a zvuky (dabing).

Dnes už se mi Cybermág hrál hůře. Design úrovní působí dost old school, na rozdíl od dnešních stříleček se hráč babrá s každým čudlíkem na stěně, nejen že jsou titěrné a záludně schované (a pokud je přehlédnete, máte zaděláno na adventurní zákys), ale nalezením čudlítka úkol teprve začíná, poněvadž po jeho aktivaci musíte vždy oběhnout půlku úrovně, aby jste zjistili, kde se co otevřelo. Je ale pravdou, že některé levely jsou vydařené a například v kruhovém patře s kancelářemi Sarcorpu jsem běhal sem tam jak pometlo několik hodin a ani mi to moc nevadilo (páč jsem problém vyřešil ještě před fází "teď si dojdu pro kladivo/klávesnice stála jen pár stovek"). Dále mi hru znepříjemňovali drobné nedotaženosti a nevybalancovanosti, jako příklad uvedu problém v misi se vznášedlem: nejen že se nemotorně ovládá, navíc jsou nepřátelské hlídky několikanásobně obratnější a tak nezbývalo, než přistát a pěkně po svých je po jednom lákat a sestřelovat. Vlastně celé ovládání je mírně klávesnicolomné (kladivo je v tom nevině), ale to je možná o zvyku.

Já si dám nostalgických 75%, ale z dnešního pohledu: Nehrát.
+7+7 / 0