Komentáře

Blood je klasika, která se v mé tehdejší dětské sociální bublině v pořadí popularity zařadila těsně za Doom 2 a Duke Nukem 3D. Tedy mílový krok před Quake. A přesto když jsem měl nyní možnost obě hry porovnat vedle sebe, musím uznat, že Blood zestárl o poznání více. Samozřejmě je to dáno tím, že Quake má skvělý grafický remaster, zatímco Blood (Fresh Supply) hru spíše jen zprovozňuje na moderních strojích ve full HD rozlišení, přičemž celkové vzezření nijak nemění (každopádně sláva Night Dive Studios za práci na obou titulech).

Blood byl v prvé řadě unikátní a kontroverzní svou brutalitou. S tím ruku v ruce šly také tehdejší moderní technologické vychytávky, které umožňovaly nejen ono pověstné kopání do válících se hlav na zemi, ale např. i zapálení nepřítele, který následně za řevu agónie několik vteřin zmateně pobíhal okolo a až poté zahynul bídnou a vskutku ne příliš příjemnou smrtí. Blood tedy ždímal potenciál Build enginu na maximum, nicméně i tak si troufám říct, že od o rok staršího Quake v tomto ohledu dostává na prdel.

Z dnešního pohledu nepůsobí úplně příjemně vertikální pohyb myší, z kterého někdy až bolí oči (nezapomeňte, že se jedná o tzv. 2,5D hru, nikoli „pravé“ 3D). Také pohyb leteckých a vodních monster v prostoru je velmi zmatený a nepřirozený. Každopádně takový je Blood, je to retro. Technická stránka se podepisuje i na designu nebo spíše stavbě levelů. Člověk sice musí uznat, že lépe to vlastně tehdy udělat nešlo a skutečně pasáže, kde je použita fantazie namísto snah o „realističnost“ působí skvěle jak co se týče vzhledu, tak atmosféry, ale… Ale naopak místa, kde přímo za rohem, či zavřenými dveřmi čeká parta somráků s brokárnou, jsou laciná, někdy až na přes držku. Hrál jsem na obtížnost Well Done, která ještě zdaleka není nejvyšší a quick save se velmi rychle stal mým nejlepším kamarádem. Nedokážu ani spočítat kolikrát jsem zpoza rohu dostal vyloženě během jediné vteřiny spršku klidně za 50-80 hitpointů. Jsou lokace, které skutečně nejde projít na první dobrou za použití pouhé intuice.

Celkově jsem si ale datadisk až na hledání pár méně nápadných tlačítek docela užil a vlastně můžu konstatovat, že velmi dobře odpovídá původní hře. Herní doba se u mě přiblížila až k nečekaným 5 hodinám, takže milovníkům retro FPS nelze než doporučit.