Carmageddon: Reincarnation

Carmageddon Reincarnation se mi hodnotí velmi těžko. Protože jsem si oblíbil první a druhý díl, rád jsem podpořil původní vývojáře už v předběžném přístupu. I když bych si přál, abych mohl výsledné hodnocení zvýšit už kvůli skvělému přístupu autorů během tvorby, je tu několik věcí, které mi to nedovolí.

Málokdy do hodnocení promítám optimalizaci her. V případě Reincarnationu je to ale závažný problém, který předčí i známé čtvrté GTA. Když hru dokáže hratelně spustit opravdu málokdo, těžce se to musí podepsat na hráčských recenzích a prodejích a tak hra získává dodnes spíš negativní hodnocení.Je to velká škoda, protože hra přitom není špatná.

Co se povedlo výborně, je design prostředí a aut. Tady je Reincarnation pravým nástupcem série. Každé prostředí má svůj styl a autoři se jej snaží využívat přesně tak, jako dřív. V průmyslové části najdeme spoustu pohyblivých strojů a plošin, které poslouží k otestování odolnosti vašeho auta, Jinde pak potěší množství zničitelných předmětů a přístupné budovy. Škoda jen, že je počet prostředí velmi malý.

Autům naopak nemám co vytknout. Redesign starých originálů se povedl a i nové kousky vypadají skvěle. Chválím, že osazené čepele, bodce a zbraně na autě jsou konečně funkční.

Všechno by to nemohlo fungovat bez pro Carmageddon pověstného skvělého poškození a fyziky, které naštěstí přítomné jsou a jejich propracovanost působí dojmem, že si s nimi spolu s auty vývojáři vyhráli víc, než se zbytkem hry.

Dostávám se k tomu, co se povedlo míň, to je určitě grafika. Když vynechám auta, působí grafika zvlášť v otevřených scénách trochu chudě, jako by její část stále uvízla v roce 98. Samozřejmě jde o hru malého týmu a zčásti jde i o grafický styl, čekal jsem ale i vzhledem k velmi vysokým požadavkům trochu víc.

Umělou inteligenci bych rozdělil na 2 části, na jedné straně protivníci, kteří dokáží být hodně nepříjemní a jejich likvidace dá zabrat, a na straně druhé chodci, kde veškerá inteligence spočívá ve zmateném pobíhání a nulové reakci na okolí. Alespoň, že je s nimi a protivníky spojena celá řada zábavných powerupů, mezi které patří ty nejlepší z druhého dílu (vůbec jedna z mála věcí, která pochází z druhého dílu, protože se vývojáři inspirovali výhradně dílem prvním) a spousta nových. Právě na powerupech stojí zábava celé hry a je jich opravdu hodně. Mezi těmi novými jsem si nejvíc oblíbil vrhání kovadliny, pelvic thrust nebo zničení pneumatik. Velké množství powerupů může být i nevýhodou, zvlášť po delším hraní, kdy se jich naskládá do inventáře spousta a je problém během akce rychle najít vhodný.
A abych nezapomněl, protivníci tentokrát umí používat powerupy taky a může se tak klidně stát, že vaši oblíbenou pružinu použijí na vás a vžijete se tak do zcela opačné role :)

Co určitě potěší, jsou nejrůznější odkazy na předchozí díly a spousta eggů, stejně jako přítomnost klasického Carmageddonského humoru.

Ve výsledku jde o skvělou hru, která nedělá svému jménu ostudu. Doplatila ale na příliš brzké vypuštění do světa a já doufám, že časem získá víc hráčů a dočká se i lepšího výkonu. Nakonec dávám 75% s tím, že hodně přivírám oči nad optimalizací. Multiplayer nezkoušen.