Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Budokan: The Martial Spirit

Electronic Arts •  Electronic Arts Team Fusion (PSP) •  DRO Soft (C64, Spectrum) •  AT&P (AmstCPC, MSX)
1989
14.11.2006
29.05.2013
73
49 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Budokan je názov prestížneho turnaja, ktorý sa pravidelne koná v Tokyu. Hráč začína ako učeň bojových umení, pričom má na výber 4 bojové metódy či zbrane: Karate (boj pomocou rúk a nôh), Kendo (drevený meč) Nunčaky (dva kusy dreva spojené reťazou) a Bo (dlhá bojová palica). Trénovať je možné osamote, či s inštruktorom. Nechýba ani možnosť lokálneho multiplayeru – tréningový zápas tak môžu odohrať dvaja hráči na jednej klávesnici. Po skončení tréningu, ktorý nie je nutné absolvovať, je možné vstúpiť do turnaja a pokúsiť sa na ňom uspieť.

V samotnom Budokane je možné čeliť rôznorodým protivníkom. Pričom niektorí z nich využívajú aj odlišné bojové štýly či zbrane, než má k dispozícii hráč. Obtiažnosť každou výhrou narastá. Pred každým zápasom je možné si čiastočne preštudovať svojho oponenta a na základe toho vybrať bojové umenie, ktoré sa najviac hodí proti jeho schopnostiam. Každé umenie však možno použiť len určitý počet krát. Aj preto je vhodné na ceste k úspechu taktizovať a úspešne zvládať všetky bojové štýly.

Počas zápasov si treba dávať pozor na dva základné ukazovatele - staminu (životná energia) a ki (sila úderu). Útočné pohyby ki znižujú, zatiaľ čo blokovanie útokov ho naopak zvyšuje. S každým útokom – úspešným, či neúspešným - stamina klesá a rýchlosť bojovníka sa znižuje. Preto nestačí len bezmyšlienkovite stláčať klávesy. Výhodnejšie je robiť to premyslene a nedovoliť aby stamína , ktorá sa postupne dopĺňa, klesla na nulu. Pokiaľ k tomu dôjde, zápas končí.

Budokan patrí medzi prvé tvorivé počiny spoločnosti Electronic Arts. Hra bola vydaná na viacero platforiem vrátane Amigy, Segy Mega Drive, Commodore 64, ZX Spectrum, medzi nimi samozrejme nechýbal ani MS-DOS. V roku 2006 bola v rámci retro kompilácie EA Replay portovaná verzia zo Segy Mega Drive na PlayStation Portable.


Poslední diskuzní příspěvek

@mazar1234 (12.11.2015 10:10): Tezky bylo hlavne karate, umlatit nekoho v turnaji s bo bylo jednoduchy, ale clovek mel jen omezenej pocet pokusu na jednu zbran. Vopruz byl hlavne to obnovovani zdravi, obecne mi to tehdy prislo trochu tezkopadny.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Staré dobré časy. To se mi vybaví, když si vzpomenu na dobu našich prvních PC her, mezi kterými nechyběl ani Budokan. Přestože dnes jde o hodně sentimentální a nostalgické pocity, dodnes dost dobře nevím, jak bych hru celkově zhodnotil.

Jako malého kluka mě přirozeně nejvíce bavila možnost zápasit s protivníkem a co víc, byla zde na výběr slušná škála disciplín (karate, kendo, bo, nunčaky...) a každá byla svým způsobem originální. Jakmile člověka omrzela jedna disciplína, vrhnul se na jinou. Samozřejmostí byl trénink s počítačovým protivníkem, ale nechyběla ani možnost zápasu dvou hráčů, kteří se dělili o jednu klávesnici.

I přesto, že jsem nikdy zásadním způsobem nevnímal samotnou hlavní herní náplň, tak jsme si užili mraky legrace při společných zápasech. Druhou kapitolou byl samotný hlavní šampionát, na kterém měl hráč postupně servírovanou různou škálu protivníků, která byla odstupňovaná dle obtížnosti. Zábavné bylo, že někteří tito protivníci byli vizuálně originální a měli různé zbraně (pamatuju si na ninju, který byl v černém a házel hvězdice).

Přestože jsem se jako dítě u hry královsky bavil, nikdy jsem ji vlastně nedohrál do konce, možná mi z tehdejší perspektivy přišla obtížná, těžko říci. Dnes s odstupem času je můj pohled na tuto hru ještě rozporuplnější, na druhou stranu jsou lidi a mezi nimi i moji přátelé, kteří na ni dodnes nedají dopustit. I navzdory tomu, že tohle není typ hry, kterou by člověk měl tendenci oprášit a zahrát znovu, přesto kdesi v podvědomí spřádám plány na to, jak někdy otevřeme pivo a při příležitosti dlouhých zimních večerů zopakujeme zápolení na jedné klávesnici.
+12
  • PC 70
Budokan u mě za mlada bodoval hlavně tím, že přišel v době, kdy frčelo karáčo a sjížděly se na VHS rubačky všech legend - Žána, Dolfa, ještě štíhlého Seagala a ostatních hongkongských fláků.

Je dobré si nejdříve nastudoval jak bojovat v různých stylech - ať už karate, nebo nunchaku, bo nebo kendo, protože ovládání není úplně z jednodušších ( nejpříjemnějších ) a hlavně potřeba sžít se s logikou staminy a ki, které se obnovuje nebo ubývá každým úspěšných blokem útoku nebo neúspěšným útokem.

Až si budete jisti, že Vaše schopnosti obstojí v turnaji - směle do toho, čeká na Vás několik protivníků, na každého máte 3 pokusy, abyste ho poslali k zemi, jinak se vracíte k předchozímu bojovníku, kterého opět musíte sundat, abyste zase mohli postupovat dál až do finále. Celkem slušná věc v lehčím nadprůměru - 70 %

Pro: různé styly, souboje, turnaj

Proti: ovládání

+10