Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Vypadá to jako JRPG, ale není to JRPG. K rozehrání tohoto titulu mě postrčil komentář od Tainaru a hra vlastně naplnila veškerá očekávání. Jde o poctu tradičním JRPG z éry SNESu a hra je také plná narážek na klasické tituly. To ale není omezené pouze na tyto starší tituly. Už samotný název odkazuje i na Final Fantasy VII. Samotná hratelnost je naprosto klasická. Postupně se dostanete až ke čtyřem postavám a každá má vlastní zaměření - výbavu a specifické dovednosti. Vzhledem k relativní krátkosti hry nabízí soubojový systém dostatek možností, ačkoliv si v pozdějších fázích na běžné nepřátele vystačíte jednoduchým útokem. Život se po každém boji doplní na maximum, včetně oživení, hlavní surovinou na taktizování je tady mana. Ta se doplňuje omezeně, ačkoliv lze její regeneraci postupně trochu zvýšit.

Každá lokace, včetně vnějšího světa, má omezený počet náhodných soubojů, které lze navíc kdykoliv vyvolat ručně. Není tak problém dungeony vyčistit a dále prozkoumávat v naprostém bezpečí. Také trénování postav v blízkosti města nebo save pointu je díky tomu bez problémové a celkem bezpečné. Boj je možné vyvolat i po vyčerpání limitu, takže není problém zvyšovat level dle libosti. Hru jsem kompletně dokončil na levelu 40 a to už byly veškeré lokace čisté.

Příběh točící se kolem civilizace nemrtvých je vtipný, plný narážek, ale nijak originální. Hra perfektně plní svou funkci a hráče tohoto žánru odmění, pokaždé mě objevené nějaké souvislosti potěšilo. Ani si netroufám odhadovat, co vše mi uniklo. Hratelnost je klasická a ničím nepřekvapí, ale zde to není vůbec na škodu. Kompletní dohrání, doufám že včetně projití každého koutu, za 12 hodin krásně odpovídá záměru. Fanouškům JRPG tak mohu hru rozhodně doporučit.
+22
  • PC 70
Herní výzva 2022 - 9. Vzkaz ze záhrobí (hardcore)  

Kouzlu JRPG jsem podlehl už dávno. Asi jsem také odehrál mnoho kvalitních kousků. Breath of Death VII sice JRPG úplně není, ale zaujala mě upřímná znalost archiválií a oddanost průkopnickým titulům daného geografického žánru, což jsou hlavní taháky hry. Kromě nich toho v obsahu zas tak moc dalšího není. Cestujete po světě od bodu A do bodu B, cestou vytvoříte skupinku bojovníků, prolezete pár dungeonů a porazíte zlo; to vše zabalené v patřičně retro pixelaté grafice, na kterou jsme zvyklí.  

Lidstvo se samo navzájem vymlátilo. Z prachu ozdobeného kostmi a zetlelým masem povstali kostlivci, duchové, upíři a zombie; osídlili svět nového věku a také onu čtyřmístnou hráčovu partu. Hned zkraje příběhu dostaneme do party kostlivce Dema, jenž nemá jazyk, takže je němý a nemůže mluvit. Naštěstí mu vypravěč dokáže zapnout myšlenko-titulko-mat, takže si přečteme, o čem zrovna Dem přemýšlí. Hned poté se dozvíte na obrazovce tutoriálu, jak ovládat hru na X360. Ale je velmi pravděpodobné, že hrajete hru na PC, takže Dem se podiví a pak popíše ovládání na klávesnici. Hra oplývá humorem v podobném stylu s více či méně vydařenými vtípky. Není zde takový humor a taková porce narážek na žánrová klišé jako třeba v dvojdílném Nexomonu, ale asi třikrát jsem se trošku zasmál.  

Největší přednost hry ovšem spočívá ve zmiňovaných odkazech na starší hry. Osobně jsem zaznamenal asi tak pět včetně Pokémonů a Mother / Earthbound, které jsem znal v souvislosti s Pokémony; Dragon Quest díky odehrané pixelové části v Dragon Quest XI, a samozřejmě do očí bijící Final Fantasy VII. Odtušil jsem, že odkazů je tam určitě víc, ale očividně jsem neměl šanci jejich význam pochopit, neb nemám vše nahráno.

Proslídil jsem tedy internet a sepsal jsem do spoileru aspoň několik odkazů na hry:
Palad-Lennus = Paladin's quest + Lennus
Motherbound = Mother + Earthbound
Lufestopolis = Lufia + Estopolis
Langsong = Langrisser + Warsong
"I am Error" - Zelda 2
"War never changes." - Fallout
Intro – Wasteland
„If only you had a master of unlocking you could get through that door.“ – Resident Evil
Jedna z postav si prozpěvuje variaci znělky seriálu Pokémon.
„In the year 20XX“ / Dr. Dark – Mega Man
Dragonduck - Dragon ze hry Adventure na Atari 2600
Šéf trollů: "What is an undead man? A miserable little pile of secrets!" – Castlevania SotN ("What is a man?")
"It's a secret to everyone." – The Legend of Zelda
Scéna odcházení z města poprvé se Sárou (Phantastic adventure) - Phantasy Star 4
"Somebody set this thing to evil." – Simpsons
Dem – píseň Dem Bones, poprvé nahrána v roce 1928
Molly the Were-Zompire – stejnojmenná interaktivní novela od stejného autora
„Your prince is in another castle.“ - Super Mario Bros. 
Voják: "Stay a while and listen." - Deckard Cain, D2
"Soldier!" "Barrel!" – série Atelier  
"The black wind howls again..." – Magus
Název hry + Cross Slash (útok) – FFVII
Aegis shield – FF série
Excalibur sword - Excalibur: Sword of Kings na ZX Spectrum
Grafický a funkční styl hry – Draqon quest


Občas se vynoří nějaká narážka na žánrová klišé, kterou rádi okomentují i ostatní účastníci v partě. Hráč může rovněž využít funkci chatu, kdy mezi sebou jednotlivé postavy něco požvaní. Mapka světa je pak hlavním pojítkem pro cestování. Na mapce se nacházejí různá města a dungeony, které jsou všelijak zakroucené a plné potvor, jež se dají do poslední vybít. Občas se najde i nějaká ta truhlička s pokladem. Velká města jsou v podstatě dungeonem sama o sobě, protože se jedná o lidské trosky, v nichž bují monstrozita. A samozřejmě, monstra se dají potkávat i na velké mapce světa.  

Souboje bývají ozvláštněné tím, že po každém souboji se všechna zranění nebo zbylí „mrtví“ společníci obnoví do plného stavu. Jediné, co se neobnoví, je hodnota MP, takže je třeba dávat si pozor a včas se dostat do bezpečí. Během soubojů se v každém kole zvyšuje síla protivníků, což přidává motivaci s nimi co nejrychleji zatočit. Taky se dají řetězit silnější comba, ale většinu hry jsem si stejně vystačil jenom s rychlým mačkáním jedné klávesy. Nicméně souboje bývají až příliš repetitivní, což se pozná zejména během delších dungeonů.  

Víc už asi psát netřeba - ostatně, hra toho o moc víc ani nenabídne. Je to příjemná jednohubka na pár hodin. Hru jsem končil na 11 hodinách včetně úspěšně poraženého protivníka ve „skrytém“ dungeonu v klikatých horách. Místy mě to bavilo a oceňuji invenci autora i jeho zálibu v JRPG. Vtípky ujdou a (snad) neurazí. 

Poznámky k osobním achievementům:
Herní doba: 11 hodin
"Superboss" poražen

Pro: Odkazy na jiné hry; vtípky; originální námět.

Proti: Občas hodně repetitivní.

+20
  • PC 60
Kouzlu jRPG jsem nikdy nepodlehl. Nikdy jsem asi nehrál kvalitní vzorek. Emulace starých her mi nepřišla důstojná (čti - jsem na to líný a přijde mi to jako škoda výpočetního výkonu) a moře her vyvrhnutých RPG Makerem je stejně tak rozlehlé, jako se od sebe málo liší.

Jenže Breath of Death VII měl něco, co mě zaujalo. Parodovalo to nejen samo sebe, ale v podstatě celý žánr. Hlavní hrdina nemluvil, tudíž si každý mlel a myslel to svoje. Každá postava se vnutila do party. Proběhla tam násilná a zbytečná romance. Nechyběly ani různé meta vtípky, kdy se hlavní postava podivovala, co je x-box ovladač zač, hrdinové si uvědomovali, že jsou ve hře. Každé sejvování doplňovala informace, aby jsme prosím nevytrhávali HDD.

Největší nevýhoda jRPG ovšem zůstala zachována - náhodné souboje, i když je upravili do rozumné podoby. Na každé mapě či sérii úrovní, bylo počítadlo zbývajících soubojů a když dosáhlo nuly, nemusel se hráč ničeho bát. Ale i pak bylo možno souboje vyprovokovávat. Při nich také nezůstalo jen u tradičního Attack/Defense/Magic/Item, ale možností bylo o něco více. Při přechodu na další level si postavy automaticky nezvedly statistiky sami, ale mohlo se volit mezi dvěmi cestami či buildy.

Z grafické stránky hra není nikterak úžasná, což odnesly především postavičky, ale rozlišení je nativně dostatečně velké a rozhodně není jen roztažené přes celou obrazovku a ani '16:9' se hru zaskočit nepodařilo, což jsou body nahoru.

Příjemná, humorná, krátká a zábavná dávka ne až tak japonského jRPG.

Pro: Nadsázka, zajímavý nápad, příjemné souboje, krátké

Proti: Náhodné souboje, málo předmětů, graficky slabší a možná až příliš kraťoučké

+13
  • PC 75
Dlouho před tím, než se retro stalo opět cool díky PGA: Ep2, existovala tahle hra. Hra, ve které snad každé slovo je odkazem na některou z herních klasik - jen během kratičkého intra se hlasí k Mega manovi, Striderovi, Wastlands, Falloutu a kdo ví k čemu ještě. A tahle nálož herního blaha nevysychá - názvy měst a postav, jejich schopností, a nebo jen některá z nedbale utroušených hlášek - snad žádná z klasických sérií nebyla ušetřena.
A nahoru ještě charismatický hrdina, který toho řekne mnohem víc jediným pozvednutím obočí (pokud by ho měl) a to nejen proto, že je němý. A banda jeho neméně svérázných kumpánů mu zdatně sekunduje a tak věřím, že si svého oblíbence najde každý.
Jako hra má svoje mouchy: v soubojích se postupně stává repetitivní, finále je poněkud uspěchané a celkově je vidět menší péče v druhé polovině hry. Pokud se ale zvládnete přenést přes tyhle nedostatky, zjistíte, že těch pár hodin uteklo zatraceně rychle...

Herní výzva 2017, kat. 10

Pro: Buď Vás okouzlí během 5 minut

Proti: nebo to vzdejte.

+13