Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
S touto hrou jsem se poprvé setkal díky demu z CD od časopisu, ale nevzpomínám si kterého. Už tehdy mě zaujala stylizace a prostředí Union City přímo lákalo k prozkoumání. K plné verzi jsem se dostal až na GOGu a k dohrání až nyní, 25 let po vydání. Na hře musím ocenit prostředí a grafiku, obzvláště první a poslední třetinu. Prostředek je takový fádnější a méně zajímavý. Grafika je dobrá a některé části hodně povedené. Příběh je průměrný a celkem předvídatelný, ale jeho podání je slušné a udrží pozornost. Skvělou atmosféru navodí již pěkně zpracovaný manuál a komiks, sloužící jako úvod do děje. Obtížnost je tak střední, sice je k dispozici celkem malý počet předmětů, ale někdy je složité přijít na to kde je použít. Pixel-hunting je bohužel také přítomen, ale naštěstí jen málo. Hlavní roli hrají rozhodně rozhovory a vždy je nutné každého pořádně prokecat.

Dabing je průměrný a hudba upřímně za moc nestojí, ale nejde o nic tragického. Povedená a vtipná je interakce s parťákem robotem Joeym. Pobaví některé narážky např. na Led Zeppelin nebo Assimova. Během hraní je nutné několikrát vstoupit do virtuální reality. Jde o celkem slušnou část, ale mohlo to být propracovanější. Takhle z toho cítím nevyužitý potenciál. Což ale platí o celé hře. Řada věcí mohla být lépe a komplexněji propracována. Ke hře existuje čeština, kterou jsem využil, ale není zrovna povedená. Celkově jde o slušnou adventuru, kterou vzhledem k dostupnosti není důvod nezkusit. Každopádně jsem celkem zvědav na nedávno oznámené pokračování.
+32
  • PC 60
Taková docela rozporuplná adventura.. začátek, počínaje intrem a části v továrně je úplně skvělý, má to spád, logiku a baví to, pozdější fáze hry, kdy se dostaneme ven z továrny je taková klasická adventurní, to by nebyl problém, ale někde v polovině této části hra ztrácí spád a je to spíše takové chození od čerta k ďáblu v pár lokacích a chození ve virtuální realitě mi už vůbec nesedlo... no ale stejně, než se nadějeme tak je konec! Nechci tím říct, že hra je špatná, ale něco jí chybí.. vzhledem k tomu, že je ke stažení jako freeware, nechť si každý udělá názor sám :)

Pobaví,neurazí ale na znovuhraní to není, trochu lepší průměr. Zajímavostí je vtipný roboparťák který s náma chodí.

Pro: zajímavá grafika,roboparťák,intro

Proti: krátké a cca od poloviny nudné

+22
  • PC 75
Dystopicko-postapo príbeh, v herne príliš nevyužívanej Austrálii, je najväčším ťahákom BaSS. Čo však prekvapí, je relatívna komornosť a krátkosť hry (skutočne len pár hodín, možno 5?), ktorá je v podstate predlžovaná len slepými uličkami vo forme nepodstatných predmetov a postáv, ale ani tých nie je veľa. Celkovo je použiteľných predmetov na obrazovke vždy minimum a občas i s nimi súvisí pixelhunting, alebo nutnosť najprv sa na daný predmet pozrieť a až následne je možné s ním manipulovať.

Poteší fakt, že všetky rozhovory sú plne nadabované a postava robotického side-kicka Joeyho je taktiež fajn. Grafika je pomerne príjemné malebná, ale hudobný doprovod ma vyslovene otravoval. Osobne proti midi nič nemám, ale v tejto hre boli melodie neskutočne verklíkové a upišťané, navyše vzhľadom na atmosféru hry, na niektorých miestach neadekvátne veselé.

Za zbytočné považujem umieranie v určitých miestach hry. Skutočne nastáva v úplne zbytočných momentoch a aj ked to nie je tak časté ako v hrách od Sierry, tam to bolo aspoň (občas) vtipné, oddvôvodniteľné, alebo budovalo "napínavosť" scény. Tu umieranie pôsobí dojmom, že je tu len preto, aby nejaké umieranie bolo. S tým súvisela i jedna vec, čo ma tak trochu naštvala. Hráč sa musel nechať v istej fázy hry nechať zabiť, aby si vôbec mohol odpovedať na určité otázky ohľadom príbehu: android pri nádržiach v podzemí takmer pri konci, pretože pri zdárnom splnení pasáže sa dané fakty nedozvie. Inak bol príbeh príjemný a to i napriek tomu, že cca od polovice hry bolo jeho smerovanie pomerne jasné.

Pro: príbeh, side-kick Joey, grafika

Proti: hudba, umieranie, krátka hracia doba

+16
  • PC 40
V Revolutionu vážně neumí (respektive neuměli) dělat adventury, které by měli hlubší příběh, a především kvalitní dialogy. Stejně jako v Broken Swordu se také dostaví pocit, že autoři nevěděli zda udělat hru vážnou či humornou, a tak sáhli po tom nejhorším řešení - ke kompromisu.

Jediné, co převyšuje standart je hratelnost, kdy hraní příjemně plyne bez větších zádrhelů, ať už díky menšímu počtu předmětů či minimalstickým dialogům. To samé by šlo říci o grafické stránce, ale ta se i přes kvalitní zpracování nemůže měřit s produkcí LucasArts a Sierry. Mimo to je ovládání příjemné a jednoduché. Z technické stránky je ale největším problém hudba (mimo jiné jsem raději hrál bez dabingu – takže ten neposoudím). Psát, že se nehodí by bylo komplimentem. Přesný opak ve stejném roce vydaného DreamWebu. Co na některých adventurách nemusím, tak to jsou "vtipní" sidekickové (obzvláště Cedric z KQV). Zde je to modul, který jde vložit do několika přístrojů. Dále už se jedná o běžnou adventuru kratšího rozsahu. Pokud mě však hra přestane bavit v půlce, a nemám sebemenší důvod v ní pokračovat, pak si nemůže odnést lepší hodnocení. A to je případ Beneath a Steel Sky.

Z mého pohludu zklámní, ačkoliv jsem příliš po zkušenostech s BS nečekal. Hru tak řadím někde mezi King's Quest V a Prisoner of Ice, což znamená hratelné, ale ničím vyjímečné tituly. Přesto však mám v plánu ještě vyzkoušet prvotinu Lure of the Temptress, která se mi jeví nejzajímavěji. Pokud jste dokončili pět až deset adventur, pak ano, hra zabaví a možná i zaujme. Avšak v užším srovnání s tituly Legendů či také do cyberpunku/dystopické vize laděném DreamWebu se ukazuje, jak velké rozdíly jsou ve špičce žánru.

Pro: ovládání, grafika

Proti: hudba, dialogy, hlavní postavy

+16 +18 −2
  • PC 80
V dnešní době plné her od Wadjet Eye Games a dalších podobných (např. Gemini Rue) se vysloveně nabízí zkusit oprášit (a v mém případě vlastně prvně se doopravdy setkat - recenze z dobového časopisu, kdy jsem ani neměl PC a jen mě to bavilo číst, se nepočítá) Beneath a Steel Sky. A výsledek? Překvapivě pozitivní. Ba co víc, řekl bych nad očekávání úspěšný!

BaSS se hraje velice dobře. Ovládání je nadčasové a v ničem si nezadá se současnými hrami. Hra smotná je poměrně jednoduchá a víceméně logická. Bohužel (pro někoho bohudík) však i docela krátká. Prostředí je vynikající, grafická stylizace je perfektní a pro lidi se slabostí pro onu pixelovou dobu (jako jsem já) je i animace super. Co mě však pobavilo nejvíce je humor ve hře obsažený. Ačkoliv je hra ve své podstatě vážná, nechybí tu spousta narážek, vtípků a humorných scén. Za vše lze zmínit třeba soudní přelíčení s údržbářem Hobbinsem :-)

A vzhledem k tomu, že se dnes jedná o freeware, neexistuje jediný důvod, proč této perličce jedno odpoledne nevěnovat. Za mě jednoznačně palec nahoru. (Za předpokladu, že si zahrajete verzi s dabingem, který přidává minimálně 20% hodnocení.)

Pro: stylizace, animace, humor, dabing

Proti: délka

+16
  • PC 65
Po prošlapané cestě za dohráním všech oldschool adventur jsem si jako další hru zvolil Beneath a Steel Sky. Kousek od legendárních Revolution Software, který je dnes k dostání zdarma kde se dá, a který pomohl vývojářům k tomu, aby započali vznik jejich nejslavnější adventurní série - Broken Sword.

Hned na kraji mě překvapilo poměrně obstojně odfláknutý intro s komiksovými motivy. Nepochopil jsem během něj, co je ještě příběh a co ještě ne, aby mi pak došlo, že vše je opravdu tak jednoduché, jak to vypadá. Prostě jste dítě, které přežilo havárii vrtulníku, a kterého se ujali domorodci. Později, kdy už jste dospělý, kmen vykosí a Vás unesou. Neznámo kam. Jenže vrtulník opět havaruje a vy jste neznámo kde se svým jediným parťákem, který Vám zůstal - robot Joey.

Na cyberpunk bych řekl až nesměle odfláknutý příběh. Přitom hned v úvodu vidíte, že hra je nakreslená poměrně hezky a hudební podkres taky není nic, co by Vám vysloveně mělo vadit. Jasné, na dnešní poměry jsou ty midi soubory spíš k smíchu, ale při představě, že mi takhle brní stará 486, tak si nejspíš vískám radostí.

Překvapilo mě, že hra poměrně pohodově plyne. Došlo mi, že robot Joey, se kterým má hlavní hrdina Robert nejzábavnější diskuze je herně spíš na obtíž, protože nejvíc záseků vzešlo právě kvůli němu. Sem tam jsem se také zasekl na pixelhuntingu, ale to popravdě není nic, co bych nepředpokládal. Celkově vzato hra nemá ani kdo ví kolik nakreslených pozadí a tak se poměrně záhy dostáváte k cíli, který na, na můj vkus, minimalistický příběh až nečekaně umí překvapit.

Beneath a Steel Sky není úplně nejlepší adventura pod sluncem nebo minimálně něco, na co byste vzpomínali s nadšením. Na rozdíl třeba od série Broken Sword. Pořád je to ale pokus o sci-fi adventuru, což nebývá úplně standardem. A když už něco takového je, tak ne vždycky se to povede. Tady pro svůj minimální příběh hra překvapuje prostředím a atmosférou, která si tu sci-fi kvalitu až překvapivě udržela, za což jsem poměrně rád.

Pro: Hezké kreslené prostředí s řádnou sci-fi atmosférou, hudební podklad mě neurazil a místy mě i bavil si broukat, dohráno za pár hodin.

Proti: Příběh spíše o ničem, než o něčem. Pixelhunting je na svojí dobu taky spíš klasika.

+14
  • PC 75
No tohle se Revolution povedlo mnohem líp než Lure of Temptress. Beneath a Steel Sky jsem kdysi dohrál bez výraznějších vzpomínek, ale i bez nějakého pocitu, že to byla blbost. A zhruba tomu odpovídá i hodnocení.

Příběh je z mého nejoblíbenějšího ranku, tj. postapo sci-fi. Lidstvo je zdecimované válkami, těch pár vyvolených přežívá v megaměstech, zatímco zbytek živoří v pustině. A pro hlavního hrdinu si do pouštní osady jednoho dne přiletí po zuby ozbrojené komando z Union City, které za sebou zanechá zcela vyhlazenou vesničku v pustině a pekelně naštvaného hrdinu. Union City je navíc rozdělené podle sociálních tříd - a zatímco nahoře kde žije chudina je to otřískaný hnus, dole můžeme vidět luxusní uličky.

Mohlo to být špičkové cyberpunk/postapo sci-fi, jenže tvůrci kloužou po povrchu a tak místo hlubokého příběhu dostáváme vtipné postavičky, tvrďácky hláškujícího hrdinu, hádky s držkatým robotím sidekickem a ve finále klišé s umělou inteligencí, která chce pomocí androidů nahradit lidstvo. Připomnělo mi to Soudce Dredda, Mad Maxe či Terminátora a celé je to béčkové. Vadilo mi to? Trošku, ale ne moc, i béčko může být fajn.

Ono se to totiž příjemně hraje. Jeden kurzor na všechno, žádné bugy, žádné šílené kombinace předmětů, poměrně krátká, ale férová délka, žádné zbytečné odbočky. Některé vtipy jsou opravdu vtipné, ve hře se dá poměrně brutálně umřít, je tu parádní zpracování kyberprostoru (v roce 1994 to zřejmě frčelo viz System Shock). U grafiky nebudu hodnotit rozlišení, ale celkový dojem a ten se povedl, autoři namalovali minimálně pár moc hezkých obrazovek, nechybí pěkné komixové intro a vůbec atmosféra je fajn. Když si vzpomenu na moderní retro adventuru Gemini Rue, tak je mi jasné, kde tvůrci brali inspiraci.

Ano je tu pár chyb. Otravná hudba, kterou vypnete a po pár obrazovkách se zas zapne. Odporný pixelhunting, kdy se v případě zákysu spolehněte, že jste něco přehlédli (plastelína, objímka žárovky). Backtracking, který Vás ve snu nenapadne (například sklenička s otisky). I tak je to ale celkem povedená adventura.

Pro: Vynikající příběhové ukotvení, pěkná grafika, pohodová hratelnost

Proti: Občasný pixelhunting a backtracking, zbytečné rozbřednutí příběhu do vtipných pasaží.

+12
  • PC 75
Jedna z adventur se super atmosférou a zajímavým příběhem. Dokonce jsem si nedávno po x letech prošel znovu díky GOG.com a byl jsem překvapen, že i po těch letech stále baví :-)

Pro: nápad a atmosféra

Proti: délka, ke konci nudnější

+9