Preferuji immerzi, ale zároveň nemám rád, když mi hra hází klacky pod nohy a nebo na mě nějak tlačí (s časem, time sensitive questy, otravnými survival prvky, omezeným ukládáním a kvůli tomu strachu z nutnosti opakovat větší úseky - proto se vyhýbám i např. soulsovkám jak čert kříži apod.). Rád si hrou procházím svým tempem a s možností si vše v klidu prohlédnout a vše po svém splnit. Úplně nejvíc nesnáším, když mi failne nějaký quest jen kvůli tomu, že se někde loudám, čumim na západ slunce a sbírám houby.
Na druhou stranu, ten pocit, že se ztratím v lese, v noci a jen s pochodní a po paměti hledám cestu zpátky, bez HUDu, bez šipek, zní celkem cool. Jestli mi v open world hrách jedna věc fakt vadí, tak je to to, že tvůrci hrozně moc spoléhají na různé ukazatele a přesně vyznačené cíle namísto práce se samotným prostředím, jeho průzkumem a vnitřními mechanismy. To je btw právě na Gothic hrách, popř. Archolos tak super - v deníku informace že máš jít zhruba tam a tam, ale zbytek si hráč už musí často domyslet.
Takže pro mě celkem dilema. :D
@
Paul (22.08.2022 13:47): Jinak, jak se dívám na ty tvoje screeny -
stejná myšlenka ve stejný moment, koukám . :)