Tentokrát pokud možno 100%

Před nějakými 100 lety jsme tu měli případ nově vzniklého zábavního odvětví, zvaného film. Už tehdy, v prvním desetiletí minulého století, byl filmový průmysl celkem slušný byznys. Snímek se natočil, odpromítal, diváci zaplatili vstupné… a tím to končilo.

Málokoho zajímalo, co se stane s konkrétní filmovou kopií. Její užitečnost skončila po posledním promítání. Skladovalo se, jak se dalo, někdy se filmové pásy prostě pálily (aby se z nich dostalo stříbro). A co hůř, na sběratele, kteří už že své podstaty měli na věc jiný názor, se pohlíželo málem jako na záškodníky.

O několik desetiletí později se situace změnila. Nejen, že film se stal předmětem bádání historiků, ale i šéfové studií objevili nové finanční možnosti, které se jim nyní naskytly s příchodem televize. V mnoha případech už bylo pozdě, protože se u velkého množství filmů nezachovala ani jediná kopie. Pro zajímavost, odhaduje se, že je ztraceno 75% veškeré němé tvorby. A netýká se to jen filmů němých. V českém prostředí tyto škody nebyly tak velké (díky včasnému zřízení filmového archivu), přesto se z české němé tvorby zachovaly jen 2/3 celkového objemu.

Ptáte se, co to má společného s hrami? Nic moc. Pouze to, že před PC jsme tu měli i jiná zařízení, jako Amigy, Sinclairy ZX Spectrum, Atari… a na všechny z nich existovaly nějaké hry, na všechny z nich existovaly nějaké české hry. A nebyly to jen freewarove záležitosti, ani jejich éra neskončila s nástupem PC. Víme ale dnes, jaké ty hry byly, můžeme je dnes hrát, známe jejich tvůrce? Někdy ano, někdy ne… a s postupujícími lety, nestabilitou záznamových médií a čím dál nižší šanci na záchranu už třeba ani nebudeme moci.

Třeba I “mladá” platforma jako je PC a na kterou se české hry prodávaly už od roku 1994, má dnes několik absolutně nesehnatelných kousků. Určitě ještě někde jsou, ale dostat se k nim… A co teprve ty méně populární platformy… Jedna z příštích verzi Databáze her přinese, mimo jiné, podporu konzolí. Kromě Playstationu, Xboxu či Wii by se mohlo dostat i na starší typy počítačů. Měli bychom myslet na to, že i tyto sekce bude potřeba naplnit, a měli bychom je naplnit i českou tvorbou. Nikdo jiný to za nás bohužel neudělá. A nemusíme se na tyto tituly dívat jen z pohledu historika, většině bude asi bližší pohled hráče. Možná, že se mezi spoustou braku skrývají i poklady, nebo třeba jen budete zvědaví na to, jak ty hry vůbec vypadaly. A nevěšte hlavu, že jste začali hrát až po nástupu Call of Duty či Halo… nejste/nejsme první generace, která hraje, možná jste slyšeli vašeho bratrance, že kdysi měl “gumáka,” nebo je vás strýc posledním šíleným ataristou v kraji.

Tento nápad není nový, existuje už několik stránek zabývajících se tou kterou platformou a hrami na ně. Žádná z nich se však nezabývá vyloženě českou scénou a navíc se většinou zabývají jen tou svou platformou. Co nám chybí, je ucelená databáze všech českých her na všechny platformy, pokud možno i s odkazy na jejich plně verze. Rád bych se mýlil, ale asi už nám moc času nezbývá. Šanci zachovat si němou tvorbu jsme už propásli, pokusme se tedy zachovat alespoň naší tvorbu videoherní…

Chcete aby byl na DH blogu uveřejněn i váš článek? Pošlete nám ho na e-mail clanky@databaze-her.cz.