Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Herní žánry na Databázi her


Akce

Zpravidla hry, v nichž prim hraje určitá míra násilí a adrenalinu. Po hráči jsou vyžadovány zejména rychlé reflexy či precizní míření.

1st person akce
Akční hry viděné z pohledu vlastní osoby (first person - první osoba), hlavním zástupcem jsou FPS (s - shooter), tedy hry zaměřené na boj střelnými zbraněmi, oficiálním zakladatelem byl Wolfenstein 3D od id Software, následovaný sériemi Doom a Quake, které začaly klást důraz i na multiplayerovou část hry. Obrod žánru pak přinesl Half-Life, který jej obohatil o dosud neviděné množství přemýšlivých a taktických prvků.

3rd person akce 
Svou postavu vidíte z pohledu nezúčastněné třetí osoby, patří sem zejména TPS (third person shooter). Oproti 1st person hrám poskytuje takový pohled především lepší orientaci v herním prostoru, např. při boji kontaktními zbraněmi (Heretic II) či v případě zahrnutí některých prvků z plošinovek (MDK). Dalším rozdílem oproti FPS občas bývá i větší důraz na dějovou složku (Max Payne série, Mafia: The City of Lost Heaven).

taktické akce
Sem patří převážně first-person střílečky se silným důrazem na taktiku či spolupráci týmu. Operation Flashpoint: Cold War Crisis, SWAT 4.

bojové
Lidově zváné "mlátičky". Akce zaměřená především na různá bojová umění, nejznámějším zástupcem je patrně série Mortal Kombat. Dnes už tento typ her vychází v podstatě pouze na konzolích.

arkády 
Za arkády bývají považovány jednoduché hry a hříčky (často i bez složitějších mechanismů a pravidel, nicméně není podmínkou), kde rozhoduje především rychlost reakce hráče. Často v nich narazíme na neustále se opakující herní mechnismus se vzrůstající obtížnosti, kde jde o dosažení co nejvyššího skóre (Arkanoid).

plošinovky 
Základem hratelnosti plošinovek je především preciznost, s jakou hráč přeskakuje na různé platformy, překonává propasti atd. Plošinovky patří mezi nejstarší akční subžánry, z původně 2D zpracování (Duke Nukem) přešly i do 3D (především third person; Psychonauts), nicméně už spíše jen z nutnosti. S nástupem jiných 3D her (zejména FPS) se totiž začal žánr pomalu stahovat do ústraní a dlouhodobě se nachází na okraji zájmu, přičemž v současnosti vychází 3D plošinovky (orientované spíše na mladší publikum; Rayman 2: The Great Escape a dál) spíše už jen na konzolích (případné porty bývají nezřídka mizerné, zejména kvůli nezvládnuté kameře).

akční adventury 
Nejčastěji mix 3D adventury a 3rd person akce, kde je poměr adventurních a akčních prvků vcelku v rovnováze. Za zakladatele žánru bývá považován Tomb Raider. Obtížností a propracovaností hádanek se nicméně s klasickými 2D adventurami měřit nemůže a hratelnost tak často přebírá i prvky z jiných žánrů (Beyond Good & Evil).

stealth akce
Aka špionážní hry. Protipól klasických akcí, kde není ani tak důležité zneškodnit všechny nepřátele, jako spíše udělat to co nejvíce nenápadně a hlavně splnit určité cíle mise. Stealth akce patří obvykle v rámci žánru mezi příběhově propracovanější hry a vzhledem k většímu zaměření na pohyb než akci samotnou se častěji používá 3rd person perspektivy. Mezi nejznámější představitele žánru patří například série Tom Clancy´s Splinter Cell, Thief či Metal Gear Solid.

survival
Mezi survival akce patří tituly zaměřené na hráčovo přežití v nepřátelském, často otevřeném prostředí, kdy je cestou k úspěchu především využití všudypřítomných surovin, jež může hráč například sbírat, těžit či lovit, a suroviny pak využít jak k uspokojení základních potřeb své postavy jako hlad a žízeň, tak k výrobě nového vybavení a často i stavbě své základny. Typickými zástupci žánru jsou například Minecraft, DayZ či Subnautica. Žánr je však třeba odlišit od tradičních survival hororů typu série Resident Evil, které převážně spadají do žánru akčních adventur či 1st/3rd person akcí.

Adventury


2D adventury 
Klasický typ adventur se obvykle vyznačuje point and click ovládáním (prim tedy hraje myš) a určitou stylizací grafiky; hodně her druhé poloviny devadesátých let připomíná kreslené filmy (The Curse of Monkey Island, Broken Sword: The Shadow of the Templars). Na začátku tisíciletí pak začal žánr pomalu přecházet do 3D, zprvu pouze používáním 3D modelů na statickém pozadí, příp. využítím renderovaných backgroundů (tzv. "2.5D" zpracování; The Longest Journey, Syberia).

3D adventury
Od využití 3D objektů a technologií ve dvourozměrném prostoru byl jen krok k přechodu do plně trojrozměrného prostředí. Čekalo se mj. na dostatečně silný hardware, který by mohl vykreslit srovnatelně detailní grafiku, jakou nabízely 2D adventury, ačkoli první pokusy se objevily už v devadesátých letech (Grim Fandango). Point and click interface velmi rychle vymizel a byl více či méně úspěšně nahrazen ovládáním na klávesnici (Broken Sword: The Sleeping Dragon), v příp. kombinaci s myší (Dreamfall: The Longest Journey). Často nechybí ani akční prvky (Omikron: The Nomad Soul). Úzkou podskupinu představují adventury viděné z pohledu první osoby (Atlantis: The Lost Tales).

textové adventury
Nejstarší typ žánru, jehož dny byly po příchodu 2D zobrazení sečteny. Nezaměnitelným znakem je samozřejmě téměř naprostá absence jakékoli grafiky a celý děj, vč. popisů prostředí či vykonávání akcí se tak odehrává v textové řádce.

interaktivní filmy 
Tento minoritní subžánr zažil rozkvět i pád v 90. let, kdy vzniklo nejvíce her tohoto typu. Vyznačoval se obsazením skutečných herců do rolí herních postav a zejména kombinací filmového děje a určité míry interaktivity (The X-Files Game). Dnes je již tento žánr v podstatě mrtvý, nicméně čas od času se ještě nějaký volný pokračovatel objeví (Fahrenheit).

vizuální román 
Žánr rozšířený převážně v Japonsku. Jedná se prakticky o román, který však není vydáván v knižní podobě, ale v podobě počítačové hry, a je tak obohacen o hudební a obrazový doprovod (obvykle kreslen v manga stylu), a v některých případech i o dabing. "Hráč" tak dostává možnost v některých scénách děje "rozhodnout" o tom, jak se zachová hrdina a tak zasáhnout do chodu příběhu. (sepsal Marcuss)

Strategie

Strategie patří od svého počátku až do dneška mezi nejpopulárnější typy počítačových her. Je to také jeden z mála žánrů, jehož doménou (zejména z důvodu ovládacích periférií a cílové skupiny) zůstalo především PC.

budovatelské strategie 
Budovatelské strategie jsou patrně nejkreativnějším subžánrem. Hlavní pozornost se ubírá především na stavbu a správu čehokoli - od starověkého města (Caesar série, Pharaoh), přes moderní metropoli (SimCity série), až po tzv. tycoony, kde spravujete třeba dopravní síť (Transport Tycoon Deluxe) či zábavní park (série RollerCoaster Tycoon) - ačkoli nemusí chybět ani větší množství vojenských prvků (Stronghold).

tahové strategie 
Anglicky jako turn-based, dnes už lehce zaprášený žánr, jehož zástupci se stále pravidelně objevují, jen v mnohem menším množství, než v minulosti. Tahové strategie jsou asi nejbližší svým deskovým předchůdcům (tj. šachu, Go a tak dál) a poskytují hráči největší (často i neomezený) prostor k promyšlení dalších tahů. Mezi další silné stránky patří i vcelku slušná různorodost; některé jsou zaměřené čistě na bitvy (série Steel Panthers), jiné především na expanzi v rámci určitého území či kontinentu (série Civilization, Heroes of Might and Magic) a neposlední řadě sem patří tzv. squad-based strategie zaměřené na boje menších skupin (UFO/X-COM série), často i zpestřené vývojovým RPG systémem (Jagged Alliance 2).

real-time strategie 
Zkráceně RTS. Dlouhodobě nejpopulárnější ze strategických žánrů, za jehož zakladatele je považována Dune II: Battle for Arrakis. Oproti tahovým strategiím se veškeré dění odehrává v reálném čase a všechny strany tak hrají zároveň; ubývá prostor pro taktizování (některé RTS nicméně nabízejí pauzu) a hry jsou znatelně svižnější. Mezi známé série patří Command & Conquer, Warcraft či Age of Empires. Podstatnou hrou je také StarCraft, který jako jeden z prvních přinesl vzájemně odlišné a přitom vyvážené strany. Během posledních deseti let se nicméně žánr už více nezměnil (pomineme-li poměrně bolestivý přechod z 2D do 3D), pouze - podobně jako u tahových strategií - občas dochází k menší fúzi s RPG prvky, ovšem v mnohem akčnějším pojetí (Warcraft III: Reign of Chaos).

sociální strategie 
Odvozené od budovatelských strategií, s mnohem větším důrazem na společenství (čítající obvykle nanejvýše desítky jedinců - zejména lidí), patří sociální strategie mezi nejmladší subžánr, jehož zástupcem/zakladatelem je rozsáhlá série The Sims.

tower defense
Jak už název žánru napovídá, jedná se především o obranu, ať už věže, hradu, základny, či obyčejného obydlí. Nepřátelé útočí ve větších počtech, či vlnách a na hráči je bránit svou pozici, operativně reagovat na směr a druh nepřátelských útoků a postupně vylepšovat vlastní obranu a její vlastnosti. Typická hra je z bočního pohledu a skládá se z jednotlivých levelů, které jsou postupně těžší a těžší. Známými příklady jsou např. Plants vs. Zombies, nebo série Kingdom Rush

nezařazeno 
Strategie nezařaditelné do některých z výše uvedených, jako jsou deskovky (série Mario Party) či auto battlery.

RPG

Role-playing games nebo u nás často "hry na hrdiny" se na počítače dostaly - podobně jako strategie - z deskových či stolních her a navzdory své určité složitosti patří mezi nejstarší žánry vůbec, mezi jehož poznávací znaky patří vývoj postavy (zlepšování atributů, dovedností a podobně) a určitá míra volnosti ve vedení příběhu a dialogů. Jak šel čas, žánr se poměrně bohatě vyvíjel: dlouho dominovaly především hry viděné z perspektivy první osoby (dungeony), nejprve krokovací (série Dungeon Master a Eye of the Beholder) časem s volným pohybem i otevřenějším světem (The Elder Scrolls: Arena). Do konce devadesátých let by se pak dal datovat vznik tzv. moderních RPG s větším důrazem na dialogy a role-playing vůbec, patří sem mj. subžánr izometrických RPG jako Fallout 1 a 2 či hry založené na počítačové adaptaci pravidel a světů Dungeons & Dragons (Baldur's Gate série, Planescape: Torment), po roce 2000 však tento subžánr téměř vyhynul, v současnosti tak mezi nejoblíbenější typy patří RPG viděné z perspektivy třetí osoby (Gothic, Star Wars: Knights of the Old Republic, Mass Effect, The Witcher), příp. kombinace první a třetí (Fallout 3) a samozřejmě MMORPG (massively multiplayer online role-playing games, viz žánr "online"). Specifické kolonky ještě tvoří akční RPG - ať už izometrická (série Diablo) či FPS/RPG (Deus Ex, Vampire: The Masquerade - Bloodlines, System Shock série) - a japonská RPG (JRPG) od Final Fantasy po na západ ne příliš rozšířené podivnosti typu Princess Maker 2.

Logické

V převážně většině případů mírumilovné záležitosti (byť výjimky se najdou; Lemmings), kde se hraje především na bystrost a inteligenci hráče (The Incredible Machine, Fish Fillets), případně i na rychlý postřeh (Tetris). Už pár let je tento žánr doménou zejména menších nezávislých vývojářů (World of Goo), byť "velké" logické hry také ještě zcela nevymizely (Portal).

karetní

Karetní hry jsou hry, ve kterých všechny nebo většina akcí probíhá vykládáním karet. Karty mohou být tradiční (například žolíkové, sedmové…) nebo vytvořené specificky pro hru (například Magic: The Gathering, Hearthstone, Slay the Spire…). Každá karetní hra má svoje vlastní standardizovaná pravidla. Mnohé karetní hry využívají i hrací plochu, která obsahuje zóny se specifickým účelem, definovaným hrou (tahací balíček, hrob…).

Simulátory

Žánr u kterého je nezřídka realita stavěna na stejnou úroveň jako hratelnost (ne-li vyšší). V závislosti na simulovaném prostředku nebo činnosti se simulátory člení do mnoha skupin, například letecké (civilní MS Flight Simulator série či vojenský IL-2 Sturmovik), tankové, námořní, vlakové či vesmírné (Wing Commander série, Freelancer). Kromě nich se však můžeme setkat také se simulátory různých činností (Surgeon Simulator 2013, Job Simulator) a jinými, kde už o samotnou realističnost zase tolik nejde (Goat Simulator).

Závodní

Závodní hry mezi sebe čítají jak simulační tituly či virtuální obdoby reálných závodních klání (série F1, WRC), tak i arkádové tituly, kde realističnost bývá nezřídka řádově nižší (série Need for Speed, Forza Horizon), až vůbec žádná (série Carmageddon, Mario Kart), přičemž míru "arkádovosti" je dobré zmínit v popisku hry. Samozřejmě se nemusí jednat jen o závody vozidel na čtyřech či dvou kolech, ale i méně tradičních dopravních prostředků, jako jsou vodní skútry (série Wave Race).

Sportovní

Sportovní hry se ani tak nesnaží vytvořit reálnou simulaci určitého sportu, jako spíše jeho virtuální obdobu, kdy např. v týmových hrách (Pro Evolution Soccer série) máte k dispozici celý tým. Mezi největší producenty sportovních her patří EA Sports se svými letitými sériemi (NHL, FIFA), z nichž však mnohé vychází už jen na konzolích. Do zvláštní kategorie pak patří sportovní manažery (Football Manager série), ve kterých hráč zpravidla nemá možnost průběh utkání přímo ovlivnit, ale rozhoduje o důležitých záležitostech v pozadí (nákup hráčů, herní taktika atd.).

Hudební

Hudební nebo také rytmické hry jsou založeny na interaktivitě s hudbou, která buď reaguje na akce hráče nebo naopak hráč reaguje na ní. Většinou jde o přesné načasování hráčových akcí, jako je stisknutí příslušných tlačítek na daném ovladači (série Guitar Hero), vykonání určitého pohybu (Beat Saber, Dance Dance Revolution či série Just Dance) nebo zazpívání písně ve správné tónině (Just Sing), přičemž nechybí vizuální zpětná vazba. Často jsou ke hrám přibalena speciální ovládací zařízení, jako je taneční podložka, mikrofon, kytara s tlačítky nebo miniaturní bubny.

Online

Žánr online her je určený zejména pro hry, které se hrají pouze přes síť (především tedy internet), ať už jde o MMORPG (Ultima Online, World of Warcraft), FPS (Team Fortress 2, Wolfenstein: Enemy Territory) či jiný žánr. Jako sekundární bývá udáván u her, které disponují i částí pro jednoho hráče, byť hlavním režimem zůstává multiplayer (Quake III Arena, Unreal Tournament série).

Dětské

Asi netřeba blíže popisovat; cokoli co je určené především mladšímu publiku, patří sem; nejčastěji různé plošinovky či logické hříčky (Croc: Legend of the Gobbos atd.).