Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Broken Sword: The Shadow of the Templars

Circle of Blood

30.09.1996
prosinec 1996
17.03.2002
02.08.2006
87
323 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

První díl veleúspěšné adventurní série, která se dočkala čtyř pokračování. Broken Sword je klasická, ručně kreslená 2D point-and-click adventura.

Hlavním hrdinou je Američan George Stobbart, který si užívá klidnou podzimní dovolenou v Paříži. Tedy až do té doby, dokud mu přímo před nosem nevybouchne kavárna. George jakožto zvídavý člověk se tedy vydává po stopách, jež vrah zanechal a tím se rozehrává rozsáhlý, dobrodružný příběh s fantasy prvky a mnoha nezapomenutelnými lokacemi a postavami. Georgovi ve vyšetřování rovněž pomáhá francouzská novinářka Nicole Collard s roztomilým francouzským přízvukem.

Hra se o 14 let později dočkala vylepšené Director's Cut verze.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
První díl ze série Broken Sword je pro mě jedním z vrcholů klasických kreslených adventur. Hra má naprosto perfektní filmovou atmosféru. Nejvíce mi připoměla dobrodružné filmy typu Indiana Jones.

Kouzelná grafika dokonale vykresluje všechny lokace, které jsem při svém putování navštívil. Děj příjemně odsípá a nevyskytuje se žádné místo, které by bylo jen tak na vyplnění času. Dialogy protkané inteligentními vtípky a narážkami jsou doplňovány vlastním komentářem hlavního hrdiny. Ve většině případů, pokud budete dění pečlivě sledovat, nebudete mít problém. Samozřejmě pár perliček a zákysů se vždycky najde, ale to už k adventurám jaksi patří. A není jich zas tak mnoho. Musím přiznat, že nejvíc mě dostalo vylévání vody do kanálku před hospodou v Irsku, strávil jsem tím asi hodinu a až v návodu jsem zjistil, že to nikam nevede.

Další věc, která mě příjemně překvapila, je absence jakýchkoli "zábavných" meziher, které absolutně nesnáším a většinou mi pokazí dojem z celé hry (např. mezihry ve Full Throttle).

Zvukový a hudební doprovod je rozvněž výborný, jen těch zvuků mohlo být víc a hudba mohla hrát častěji. Občas jsem se mylně domníval, že mám vypnuté repráky. Ale není to nic tak nedostačujícího.

Co však v mém případě hru sráží z absolutního hodnocení jsou chyby ve hře. Konkrétně se mi jednou stalo, že jsem neudělal vše tak jak to mělo mít návaznost na sebe a zablokoval se následující krok důležitý pro postup ve hře. A za druhé situace kdy se mi hra na jednom místě zasekla a odmítala pokračovat. Vyřešilo to až stažení savů do další lokace z internetu.

I přes tyto chyby je pro mě první Broken Sword jednou z nejlepších kreslených adventur, jakou jsem kdy měl možnost hrát.

Pro: grafika, příběh, absence meziher

Proti: chyby ve hře

+40
  • PC 90
Poprvé v životě dohráno na úplném konci roku 2021 během dvou dnů a pochopení toho, proč se tato adventura drží na nejvyšších příčkách různých žánrových žebříčků.

První co mě zaujalo byla velmi pěkná grafika, hra je z roku 1996, ale vůbec nezestárla. Už první lokace vypadají velmi pěkně a to na hráče ty nejlepší teprve čekají. I ve své době pokrokové ovládání se dá stále označit za moderní, nějak jsem nezaznamenal významný rozdíl mezi Broken Swordem a třeba moderní Deponií. Vlastně jsem si během celého hraní ani neuvědomil, že se jedná o pětadvacet let starou hru. 

Příběh je přesně to, co mám rád - vyšetřování, tajné organizace, cestování, pěkná Francouzka, kozel a humor. Hlavně ten humor. Už ani nevím kdy naposledy jsem u hry nahlas řval smíchy. Samozřejmě, že jsem se musel úplně všech postav ve hře zeptat, co si myslí o mém otevírači na poklopy od kanálu! Příběh samotný je pak správně zamotaný a rozvětvený a prožene hráče pomalu po celé Evropě a zabrousíme i na blízký východ. Celé zpracování příběhu je skvělé i díky povedeným filmečkům, dabingu a hudbě.

Snad jediné co mi nesedlo byla nutnost někdy rychle zareagovat na určité situace, zvlášť když jde o kejhák. Tady je load nutností, protože to nemá hráč šanci při prvním hraní odhalit. Jinak se nejedná o zvlášť těžkou adventuru, používání a spojování předmětů je logické a předměty samotné jsou bez problémů viditelné na obrazovce. Kozel je tak provařený, že jsem cca věděl co dělat i při prvním hraní (i tak se to povedlo až na pátý pokus, zmetek jeden :)), ale brutálně jsem se zaseknul v té Irské hospodě. Takže ano, přiznám se, že pár náhledů do návodu bylo.

Jak jsem psal na začátku, hru jsem dohrál během dvou dnů a totálně mě pohltila a naladila na další adventury. Je to žánr, který nemám moc prozkoumaný a je co dohánět. 

Hodnocení dávám velmi vysoké, výborná hra.

Pro: Příběh, humor, grafika, hratelnost, dabing

Proti: Nedůležité drobnosti

+35
  • PC 95
Devadesátá léta minulého století bezesporu patřila k nejzářivějšímu období klasických point and click adventur. A jedním z čelních představitelů této éry je Broken Sword: The Shadow of the Templars, kterou vydali v roce 1996 Revolution Software pod vedením charismatického Charlese Cecila, za výrazné finanční podpory tehdy významného vydavatele Virgin Interactive.

Ocitáte se v roli amerického floutka George Stobbarta, který je na výletě po Evropě. Momentálně zavítal do Paříže, sedí u kávy v kavárně La Chandelle Verte a nasává romantickou atmosféru francouzské metropole. Tuto atmosféru doslova rozbíjí příchod klauna, následné okamžiky pak od základů změní Georgův život – stává se svědkem bombového útoku, při kterém je zabit jakýsi Plantard, přičemž podlý klaun uniká pryč s ukradeným kufříkem. Tím se rozjíždí neskutečný kolotoč různorodých událostí, které zavedou nebohého Stobbarta na cestu netušených dobrodružství.

Podobně jako třeba Gabriel Knight: Sins of the Fathers, i s Broken Swordem se Cecil pokusil opustit v té době oblíbené žánry humorných či pohádkových adventur i svých předchozích titulů motajících se kolem fantasy a sci-fi a místo toho se jal odvyprávět klasický vážný dobrodružný příběh. Pro něj však bylo potřeba zvolit dostatečně nosné téma, které by dokázalo oslovit široké obecenstvo. V tomto ohledu měl šťastnou ruku, když se rozhodl zpopularizovat tehdy nepříliš profláklé téma Templářských rytířů. A dokázal jej zpracovat velmi zajímavým a poutavým příběhem. Velmi poutavě se k tématu volby žánru i vývoje celé hry rozepsal Petr Ticháček v článku Zlomený meč zbrocený svatou krví.

Zpočátku tedy pátráte po Paříži a hledáte, kdo byl zodpovědný za smrtelný atentát a co byl vlastně důvod, pro který stálo za to vraždit. Při té příležitosti se setkáváte s mladou francouzskou fotografkou Nicole Collardovou, která pracuje pro místní plátek La Liberté. S pokračujícím vyšetřováním zjišťujete, že to není jen ledajaká zlodějina, ale postupně se na povrch derou náznaky velké celosvětové konspirace. A tak se postupně hrabete v dávné historii templářů, zároveň ale utíkáte před současnými zločinci, kteří vám jdou po krku. V tom vám pomáhá nejen roztomilá Nicole, ale také místní odborník z muzea Andre Lobineau. Při své bohaté výpravě se podíváte nejen na řadu míst v Paříži, ale zaletíte si také na jiná místa v Evropě či Blízkém východě.

Komplexní dobrodružný příběh napasovaný na reálné základy je jednoznačně velkým kladem hry. Všemu výrazně pomohlo i filmovější zpracování, což nebývalo u tehdejších adventur příliš obvyklé. Rozhodně se však nejednalo o interaktivní film, vše zůstalo jako klasická point and click adventura. Přišla ovšem s revolučním ovládáním, kdy byla v té době obvyklá nutnost volby jednotlivých příkazů nahrazena jedním univerzálním animovaným ukazatelem, který měnil svou podobu podle toho, co bylo možné dělat. Příběh byl navíc okořeněný celou řadou více či méně tuhých puzzlů. Řada z nich byla časově omezena, kdy bylo potřeba udělat posloupnost několika po sobě navazujících kroků v relativně krátkém čase, aby se podařilo dosáhnout kýženého úspěchu. Řada z nich byla hodně těžká, puzzle s kozlem v Irsku se stal celosvětovým fenoménem a nechvalně proslulým úkolem v dějinách adventur.

Je potřeba zmínit také na svou dobu velmi povedené audiovizuální zpracování, které nedělá své hře ostudu ani spoustu let poté. Velmi pěkná ručně kreslená grafika je doplněna kvalitně provedenou animací, která evokovala klasické animované filmy tehdejší doby. Už samotné úvodní intro dokázalo vzbudit vášeň, aby posléze přešlo v neméně elegantní obraz v samotné hře. Úžasný výsledek díla pak dotváří atmosférická hudba z pera Barringtona Phelounga a nahraná Londýnskou filharmonií, která navíc nehraje pořád, ale využívá správného načasování a spustí se v důležitých momentech, čímž ještě více prohloubí výslednou atmosféru.

Ani sám Cecil tehdy asi netušil, že se mu podaří vytvořit tak unikátní dílo, které se posléze dočká řady pokračování, byť ne vždy nejvyšší kvality. U nás navíc hra vyšla s českým překladem, což v té době bývalo světlou výjimkou.

Broken Sword: The Shadow of the Templars je klenotem v historii adventurního žánru. Na svou dobu neuvěřitelné audiovizuální zpracování, napínavý templářský příběh i vyvážená hratelnost kombinující tuhé puzzly s řadou kvalitně napsaných dialogů.
+33
  • PC 100
Zpátky k adventurám. Broken Sword má v mém srdci zvláštní místo. Někde rok po vydání to byla první adventura, kterou jsem sledoval a zkoušel v jedné dávno zapomenuté herně v Brně. Byl to úžasný zážitek, který jsem si mnohokrát zopakoval už v pohodlí domova.

A ani po letech se na tom nic nemění. Broken Sword je adventurní klenot vyladěný k naprosté dokonalosti. Začnu třeba grafikou - ta je na rok vzniku neskutečná - malebné obrazy, naprosto plynulá animace veškerých úkonů, atmosféra, která Vám dává pocit, že jste opravdu tam. V romantické Paříži, drsném Irsku, horkém Španělsku či exotické Sýrii. K tomu se na pravých místech přidávají perfektní animované filmečky plné akce.

Stejně skvělý je i příběh. Americký turista George Stobbart je v Paříži svědkem bombového útoku, který zdemoluje kavárnu a zabije profesora Plantarda. Vrahem je klaun a protože policie se do pátrání nehrne, George se s pomocí sličné novinářky Nico Collardové pouští do pátrání. To ho zavede na exotická místa po celém světě, poodhalí historii templářů a také skupiny novodobých templářů, která chce znovu získat ztracenou slávu a vládu nad světem. Příběh je dobrodružný, napínavý, akční, je v něm místo na humor ale jen takový jemný, doplňující, který neruší napínavý příběh. Dialogy či postavy jsou fantasticky napsané a vymyšlené.

A do třetice hratelnost. Broken Sword má všechno, co mají moderní adventury a co v půlce 90. let ještě rozhodně nebylo zvykem. Ovládání funguje jedním kurzorem, které se na příslušných místech mění v lupu (prozkoumat), ozubené kolečko (použít) či ruku (sebrat). Pravým tlačítkem si pak prohlížíte. Rozhovory s postavami fungují na principu dotazů na jednotlivá témata formou obrázků, případně se každého můžete zeptat na každý předmět ve svém inventáři (a případně ho tak i použít). Reakce na některé předměty (oslizlý kapesník) jsou k nezaplacení :). Aktivních míst je docela málo, ale jsou dobře viditelná, drtivá většina akcí je přísně logických, nikde nebloudíte, nevracíte se, nepoužíváte šílené kombinace. Hra se vyhýbá veškerému pixelhuntingu, dead endům, zákeřnostem typu čekání na něco. Jediný problém je samozřejmě notorický známý kozel. Jedinou výtkou jsou animované akční sekvence, po jejichž konci musíte rychle něco udělat, jinak je po Vás. Ano Broken Sword je díky tomu všemu (a také díky mé paměti) v podstatě velice snadnou hrou, ale vůbec mi to nevadí. Stupidní zákysy Vás aspoň nebrzdí v prožívání parádního příběhu.

Broken Sword je jednoznačně klasika, která podle mého skromného názoru nechává v grafice, hratelnosti a dejme tomu i tradičním příběhu za sebou veškerou adventurní konkurenci roku 1996.

Pro: Malebná grafika, animace, perfektní postavy, dialogy a příběh, logická hratelnost a jednoduché ovládání.

+32
  • PC 100
K Broken Swordu jsem se dostal až nějaký čas po jeho vydání a v té době to byla jedna z prvních vážněji pojatých adventur, protože předtím jsem měl zkušenost spíše s Poldama nebo s Gobliins. Už v té době jsem ale po pár hodinách hraní poznal, že toto bude jedna z mých oblíbených her respektive herních sérií.

Tím nejdůležitějším na každé adventuře je pochopitelně dobrý příběh a ten se v Broken Swordu povedl na jedničku. Dobrodružné vyprávění má skoro až filmový nádech a zabředává do historických reálií. Osobně se o historii zase tak moc nezajímám, takže nemám tušení, jak moc se popisovaná historie templářského řádu zakládá na realitě. Nicméně podaná vysvětlení ve hře jsou pro mě dostačující a pochopitelná.

Líbí se mi, jak je hra sice pojata vážně, ale přitom je na každém kroku spousta humoru, který zde není na sílu jako v jiných hrách. Mám na mysli například ironické popichování mezi Georgem a Nico, až přehnané vychloubání George, když žárlil na Andrého, Georgovy neúspěšné pokusy o podání ruky s prakticky každou postavou, hospodský v Irsku a jeho "spolehlivá" myčka na sklenice, pohroma když není možné čepovat pivo místo toho, aby řešili únos Fitzgeralda a mnoho, mnoho dalšího.

Určitě musím zmínit i dobře napsané a zapamatovatelné postavy. Když pominu hlavní postavy, tak asi nikdy nezapomenu na přitroublého seržanta Moea, na gaunery Flapa a Guida do puntíku splňující archetypy mafiánů, podivné americké manžele Hendersonovi, Lady Piermont, a tak dále a tak dále.

Průběh hry je potom celkem intuitivní s výjimkou několika míst. Mám samozřejmě na mysli legendární scénu s kozlem a pak třeba taky získání drátku od kýchajícího chlápka v hospodě v Irsku. Každopádně je to hra ze staré školy, takže můžu zapomenout na modernější prvky typu dvojklik na rychlý přechod do další obrazovky a taky může dojít na smrt bez automatického přesunu na nejbližší "bezpečnou" pasáž. Pokud si hráč hru dlouho neuložil, tak prostě smůla.

Audiovizuální stránka hry byla pro mě líbivá tehdy a je líbivá i dnes. Někdy si i říkám, že hra vypadá jako animák od Disney. Zajímavá je i hudba, která nehraje zase tak často, ale perfektně podbarvuje napínavé scény. Nakonec musím zmínit i skvělý dabing. Hlas George je až ikonický, francouzský přízvuk Nico se také dobře poslouchá, škoda že v ostatních dílech se o její namluvení postarala jiná dabérka. Namluvení ostatních postav se také povedlo.

Co mně ale vadí, jsou chybějící titulky u jednotlivých cut scén. Při prvním hraní jsem byl úplně mimo, dnes je sice moje angličtina na trochu lepší úrovni, ale i tak jsem měl celkem problémy porozumět. Nejhorší to bylo u výše obdivovaného francouzského přízvuku Nico, kde by se ty titulky opravdu hodily. Ale řekl bych, že je to jen malá piha na kráse.

První Broken sword už pro mě asi navždy zůstane druhou nejlepší adventurou všech dob. Má velmi dobrý a propracovaný příběh, výborně napsané dialogy se špetkou humoru, grafika vypadá stále roztomile. No každopádně jsem toho názoru, že by tento skvost neměl minout žádný milovník starých dobrých adventur.
+28