Jagged Alliance 2

Naprostá volnost, kdy na záčátku získáte 30.000$ na nájem skupinky žoldáků a geniální tvorba hlavní postavy, tvořená z vtipných otázek dává tušit, že Jagged Alliance 2 nebude běžnou hrou. Předně jde o to, že nejde pouze o tahovku, ale i o žijící a uvěřitelný svět okolo vás. Arulco, státeček situovaný v tropickém pásu nabídne různorodá města od snobského Balime po San Monu, které vládne samozvaný vůdce Kingpin. Doly, které po dobytí odvádí získané prostředky právě vaší partě na podporu guerillského boje proti armádě Deidranny, jenž přebrala moc nad Arulcum.

Po získání osídlených oblastí je nutné vycvičit milici na jejich obranu, jinak padnou zpátky do rukou všudupřítomné armády. Naštěstí je boj milice řešen automaticky, takže se plně můžete soustředit na vlastní skupinku. A od toho pramení celková podstata hry. Mikromanagment, kdy můžete během dne (když zrovna neútočíte) různě žoldáky cvičit a zlepšovat v základních vlastnostech, nechat je opravovat předměty či ošetřit rány. To znamená nepřítomnost jakýchkoliv lékáren, které by instantně zvýšily HP po zásahu, a tak každá obdržená rána znamená problém, nehledě na to, že po ní nastane krvácení. Nájemné žoldáky si objednáte pomocí, jak jinak, internetu, respektive pomocí stránky A.I.M. kde si vybere každy. Mě padli do oka Fox, Lynx, Trevor a Malice, který ale neštastně padl tak, že jsem ani jako obvykle nenačetl předchozí pozici. Po hlášce "Uh, eh...jestli padnu, dávám vám svolení sníst me" ani jinak nešlo.

Samotná akce, probíhá klasicky, jen je nutné se skrývat za okraji budov a využívat pokrčení. A tím se dostáváme k obtížnosti, která je i na nejnižší stupeň ze začátku velmi vysoká (pokud si navolíte špatně sestavenou partu). Postupně ale klesá, aby mohla v Meduně, hlavním městě kde sídlí Deidranna, zase stoupat. Tam už se to zvrhne tak, že neproběhne kolo bez mnoha vypalených projektilů na obou stranách. Potěšující je funkce automatického inventáře, kdy se na strategické mapě zobrazí všechny nalezené předměty, a vy si je můžete pohodlně sebrat. Předmětů je velké množství od zbraní a brnění po součástky, které se dají ruzně spojovat a kombinovat.

Jagged Alliance 2 je přesně ten typ hry, kdy víte, že do ní tvůrci dali hodně práce, lásky a osobitého přístupu.

Po dohrání této hry tak nějak pořád vyžaduji od těch ostatních možnost používat kamufláž, vylepšovat si zbraně, mít za spolubojovníky partičku vtipně ukecaných žoldáků, nelineární postup hrou, do domů nevstupovat dveřmi, ale dírou po výbušnině, povedený systém léčení, desítky zbraní, vychytaný noční mise, propracovaný vývoj postavy. A v neposlední řadě záporáka co má vtipnýho poskoka:)

Tak tuhle RPG tahovou strategii považuji za nejlepší počítačovou hru jaká byla kdy do toho to dne vytvořena. Největším kladem považuju znovuhratelnost, která pramení ve svobodě postupu po herním světě a generátorem náhodných situací.

Je to i jedna z mála her kde jsem si vytvořil jakési pouto k určitým lidem a utvářel si mezi nimi jakési rozdíly oblíbenosti ( ano mluvím o žoldacích ), snad každý si našel tu svou krevní skupinu, kterou si hýčkal až do samotného úspěšného závěru.

Grafická i zvuková kulisa se mi i v této době celkem líbí a nedovedu si hru představit ve 3D, pač by ztratila své tzv. kouzlo.

Jediným možným záporem, tak budiž v pozdějších chvilích stereotyp ( ano mluvím o návratech na už známá jednou vysvobozená místa kvůli znovuobsazení nepřátel ), ale to se odvyjí hlavně od toho, jak rychle hrou postupujete k hlavnímu sídlu v Meduně.
Hru si s pravidelným intervalem projiždím cvičně co rok znova dokolečka a určitě to tak zůstane i nadále....

Musím říct, že před tím, než jsem poznal hru Jagged Alliance 2, měl jsem k žánru tahových strategií velké předsudky. Hra se mi dostala do rukou v době pařanského sucha a absolutní nudy. Za zkoušku nic nedám, a váhavě jsem spouštěl instalační program.

Už od prvního rozhovoru je zřejmé, že i přes všudypřítomný válečný konflikt, je hra docela humorná. Proč se taky otravovat s nějakou depkou. Boje se mi pod kůži vryli okamžitě. Jsou neskutečně zábavné, přehledné, mají lehce srozumitelné ovládání a musíte při nich opravdu používat taktiku, využívat terén atd. Ať útočíte, nebo se bráníte přepadení. Žoldáci po postřelení krvácí a pokud je rychle nezalátáte, máte problém. K tomu ještě připočtěte, že Vaši žoldáci nejsou jenom statičtí vojáčci, ale opravdové osobnosti. Prostě páráda.

Po příběhovém začátku zjistíte, že máte k dispozici celou mapu. Vyzkoušíte si i své manažerské schopnosti a schopnost myslet dopředu. Musíte se starat o výbavu, peníze. Musíte správně vybalancovat svou skupinku. Postupně dobíjíte území, města (která pak bráníte, což je velmi zábavné,), obsazujete doly. Nebo můžete v obsazených městech budovat milici, boj funguje atomaticky, a vy se můžete soustředit na jiné věci. Můžete dělat co se Vám zlíbí. Máte naprostou volnost. Vše je vyvedeno v líbivé grafice. Vidět létající projektil, který s dunivým zvukem omráčí nepřítele mě neskutečně naplňovalo.

Hru jsem si užíval jedním dechem a na konci jsem se s ní nedokázal rozloučit. Jako když čtete strhující knihu. Vďycky je moc tenká. Teď mě napadlo, že bych si mohl zapařit datadisk.

Tahové strategie jsou úžasná věc. Tahy se ze situace k posrání můžete nečekaně dostat k vítězství, a naopak. Záleží jenom na Vás a na Vaší taktice. A představte si, když můžete hrát takovouto hru, kde jste žoldák, dostanete ze začátku prachy a úkol svrhnout vládu jednoho pěkného jihoamerického ostrůvku.

Nehledě na to, že volnost máte absolutně dokonalou, Vaše postavy se přirozeně vyvíjejí, stejně jako strádají, celý svět kolem Vás funguje a nepřítel se džunglí samovolně promenáduje, že se na ostrově nachází celá řada zajímavých lokací, počínaji městy včetně doly, které budete muset dobít nebo raketové, vojenské nebo tajné základny uprostřed džunglí. Plus samozřejmě tuna pekelných hlášek, u kterých se budete bavit i na tisícátý pokus.

Tak komplexní svět člověk jen tak nezažije a Jagged Alliance v druhém díle je tohoto všeho naprosto plný. Nejhorší na takové hře je ale fakt, že jaká je volnost, tak snadno se ztrácí čerstvě dobytá místa, takže se hra ve své herní době může prodloužit klidně na stovky hodin a vesměs jí stejně nikdo nedohraje, včetně mě. Proto také gratuluju lidem, kteří hru dohráli. Mají být na co hrdí, protože to není jen tak dohrát takovou hru.

Jagged Alliance 2 je nicméně zřejmě nejlepší tahovou strategií, se kterou jsem se kdy setkal. Možná na ní útočí ještě UFO, ale komplexností, realitou a kopou hlášek tahle ve všech ohledech vítězí. Pokud se chcete okrást o desítky až stovky hodin, hraním takovéto hry, tak jí směle doporučuju. Věřte mi, že i když hru nedohrajete, budete rádi, že jste jí hráli. Ona je totiž neskutečná radost dobýt i jakékoliv město nebo základnu. Věřte mi, že i to si patřičně užijete! Protože pokaždé se objeví scéna a la "Eliot, you idiot" a vy z ní budete cejtit patřičně upřímný pocit slávy, který si prostě zasloužíte. Zasloužíte!