V temné budoucnosti, ve světě po atomové válce se hrdinný Rex Power Colt, kyberkomando IV. generace vydává se svým nejlepším přítelem do tajného vojenského zařízení na ostrově plném nepřátelských vojáků. Po nečekané zradě se bude muset postavit nejen mnohem vyspělejším vojákům V. generace, ale také místní nebezpečné fauně. Ne tohle není upoutávka na nejnovější film Jean- Clauda van Damma, to je shrnutí zápletky datadisku ke hře Far Cry 3. V Ubisoftu se rozhodli stvořit poctu akčním filmům z 80. let a hru, kde realizovali všechny nápady, které byly příliš přes čáru, divné, nebo hodně divné, přidali velkou dávku laserových paprsků a vznikl Far Cry blood dragon.

Autoři jsou plně vědomi potenciálu a kvality příběhu, takže vás s ním vůbec neobtěžují a nechají vás prostě volně pobíhat po ostrově, proti kterému je i ten nejhlubší deštný prales příjemnou turistickou destinací a vybíjet si svoji agresivitu v podstatě na všem co potkáte, případně například zkoumat rychlost šíření požáru. Rozhodně to není žádná procházka. Kromě všudypřítomných nepřátelských hlídek si musíte dávat pozor na místní faunu, která je ještě mnohem všudypřítomnější. Zvířata na tomhle ostrově mají do přátel člověka stejně daleko jako má Mortal Kombat 2 ke kvalitnímu filmu. Veškerá fauna na ostrově jde stručně charakterizovat takto: smrtící, svítící, velmi naštvaná. Jejich cíle jsou totožné s vašimi. Zabít všechno co se hýbe.
Hra je obtížná asi stejně, jako je uměřená a vážná. Brzy po získání schopnosti samoléčení (a že to je vcelku brzy) dokážete pobít prakticky libovolný počet nepřátel. Pomáhá to navodit ten správný pocit, že jste nezastavitelný hrdina, jako z vašeho oblíbeného akčního filmu. Takový frajer, který vyřídí robokopa mrknutím oka a terminátora zvládne mávnutím ruky. Jeho nepřátelé umírají sotva ho uvidí. Stinnou stránkou ovšem je, že hra postrádá něco jako pocit výzvy, nebo nutnost využívat stealth postup, ke kterému vás v úvodu nabádá.

Epileptikova noční můra
Co se grafiky a efektů týče, tak je hra daleko za hranicí kýče. Všechno stále svítí, bliká, září, vybuchuje… Prakticky každá přestřelka se zvrhne v ohňostroj. Dosti krvavý ohňostroj, mnohých se dotkne u srce. Doslova. Ostrov sám je pak dost ponurý a za večera nabízí romantické vyhlídky na záři hořících lesů a obrysy vědeckých základen zatímco se kolem rozléhá řev blood dragonů a zlých pštrosů.

Co se o hře rozhodně nedá říct, že by byla dlouhá. To je dobře, protože končí tak akorát, aby se hráč nezačal nudit. Ačkoli se dokáže Rex vypořádat třeba s tísícovkou kybervojáků naráz s jedním nepřítelem si poradit nedokáže a to je stereotyp.
Až na ostrově strávíte delší čas, dostaví se neodbytný pocit, že tam tak nějak není co dělat. Jistě můžete stále vyhlazovat místní mutantní živočišné druhy a neustále zachraňovat ubohé vědce (stejně se za chvíli nějak odpraví). Nebo můžete na ostrově pátrat po televizích oltářích, popřípadě zkompletovat svoji sbírku akčních filmů a navrch sesbírat všechny poznámky šíleného vědce. Proč? Jste za to odměňováni zkušenostními body, ale jiný význam to nemá. Je jich zbytečně moc. Zpočátku by to snad, pokud se budete hodně snažit, mohlo zdát zábavné, ale proč těch televizí hledat 30? A fakt že sám hlavní hrdina na toto téma sype jednu nespokojenou poznámku za druhou, to nezachraňuje.

Čím Blood Dragon získává plusové body, to je nadsázka a vtip (už jen tutoriál dokáže rozesmát). Kromě toho, že se hra nebere vážně, což by upřímně nedokázala ani, kdyby chtěla, protože vizuální stylizace spolu s příběhem a faktem, že za vámi stále běhají rozzuření dinosauři střílející lasery z očí, by jí snahu překazily. Hra vás zasypává různými odkazy na klasiky, na kterých jste vyrostli například Želvy ninja či Mortal Kombat.

S touhle hrou je to jako s laser plivajícím dinosaurem. Dokud je malý a roztomilý je sním zábava, ale když ho máte příliš dlouho, všimnete si, že to má své nedostatky.

// nehrál jsem původní xcom a hru s ním nesrovnávám
Na začátku hry se lidstvu konečně dostane odpovědi na otázku: Jsme v vesmíru sami? Na modré planetě se objevují zástupci jiného druhu.
Návštěvníci z vesmíru bohužel rozhodně nepřišli obdivovat památky. Běžné obranné složky proti technicky mnohem vyspělejšímu nepříteli samozřejmě nic nezmůžou. Naštěstí je tu organizace XCOM sjednocující státy napříč celým světem, určená k řešení podobných situací. Skupina špičkových vědců, techniků a chlap v roláku, který má přehled o důležitých událostech a samozřejmě tým vojáků. Jediné co jim schází, je velitel. Ještě že jste tu vy.

Hello Commander
Takže dostanete plnou kontrolu nad základnou a silami projektu XCOM. A co tedy budete dělat? No ve většině případů bojovat s mimozemšťany samozřejmě. Když zrovna nebojujete s vesmírnou chátrou, spravujete svoji základnu, budujete a rozšiřujete a hlavně vyvíjíte nové technologie (tedy dáváte příkazy k jejich vývoji, ale to je to nejdůležitější). Budováním základny určitě nestrávíte tolik času jako bojem, který je přece jenom hlavní složkou hry, ale je potřeba mu věnovat pozornost. Ve hře funguje systém, ve kterém různé místnosti a zařízení dostávají bonusy podle toho kolik místností stejného typu se vám podaří postavit k sobě. Takže se vyplatí plánovat dopředu. Je důležité nepodcenit výzkum, protože vám pomáhá udržet krok s nepřítelem, tedy lépe řečeno aspoň trochu snížit jeho náskok. Dále je nutné dotáhnout plány vašich vědců do reálné podoby, o což se postará váš tým techniků.

Commander to the control room
Když už máte doma všechno zařízeno a vědci mají zase chvíli nad čím bádat, je čas přesunout se k tomu hlavnímu. K boji s nevítanými návštěvníky samozřejmě. Takže rychle popadněte pušky a raketomety, poslední v letadle je mimozemský agent. Ne tak rychle nejdříve je samozřejmě třeba věci naplánovat. Ještě, že jste tady vy, abyste dali všechno do pořádku. Cíle mise vybíráte na holografickém glóbu a obvykle je třeba rozhodnout se mezi třemi místy, kde je třeba zasáhnout. Liší se jednak svojí obtížností a jednak slíbenou odměnou, v případě, že úspěšně zničíte ty vesmírné neřády. Snadná volba, říkáte si, prostě půjdete po tom nejvýhodnějším. Tak snadné to rozhodně nebudete, nemůžete totiž rozhodovat zcela svobodně. Je tu totiž ještě Rada. Rada to jsou zástupci všech států, které se na projektu podílím a které bráníte (zbytek světa má prostě smůlu.) a někdy to dá vážně práci se jim zavděčit. Proč bych se, sakra, říkáte si, měl zavděčovat nějaké radě? Co pro mě kdy udělal? neobejdete bez jedné naprosto zásadní věci a tou jsou peníze. Samozřejmě realizovat takový projekt něco stojí a míra financí, které vám budou přiděleny, závisí na závěrečném měsíčním hodnocení rady. A to je zase závislé na úspěšnosti vašeho programu, splněných misích a přáních rady. Ani kdybyste se rozhodli, že kašlete na jejich peníze, nemůžete ignorovat stupeň paniky v jednotlivých zemích. Ta se zvyšuje s tím, jak se stupňuje mimozemská aktivita a je potřeba ji snižovat, samozřejmě pomocí úspěšných operací.

Misí je několik druhů. Většinu času budete řešit standartní „únosové“ mise, což vlastně znamená: vyšli tým, přistaň, najdi, zabij. Druhou nejčastější položkou na vašem seznamu budou mise při zabezpečovaní sestřeleného, nebo přestávku si dělajícího UFO. V takovém případě musíte postupovat takto: Vybrat tým, doletět na místo, najít Talíř a jeho posádku vyzabíjet. Pak jsou tu speciální mise rady, kterými vás rada obdaruje pravidelně jednou v měsíci a bývají to dva druhy úkolů Eskortovat důležitý cíl (buď vědec, který má nějaké důležité informace, nebo zrádce, jehož smrti je nutné zabránit, aby mohl být dopraven do bezpečí a „poučen“ o tom co se smí a co ne.) nebo zneškodnit bombu. Poslední a mnou nejvíce proklínanou kategorií jsou mise terorové. Toto varování znamená, že se mimozemšťani rozhodli, upravit nějaké město, bohužel jejich vkus je dost morbidní) a v takovém případě musíte neprodleně vyslat záchranný tým a pokusit se zachránit tolik lidí i kolik bude množné, ideálně samozřejmě plný počet. Problém je v tom, že váš tým se může snadno změnit z týmu záchranného, na tým umírající. Mimozemšťané totiž velmi svižně likvidují (v lepším případě) všechny přeživší, takže se nejspíš budet snažit spěchat, abyste je zachránili. Nedělejte to. Přesila na těchto mapách bývá veliká a nepřátelé se s oblibou zjevují na těch nejnečekanějších místech, takže bezhlavě postupovat vpřed a říkat lidem, že odletět se musí letadlem, není ten nejlepší nápad. Navíc je třeba mít na paměti, že záchranou civilistů nic nekončí, ale je třeba ještě eliminovat veškeré hrozby a (a to by člověk opravdu někdy nejraději předhodil myš kočce a šel trénovat hod monitorem do dálky) v případě přerušení mise, nepočítá nikoho, koho jste zachránili jako přeživšího a vesele ignoruje těch 18 lidí, co by se mělo nacházet na palubě (takže je pravděpodobně naštvaný pilot během cesty v záchvatu vzteku vyházel).
Nevypadá to, kdovíjak úžasně že? Druhy misí se zase tolik neliší a brzy to musí být nuda. Jenže, ono je to ve skutečnosti strašlivě chytlavé. A je úplně jedno, že už po x té na stejné mapě, kterou jste už x krát viděli děláte už po z to samé, protože je to prostě zábava.
Než se ale pustíme přímo do popisu akce, měl byste počítat s jednou věcí veliteli.
commander to the barracks

Ze všeho nejvíc je třeba mít na paměti jedno základní pravidlo. Mrtví vojáci se nedají už nikdy poslat do akce. Smrt vašeho vojáka je trvalá a nedostanete žádné odškodnění. Je třeba na to pamatovat, protože právě v to je největší nebezpečí hry. Přijít o vylevelované super vojáky je nejlepší cesta na mimozemské pitevní stoly. V pozdějších fázích hry vám budou vaši vylevelovaní vojáci opravdu scházet a pokoušet se je nahradit je téměř nemožné, protože pro nováčka každá mise končí smrtí. Vaši vojáci. Jsou to nejdůležitější, co máte, takže bychom o nich mohli ztratit alespoň pár s(l)ov. Vojáci postupují po úrovních, podle počtu zabitých nepřátel. Existuje několik tříd všechny jsou standartní, není třeba obávat se velkých překvapení. Získávají hodnosti a pří každém povýšení jim můžete přidělit jednu ze dvou schopností. Většinou se rozhodujete, jestli budete vojáka hrát jako agresivního útočníka, nebo tanka. U podpory se například můžete rozhodnout, jestli bude rychlejší (3 pohyby) nebo jestli unese víc lékárniček. Je třeba to promyslet, protože potom už se to těžko dohání. Zvlášť nebezpečné je ztrácet zkušené vojáky, nebo přijít o příliš mnoho vojáků určité třídy. Třídy se totiž přidělují vojákům náhodně a tak je opravdu problematické například sehnat medika.

Tak ale teď už opravdu jdeme sejmout nějaké ty slizké zrůdy.
Na začátku je vše celkem jednoduché. Obtížnost soubojů opravdu narůstá, a co bylo dříve elitním vojákem, kterého jste potkali během mise maximálně jeden exemplář, je později základní pěchotou. Mimozemšťané totiž samozřejmě zaznamenají váš technický pokrok a tak přestanou používat jen pěšáky a vytáhnou esa. Je dobře vidět pokrok kterého dosahujete ve výzkumu i výcviku, základní nepřátele prostě zlikvidujete (tedy vaši vojáci ho zlikvidují) mrknutím oka (či spíše bliknutím laseru). Proto se postupně začnete setkávat s novými a vražednějšími typy, jako jsou pavoukovití Chysalidé nebo odolní mutoni. Nepřátele jsem považoval za zajímavé a hra vždy dokázala přijít s něčím novým, co překvapilo. Nejraději mám spíše základní nepřátele, jejichž design se mi zdá nejlépe mimozemský, ale žádný z ostatních mi nepřipadal vyloženě špatný.

Kromě pozemních bitev jsou tu ještě ty letecké.
Letecké souboje jsou realizovány jednoduchou minihrou, při které sledujete obrys svojí stíhačky, kterak stíhá obrys UFO přičemž po sobě oba stroje střílí. Vy máte několik možností jak do souboje zasáhnout. Vaší první a základní vždy dostupnou možností je dát pilotovi pokyn aby pronásledování vzdal. Správný bojovník se ale samozřejmě nikdy nevzdává, takže se podíváme, co tady máme dál. Můžete vyrobit hned několik aktivovatelných bonusů, které vašemu stroji ulehčí práci. Jsou ale pouze jednorázová a peněz není nikdy nazbyt, takže je třeba si pořádně rozmyslet, jestli a kdy je využít.

Není všechno bezchybné, co má hodně efektů a laserově se třpytí.
Ano je to tak, tahle mimozemská invaze má své chyby. Co není úplně povedené, to je systém krytí, což je pravda dost vážný problém. Tedy ono to není zase tak hrozné, jen si musíte zvyknout na to, že hra prostě nebere většinu zdí jako překážku, ale jen dekoraci. A tak se často stává, že voják, který se zdá být v bezpečí, skončí jako hromádka spáleného čehosi na podlaze. Také vypočítávání šance na zásah se čas od času zdá být dost náhodné. Jako další chybu bych viděl určitou naskriptovanost, kdy se zdá, že se vlastně ty náhodné útoky zase tak náhodně nedějí a někdy se přistihnete, že už měsíc (virtuální) skenujete Zemi, aniž by se něco dělo a jediné co se opakuje je přelétání létajícího talíře, který byste asi měli sestřelit. Jenže a to se může stát, nemáte dostatečné zdroje na výbavu pro svoji stíhačku a tak ufo nemůžete sestřelit a jen čekáte, kdy už vám hra poskytne alespoň kousek mimozemského kovu. Přísun těchto vzácných látek je dost nejistý a musíte si na ně dávat pozor.

S technickým zpracováním jsem byl spokojený. Výbuchy byly výbušné, lasery všechno měnily v hromadu trosek, vojáci zasažení obřím dělem vylétávaly do vzduchu a nad vším se nese válečný pokřik mutonů. To rozpadání budov a a výbuchy aut se mi vážně líbili. Neměl jsem také (většinou) problém s akční kamerou, na kterou si někteří stěžují.
Dokonce i příběh nebyl špatný a došlo i na poměrně nečekaný zvrat.

Takže co na závěr. I přes chyby popisované výše není hra špatná. Přesvědčila mě, abych s ní strávil kolem 100 hodin, takže nemůžu říct, že by mě nebavila, nebo že bych si ji neužíval. Invaze mimozemšťanů na počítače se jim podle mě vydařila výtečně a nemůžu se dočkat, kdy uspořádají další.

Naprosto jedinečná a originálně pojatá budovatelská strategie, která vás nechá zakusit skutečný život krále v pravém fantasy světě. Jste král říše, která je, když ne přímo v ruinách tak určitě ve stádiu pokročilého rozkladu. A proč to? Odevšad se hrnou zástupy fantastických monster všech velikostí a tvarů. Ještě že jsou tady odvážní hrdinové! "Takže rychle založíme dvě až tři gildy válečníků a pošleme je ať si to vyřídí támhle s tou bandou kostlivců. Tak to bychom měli." "Pane, kostlivci stále drancují naši osadu."
"Cože a co naši válečníci?"
" Myslím , že jsem je naposledy viděl v hospodě."

Ano to je to co dělá tuto hru tak originální. Nepřímé ovládání jednotek, tedy hrdinů. Hrdinové jsou tady prostě samostatné osobnosti, kterým jste sice postavili přístřeší a snad i zaplatili jejich výcvik, ale do toho, jak naloží se svým životem, vám vůbec nic není. Možná si říkáte, jak ta hra může fungovat. Takže budu prostě investovat tisíce do hrdinů a doufat, že je zrovna napadne zachránit město před vlkodlakem? Ano i to je možné, Ale nezoufejte stále tady je šance jak přimět hrdiny, aby odložili stranou svoji hrdost a podřídili se vaší vůli, jen se na to musí vychytrale. Stačí ta správná motivace, a protože všechno to vybavení a léčivé lektvary něco stojí, není hrdiny, který by odolal lesku zlata. Stačí tedy nastavit jednu ze dvou dostupných vlajek, které reprezentují zadaný quest a přiřadit k nim náležitou odměnu a můžete se spolehnout, že brzy se vyrojí spousta neohrožených a udatných hrdinů, kteří už tomu kostlivci nakopou tu jeho kostěnou… Samozřejmě to není zase tak jednoduché a je třeba správně odhadnout výši nabízené odměny. Za sto zlatých půjde zabít krysu i gnóm specializovaný na stavění, ale na boj s trolem se vám za pitomých sto zlatých každý vykašle. Proto si také bude během hraní často připadat dost bezmocně. Máte pocit, že vše šlape jak má, vaše království se utěšeně rozrůstá, rangeři prošli už téměř celou mapou, zloději střádají majetek, válečníci leští své… meče a kouzelníci studují prastaré svitky ve vámi šlechetně zbudované knihovně. Jenže ouha co tady dělá ten trol? A proč polovina města hoří? Kde jsou hrdinové. Většina z nich rychle obhlédla situaci a … skauti musel naléhavě projít druhý konec mapy aby zjistili co se skrývá támhle za tím křovím, zlodějům se zasekly kuše, válečníci musejí naléhavě zpacifikovat hejno krys a támhle jde mocný kouzelník, který si zapomněl magickou knihu? (to on opravdu říká a často). Proto je třeba být ve střehu a nepodcenit situaci.

Hra se rozhodně nebere nijak vážně, jak už ostatně nejspíš vyplynulo z předchozích řádků a vše podává s nadsázkou a humorem. Můj oblíbený quest byl wizard s curse a konečný komentář. Vypravěčovi komentáře jsou obecně velmi zdařilé. Výběr hrdinů je opravdu široký a najdeme i velice neobvyklé a zajímavé profese. Warrior of discord, který se vždy snaží dobrat k jádru věci, s pomocí svého věrného krumpáče. Nebo stoupenci lesního boha, jacísi druidové, kteří ovládají umění kamufláže a ochočení divokých zvířat.

Základem všeho je jednak vhodně hrdiny nakombinovat, aby to odpovídalo situaci ( plno střelců a zlodějů vám při nájezdu minotaurů moc nepomůže, pokud tam nebude také někdo, kdo by jim býčí muže udržel od těla) a pak také na vybudování funkční ekonomiky. To souvisí hlavně s rozvojem tržiště a později i obchodních stanic. Ekonomika tady funguje zrhruba následovně: Vy vypíšete odměnu na stvůru, kterou hrdinové zabijí a rozdělí si zisk a následně hledají možnost své zlato využít (popřípadě schovat, ale to cechu zlodějů stejně nepomůže) a proto je třeba mít nachytané tržiště s pestrou nabídkou zboží. Většina hrdinů v takovém případě své zlato utratí a výběrčí daní ho poté zanese opět k vám a vy vypíšte odměnu na támhletoho trola. Nejen že získáte své zlato zpět, ale navíc ještě posilníte díky kvalitnější výbavě „své“ hrdiny, kteří poté budou lépe plnit zadané úkoly.

Pravda všechno v té hře není tak fantastické. Někdy se hrdinové chovají opravdu podivně a není nic horšího, než vidět svého nejlepšího válečníka, nebo plně vycvičeného mága jít na smrt proti přesile, kterou rozhodně nemůže zvládnout. Je tady také problém s tím, že po delším hraní se hra začne opakovat, monstra se stále spawnují a útočí, vše co šlo, jste už postavili a víte, že už vás nic nového nečeká.
Audiovizuální stránka mi ke hře naprosto sedí. Všechno vypadá pohádkově, takové klasické fantasy. Různé hlášky hrdinů také potěší a doplňují atmosféru hry.

Celkově nemůžu hru hodnotit jinak než pozitivně. Je to velice originálně pojatá strategie, která nechá člověka okusit skutečné starosti krále ve fantasy světě a konečně věrně zachycuje jak všichni ti udatní hrdinové ve skutečnosti fungují. Protože zadarmo ani Gandalf holí neblikne.

Zpracovat Robina Hooda ve stylu Commandos byl podle mě skvělý nápad. Hra na mě udělala opravdu velký dojem a to jednoznačně pozitivní. Systém Commandos mi připadá velice zábavný, co se týče prostředí je pro mě středověk atraktivnější než 2. sv. válka.
Je to velice návykové a skvěle zpracované. Se skupinkou zbojníků, procházíte měst městem, berete bohatým dáváte chudým (žebráci zde funhují jako zdroj bonusových informací.) a jelikož bohatí většinou nemají zájem sklouznout do té druhé kategorie, často také rozbíjíte obličeje, odstraňujete a uklízíte lidi... a utoho se snažíte působit pokud možno nenápadně, jako partaneškodných pocestných. Vojáci zde mají něco na způsob inteligence a pokud vidí cokoli podezřelého zpzorní a pochvíli většinou přivolají své kolegy. Každý z vašich hrdinů disponuje několika unikátnímy (víceméně) schopnostmi, které je třeba vhodně kombinovat aby vaše mise neskončila spíše než v Sherwoodu na popravišti. Netvrdím, že umělá inteligence vojáků, nebo systém podezření jsou dokonalé, ale měl jsem z nich radost.
Ve vaší základně v Sherwoodu vybíráte svůj další cíl, úkolujete své méně důležité zbojníky výrobou předmětů pro ty důležitější, nebo necháváte vybrané postavy zlepšovat své umění s mečem (lukem). Ty jednoduché (hodně) rpg prvky taky potěší.
Soubojový systém ve kterém vámi ovládaná postava provede úder podle vašeho tahu myší je velmi zajímavý a neobvyklý, byť nefunguje úplně ideálně.
Grafiku nelze rozhodně označit za detailní. Středověká města a hrady mají ale své osobité kouzlo.
Potěšil mě i český dabing, který není zrovna běžný (Bando ničemů.... co to je?..)
Během obléhání měst máte dokonce možnost učinit různé volby, jak dosáhnout céle.
Největší problém vidím v tom, že se po čase hra přece jen trochu obehraje, průběh misí je dost podobný.
Celkově ale zanechal král zbojníků jednoznačně pozitivní dojem

Age of mythology považuji snad za nejlepší strategii co jsem hrál , takže jsem měl ohledně datadisku velká očekávání. čekal jsem ale asi příliš. Datadisk obohatí původní hru
o novou kampaň,národ a jak vyplívá z názvu také titány. To už je celkem slušná porce nového obsahu. Ale nejsem si jistý jestli stojí za to.
Začneme tím hlavním tedy novou kampaní ta je o poznání kratší než ta původní obsahuje pouze 13 misí, z čehož by člověk mohl usoudit že je krátká, což je pravda. Příbšh už mi nepřišel tak poutavý jako v původní kampani , hlavní postava nesimpatická , mise o poznání jednoduší a závěr až příliš jednoduchý.I tak ale byly některé mise s titány zajímavé.
Nový národ , kterým jsou atlťané mě také příliš neoslovil. Největší podíl na tom má asi to , že ostatní národy mají určitý reálný základ , (až na mýtické jednotky). ALe atlantský národ ne. Celkově působí dost nesourodě a jakoby míchal několik různých kultur. Hlavně murmilo (základní pěšák) mi připadal dost podezřele a připomínal gladiátora. také mám pocit že jsou atlanťané dost zvýdoňovaní.např.: vesničan co nemusí nikam chodit , možnost použít božské síly vícekrát... Ale abych si pořád jen nestěžoval tak zase mají zajímavé mýtické jednotky (v podstatě všechny).
No a co titáni. Z těch se nakonec vyklubalo snad největší zklamání. kromě rozdílného modelu je totiž každý naprosto identický. A je tak nakonec jedno jestli máte obřího tříhlavého psa nebo orla , protože ve výsleku se nijak neliší. Zase je ovšem jistým plus vyváženost v multiplayeru.
Takže ve výsleku se jedná o rozšíření , které sice neurazí , ale vlastně bych ho mít nemusel a necítil bych se nijak zvlášť ochuzen.

Než jsem si hru koupil,z toho co jsem o ní slyšel mě hodně zaujala.Po pár dnech hraní jsem byl ale docela zklamaný.Hra mě překvapila(přijemně) tím že jsou v ní 2 příběhové linie.(Dokonce mě ta z budoucnosti zajímala asi víc,než ta za Altaira.)Příběh mi tedy připadal celkem zajímavý.Ještě lepší byla grafika.Celkově je technická stránka hry na hodně dobré úrovni,potěšil mě i český dabing.Co se mi,ale hned na začátku moc nelíbilo bylo ovládání.Připadá mi dost komplikované.Začáteční mise mě bavila,vše působilo dobře souboje byly zábavné,akrobatické pohyby působivé.První mise mě bavila taky.Ježdění na koni,šplhání na rozhledny(hlavně skoky dolů),nádherná města plná života,dobře reagující stráže,běhání po střechách to vše se mi zdálo skvělé.Ale u třetí mise mě hra úplně přestala bavit: projíždění pouští na koni bylo nudné,mise stále stejné(dojeď do města zajdi na ústředí,vylez na pár rozhleden,poslechni,nebo okraď někoho,dojdi za cílem ,zabij cíl,uteč)tohle se pořád opakuje a vážně to rychle přestane bavit.To ovšem není to nejhorší,ta repetetivnost úkolů by se dala překonat,kdyby zbytek hry fungoval dobře,ale nefunguje.Hra se vás totiž snaží přesvědčit,že musíte postupovat tiše,splývat s davem,utíkat po střechách abyste utekli před strážemi,které by vás zabili.Ovšem brzy zjistíte,že to tak není.Hned jak se totiž naučíte vykrytí a opětování úderu(což není nijak těžké)nikdo vás už nezabije,zabijete klidně 15 vojáků najenou a ještě vám zbyde spousta života,můžete na sebe upozorňovat jak chcete,stejně vás nikdo nezastaví.Nakonec si tedy nepřipadáte jako assassin,tichý zabiják,ale spíš jako nějaký středověký muslimský Rambo.To+stále stejný postup při misích mě nakonec odradilo hru dohrát do konce.Je to škoda potenciál hra měla,ale zajímavý nápad se nepovedlo moc dobře zrealizovat. A hezká dobře udělaná města,grafika ani celkem zajímavý příběh ji nedokážou zachránit.

Moje nejoblíbenější rea-ltime strategie. A podle mně lepší než Age of Empires. Líbí se mi zasazení do starověku.Líbí se mi rozhodování mezi jednotlivými bohy.Mýtické jednotky jsou všechny zajímavé a hru dělají zajímavější.Kampaň je dobrá, na začátku docela nudná.Ale postupně se rozjede,příběh začne být zajímavější a opravdu chytlavý. Kampaň je dost dlouhá (32 misí) a vydrží na dlouho.Všechny tři civilizace jsou zajímavé a za každou se hraje jinak.(Jen za seveřany se mi nehrálo moc dobře,nelíbil se mi jejich způsob získávání přízně.)Líbí se mi tržiště , pomocí kterého můžete vyměňovat suroviny,například ve Warcraftu III mi něco takového chybělo.Ještě musím zmínit hudbu , která mi připadala skvělá. Hra je skvělá,jen grafika už není nic moc a taky je škoda,že se nedá hrát v multiplayeru. Moje hodnocení je možná o něco vyšší protože mám rád řecké pověsti a mytologii.

Mně osobně se hra docela líbí.Hra jako taková je dobrá.Je svižná,je hodně akční,hlavně jsou tam speciální akrobatické pohyby azpomalovač času.Je skvělá pozorovat zpomalené střely jak letí kolem vás.(Ovšem ne až tolik grafika už je přece jenom docela zastaralá).Karate souboje jsou skvělé.Ale se střelnými zbraněmi se zachází daleko hůř.Akce jako taková je dobrá.Horší jsou mise ve kterých jezdíte v autě.(řídí se špatně a celkově to za moc nestojí)Příběh docela ujde animace jsou docela pěkné a napínavé.Dobré taky je že si můžete vybrat mezi dvěma postavami a zakaždou je hra trochu jiná.Normálně bych dal hře hodnocení tak 70, ovšem je v ní tolik chyb a bugů(alespoň v mé verzi),kvůli nim jsem hru nemohl dohrát ani do konce.Při misi v letadle se mi dvakrát vypnul počítač a když se mi z ní podařilo dostat,ale o dvě mise později to bylo ještě horší.Hra která na začátku vypadala slušně je tedy na konec při nejlepším průměrná.

Tento polda mě docela zklamal.Už to nemá nic společného s původním poldou.
Grafika je docela hnusná,příběh strašně šílený a navíc podobný jako ve 4. dílu.Základna v časoprostoru ,cestování časem... To se k pankrácovi vůbec nehodí.
Humor taky nic moc. Sice jsem se někdy zasmál,ale většina vtipů byla pitomá.
Navíc je hra dost krátká a má divný konec.
Celkově si myslím že je to asi nejhorší díl poldy.