Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Turok 2: Seeds of Evil

10.12.1998
09.02.1999
67
42 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

V Truok 2: Seeds of Evil je opět hlavním úkolem zlikvidovat nepřátelské mimozemšťany, kteří se zase snaží ovládnout Turokův svět a tentokrát jsou ještě nebezpečnější, než Primagen z prvního dílu.

Hra je rozdělena na šest rozsáhlých epizod, v nichž hráč plní vyžadované úkoly. Ke sbírání jsou vystřelené šípy z luku a všelijaké doplňující předměty. K objevování slouží skryté oblasti, aktivace mechanických pák a hledání důležitých klíčů. Těmito klíči si lze poté zpřístupnit cestu k jednotlivým portálům do dané epizody hry. Úrovně každé z nich disponují poměrně velkou provázaností, dá se do nich vracet, design prostředí nabízí vícero cest. Krom klasické chůze tu jde skákat na hůře dostupná místa, překonávat propasti. Úkoly se skládají ze záchrany uvězněných dospělých a dětí, z aktivace nezbytných spínačů a likvidace různých zařízení. Hra umožňuje i plavání pod vodou, lezení po žebřících, překonávání vertikálně položených oblastí, dají se v ní rozstřelovat překážky a oplývá silnými explozemi.

A jelikož jde o čistokrevnou střílečku z první osoby, okořeněnou velkou mírou brutality a hektolitry krve, nesmí pochopitelně chybět zabíjení nepřátel všemožných barev a tvarů. Stejně variabilní je i arzenál zbraní, které k této činnosti uchopí hráč do rukou (od luku, pistole a brokovnice, až po plasmovou pušku). Stupeň obtížnosti se volí mezi Normal a Hard, jež jsou přítomné v nastavení.

Častým průchodem známých lokalit dochází k respawnu nepřátel, ale kladnou stránkou tohoto systému je, že se obnovuje i zdraví a náboje, dokud není kondice a výstroj herního alter ega na maximu. Pochopitelně pouze tam, kde před tím byly ty věci schované. Znění vyžadovaných úkonů je v hlavní nabídce. Pro uložení pozice slouží šestnáct volných slotů. Hra v poslední verzi původního vydání funguje pod Windows 7, komunita k ní vydala patch pro širokoúhlá rozlišení. Grafika stojí na akceleraci přes Direct3D. Jednoduchým parametrem si může každý nastavit správnou perspektivu zorného úhlu FoV, set fov 70 .


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Turok 1 se mi před půl rokem při dohrání líbil, Turok 2 jsem ale rozjížděl napotřetí. Poprvé ještě z originálky, kterou jsem odložil s tím že na tohle nemám. Podruhé mě odradila grafika. A až jsem objevil utilitu NGlide, díky které funguje v těchto vykopávkách akcelerace. Graficky je poznat, že jde o konzolovku. Na rok 1999 (PC verze dle Moby Games vyšla později než verze N64) vypadá prostředí přinejlepším průměrně, nicméně vychytávky typu potoky krve z potvor, zabodlé šípy, ustřelené končetiny jsou udělané dobře.

Příběh nemá ani cenu zmiňovat, protože v jedničce jste zabili nějaké zlo čímž se probudilo ještě horší zlo. To vše Vám vypráví v mizerných animacích nějaká paní které není moc rozumět, pochopitelně bez titulků a na konci v nanicovatém outru Vám paní povykládá ještě o horším zlu.

Nicméně důležité je, jak se to hraje a musím říct, že Turok 2 byla výzva. Možná jedna z nejtěžších 3D akcí, co jsem kdy v životě hrál. A nejde ani o souboje či nepřátele. Ti jsou celkem standartní, z rodu Unrealovských, takže čekejte sto a jednu humanoidních, robotických či jiných potvor, ne příliš podobných lidem. Potvory sice různě poskakují a trefit je je oříšek, ovšem jen do doby, než si vypnete defaultně zapnutý autoaim, který paradoxně míření ztěžuje. Občas je tu sice respawn, ale nic tragického. Výjimkou jsou bossové, zejména ten poslední, kteří jsou tuzí až běda... jen přijít na to jak je sejmout je záhul, pak to ještě zvládnout provést.

Výzvou není ani ovládnutí zbraní. Těch je přes 20, což je trochu moc, protože zaberou na klávesnici kromě číselné řady ještě řadu pod tím a vzpomenout si kde zrovna co je není tak snadné. Zbraně jsou často ve dvojicích - slabá a silnější verze a variují od těch naprosto zbytečných (oba nože, dvě omračovací zbraně, granátomet, vrhač min, jakási odrůda naváděcí střely, raketomet, vrhací disk, šípy) přes překvapivě slušné (automatická pistole, suprová brokovnice "Trhač") až po ty vynikající (plazmový kulomet, plazmová sniperka, plamenomet). Zvláštní kategorií je atomovka, kterou sbíráte 6 kol a pak je v posledním souboji naprosto k ničemu.

Výzva spočívá v samotném principu hry. Stejně jako v jedničce začíná Turok v centrálním hubu a otevírá si postupně šestici misí. Ale jakých misí! U každé z nich zkysnete na celé hodiny, jen tu poslední jsem hrál od půl třetí do půl deváté. A zatímco oproti jedničce ubylo skákání, přibylo bloudění. A to tak že velmi. Cesty se věví několikanásobně, jsou tu nadchody, podchody, vodní kanály, šplhání po skalách, plošinky, občas je proti pravidlům přežití nutný někam spadnout, jindy se Vám povede spadnout aniž byste chtěli. Pamatovat si kam mám ještě jít je nadliský úkol, mapa moc nepomáhá, neboť se nedá zmenšit a navíc se díky krásnému bugu vymaže, pokud ze hry vyjedete, abyste mrkli třeba do návodu. Aby to nebylo málo, tak stejný bug obnoví občas potvory při vyjetí ze hry, či při nahrání pozice.

A bez návodu si ani neškrtnete. Ono tím megabludištěm totiž není potřeba dojít jen na konec. Kdepak, v každém kole musíte splnit několik úkolů, často se skládajících z dílčích částí (najít bombu a najít místo kde ji použít to vše krát 3). Pak je potřeba v každém kole najít tři malé klíče pro otevření dalších kol. Najít a aktivovat komoru s "nukem" a vybojovat si část zbraně. Najít ptačí pero, najít komoru a proměnit ho ve zvláštní schopnost. Takže z logiky věci musíte prošmejdit každý kout každého kola, některé věci jsou navíc důmyslně skryté za tajnými zdmi. Návod neslouží k tomu, vědět přesně kam jít, ale aspoň tušit, ve které části kola co najít, protože jinak to můžete hrát znovu, což stejně budete.

Největší peckou je totiž klíč Primagen. Ten se skrývá většinou za místem, na které potřebuje nějakou zvláštní schopnost, jenže ty nenachází ve stejném kole. Abyste doskočili ke klíčí v prvním kole, musíte v tom druhém najít talisman skákání atd.., což znamená naprosto nechutný backtracking. Druhý průchod je sice rychlejší, protože je vše otevřené, minimum nepřátel a víte zhruba kam jít, nicméně i tak je to nechutná prasárna sloužící k prodloužení hrací doby (pro hry z Nintenda 64 typická). A bez 6 Primagen klíčů si neotevřete portál k hlavnímu šéfovi.

Největším vtipem je při tom všem ukládání. V původní verzi jde ukládat pouze na save pointech, které jsou cca 2-3 za celé kolo. Naštěstí PC verze tenhle relikt odstranila a ukládat lze kdekoliv. Jinak si neumím představit kdo by to dohrál. Umřít se dá velice snadno a většinou vlastní blbostí, ale i tím, že nepoznáte, kam jde doskočit a kam ne. I tak se ale nedá uklídat u boss fightů či u některých vymazlených skákání.

Turok 2 byl mazec. Myslím že hráči moderních koridorových 3D akcí by se beznadějně ztratili a hru znechuceně odložili. V hratelnosti nepomáhá ani pár bugů či neférových taktik tvůrců, nicméně i tak jsem se celkem slušně bavil.

Pro: Je to výzva, konzolová střílečka se vším všudy, spousta zbraní, nepřátel, v principu zábavné.

Proti: Neskutečné bludiště, zbytečný backtraking, občas frustrující.

+13
  • PC 70
Devadesátky se dodnes vyznačují tím, že v nich vznikla celá řada originálních her, které dokázaly nabídnout trošku jiný styl pojetí, než bývalo tehdy zvykem. Pokud přihlédnu pouze k first person shooter žánru, je to markantnější o to víc. Neboť ne každá taková hra nutně vyhovovala škatulce typických doomovek, a právě to se týká Turok 2 Seeds of Evil. Rázem se všechny zažité principy a představy o žánru jako takovém rozpadnou, to ostatně i mrtvá těla dinosaurů, znehybněná brutálním způsobem. A zůstane spíše hybrid 3D akce a adventury nejednoznačného vyznění.

FPS se dají rozdělit do několika kategorií, v každé mám perspektivu z vlastních očí, držím zbraň a střílím nepřátele, veškerý zbytek je už jen na trendech doby, schopnosti vývojářů, adekvátních zkušenostech hráčů a jimi preferovaného stylu hratelnosti. V mých herních začátcích jsem neměl příliš zkušeností, tato hra mi tak činila velké potíže, pochopit plně její zákonitosti, vyznat se v tom systému levelů, vyžadovaných úkolů a atmosféře zdejších prostředí. Vůbec se totiž nejedná o masovou záležitost, tím myslím počty protivníků k likvidaci, ale i pohyb po úrovních a tu pravou podstatu, k níž druhé pokračování této kultovní série vybízí více než dost.

Design oplývá pravoúhlými zdmi, chodbami, navozuje pocit klasického bludiště, cesta vede i přes střechy, okna a římsy. Nechybí i složitější architektonické konstrukce. Řada venkovních lokalit dává znát dobrou představu o tom, jak co nejvěrněji koncipovat stavby, v nichž se nachází přemíra aktivovatelných pák, secrety s vybavením, různé mosty, občas dojde i na skriptované události k docílení toho správného vtáhnutí do děje. Mám-li zažitou nějakou nelineárněji zpracovanou záležitost, můžu si ji tu vychutnat plnými doušky. Nahrává jí onen level design, v němž ztratím přehled úplně jednoduše, ale zároveň mě vybízí k překonávání překážek, pečlivému průzkumu. Směry jsou několikanásobně větvené. Pozoruhodné.

Šest epizod, každá s několika provázanými mapami, v těch se může hráč vracet, sbírat artefakty, šípy do luku, plnit úkoly. Zpátky lze jít i do daných epizod, disponujících dříve vynechanými prostory. Velmi inovativní. Předmět na plavání v nebezpečných látkách, získatelný na konkrétním místě, zprvu absentuje v inventáři, ale ve třetí epizodě čeká k objevení. Pak nečiní starosti průchod epizody předešlé, do níž není potřeba vstoupit, jak je hned přístupná. Klíče k odemčení každé epizody, hýřících majestátností, řada logických hádanek, pečlivě ukrytých částí, přesné znění jednotlivých úloh v menu hry, strategické myšlení v přestřelkách, zacházení se zbraněmi a náboji. Získávání nových zbraní až po tuhém boji s vícero potvorami.

K technickým problémům bych řekl, že to není až tak tragické, jak se může na první pohled zdát. Grafika na dobu vydání funguje a vypadá přijatelně, byť shadery chybí, možné je přidat s jedním modem. Widescreen ok, FoV 70 též, problém je jen ta plynulost. U starších rozlišení a malých monitorů se asi neočekávala nativní snímková frekvence monitoru. Ani si nepamatuji, že by mi kdy na CRT monitoru šla hra na 100 FPS. Dnes je proto hra na hraně, ale hrát šla, v problematických částech dáno na default. Nepříliš komfortní mouse look tomu také moc nepomáhal, ale zvykl jsem si. Nízký dohled a mlha nevadí vůbec. Respawn nepřátel dostává na frak v Ep6, kde lze naopak stále dobíjet výzbroj. Většinu hry je obnova potvor poměrně střídmá.

Pro: Originální a propracovaná hratelnost, atmosféra všech světů, vizuální stránka.

Proti: Komplikovaná struktura zdejších mechanizmů, technické problémy, respawn.

+12
  • PC 50
Chodit s ještěrákem a vybíjet postupně nepřítele tvého lidu, bez plnění nějakých zvláštních úkolů (sem tam stiknout nějakou tu páku apod. nepovažuji za pořádné úkoly) no proč ne. Právě ty úkoly, které hráče vedou hrou dále, jsou dost přímočaré (což je sice stejné jako v Diablu) a bez (slušné) mapy se člověk ztratí i při několikátém pokusu o hraní. Jako jeden z mála kladů hry je opravdu velký výběr zbraní (od obyčejného luku přes naváděné rotující ozubené kotouče) a to jsem se dostal jen do druhé části.

Od někoho jsem tu hru dostal. Zkoušel jsem jí hrát (nejméně) dvakrát. A ani jednou jsem jí nedohrál. Nejprve proto, že jsem hned na začátku udělal chybu, kvůli které jsem nemohl pokračovat (a musel začít znovu) a podruhé prostě proto, že:

A. se mi při hře opakovaně udělalo špatně (z toho velmi tmavého a dosti nepřehledného prostředí)
B. mi vadilo, že se v pozdější fázi hry cheaty zapínají automaticky a automaticky se tak v hodnocení objevuje cheater (nebo jiná varianta slova cheat, už nevím, přeci jen je to delší doba, kdy jsem tuhle hru zkoušel hrát) a já podvádím tak nerad. A je-li to ve hře legální prostředek, bez kterého se hra neobejde, tak nevidím důvod, proč bych měl být označen za podvodníka.

No, pro jiné hráče snad může být ta hra dobrá k odreagování (i když na odreagování jsou spíše trochu jiné střílečky, jako je např. Star Trek Voyager: Elite Force nebo Quake III: Arena), pro mě bohužel není.

Opravdu si u této hry nejsem jist, jaké hodnocení dát, abych neurazil, ale také nedal příliš velké, protože jsou k dispozici lepší v stejné kategorii.

Pro: velkývýběr zbraní

Proti: velmi tmavé nepřehledné prostředí; automatické zapnutí cheatů

+5