Turok 1 se mi před půl rokem při dohrání líbil, Turok 2 jsem ale rozjížděl napotřetí. Poprvé ještě z originálky, kterou jsem odložil s tím že na tohle nemám. Podruhé mě odradila grafika. A až jsem objevil utilitu NGlide, díky které funguje v těchto vykopávkách akcelerace. Graficky je poznat, že jde o konzolovku. Na rok 1999 (PC verze dle Moby Games vyšla později než verze N64) vypadá prostředí přinejlepším průměrně, nicméně vychytávky typu potoky krve z potvor, zabodlé šípy, ustřelené končetiny jsou udělané dobře.

Příběh nemá ani cenu zmiňovat, protože v jedničce jste zabili nějaké zlo čímž se probudilo ještě horší zlo. To vše Vám vypráví v mizerných animacích nějaká paní které není moc rozumět, pochopitelně bez titulků a na konci v nanicovatém outru Vám paní povykládá ještě o horším zlu.

Nicméně důležité je, jak se to hraje a musím říct, že Turok 2 byla výzva. Možná jedna z nejtěžších 3D akcí, co jsem kdy v životě hrál. A nejde ani o souboje či nepřátele. Ti jsou celkem standartní, z rodu Unrealovských, takže čekejte sto a jednu humanoidních, robotických či jiných potvor, ne příliš podobných lidem. Potvory sice různě poskakují a trefit je je oříšek, ovšem jen do doby, než si vypnete defaultně zapnutý autoaim, který paradoxně míření ztěžuje. Občas je tu sice respawn, ale nic tragického. Výjimkou jsou bossové, zejména ten poslední, kteří jsou tuzí až běda... jen přijít na to jak je sejmout je záhul, pak to ještě zvládnout provést.

Výzvou není ani ovládnutí zbraní. Těch je přes 20, což je trochu moc, protože zaberou na klávesnici kromě číselné řady ještě řadu pod tím a vzpomenout si kde zrovna co je není tak snadné. Zbraně jsou často ve dvojicích - slabá a silnější verze a variují od těch naprosto zbytečných (oba nože, dvě omračovací zbraně, granátomet, vrhač min, jakási odrůda naváděcí střely, raketomet, vrhací disk, šípy) přes překvapivě slušné (automatická pistole, suprová brokovnice "Trhač") až po ty vynikající (plazmový kulomet, plazmová sniperka, plamenomet). Zvláštní kategorií je atomovka, kterou sbíráte 6 kol a pak je v posledním souboji naprosto k ničemu.

Výzva spočívá v samotném principu hry. Stejně jako v jedničce začíná Turok v centrálním hubu a otevírá si postupně šestici misí. Ale jakých misí! U každé z nich zkysnete na celé hodiny, jen tu poslední jsem hrál od půl třetí do půl deváté. A zatímco oproti jedničce ubylo skákání, přibylo bloudění. A to tak že velmi. Cesty se věví několikanásobně, jsou tu nadchody, podchody, vodní kanály, šplhání po skalách, plošinky, občas je proti pravidlům přežití nutný někam spadnout, jindy se Vám povede spadnout aniž byste chtěli. Pamatovat si kam mám ještě jít je nadliský úkol, mapa moc nepomáhá, neboť se nedá zmenšit a navíc se díky krásnému bugu vymaže, pokud ze hry vyjedete, abyste mrkli třeba do návodu. Aby to nebylo málo, tak stejný bug obnoví občas potvory při vyjetí ze hry, či při nahrání pozice.

A bez návodu si ani neškrtnete. Ono tím megabludištěm totiž není potřeba dojít jen na konec. Kdepak, v každém kole musíte splnit několik úkolů, často se skládajících z dílčích částí (najít bombu a najít místo kde ji použít to vše krát 3). Pak je potřeba v každém kole najít tři malé klíče pro otevření dalších kol. Najít a aktivovat komoru s "nukem" a vybojovat si část zbraně. Najít ptačí pero, najít komoru a proměnit ho ve zvláštní schopnost. Takže z logiky věci musíte prošmejdit každý kout každého kola, některé věci jsou navíc důmyslně skryté za tajnými zdmi. Návod neslouží k tomu, vědět přesně kam jít, ale aspoň tušit, ve které části kola co najít, protože jinak to můžete hrát znovu, což stejně budete.

Největší peckou je totiž klíč Primagen. Ten se skrývá většinou za místem, na které potřebuje nějakou zvláštní schopnost, jenže ty nenachází ve stejném kole. Abyste doskočili ke klíčí v prvním kole, musíte v tom druhém najít talisman skákání atd.., což znamená naprosto nechutný backtracking. Druhý průchod je sice rychlejší, protože je vše otevřené, minimum nepřátel a víte zhruba kam jít, nicméně i tak je to nechutná prasárna sloužící k prodloužení hrací doby (pro hry z Nintenda 64 typická). A bez 6 Primagen klíčů si neotevřete portál k hlavnímu šéfovi.

Největším vtipem je při tom všem ukládání. V původní verzi jde ukládat pouze na save pointech, které jsou cca 2-3 za celé kolo. Naštěstí PC verze tenhle relikt odstranila a ukládat lze kdekoliv. Jinak si neumím představit kdo by to dohrál. Umřít se dá velice snadno a většinou vlastní blbostí, ale i tím, že nepoznáte, kam jde doskočit a kam ne. I tak se ale nedá uklídat u boss fightů či u některých vymazlených skákání.

Turok 2 byl mazec. Myslím že hráči moderních koridorových 3D akcí by se beznadějně ztratili a hru znechuceně odložili. V hratelnosti nepomáhá ani pár bugů či neférových taktik tvůrců, nicméně i tak jsem se celkem slušně bavil.