Diskuze

Já se musím Paula tak na půl zastat. Já to asi u pár her taky takto udělal. Ne zrovna tady, ale ve svých osobních statistikách a jako dohrané je beru. Je sice fakt, že to bylo spíše tak, že jsem hru z většiny dohrál a zbytek prostě dosledoval ve walkthrough nebo cheatem či trainerem přeskočil nějaké úrovně. Ale vždy jsem měl výčitky a bylo to pouze u her, které mě znechutily, že jsem je hodnotil hodně nízko.

Pamatuji si Alone in the Dark, které mělo zprasené ovládání, že mě to absolutně nebavilo. Někdo to bral jako pozitivum, protože se přece jedná o horor a hra vám to musí hodně ztížit. No, hrál jsem třeba Silent Hill nebo Evil Within a tam to ztěžování a nahánění strachu bylo zpracováno jinak než ovládání typu "netrefím se do dveří". Já měl při hraní tak trochu pocit, že hlavní hrdina byl zfetovaný, ale v příběhu mi to nikdo přímo neřekl, takže mi to atmosféru dost narušovalo.

Další hrou byl třeba Divine Divinity, kde jsem strávil snad skoro 100 hodin a pak mi konec přišel tak debilní a extrémně těžký, že jsem to prostě jen dosledoval na youtube a srandovní je, že v diskuzi jsem zjistil, že jsem nebyl sám. Takže Paul není první, kdo se k této metodě přiznává. Už tu byl někdo před ním a dokonce i ještě kdysi tu byl někdo jiný, kdo tohle přiznal u Boiling Pointu, protože konec měl debilní respawn.

Pak bylo ještě pár dalších her, ale u některých si nevzpomínám na název a nechce se mi to hledat a u jiných se mi nechce rozepisovat.