The Legend of Heroes: Trails of Cold Steel II

Herní výzva 2026 - Jízdenku, prosím!  

Pokračování této epické ságy začíná tam, kde skončil první díl, respektive několik dní poté, ale příběhově to přímo navazuje a bez hraní druhého dílu určitě nedojdete k uspokojivému příběhovému ukončení. Tahle série si mě získala svou rozsáhlostí a megalomanstvím v podobě toho, jak obrovský svět nejen tato tetralogie obsahuje. ToCS má velké kouzlo a určitě se jednalo o hru, která mě bavila, ale i přesto mám k ní spoustu výhrad, tak můžeme můj komentář vyznít vlastně dost negativně...

Hra nejenže příběhově navazuje na první díl, ale bohužel i téměř ve všem ostatním. Za ten rok tu není vidět vůbec žádný posun, lehce v hratelnosti, ale v grafice a lokacích vůbec žádný. Je to vlastně jen Rozdělení jedné hry do dvou. Což nemusí být zákonitě úplně špatně, ale i přesto jsem byl zklamaný především v tom směru, že navštěvujeme úplně stejné lokace jako v prvním dílu a jelikož se nejedná po vizuální stránce o žádné orgie, tak jsem byl zklamaný.

Všechna "města" tu jsou spíše jen vesničky o pár domech, na hře je bohužel strašně cítit, že je to hra z Vity a valná většina lokací na mě neměla moc velký wow efekt. V tomto směru jsem si užil pouze finálovou epizodu a epilog, které mě bavili mnohem víc, než zbytek hry. Z exploringu tu nemáte nějaký prožitek, protože tu všechno již znáte a ani tu nefunguje to, co třeba v Yakuza sérii, kde objevujete, co všechno se změnilo, tady se totiž nezměnilo skoro nic.

Hra je vizuálně pro mě až skoro hnusná a bohužel to nevynahradí ani silně atmosférické lokace (jako třeba v Dark Souls).

Skvělé je naopak propojení všech postav a jejich neustálý vývoj, čemuž i dost pomáhá to, že se jedná o teenagery a tak se v tomto směru na nich dá hodně vyřádit. Bohužel mi tentokrát dost nesedla hlavní postava (Rean), který je neskutečná plačka a to jeho neustále fňukání mě místy fakt už štvalo. Nicméně to dost vyvažuje právě writing mezilidských vztahů. Co mě ještě vadilo je to, jak každá postava musí ke všemu říct něco a ve většině případů je to prostě jen vata, aby se mohl každý vyjádřit, což hru neskutečně natahuje balastem.

Souboje jsou skvělé, zábavné a místy dost náročné, ale neustále mě bavilo se zlepšovat a vymýšlet různé strategie a kombinace postav. Nicméně bez turbo módu si fakt nedovedu představit, že bych hru někdy dohrál. Navíc je zde několik hidden questů a vy jste tak nuceni (pokud je chcete objevit) udělat vždy kompletní kecací kolečko, což je taky neskutečně otravné. Obecné kompletovači budou v této hře hrozně trpět.

Hra se prostě hrozně, hrozně táhne a je to škoda, protože i tak má hodně co nabídnout, ale chce se to obrnit. Nicméně když vás tématem nezaujme, postavy vám nesednou, tak si to neužijete a v tomhle směru nevidím proti jedničce žádný posun. Zase tu chytáte ty stejné ryby, plníte ve směr stejně vedlejšáky, chodíte do stejných lokací a všechno by se určitě vešlo do poloviny času, u dělat to zábavnější a "modernější". Obecně mi přijde, že jRPG žánr má velký počet user unfriendly věcí, které fanoušci až fanaticky akceptují. I tak mě svět tak vtáhl, že určitě hodlám pokračovat, ale modlím se, ať už další díl výrazněji vybočuje.