Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Colonel's Bequest

75
5 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
říjen 1989 PC
1989 Atari ST
1990 Amiga
Vývojáři:
Sierra
The Colonel's Bequest je adventura od Sierry, na níž se podílela známá osobnost herního průmyslu Roberta Williams (která se proslavila hlavně díky sérii King's Quest). Jde o první adventuru z dvoudílné série s Laurou Bow v hlavní roli. Pokračování Roberta Williams' Laura Bow in: The Dagger of Amon Ra vyšlo o tři roky později.

Příběh hry se odehrává v 20. letech minulého století. Hlavní hrdinka hry – Laura Bow, studentka univerzity a dcera detektivky a rádoby spisovatelky, dostává nabídku od kamarádky Lillian, zdali by nechtěla strávit víkend na plantáži plukovníka Dijona. Laura neváhá. Když starý bezdětný plukovník shromáždí příbuzné, rozhodne se přečíst svoji poslední vůli. Roztržky v rodině však vedou až k vraždě.

Nejdůležitějším aspektem hry jsou rozhovory s charaktery, pomocí kterých odkrýváte rodinná tajemství a pátráte po skutečném vrahovi. Na rozdíl od jiných adventur Sierry zde není příliš kladen důraz na puzzly. Celá hra je rozdělená na devět aktů. V každém z nich reálně běží čas a je jen na vás, co stihnete a co ne.


Poslední diskuzní příspěvek

Fingon: Tak druhá rozehrávak byla úspěšnější, dohráno tentokrát se správným koncem! Mně přijde, že je to i takto koncipované. Na první dobrou…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
The COLONEL'S BEQUEST is different from many adventure games. It can best be described as an interactive play in 8 acts.

Snahu Sierry vytvořit tak trochu jinou adventuru s detektivní zápletkou musím po 2 dohráních jednoznačně ocenit. Ačkoliv i zde hraje prim sbírání a používání předmětů, důraz je především kladen na interakci mezi postavami. Ty jsou hlavním objektem zájmu hráče. Vše začíná již v manuálu, v němž jsou představeni všichni aktéři včetně zvířecích miláčků s pěknou ilustrací a trefným komentářem. Animované intro pak nastaví pěšce na šachovnici a předhodí ten nejzákladnější motiv vraždy, ke kterému nebude mít žádný účastník večeře daleko.

A jak se projevuje ten zmíněný důraz na interakci s postavami? Jako "neutrální" pozorovatel(ka) můžete postavy nejen zpovídat, informovat je či jim ukazovat předměty (a sledovat reakce), ale postavy samotné vedou rozhovory. Pochopitelně ve vaší přítomnosti některé rozhovory ztichnou a vy tušíte, že by stálo za to se dozvědět, o čem byla řeč. Jak to udělat je ale už vašich adventurních schopnostech! A že špiclování je v této hře zábavné! Asi nemusím dodávat, že tyto „odposlechy“ dopomáhají vytvořit si obrázek o vztazích a tajemstvích mezi postavami. Pro docílení určitého "filmového" zážitku/pocitu je hra rozdělena na akty a jednotlivé akty pak na časové úseky po 15 minutách, které ale nesouvisí s reálným plynutím času. Posun hlavních hodin spouští nejrůznější akce vaší postavy nebo příchod do konkrétní lokace, kde se stane událost posouvající čas. Posun v čase pak může (ale nemusí nutně) znamenat, že některé akce již nevykonáte (např. proto, že zmizí mrtvola, kterou jste našli, nebo protože přijde komorník a zamete odpadky, které jste nestihli prozkoumat). Možná si říkáte, že tohle jsou vykutálené prvky, které vedou k nemožnosti hru dohrát. Ale tak to není. I nadále se můžete ve hře posouvat, a nakonec i dojít k finále, kde ale pravděpodobně jako já při prvním hraní, nebudete mít jistotu, jak se zachovat a jaké byly motivy k vykonání násilných akcí. Hra je prostě koncipovaná tak, aby byla hrána hned vzápětí po první dohrání a samozřejmě lépe a pečlivěji. A ač to zní možná podivně, mně to smysl dává, protože i druhé hraní jsem si skvěle užil. Ono totiž po dohrání hry máte možnost si nechat vypsat, ve kterých herních oblastech jste nebyli kompletní (tato informace není formou konkrétního předmětu, pouze se např. dozvíte, že jste neobjevili všechny tajné vchody nebo třeba jen, že jste nepoužili některé předměty vícekrát, ale těch typu informací je zde mnohem víc).

(Můj první výsledek byl průměrný. Klíčovou mou chybou bylo, že jsem se se spoléhal na příkaz Look At na mrtvá těla, místo abych dal příkaz Search...Maličkost, ale díky ní jsem přišel o spoustu faktů, předmětů a indicií! Napadlo mě to až téměř na konci první hry.)

Hra pracuje jako řada dalších sierrovek s parserem v kombinaci s používáním myši. Je o mně známo, jak moc mám tuhle kombinaci rád, takže už to řadím k velkým plusům hry. K dalším pozitivům bych přidal úžasnou EGA grafiku, která excelovala především v interiérech, ale neztratila se ani při zobrazení venkovních lokacích. Navíc skoro na každé obrazovce byla drobná animace, která celou scénu "oživovala". Atmosféra USA 20.let mi sedla, při večerních procházkách v okolí panství bylo zlo vnímatelné (zvuky jsou tu spíše v pozadí, ale to vidím spíše jako plus - tikání hodin, noční zvuky atd.).

Přeci jen ale občas hráč zakroutí hlavou nebo zvedne obočí, a to v situacích, které možná autoři neočekávali nebo prostě si s nimi nevěděli rady. Hráč promluví s postavou, odejde do vedlejší obrazovky, vrátí se a postava je mrtvá. Ačkoliv to je negativum hry, osobně jsem si na to rychle zvyknul. Pro některé hráče může být nepříjemná typická vlastnost adventur od Sierry – časté úmrtí a to nejrůznějšími způsoby. Tentokrát jsou některé způsoby opravud povedené, za mně tedy spíš plus.

Celkově se jedná o nadprůměrnou adventuru se snahou přinést hráči trochu jiný zážitek, než v ostatních (tehdejších) hrách tohoto žánru.

Pro: úžasná EGA grafika, parser + myš, trochu jiná detektivka

Proti: občas divné až bizarní situace, první dohrání bez návodu asi jen těžko realizovatelné

+22
  • PC 60
Poslední známější adventura z roku 1989, kterou jsem ještě nehodnotil. První díl Laury Bow další z žánrových příspěvků Sierry do žánru adventur a tak tu po pohádkách, erotice, fantasy, vesmírném sci-fi a policejní kriminálce máme klasickou detektivku. A je to bohužel tradiční sierrovka se vším všudy, která v roce vzniku trošku zaspala dobu.

Především celý příběh je nejtradičnější námět už od dob Agathy Christie. Bohatý a starý plukovník Dijon umírá a na své strašidelné sídlo sezve příbuzné, aby se rozdělil o peníze. Laura je kamarádka nejmladší z nich, která se k tomu připlete náhodou a spolu s ní poznáváme co je to za pakáž. Všichni mají máslo na hlavě od prastarých dam, nezdárných synovců a neteří až po služebnictvo, spousta lidí se nenávidí, většina chce peníze a tak se začnou brzo vršit mrtvoly jak na běžícím pásu. Potud super. Jenže hlavní hrdinka celou hrou prochází tak nějak netečně. Nikoho moc nevyslýchá, sbírá stopy, odposlouchává hovory, ale vždy přijde pozdě a až na samotný konec nic neovlivní. Co se konce týče, od detektivky bych čekal smysluplné odhalení. Tím mi sice autoři potvrdili jednu z teorií, nicméně vzhledem k dějovému podrazu jsem se neměl čeho chytit při finálním rozhodnutí. Zvraty typu vrahů je více, vrah zemře před koncem do slušné detektivky nepatří, patří tak do hovadin typu Vřískot.

Příběh má své highlighty hromada mrtvol ve sklepě, šmírování přes tajné chodby i brutální nelogičnosti - hrdinka odejde z pokoje, vrátí se během vteřiny a někdo je zavražděn.

Graficky je to na úrovni sierrovek té doby - rozkostičkovaná poměrně ošklivá grafika, přičemž Indiana Jones nebo Mean Streets dokázali že to šlo i tehdy líp. Občas se hra i zasekne a je nutno restartovat.

Hratelnost je pekelná. Chození klávesnicí, ručně psané příkazy. věci co se nehlásí i když stojíte u nich, logické akce co nejdou provést, protože to nepíšete správně (výtah). Spousta překvapivých, ale nicméně brutálních a vtipných úmrtí. Venku je to dost bludiště nelogicky navazující. A především stejně jako pozdějiší Gabriel Knight 3 je hra rozdělena na časové úseky, kdy je nutnost být ve správnou chvíli na správném místě. Kde, proč a jak či nějaká logická návaznost neexistují, takže hru můžete dohrát a drtivou většinu míst minout. A tak jsem nakonec povzdechl, sáhl po návodu a jel podle něj. Bez návodu si nejen nešrktnete, ale nebudete z příběhu tušit vůbec nic. I s ním jsem hodnoti "super čmuchal" nedosáhl. S návodem si ale užijete hru, budete tušit co je kdo zač, jaké má motivy a můžete skládat teorie jak to bylo.

Já se tak celkem po příběhové stránce bavil, po stránce grafiky a hratelnosti je to typicky staré nemilosrdná a nelogická Sierra.

Pro: Celkem slušný příběh, šmírování rozhovorů, mrtvoly přibývají jedna za druhou.

Proti: Velice (pod)průměrná grafika, nelogické akce, nutnost být ve správnou chvíli na správném místě.

+8