Hrdina Swordbreaker zkroušeně propijí své poslední zlato v hospodě, když se mu za podezřelých podmínek dostane do rukou mapa k tajemnému hradu. Nelení a s vidinou snadné kořisti vyráží na výpravu.
Ruský vizuální román Swordbreaker The Game připomíná knihy zvol si své dobrodružství (gamebooky), kde je hráči příběh vyprávěn pomocí textu a čtenář si vždy v určitém momentu vybírá další postup z několika možností, s tím že některé volby (zhruba třetina) mohou znamenat smrt postavy. Na každý průchod hrou hrdina vyfasuje pouze 3 životy, a tak je neustále nucen prožívat příběh od začátku a mapovat si ideální cestu. Hra nabízí celkem 3 možné konce.
Swordbreaker rozhodně není žádný klenot. Ale ví to o sobě a i za plnou cenu stojí jen něco málo přes kilo. No a za ty prachy vlastně dovede celkem obstojně pobavit.
Hra vychází z klasických gamebooků a prolítnout se dá vlastně klidně za pět minut. Cesty skrz nestvůrný zámek jsou však velice klikaté a v konečném důsledku zde poklikáte na tlačítko "New Game" tak často, jako v málokteré hře. Variabilita je příjemná a i když není scénáristicky Swordbreaker rozhodně žádná skvost (vlastně spíš naopak) budete se pár hodin těšit, s jakou bizarností na vás ruští autoři přijdou za nejbližším rohem.
Ona je hra vlastně celá o objevování možných cest a mnohdy dost odporných způsobů smrtí. Váš hrdina má na jeden průchod jen tři životy a projít až na jeden ze tří konců na první pokus je prakticky nemožné. Hratelnost je dost často založené na metodě pokus/omyl. Jen málokdy z obrazovky poznáte, které řešení situace je správné... ale ono to v končeném důsledku vlastně ani nevadí. Prostě jednohubka na jeden až dva večery, která však jako výplňovka mezi "většími" hrami funguje velmi dobře.
Hráno jako součást Herní výzvy 2021 – "7. Čas je relativní: Dohraj hru, ve které tě nikde v jejím průběhu netlačí čas." – Základní varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 70 %; 2. hodnotící; digitální verze PSN
Hra vychází z klasických gamebooků a prolítnout se dá vlastně klidně za pět minut. Cesty skrz nestvůrný zámek jsou však velice klikaté a v konečném důsledku zde poklikáte na tlačítko "New Game" tak často, jako v málokteré hře. Variabilita je příjemná a i když není scénáristicky Swordbreaker rozhodně žádná skvost (vlastně spíš naopak) budete se pár hodin těšit, s jakou bizarností na vás ruští autoři přijdou za nejbližším rohem.
Ona je hra vlastně celá o objevování možných cest a mnohdy dost odporných způsobů smrtí. Váš hrdina má na jeden průchod jen tři životy a projít až na jeden ze tří konců na první pokus je prakticky nemožné. Hratelnost je dost často založené na metodě pokus/omyl. Jen málokdy z obrazovky poznáte, které řešení situace je správné... ale ono to v končeném důsledku vlastně ani nevadí. Prostě jednohubka na jeden až dva večery, která však jako výplňovka mezi "většími" hrami funguje velmi dobře.
Hráno jako součást Herní výzvy 2021 – "7. Čas je relativní: Dohraj hru, ve které tě nikde v jejím průběhu netlačí čas." – Základní varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 70 %; 2. hodnotící; digitální verze PSN
Pro: Slušné množství obrazovek a průchodů; bizarní přesto zábavné smrti; slušná kvalita obrázků; cena
Proti: Řešení formou pokus/omyl; příběh je vlastně dost blbina a ještě dost mizerně napsaná