Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sniper: Ghost Warrior Contracts 2

04.06.2021
24.08.2021
kompatibilní
77
10 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Sniper Ghost Warrior Contracts 2 je pokračováním známé sniperské série Sniper Ghost Warrior a představuje její dosud nejnáročnější titul. Přesná střelba, která je hlavní náplní hry, tentokrát bude i na cíle vzdálené přes 1000 metrů, což pochopitelné přidá na její náročnosti.

V ryze singleplayerové kampani, která se tentokrát odehrává na Blízkém východě, se ujmete role nájemného zabijáka Ravena, kterého v blízkosti hranic mezi územím Libanonu a Sýrie čeká řada nových kontraktů a především odstranění zákeřného zločineckého spolčení a postavení jeho členů před spravedlnost. Herní prostředí se skládá z pěti map, na kterých na hráče čeká celkem 21 kontraktů a řada vedlejších misí.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Střílečky z pohledu vlastních očí nikdy nebyly hry, o které bych se zajímal a které bych preferoval. Za celou svoji herní kariéru jsem tak hrál jen původního Unreal Tournamenta a novýho Wolfensteina včetně datadisku. Byly to fajn hry, ale myslím, že z tohoto žánru u mě stačilo. A asi i to byl důvod, proč jsem se sérii Sniper Ghost Warrior záměrně vyhýbal, přestože např. konkurenční série Sniper Elite je mojí srdcovkou už od prvního dílu. Nikdy jsem tyto série neporovnával jako konkurenční snipovací hry, ale jako souboj 1st a 3rd akční hry. Původní koncept Sniper Ghost Warrior mě nechával zcela chladným a o hru jsem se začal zajímat až s přídomkem Contracts. Jelikož je ale zabíjení Sovětů (byť bývalých) proti mému přesvědčení (ostatně všechny ty Red Alerty, Blitzkriegy, Original War jsem hrál vždycky výhradně hlavně za Sověty), šla i původní hra dost mimo mě. O sérii jsem se začal zajímat až s druhým dílem Contracts, kde mě nadchlo zasazení. Když jsem pak viděl, jakou má hra sběratelskou edici, která navíc ani není nějak extra drahá a co si budem, obsahuje české titulky, rozhodl jsem se jí dát šanci.

A udělal jsem dobře. Chytlavá atmosféra pouště, anonymního hrdiny Ravena, tichého postupu a především pak odstřelování na opravdu velké vzdálenosti, si mě omotaly kolem prstu a já ve hře začal ztrácet hodiny a hodiny svého volného času.

Koncept hry je vymyšlen tak, že celý příběh se skládá ze šesti samostatně oddělených misí, tzv. kontraktů, ve kterých vždy plníte specifické úkoly. Kontrakty jsou rozděleny spravedlivě na ty klasické a pak ty s extrémní vzdáleností. Klasické kontrakty fungují tak, že máte k dispozici jednu obrovskou mapu, často nějaký komplex, ve kterém musíte nejlépe nenápadně plnit různé úkoly, které zahrnují především sabotáže zařízení, hackování systémů, deaktivování rušiček, kontrolních věží atd. V těchto kontraktech se osvědčí nejlépe tichý postup a pokud vyloženě nechcete používat sniperku, není to ani vhodné. Naopak kontrakty na extrémní vzdálenost jsou daleko zajímavější a zábavnější. Vždy se musíte proplížit / probít někam na vyhlídku na okraji mapy, kde např. přes záliv, řeku nebo skály odstřelujete cíle odstřelovací puškou. Hratelnost se zde poměrně rychle úplně mění a to je dobře. Nechybí ani detailní a zpomalovací záběry na trajektorii letící střely včetně jejího účinku na cíl. Tam, kde se série Sniper Elite soustředí na X-Ray záběry, Contracts na to jdou jinak a podle mě lépe. Sice nevidíte účinek střely na kosti nebo poškození vnitřních orgánů, hra ale poměrně zobrazuje rozstřelení obličeje apod. Pro citlivější povahy lze toto v nastavení hry vypnout.

Kromě samotného zasazení, atmosféry, postupu a pocitu ze střelby mi vyhovoval i systém vylepšování postavy, kde si za vydělané peníze, zkušenosti a jakési body za splnění některých výzev odemykáte další vybavení, další zbraně a jejich modifikace, ale i perky. Systém to je do značné míry motivující a máte radost z toho, že jste si něco vydělali a můžete si dovolit další věc do další mise.

Co mě naopak dost zarazilo, že hra neobsahuje manuální save ani quick save. Sice nehraju hry na nejnižší obtížnost, ale už od dob Commandos a Desperados jsem zvyklý si každý postup ve hře, úspěšný kill atd. hned ukládat a v případě vyvolání poplachu naloadovat, což tady bohužel nejde. Věřím, že každá hra nemusí mít manuální save systém a někde mi checkpointy nevadí, ale pokud se snažíte základnu vyčistit bez vyvolání poplachu a ten se spustí i ve Vašem pátém pokusu, už byste do toho nejradši kopli. Vím, že pak hraju víc opatrně, ale přesto mi možnost save prostě chyběla. Což byla asi největší věc, která mi na celé hře vadila. Občasné glitche jsou někdy úsměvné, smyšlené názvy zbraní jsou zvláštní, ale nic, co by Vám zkazilo zážitek. A pokud netrpíte touhou mít koupenou každou bonusovou zbraň jako speciální DLC, kterých je na Steamu snad 20, užijete si fajn snipovací hru. Pro mě určitě nejlepší hra, kterou jsem letos hrál.

I když se stejně jaksi nemůžu zbavit pocitu, že kdyby byla hra z pohledu třetí osoby, seděla by mi víc.

Pro: Čeština, anonymní hrdina Raven, pocit ze střelby, zasazení, systém vylepšování postavy

Proti: Občasné glitche, chybí manuální save systém, smyšlené názvy zbraní, DLC peklo, kdy si každou další zbraň / skin musíte kupovat zvlášť

+16
  • PC 90
Je mi až hanba, že teprve před pár minutami jsem nejnovější díl mojí oblíbené sniperské série zdárně pokořil. Nebudu se rozepisovat nad životními a především pak technickými důvody, které mi bohužel nedovolily tuto hru pořízenou vloni v květnu dohrát dříve.

Každopádně mi po celou dobu pomalu plynoucího hraní přišlo, že oproti Sniper: Ghost Warrior Contracts jsem si jeho druhý díl užíval více. Hlavním důvodem byl častý výskyt misí, kdy jsem se svojí sniperkou odstřeloval na více jak kilometrové vzdálenosti a musel tak být mnohem preciznější než v misích standardních, kdy jsem svoji zbraň mohl často nechat odpočívat a nepřátele tak likvidovat pistolí či holýma rukama. Ovšem i tyto tzv. klasické kontrakty pro mě byly nesmírně zábavné. Lví podíl na tom byl fakt, že v podstatě všechny typy misí jsou zaměřené na stealth způsob, který roli pravého snipera velmi výrazně umocní a téměř i přiblíží realitě. Možnost hrát akčním způsobem tu sice stále je, ale myslím, že u této hry to není úplně nejlepší nápad. Tím navážu na jedno negativum, které mě na hře celkem štvalo. Nepřátelé se totiž při akčním způsobu hry, popř. při vyvolání poplachu a vašeho odhalení při tichém postupu, objeví úplně všude, a to i přesto, že v tu chvíli plníte kontrakt na extrémní vzdálenost a jejich bleskurychlé přiblížení je kvůli této vzdálenosti vyloženě nereálné. S tím souvisí i druhé, avšak kupodivu snad i poslední negativum, kterým je automatické uložení hry v momentě, kdy se poplach spustí. Musím říct, že tohle mě na hře vytáčelo ze všeho nejvíce a nějak jsem nepobral, proč něco takového autoři zavedli. Naštěstí checkpointů není jako šafránu, tudíž vrátit se o jeden dál je solidním řešením.

Těch minimum negativ však elegantně smaže samotná hlavní podstata hry, jejíž popis nemůžu vynechat a musím ji s dovolením poněkolikáté zopakovat. Tím je sniperka a práce s ní. Ten pocit, když s maximální precizností zamíříte na lidský cíl, zmáčknete spoušť a náboj, který ze sniperky vyjde, si v rámci elegantní animace najde svůj přesný cíl, který neomylně eliminuje, příp. v rámci potřeby zkratuje generátor či kameru, je naprostá herní slast, kterou u mě ve hře jen tak něco nepřekoná, a já ten wow pocit chci v další scéně co nejdříve prožít znovu a znovu.

Co dodat? Vylepšení této herní série o mise na dlouhou vzdálenost a plíživý postup do míst, kde se skryju za překážkou nebo v trávě a pak nechám moji nejoblíbenější střelnou zbraň udělat tu nejlepší práci, je....já vím, zase bych se opakoval.

Pro: práce se sniperkou, zejména na velmi dlouhé vzdálenosti, záživnost všech druhů misí

Proti: nepřátelské checkpointy

+14
  • PC 60
Prakticky bych skoro celý svůj komentář z jedničky mohl zkopírovat i sem, protože se jedna o to stejné v dobrém i zlém, jen místo bledě modré tady převažuje žluto hnědá aneb z promrzlé Sibiře na rozpálený středo-východ...  

Umělá inteligence má stále velké mezery, problematický save systém, nechybí respawn nepřátel za zády, otravný parkour jen tam, kde se to autorům zrovna hodilo, vzhledem k délce hry působí nakupování nových zbraní a vylepšování dovedností poněkud excesivně, postava má stále problémy zdolat malé překážky bez toho, aniž by se na nich nezasekla a zůstaly hromady glitchů a bugů. Na druhou stranu, Cryengine vypadá a hýbe se velmi dobře a gunplay je příkladný.

Novinkou je odstřelování na extrémní vzdálenosti nad 1km do míst, kam se hráč nemůže fyzicky dostat. Všudypřítomné hromady vojáků je potřeba postupně ukrajovat, odlákávat je od jejich kumpánů a v případě vyvolání poplachu se poprat s utíkajícím cílem a nějakým tím minometným odstřelováním. Vylepšená bullet kamera přenáší k hráči možnost detailního zkoumání devastujících účinků projektilů na lidské tělo, především pak brutální rozstřiky hlavy.

K dispozici je nově luk zvaný R4M-BOW. Působí trochu jako easter egg, není součástí žádného DLC a kromě toho, že se do hry příliš nehodí, je zároveň absolutním overkillem sekundárních zbraní. Pohyb s ním je rychlý, obyčejným šípem se dají likvidovat naprosto tiše nepřátele i na střední vzdálenost, jedovatým šípem pak celé skupinky. A výbušnými se dá likvidovat všechno ostatní. Raven může nosit třicet kusů šípů od každého druhu už v základu, což stačí na likvidaci malé armády. Dobrovolně jsem se ho vzdal, protože hraní s ním bylo až příliš jednoduché.

Dvojka obsahuje čtyři hlavní mise - dvě na extrémní vzdálenosti, dvě klasiky na malé a střední vzdálenosti. Každá má herní dobu kolem dvou hodin (na nejvyšší obtížnost), k tomu jedna tréninková a dvě bonusovky. První bonusovou jsem proběhl za 10 minut, ta druhá už představuje plnohodnotnou misi, uvolněnou zdarma. Považuju ji ale za nejhorší část hry, kvůli nutnosti parkouru mezi jednotlivými částmi mapy a úkoly, které se dají splnit až překvapivě rychle a lehce.

I přes průměrná hodnocení se série těší velké oblibě, o čemž mj. svědčí i příprava třetího dílu. Milovníci snajpení moc možností volby nemají a CI Games docela obratně zacelují díru na trhu, přestože neustále dokola opakují ty stejné chyby.

Hodnocení: ✰✰✰
+12