Sigil II

Tak nám náš starý dobrý a pekelný DOOM oslavil krásných 30 let. To ten čas letí že? K tomuto kulatému výročí nám přichystal samotný John Romero druhý díl SIGILU, což je další neoficiální epizoda k prvnímu DOOMU. Sám jsem si předobjednal Big Box, který je dostupný na Romerovo e-shopu. Bohužel jsem stihl zakoupit jen verzi bez floppy disku, které byli velmi rychle vyprodány.

Co si pro nás tentokrát John Romero přichystal? Nebojím se říci, že druhý SIGIL se s vámi vůbec nepáře a je to takový Dark Souls mezi fps hrami. Hru jsem spustil na "Ultra-Violence" a ihned jsem litoval této volby. Romero zde totiž rozpoutal opravdové peklo a nepřátelé se na vás valí z každého koutu. Asi po hodině jsem tuto obtížnost vzdal a dohrál jsem ho pouze na prachbídné "Hurt me plenty". Trpělivost a síla už ubývá no. Za tuto potupu si jistě mínus zasloužím. Hra vám nabídne devět úchvatných klaustrofobických levelů a v každém z nich na vás čeká nějaké to nemilé překvapení od Johna, které vás donutí ne jednou si bouchnout vzteky do stolu. Pravda, u lehčí obtížnosti není ten příval vzteku a utrpení tak velký, ale i tak jsem se zapotil a byl to vskutku povznášející zážitek, zahrát si další nový obsah od samotného Johna.

Hra je doplněna o skvělý soundtrack od muzikanta jménem THORR, který vám vám vskutku nadělí velmi solidní dávku metalu. Řeknu vám, že to není jednoduché házet hlavou do skvělého riffu, když mezitím kosíte pekelníky svou brokovnicí. Mimochodem soundtrack je dostupný jak v mp3 verzi tak i v midi formátu, pokud to chcete mít opravdu retro.

Od SIGILU 2 jsem čekal pořádnou dávku krve, akce, svižnosti, pekla a metalu. Vše jsem dostal a jsem naprosto spokojen. Není co dodat a zejména pro fanoušky mohu jen doporučit.
RIP AND TEAR přátelé! 30 let již kosíme hordy pekelné a doufám, že to bude tak i těch dalších 30!