Robotics;Notes

Mages, kteří stojí za jedněmi z nejlepších vizuálních novel na trhu (Steins Gate, Chaos Child a další), dostali konečně s velkým zpožděním západní vydání jejich další hry. No a upřímně jsem byl velice natěšený, protože jejich výtvory skoro vždy obsahovali brutální zvraty, ujetý humor a hodně extrémní měnění žánrů, kdy se z komedie často stane až brutální psychologický teror. Proto jsem při hraní této VN čekal něco podobného a dostal opravdu veliký šok... nejdříve ale si letmo shrňme příběh.

Příběh se odehrává na zapadlém ostrově, který si žije svým unylým životem, studenti tu často jen s ní o tom jak brzy vypadnou do velkoměsta a jediným středobodem jejich ostrova je vesmírná stanice, která v době největšího rozkvětu, pravidelně vypouštěla rakety do vesmíru. Její doby jsou ale už nějaký čas pryč a tak i největší pýcha ostrova zaniká. Hlavně v porovnání se světem mimo ostrov, kde v Tokyu a i v jiných částech světa je naplno rozšířený robotický boom. Roboti pomáhají lidem na ulicích, ve velkém se staví, pořádá se jim vlastní EXPO a dokonce se tvoří i robotické protézy apod. No a na tomto zapadlém ostrově je skupinka studentů kteří provozují ne moc oblíbený Robotics Club (jehož sláva je taky dávno pryč), který má dva členy a tomu jednomu je ten klub vlastně totálně u prdele :D

No a vy sledujete postupný vzrůst a lapálie hlavních hrdinů jak se skrz roboty snaží splnit svůj velký sen a i osudy těch kteří se těm svým kamarádům ten sen snaží pomoci splnit. To je asi ten největší úplně největší kontrast k minulým hrám od Mages, tady opravdu jde hlavně o sledování bandy outsiderů jak se dostávají na vrchol, ano je tu příběh o záchraně světa či je tu pár docela vážných až drsných situací, ale pořád je to na dost nízké úrovni a ve výsledku se i hra tváří že je to jedno. Že důležitější je že ty postavy zažili cestu co je posunula a pořád si drží takový uklidňující feeling. Je to hodně comfort hra, ve které se nedočkáte tolik přehnaných fanserviců ani brutalit, ona je to fakt místy dost uklidňující VN, která tak pomalu plyne jako život na tom samém ostrově.

Což mi ve výsledku extrémně sedlo, co mi ale nesedlo, je zase klasický Mages trademark :D Jejich způsoby toho jak si odemknout různé routy, aby jste mohli mít true ending, jsou opět totálně mimo a archaické. Prostě musíte přesně v nějakou chvíli nebo den, odeslat dobře vybranou sms zprávu jedné z postav, když zvolíte blbě smůla :D Musíte jich poslat několik než si otevřete route a je to pain a debilní :D

Jinak art-style spolu se soundtrackem jsou na špici a i 3D modely postav jsem velice uvítal.

Za mě tedy dost pohodová a relaxační VN s pár docela dobrými zvraty, ale ve výsledku se jedná o klidnější počin od Mages. Doporučuji všem co chtějí pohodovou a chytrou vizuální novelu!