Road Rash

Pro Road Rash mám slabost. Je to hra, která se absolutně nebere vážně a na každém rohu to taky připomíná. Ať už jde o šílené postavy motorkářů, celkovou stylizaci menu a samozřejmě i herní náplň. I dnes dokáže vykouzlit slušný záchvat smíchu.

Na výběr je několik postav, které se (kromě vzhledu) liší počátečním jednostopým strojem, penězi (pár šušní, aby se neřeklo) a nástrojem, kterým budete třískat soupeře. Můj favorit byl vždycky Milwaukee Jon, protože měl schopnější startovní stroj. Následně se otevře nabídka pěti lokací, které mají v prvním levelu délku okolo 8km (v posledním už hodně přes 20) a vaším cílem je dokončit tyto závody nejhůře na třetím místě pro další postup. Tratě se v několika případech i větví. Toto se opakuje až do 5. levelu (tratě se nemění, ale prodlužují), kdy si postupně za vydělané peníze kupujete silnější motorky. Naštěstí ceny jsou poměrně rozumné, takže není nutné příliš grindovat.

Tratě jsou plné překážek. některé jezdce pouze zpomalí, ale jiné nemilosrdně zapříčiní pád a katapultáž jezdce do dáli (ten se pak k motorce vrací po svých, ale straaašně dlouho). Motorka není nesmrtelná, takže stačí několik pádů a už jen sledujete konec závodu a ztenčené konto, protože opravy nejsou zadarmo. Kromě soupeřů se na trati ještě pohybuje policie a pokud vás dojede ve chvíli, kdy běžíte po svých, závod končí a pokuta je pěkně mastná. Pokud nemáte dost peněz, game over.

Ale tady se rozhodně nezávodí fér, takže máte k dispozici jednak velice účinný kop do soupeře nebo v závislosti na vybraném jezdci buď pěst, baseballovou pálku nebo řetěz. To samé používají i soupeři, takže pokud se objeví vedle mě a výhrůžně ve vzduchu mávají řetězem, dostanu spolehlivej záchvat smíchu. Závody jsou díky tomu plné adrenalinu, protože v kombinaci se záludnými tratěmi je třeba dávat zatraceně pozor úplně na všechno.

Hratelnost je nejarkádovější z arkádových. Jelikož by bylo nemožné se při všech činnostech udržet na silnici, hra to usnadní tak, že po trati vede téměř automaticky a vy jen kličkujete po silnici. Jde vyjet i mimo ni, ale tam je překážek ještě více, případně svodidla zabrání návratu zpět. Graficky vypadá hra stále dobře a tenkrát se bezproblémově hýbala skoro na čemkoliv. Ve hře je i pár hraných filmečků, vždy před a po závodě a ty se mění v závislosti na tom, na jaké pozici jste dojeli. V menu hraje řízná hudba známých rockových kapel, jen škoda, že při závodech jedou no name midi skladby a zvuk motorky obstarává proměnlivé bzučení.