Polda 5

Sobotní herní maratón Poldy je za mnou a nezbývá než si obhájit celkem pozitivní hodnocení hojně kritizovaného pátého dílu. Já si totiž vůbec nemyslím, že pětka je špatná adventura. Návaznost na předchozí díly sice moc nefunguje, vážnost čtvrtého dílu také zmizela, ale přesto jsem se u hry poněkolikáté znovu docela bavil.

Pětka přichází opět s s víceméně ručně kreslenou grafikou. Ponuré renderované lokace jsou fuč a pátý díl přináší dvě graficky velice přitažlivé lokace, jednu průměrnou a jednu dost zoufalou.

Ve stejném duchu se nese i příběhové zasažení hry. Pankrác se totiž po složení zkoušek stává časovým poldou na vesmírné stanici PRČA (haha!), poté co zde doslova vypadne z teleportu co vypadá jako zadek (hahahaha!). Ano pochopili jste, dění na stanici je otřesné, stanici obsluhují dvě sex bomby, velitel se soukromou mučírnou, je tu sexuálně frustrovaný technik, úchylný android, milion příšerných sexuálních narážek za které by se styděli i na základní škole a v jedné kapitole tu proběhnou sexuální orgie. A i hratelnost stojí za starou belu, neustálé bloudíte od jedného k druhému a zjišťujete co Vám řeknou nového, celá stanice Vám v podstatě háže klacky pod nohy.

Pokud tyhle pasáže přetrpíte, dostanete velice solidní zbytek. Pankrác se totiž vydává na mise, ve kterých je narušena zásahy z budoucnosti historie, přičemž vesmírná stanice je mimo čas a prostor aby byla schopna reagovat.

Hned první pasáž mě bavila asi nejvíce - vydáte se do Tróje, což je moje oblíbená báje, postavená snad na historickém základu. Trójané odhalili řeckou fintu s koněm, spálili ho na popel, zdecimovaní Řekové prohráli a z Tróje se stalo impérium, které zdevastovalo Evropu. Pankrác narazí na demoralizované vojskou a musí v podstatě sám zařídit dobytí Tróje. To se neobejde i bez nadpřirozena (fénix, Afrodita), úletů typu šípomet a zkrátka jsem byl nadšen.

Další pasáže už jsou standart - v roce 1915 musí Pankrác zničit plány stíhačky, která změnila první světovou válku a odletět v prototypu. A mírné SPOILERy - ve starém Egyptě nečekaně zemřel faraón a protože to nejde napravit, Pankrác se snaží splnit zkoušky, aby se faraonem stal sám. Vyústění příběhu a celé hry mě poměrně překvapilo a jsme zvědavý jak na to v šestce, kterou jsem nehrál navážou.

Hratelnost v těchto historických misích je tradiční, neobejde se bez šílené kombinace předmětů, velkého množství obrazovek a různých zlomyslností (hned v první misi zlikviduje Pankrác brutálně krysu a poté kočku). Nechybí ani typický humor série. Dá se i zařvat, ale hra Vás vrátí přesně před bod skonu. Naopak jsem si nevšiml žádného lovu na milimetrové předměty, objevujících se aktivních míst ani podobných zákeřností.

Hrálo se mi to fajn, u historických misí jsem se skvěle bavil, koukalo se na to dobře a nebýt neskutečně trapných sexuálních narážek, umocněných úchylným hlasem Soboty, byla by to parádní adventura. Pro mě mnohem lepší zábava, než ve stejném roce vyšlé Žhavé léto 3 1/2.