Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Pokémon Red Version

Pocket Monsters: Red

28.09.1998
27.02.2016
85
17 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Pokémoni (z Pocket Monsters) jsou tvorové na způsob zvířat. Malí i velcí, inteligentní i mysli mdlé. Žijí v trávě, ve vzduchu, ve vodě i v podzemí. Někteří se dají domestikovat, jiní jsou tak prudce jedlí, že jim kvůli lidské nenažranosti hrozí vyhynutí (a další už vyhynuli). Jsou to věrní domací mazlíčci. Ale pokud jste zrovna desetiletým dítětem, to jediné, na co myslíte, je pokémony chytat, trénovat a zápasit s nimi. V regionu Kanto, v malém městečku Pallet Town, žije jeden takový trenér. Říkejme mu Red. Toho pozval pokémoní profesor Oak do své laboratoře, aby si vybral jednoho ze tří tzv. startovacích pokémonů, s jehož pomocí se novopečený trenér může vydat na cestu za titulem Pokémon Master a chytit je všechny! Než se jím ale stane, musí se probojovat do pokémoní ligy. Na hráče čeká čtveřice nejtvrdších trenérů Elite Four, ale než se k nim dostane, musí předtím porazit každého z vůdců oficiálních stadionů, a získat tak osm regionálních odznaků...

Nepostradatelnou pomůckou bude hráči encyklopedie Pokédex, ve které je možno nalézt záznamy až pro 151 různých pokémonů... Získání všech pokémonů však s pouze jednou hrou není možné, protože 11 obyčejných pokémonů (např. Ekans, Oddish, Mankey, Growlithe a jejich vývojové verze, Scyther, Electabuzz) se v červené verzi vůbec nevyskytuje. Finální formy některých pokémonů je možné získat jen výměnou s jiným trenérem. A konečně je tu Mew, který se volně v přírodě bez pomoci triků nedá chytit a oficiálně byl dostupný pouze v rámci eventů pořádaných Nintendem.

Pokémon Red vyšel nejprve v Japonsku v roce 1996 paralelně s titulem Pokémon Green. V USA vyšla hra v upravené verzi v roce 1998 spolu s odlišně pojmenovanou sesterskou hrou (Pokémon Blue Version), na evropskou verzi si hráči museli počkat až do roku následujícího. První generace byla poté doplněna verzí Pokémon Yellow v roce 1999. Titul se dočkal v roce 2004 remaku pod názvem Pokémon FireRed Version. Od roku 2016 je titul k dispozici ke stažení pro platformu 3DS, kde se pro emulaci využívá virtuální konzole.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • GB 80
Vrátila jsem se k úplným začátkům této mnohaleté série a vybrala jsem si verzi Red, neboť jsem chtěla mít jako prvního Pokémona Charmandera. Pokémoni vypadali... jinak díky jiným spritům. Povětšinou se podobali známějším podobiznám, ale tu a tam některému navíc přibyl jazyk, roh či něco jiného. Trochu otravná byla práce s inventářem, kdy nebylo možné seřadit předměty podle určitých kritérií, čímž se můj inventář stal nepřehledným a navíc nosná kapacita nebyla kdoví jaká, takže jsem co chvíli musela něco uložit do úschovy v Pokémoním centru (a už to nikdy nepoužít).

Jako majitel ohnivého Pokémona jsem měla vcelku problémy hned s prvním gymem, kde na mě čekali rock a ground protivníci. Naštěstí byl můj Charmander lehce přelevelovaný, a tak si s nimi poradil, i když to bylo trochu i se štěstím. O moc lepší nebyl ani druhý gym, kde na mě čekala vodní trenérka. Naštěstí jsem už měla Oddishe, který mi boje trochu usnadnil. O něco lepší už byl třetí gym (elektrický) a nejvíc mohl můj startér zazářit ve čtvrtém, travním gymu. Trochu jsem se obávala Sabriny, protože psychický typ je v první generaci velmi silný. A já samozřejmě neměla žádného hmyzího Pokémona natož ghosta. Naštěstí jsem ovšem po většinu času útočila první a protivník tak neměl moc šanci ani použít nějaký útok, protože jsem ho hned vyřadila jednou ranou (nejčastěji pomocí Earthquake, který se naučil můj Charizard). Na předposlední, ohnivý, gym jsem měla připraveného Laprase, který díky své vysoké obraně ustál rány i od protivníků, kteří byli 10 levelů nad ním. Ani poslední gym, vedený Giovannim, mi nečinil žádné obtíže a konečně se dostal ke slovu i můj Vileplume.

Součástí mého putování bylo chycení legendárních Pokémonů. Jako první byl na řadě můj oblíbený Pokémon Articuno, na kterého jsem měla v plánu použít Master Ball. Cesta k Articunovi byla docela zdlouhavá a obsahovala přesuny velkých kamenů skrz několik pater, které měly postupně zastavit silný vodní proud. Do toho jsem neustále musela utíkat ze setkání z divokými Pokémony, kterých bylo asi milion. Když jsem konečně spatřila Articuna sedícího na zemi (vypadal teda spíše jako slepice než legendární pták), tak mě můj vítězoslavný úsměv přešel, když jsem zjistila, že jsem Master Ball zapomněla doma. Vykašlala jsem se na to, abych se vracela (beztak jsem neměla ani Escape Rope), uložila hru a čekala nejhorší. Ovšem nakonec chycení nebylo tak strašné, jak jsem očekávala, neboť jsem ho chytila tak sedmým, osmým Ultra Ballem. A to stejné mohu říct i o dalších slepicích. Když to porovnám s chytáním ptačího tria v Pokémon Shield/Sword, tak tohle bylo naprosto snadné. V osmé generaci mě to stálo destíky Ballů.

Articuno byl i jediný legendární pták, kterého jsem si nechala v partě, neboť jsem věděla, že na mě čeká pár draků ve finálním souboji. Vlastně i ty byly docela jednoduché, ač Pokémoni protivníků měli většinou vyšší levely. Věřím, že kdyby útočili jako první, tak to bude o něco těžší, ale opět neměli moc šancí se vůbec projevit. A opět, v novějším Pokémon Brilliant Diamond/Shining Pearl je elitní čtyřka opravdové peklo ve srovnání s tímto. Sice tady chybí sdílení zkušeností mezi Pokémony, kteří se nezúčastnili boje, ale to činí hru spíše zdlouhavější než vyloženě těžší. Takže mě překvapilo, jak hra vlastně nebyla nijak těžká. Já vím, že je to hra pro děti, ale překvapilo mě to, když často čtu, jak jsou nové Pokémoní hry jednoduché.

A nakonec mi zbylo chycení Mewtwo, na kterého jsem konečně použila Master Ball. Věřím, že ten by mi dal zabrat, ale proč nevyužít šanci ho chytit na první pokus? Návrat ke kořenům jsem si užila a mohu říct, že Let's Go Eevee/Pikachu je opravdu věrný remake.
+10