Diskuze

@90210 (07.04.2020 13:17): chápu co píšeš. Já s hrami začínal někde před čtvrtstoletím na žlutých kazetkách od ťamanů, což bylo v podstatě pirátské Nintendo. Jedna hra byla za 200, což bylo prakticky celé kapesné, takže jsem holt hrál a trénoval, dokud jsem hru nedohrál. Až na nějaké výjimky jsem dohrál všechny a že jsem těch her měl. Taky mě do určité míry baví trénink a zlepšování se, přijít na to jak to projít. Baví mě to v krátkých pasážích, kde vím že se po smrti vrátím a začnu znovu třeba 5-10 obrazovek zpátky. Na tomhle je třeba postavený Another World, Heart of Darkness, z těch "novějších" Limbo nebo i Abe's Oddysee.

Problém je, že některé hry potřebují postřeh, vnímání, soustředění a reflexy na úrovni, na kterou prostě nemám. Resp. už nemám, prostě reflexy a vše kolem se věkem zpomalují. Už si přesně nepamatuji, jak to bylo v Raymanovi, ale v okamžiku, kdy po mě hra chce projít třeba 15 kol na 2-3 životy, tak to není v mých silách a žádný trénink na tom nic nezmění.

Teď hraju druhý díl Abeho, kde přidali autoři možnost quicksave, ale zvýšili obtížnost jednotlivých obrazovek a úkolů. A mě to vyhovuje - vyřešit a projít nějaký problém bez stresu že ztratím všechny životy a musím začínat x levelů zpět, nebo od začátku.

@Fatality (06.04.2020 16:29): Tahle obrazovka byla chuťovka, asi třikrát se mi podařilo zařvat u přeskakování zpět u poslední (první) propasti, než mi došlo, že mě ta ostnatá koule shodí když stojím u kraje propasti. Jednou jsem to zvládl a při přechodu zpět ke dveřím mi hra spadla :)

@90210 (06.04.2020 17:22): Raymana už jsem dohrál dvakrát, poprvé někdy před milionem let, podruhé před rokem i s komentářem. Ano bylo to s cheaty (Raylives) a nestydím se za to. Nevidím nic fascinujícího na tom začínat hru stále dokola od začátku, protože mi dojdou životy někde v půlce, ani strávit trénováním jedné hry celý rok. Chci se bavit, postupovat dopředu podobně jako v RPG, adventurách, střílečkách, ne hrát něco stále dokola od začátku.