Mundaun je prvotinou malého švýcarského studia Hidden Fields a pomalým mysteriózním hororem, zasazeným do prostředí poblíž švýcarských Alp, kde se hovoří rétorománštinou. Vizuálně se hra nese v tónech sépie a textury jsou ručně kreslené tužkou.
Příběh se točí kolem dospělého muže jménem Curdin, kterému přijde dopis od faráře z jeho rodné vesnice. V něm stojí smutná novina. Zesnul jeho dědeček Flurin. Na dopise mu však něco nesedí a i přes farářovu poznámku, že se není nutné do rodného horského údolí vracet, sedne Curdin na nejbližší autobus a chce prošetřit okolnosti dědečkovi smrti na vlastní pěst.
Hra se hraje z pohledu první osoby, nabízí pár předmětů a hádanek k interakci. Svět si pomalu otevíráte a zároveň se najdou chvíle, kdy se zcela svobodně můžete kamkoliv vrátit. Vzhledem k zasazení je hra opředená lidovou atmosférou, symbolismy, zdejším folklórem a tradicí.
Artran
Ponořit se do Mundaun, to je ponořit se do zlověstně pomalé atmosféry odlehlých vysokohorských samot, které jsou mnohem blíže peklu, než nebesům. Curdin, jehož autobus vysadí nedaleko vyhořelé dědečkovy stodoly, uvidí při ohlédnutí přes rameno jen mléčné moře mlh, které oddělují svět lidí a svět démonů. A v něm s ním budete muset strávit šest dní, abyste sejmuli místní prokletí.
Oč se jedná si lze domyslet brzy, neboť hra tematizuje poměrně známou pověst paktu s ďáblem, ale díky narativní aktualizaci, dostatečně nosným herním principům a výjimečné vizuální stylizaci, která je sama o sobě naštěstí pouze prostředkem a nikoli cílem, si hra dokáže udržet zaujetí po celou svou dobu, což je něco kolem deseti hodin - pokud budete pečlivě procházet všechny lokace. Ty jsou celkem tři a v každé z nich jsou vždy dvě vyhlídky, kde si můžete do svého notesu zakreslit část mapy. Jedná se přitom pouze o statickou skicu, nečekejte žádná vodítka ve smyslu kompasu nebo ukazatele, kam máte jít. Hra je v tomto poměrně starosvětská a abyste něco nepřehlédli, budete muset být poměrně důslední.
V závislosti na fázi dne se pak místní vysokohorské nivy začnou plnit příšerami, se kterými však, např. na rozdíl od Amnesie, které se Mundaun podobá, můžete bojovat - nejprve vidlemi a poté i puškou. Můžete si také vylepšovat vaši odolnost vůči strachu pitím kávy (kterou si stylově musíte uvařit v rendlíku na kamnech), vaši sílu a také ostrostřelectví. Soubojů je však nakonec jen pár, lze se jim v podstatě vyhnout (o tom je i jeden achievement) a jsou poněkud těžkopádné. Díky tomu, že k soubojům dochází v exteriérech a vy máte k dispozici i dalekohled, se také snižuje děsivost celé hry, takže se dostavuje spíše nepříjemné mrazení v zádech, než strach z toho, co na vás za jakým rohem vyskočí (skutečnou lekačku zde zažijete pouze jednou).
Potkáte mimoto i několik postav, se kterými budete moci prohodit pár slov a cestu vám zkomplikuje několik snazších hádanek, jejichž vyřešení vás bude více a více přibližovat symbolicky rozeklanému horskému vrcholu. Zařídíte si dědův náklaďák, zabafáte z dýmky a dokonce si i zasáňkujete se zamlklou dívkou Flurinou, která vám při vašem zápasu s ďáblem podá několikrát pomocnou ruku. No a nakonec je tu Allegria - ubohá koza, jejíž useknutou mluvící hlavu ponesete ve svém batohu vzhůru k vykoupení.
Oč se jedná si lze domyslet brzy, neboť hra tematizuje poměrně známou pověst paktu s ďáblem, ale díky narativní aktualizaci, dostatečně nosným herním principům a výjimečné vizuální stylizaci, která je sama o sobě naštěstí pouze prostředkem a nikoli cílem, si hra dokáže udržet zaujetí po celou svou dobu, což je něco kolem deseti hodin - pokud budete pečlivě procházet všechny lokace. Ty jsou celkem tři a v každé z nich jsou vždy dvě vyhlídky, kde si můžete do svého notesu zakreslit část mapy. Jedná se přitom pouze o statickou skicu, nečekejte žádná vodítka ve smyslu kompasu nebo ukazatele, kam máte jít. Hra je v tomto poměrně starosvětská a abyste něco nepřehlédli, budete muset být poměrně důslední.
V závislosti na fázi dne se pak místní vysokohorské nivy začnou plnit příšerami, se kterými však, např. na rozdíl od Amnesie, které se Mundaun podobá, můžete bojovat - nejprve vidlemi a poté i puškou. Můžete si také vylepšovat vaši odolnost vůči strachu pitím kávy (kterou si stylově musíte uvařit v rendlíku na kamnech), vaši sílu a také ostrostřelectví. Soubojů je však nakonec jen pár, lze se jim v podstatě vyhnout (o tom je i jeden achievement) a jsou poněkud těžkopádné. Díky tomu, že k soubojům dochází v exteriérech a vy máte k dispozici i dalekohled, se také snižuje děsivost celé hry, takže se dostavuje spíše nepříjemné mrazení v zádech, než strach z toho, co na vás za jakým rohem vyskočí (skutečnou lekačku zde zažijete pouze jednou).
Potkáte mimoto i několik postav, se kterými budete moci prohodit pár slov a cestu vám zkomplikuje několik snazších hádanek, jejichž vyřešení vás bude více a více přibližovat symbolicky rozeklanému horskému vrcholu. Zařídíte si dědův náklaďák, zabafáte z dýmky a dokonce si i zasáňkujete se zamlklou dívkou Flurinou, která vám při vašem zápasu s ďáblem podá několikrát pomocnou ruku. No a nakonec je tu Allegria - ubohá koza, jejíž useknutou mluvící hlavu ponesete ve svém batohu vzhůru k vykoupení.
AzeXiR
Pejik
3497299
sunrise686
Drolin
