Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Max je několikanásobně drsnější než v minulých dvou dílech dohromady. Odprásknul tolik zmetků, že by to vydalo na jedno městečko, bohužel by tam člověk nepotkal jedinou ženskou... Bullettime je zase tak nějak překopaný, celou dobu jsem ho používal jen minimálně, vlastně jen v případech, kdy se spouštěl automaticky, jako jsou např. skoky a free aim sekvence. Herním stylem (používáním krytů) to teď připomíná dost druhou Mafii a Kane & Lynch: Dead Men.

Příběh je přitažený za vlasy víc než v poslední Smrtonosné pasti, ale dočkal jsem se dokonce i zvratu, který jsem nečekal. Bruce Willise mi připomíná hlavní hrdina i sestřihem - v Rockstaru má asi velký fanklub.

Grafika je výborná a optimalizace taky, až jsem byl překvapený jak plynule to všechno běží. Social Club je stejný šmejd jako Games for Windows live, člověk se s tím musí asi hodinu prát, než se pustí do hry (problém s heslem a prvním přihlášením). Hodně se mi líbí jak vyřešili používáni painkillerů (lékárniček) - pokud ve smrtelné křeči odprásknete vašeho vraha, použijí se automaticky a vy pokračujete dál.

Multiplayer jsem zkoušel - nelíbil se mi. Achievementy nějaké mám, ale asi mě to nedonutí abych si hru zahrál znova, no možná až za hodně dlouho. Třetí díl prostě nezklamal, bohužel ani nepřekvapil.

Pro: akce, grafika, příběh, bullettime, léčení

Proti: multiplayer, Social Club a jeho bugy

+21
  • PC 85
Jsem fandou původních dvou a zejména druhého dílu této noir akce. Na trojku jsem se hodně těšil. Koupi jsem naneštěstí neustále odkládal s domněním, že tenhle titul moje stará rachotina nerozjede. Nakonec jsem ale neodolal a hru koupil takříkajíc „do zásoby“. Bodejť by ne, když byla za krásná 4 eura. Na zkoušku jsem těch třicet giga stáhl, a jaké to bylo překvapení, že jsem hru nejenže spustil, ale dokonce i mohl hrát se solidním framerate.

Oproti předchozím dílům je vidět hromada změn. Statická komiksová okénka jsou nahrazena dynamickými animacemi tak trochu ve stylu Kane & Lynch 2 jen s tím rozdílem, že místo kostičkování se obraz efektně rozostřuje. Vypadá to hezky, ale po chvíli je to dost otravné. Naštěstí s postupem hry tento efekt ustupuje do pozadí. Tvůrci na komiksové předěly ale úplně nezapomněli a občas cutscénu přeci jen obohatí o efekt komiksových oken a problikávající podstatné informace z dialogů ve formě útržků textu. Celkově jsou animace na hodně vysoké úrovni a jejich sledování mě bavilo. Jen škoda, že tak dobře na tom už není samotný příběh, který se mi zdál občas trochu nejasný. Chyběla mi tam hlavně Maxova motivace, která byla v minulých dílech patrná.

Co si budem povídat, noir atmosféra původního Maxe je fuč. Barevné Sao Paulo ale přináší úplně nový herní zážitek. Je ale vidět, že na hře nepracovalo původní vývojářské studio. Hra se mnohem více zaměřuje na samotnou akci, pryč je veškerá interaktivita s prostředím a hromada skrytých vtípků a easter eggů. To mě mrzelo asi ze všeho nejvíce. Max Payne 3 je jen střílečka, ale fakt hodně zábavná střílečka. Fyzikální engine Euphoria je skvělý, přestřelky na mě působily díky různých zásahovým bodům na tělech nepřátel neskutečně uvěřitelně. K tomu takové ty serepetičky jako efekt zpomalené letící kulky a detailní pohyby Maxe a postupné změny na jeho vzhledu. Jasně, engine není stoprocentně odladěný, občas vznikají komické situace, kdy se Maxovo tělo podivně pokroutí nebo nepřítel udělá efektní, leč nereálné salto. Těchto momentů je ale minimum, a když už nic, tak alespoň pobaví.

Nebyla by to moderní akce, kdyby ve hře nebyly implementovány nějaké ty sběratelské úkoly. Tentokrát je to hledání stop a sbírání zlatých zbraní (které jsou mimochodem pěkně hnusné a doporučuji tento efekt v nastavení vypnout). Příjemné zpestření, ale ortodoxní sběračofily to asi na zadek neposadí. Hra se také tolik nezaměřuje na bullet time, ale velké slovo má i dnes už klasický systém krytí, bez kterého by Max (zejména na vyšší obtížnost) nepřežil. Tuto změnu vítám, bez krytí by hra mohla působit zastarale. Jsem ovšem rád, že bullet time nezůstal znehodnocen. Právě naopak. Systém krytí s bullet timem funguje ruku v ruce a funguje dobře. Díky fyzikálnímu enginu je ovládání občas trochu krkolomné a Max si dělá, co chce (občasné nadávky směrem k vývojářům rozhodně nebyly nijak výjimečné), ale v kontextu s celou hrou jde jen o drobnost.

Spíše mi vadil fakt, že mi hra brala neustále ovládání z ruky. Animací je hodně a jsou skvělé, ale jsou někdy i v momentech, kdy by být nemusely. Rovněž mě mrzela absence původní hudby a skvělých Poets of the Fall. Na druhou stranu rytmické tóny použité pro tento díl rozhodně špatné nebyly a neustále bubnování mělo velice pozitivní vliv na dynamiku přestřelek. Masakr na letišti za tónů písně „Health“ od skupiny Tears byl super.

Verdikt: Abych to shrnul, Max Payne 3 je skvělá hra, to bezpochyby. Kdyby se ale hlavní hrdina nejmenoval Max Payne, nehltal painkillery po kilech a neměl charakteristický hlas Jamese McCaffreyho, tak bych si možná ani nevšiml, že to vůbec Max Payne je.

Hráno na HARD, herní doba přesáhla 10 hodin.

Pro: špičkové střílení, povedené animace a voiceacting, Maxovy komentáře, fyzikální engine, nakonec i ta hudba, optimalizace a na port od Rockstar Games překvapivě mírné HW nároky

Proti: atmosféra původního Maxe Payna je fuč, nulová interaktivita s prostředím, hra neustále bere ovládání z ruky, zlaté zbraně jsou ohyzdné

+40
  • PC --
Tahle hra si zaslouží potlesk , protože to co do ní vývojáři dali je k pokukání.
Grafiky a rozmanitost herních lokací je ůžasná(hlavně na nejvyšší detaily).
Hra je pro začátečníky moc těžká, kdo nemá trochu skušenosti z Max Payne 2 tak si ze začátku moc nezahraje.
Multiplayer je pro začátečníky Extrémně Těžký (Např. jdete na rookie tdm a jsou tam lvl 15 které vedou server ).

Pro: Grafika , Rozmanitost okolí, Vcelku rychlé dělání lvlů , Příběh.

Proti: Obtížnost všeobecně ( single./multi.),

-7 +5 −12
  • PC 80
Po ne moc dobře přijatém prvním filmu přichází jeho pokračování, které tvůrci bůhvíproč pojmenovali s číslovkou 3 v názvu. Hlavní roli po Marky Markovi převzal Vin Diesel a Chris Pine. Povedl se tento film?

Již dopředu můžu prozradit, že rozhodně. Do domácího kina mě na něj dostal plakát, který i lákal na nové úžasné 6D kino, které kromě známých třesů sedaček, ledových sprch a střepů z výloh nabídl i dokonce některé části filmu uspořádat si sám! Naprostá novinka, každý tedy mohl lehce ovlivnit jeho průběh. Film navazuje na konec zatím dvoudílné hry ze stáje Remedy, Max Payne, ale to jistě každý ví.

Pod režií je sice podepsán Sergei Kuprejanov, ale řekl bych, že je to určitě pseudonym pro Michaela Baye. Příběh je sice pěkný béčkový, ale svoje Mizery rozhodně nepřekoná. Výbuchy střídají výbuchy, akce je tu více než použitých injekčních stříkaček v koši úspěšného kulturisty a i výprava nijak nezaostává. Právě naopak. Vše podkresluje skvělý soundtrack; já tedy u filmů moc na hudbu nejsem, ale právě u Max Payne 3 (na to by se mohl podívat Angry Nerd, proč to nepojmenovali Max Payne 2, protože film MP 2 nám tu teď chybí) je dokonalá.

Teď na chvíli k těm hratelným částem: jestli ten A2 plakát na sloupu obklopeném skupinkou zjevně přátelských Romů nelhal. Opravdu to byl dechberoucí zážitek, který naprosto změnil současnou kinematografii? Inu, určitě ano. I když některé části si mohl rejža odpustit. Třeba finálový boss s granátometem mě teda pěkně štval, ale nejhorší část byla tam, kde Max filmově nalepil C4 na šest sloupů hotelu a na střeše ho překvapil Rambo s rotačákem. Tam jsem už myslel, že film nedokoukám a dám mu 50 % procent; pak se mi ho nějak podařilo zabít. Vin Diesel v roli holohlavého Maxe je opravdu přesvědčivý, narozdíl od Fast & Furious mu jde rozumět a jeho hlášky mi velice dobře připomínaly první dvě hry. Pěkná reference, to se musí uznat. Do hratelné části prvního skutečně interaktivního snímku se vešla pěkná řádka zbraní, i když mi citelně chybělo házení Molotovů nebo granátů, ale počítám, že diváci před Vámi by to asi neocenili.

Délka je opravdu solidní, je to skoro stejně dlouhé jako trilogie Pána prstenů v režisérské edici, čili za dnešní cenu, tedy pětikilo, dostanete solidní filmový nášup, ale je pravda, že někoho tahle délka může otravovat. To už záleží na Vás, jak se s tím poperete. Já jsem to dokoukal a jsem za to rád, ale teď by opravdu mohli udělat Max Payne 3 hru.

Pro: režie, střih, výprava, hudba, námět, Vin Diesel, 6D rozměr

Proti: mělo by to být na CSFD a ne zde, scénář

+22 +23 −1
  • PC 95
Když se řekne akční hra z pohledu třetí osoby, vybaví se mi jako první Max Payne. A když jsem se kdysi dozvěděl o pokračování v podobě třetího dílu Maxe, zajásal jsem.
Jakmile se začaly objevovat první informace o hře, probíhaly mi hlavou určité obavy, že už to nebude jako dřív.
Max Payne 3 však překonal všechna moje očekávání a po dohrání klidně mohu napsat, že tohle je z mého pohledu nejlepší hra roku 2012 (taky jsem pro ní hlasoval v různých anketách spolu s Diablem 3).

Hratelnost:
Opět zde platí, že pokud má příběh klišé zápletku, kterou vidíme téměř v každém akčním filmu, nemusí to být nutné zlo, co by sráželo hru. Věčně pesimistický hlavní hrdina, prostředí Jižní Ameriky, vynikající akční hratelnost svázaná s mnoha filmovými scénami, nadprůměrná herní doba, vše mi do sebe krásně zapadalo.

Grafika a zvuky:
V nastavení jsem zvolil možnost hrát v DX11 a od prvního spuštění až do konce hry jsem byl nadšen detailním zpracováním jednotlivých prostředí a všech věcí v nich a k tomu se může hra pyšnit perfektní optimalizací, kdy jsem snad v žádné fázi hry nezaznamenal nějaké propady fps.
Krom super ozvučení a soundtracku má hra opět perfektně propracovaný fyzikální model, hlavně v kombinaci se zpomalováním času jsem se královsky bavil.

Na závěr jen zopakuji - vynikající akční hra s dobře napsaným příběhem, která důstojně pokračuje a nedělá předchozím dílům žádnou ostudu. Je velmi dobře technicky provedená (zpracování, grafika, optimalizace).

Pro: Max Payne opět v parádní akci, grafika, příběh, optimalizace

Proti: pár drobných chyb v podobě návaznosti na nějakou scénu

+26
  • PC 65
Stejně tak jako spoustu dalších hráčů, i mě si získala jak sugestivní atmosféra Maxe Payna 1 i 2, tak záplava epických přestřelek v bullet time. Trojka na sebe nechala drahnou dobu čekat, což jsem ale považoval za dobré znamení; rozhodně lepší přístup, než chrlit jednu bezhlavou akčňárnu za druhou, jak to dělají jisté společnosti.

Nejvíc jsem se popravdě obával, jak se podaří přenést nádech marasmu a Maxův sarkastický pohled na svět, a musím říci, že i když hra obsahuje momenty, které způsobí, že se i herní mazák nostalgicky pousměje, značná část atmosféry, jíž byly předchozí díly nasyceny, do třetího dílu vyprchala.

Společně s komiksovými pasážemi líčícími příběh zmizely především osobnosti, které si člověk oblíbí nebo znelíbí, protože nevím, jak vy, ale já mezi postavami třetího dílu marně hledal jakési charizma, které hlavní protagonisté i antagonisté předchozích dílů podle mého názoru měli.

Abych ale nevypadal jako nerudný škarohlíd, přestřelky jsem si užíval i v tomto díle, grafická stránka hry ten zážitek jenom podtrhovala, a dobře zpracovaný byl i systém krytí. Jenže je tu háček.

Problémem, na kterém se jistě podílela i zcela neodůvodnitelná nemožnost přeskakování animací (která mě u her obecně nutí ťukat si prstem na čelo tak, že by se na něm daly hrát kuličky), byť již člověk danou fází hry prošel, byl spád, který hře do značné míry chyběl jednak kvůli zmíněné nemožnosti rušení animací, které bych kolikrát klidně raději neviděl, druhak kvůli tomu, že na mě často hra působila dojmem, že sotva se začíná akce dostávat do varu, přijde buď animace nebo konec mise. Systém krytí, který mi ve spoustě jiných her chybí, byl zpracován sice pěkně, ale zase jsem díky němu necítil potřebu používat tak často bullet time, což pokládám za jeden z charakteristických rysů předchozích dílů

Celkem vzato považuji Maxe Payna 3 za nadprůměrnou hru, které se ovšem nedaří jít ve (pravda těžko napodobitelných) šlépejích předchůdců. Kdyby šlo o nezávislou hru, možná bych šel s hodnocením výše, ale pokračování pecky typu Maxe Payna 2 se zkrátka měří přísnějším metrem.

Pro: Impozantní vizuální zpracování, duch epických přestřelek (občas), záblesky typické atmosféry, Maxovy postřehy

Proti: Klišovitý příběh se zapomenutelnými postavami, legendární atmosféra pouze tu a tam, souboje již nejsou tak „Paynovské“, často rušivé a nezrušitelné animace

+3 +8 −5
  • PC 85
8 let nám uběhlo a newyorský policista Max Payne se nám vrátil.

Avšak tentokrát už nějak změnil obor i lokaci. Z potemnělých New Yorských ulic se podíváme do slunné Jižní Ameriky, přesněji do Brazílie nebo Panamy. I po 8 letech je Max stále tím drsným chlapíkem, kterého jen tak něco nevyvede z míry. Z Maxe se stal osobní strážce a bodyguard jedné z bohatých rodin v Brazílii. Rutina, zdálo by se, jenže to by nebyl Max Payne, aby se z rutiny nestalo prvotřídní Hollywoodské drama. V průběhu příběhu, který obsahuje tolik zvratů, že jsem je málem ani nestačil pobírat, se ocitneme třeba ve známe čtvrti města Ria de Janeira, Favele nebo v Panamském průplavu. Co jsem od autorů nečekal je, že si zde zahrajeme i za Maxe v dobách, kdy od konce druhého dílu neuběhlo příliš mnoho času a navštívíme zde dokonce i hrob jeho ženy a dcerky. No a hlavně zde potká i svého nového přítele, se kterým v Brazílii prožije většinu dobrých i špatných chvil.

Příběh celkově se autorům velmi povedl (na předchozí 2 díly to sice nemá, ale i tak je povedený) a musím říct, že smíchání současnosti a pár flashbackových misí v minulosti v New Yorku nebo Panamě se povedlo dokonale skloubit a rozhodně se mi nestalo jako u jiných her, že bych se v příběhu prostě najednou ztratil. Za to autory chválím.

Další věcí, kterou mě vývojáři potěšili, je celkový návrat do světa Maxe Payna. Upřímně, nečekal jsem, že po 8 letech autoři udělají tuto hru byť s jen malými náznaky a odkazy na předchozí 2 díly. Jak jsem již řekl, byl jsem vedle. Například hned po spuštění hry mi do uší vplula ta stará, skvělá hudba z prvních dílů. Pocit nostalgie byl prostě parádní. Avšak co jsem uslyšel první slova Maxe, mé srdce naprosto zaplesalo. Ani po těch 8 letech nezměnili u Maxe dabéra a ten chladný hlas je zpět! Dokonalé, výborné a hlavně nečekané! Přiznejme si to, 8 let je 8 let a já po takto dlouhé době čekal, že z Maxe trojky udělají jen obyčejnou tuctovou střílečku, která nebude mít s původními díly pramálo společného. Však zmýlil jsem se, autorům patří má omluva.

Teď už ale k těm „normálnějším“ stránkám. Graficky je hra velmi krásná a i přes to, že běží na RAGE enginu, neměl jsem s ní takové velké problémy jako s GTA IV. Modely postav jsou výborné, stejně tak zbraní a okolí. Grafické stránce tedy nemám co vytknout. Vlastně ani zvukové stránce nemám co vytknout. A vůbec, vlastně celé hře toho nemám co vytknout. U jiných her bych zde napsal odstavec, možná dva o kladech a záporech oné hry, ale u Maxe prostě ne. Klady jsem shrnul v předchozích odstavcích, zmínil bych k nim ještě třeba povedený systém krytí (který je dnes však v každé druhé hře), zábavnost (většiny) misí a herní dobu, která pro mě čítala hezkých 14 hodin. V některých okamžicích jsem si říkal, jak to může být tak dlouhé a zda to má vůbec konec, když to zrovna vypadalo, že by měl příběh skončit. A ono né a né. Ale vždy jsem za to byl rád a musím říct, že konec přišel akorát v tu pravou chvíli, kdy už mě hra prostě přestávala bavit.

I když jsem řekl, tak přeci jen zde nějaký zápor (ač malý) zmínit musím. V některých misích jsem měl chuť roztřískat klávesnici i myš, neboť jsem asi 3 scény musel opakovat tak 50x. Jojo, někdy to prostě bylo dost těžké. A když bych měl ještě něco zmínit, tak teda ať to trošku ještě zaplním, musím říct, že prostě ta klasická atmosféra z prvních dvou dílů se vytratila (co se však dalo čekat) a celkově se to už blížilo prostě střílečkám dnešní doby. Avšak toto za velký mínus nepovažuji.

Všeho všudy hře dám 85% a hodnocení prvních dvou dílů to nedosáhne jen proto, že už to prostě není ten „pravý“ Max Payne.

Délka:
13 kapitol, herní doba asi 12 hodin na normální obtížnost

Pro: + příběh + Max Payne svět + prvky z původních Maxů + grafická stránka + herní doba

Proti: - obtížnost některých misí - ta pravá Maxovská atmosféra - víc nemám co vytknout  

+10 +11 −1
  • PC --
Nechci to nějak dloooouze rozvádět tak rychle do toho. Třetí pokračovaní Max Payna se povedlo na výbornou už tak dlouho mě žádná hra nechytla: paradní příběh,vylepšenej bullet time, cutscény které jsou někdy mínusem a někdy plusem Jelikož vás někdy zbytečně vytrhnou ze hry a jak kdy jdou přeskočit a docela se mi zdá že tvůrci u těch dělších vám to nechtějí povolit takže když to začnete chít přeskočit napíše vám to still loading ! grrr. Grafika je také na špičkové urovni a kluci z rockstaru odvedli sakra dobrej kus práce. Takže když to shrnu opravdu solidní pokračovaní plné akce, krve a užasného Maxe ! A délka hry je také solidní !

Pro: Grafika,příběh délka,bullet time !

Proti: někdy vás cutscény přímo vyruší ze hry

+11 +13 −2
  • PC 60
K dobrej knihe, filmu, jedlu, muzike, či hre sa človek vždy rád vráti. Touto optikou tretí Max uspokojí, zaženie hlad, zabije čas, ale potom skončí v poličke. Navždy. A nie je dôvod ho znovu rozbalovať, neponúka totiž nič len jeden (výborne béčkový) príbeh, ktorým Vás Rockstar za ručičku prevedie. Stačí len mačkať fire a sem tam spomalene skočiť. Brainless, také GTA, bez áut, bez mesta, bez ľudí, bez vedľajšich misií. Na každý problém existuje iba jedno jediné riešenie. Oproti legendárnej dvojke okrem špičkovej grafiky a fyziky neponúka nič navyše (achievmenty a golden guns nemajú žiadny efekt), pohyb hráča je obmedzenejší a častejšie prerušovaný otravnými vsuvkami, Max sa horšie ovláda a za celú hru sa nedostane k jedinému granátu. Celé to vyzerá ako Rockstarovská bokovka medzi GTA 4 a 5. Špičkový high-budget fastfood bez duše. Dohrané na hard, multiplayer som skúšal málo, ale to bolo celkom fajn.

Pro: grafika, fyzika, príbeh, favely, multiplayer

Proti: lineánosť, nízka obtiažnosť, nulová interaktivita, ovládanie, playtime

+4 +7 −3
  • PC 65
Hra se instaluje ze tří DVD, zabírá 31 GB na disku, grafika je sice hezká, ale tak nehoráznému HW požadavku opravdu neodpovídá. Krom toho, že hra používá GFWL, tak je ještě potřeba se zaregistrovat v Rockstar Social Club. Kdy konečně studia pochopí, že při hraní offline hry se nechci nikam registrovat, nic si s nikým poměřovat a s nikým dalším se bavit? Chci hrát, a to sám.

Použitý fyzikální engine dost hapruje, markantně zejména v momentě, kdy se Max pohybuje v kleku nebo se při shotdodge trefí na stůl nebo podobnou překážku. Loading nahrazují animace, jejich náplň je celkem podařená (oskarové drama nečekám a vypichování klíčových slov mě příjemně překvapilo, zajímavá technika, dodává na filmovosti). Ale jejich počet je takový, že je člověk doslova každou minutu vytrhávám ze hry, protože následují za každým prdem typu otevření dveří. Navíc díky použití speciálních filtrů, které je rozmazávají či přebarvují, se na ně občas nedá dívat.

Stěžejním problémem je zejména nevyvážená obtížnost a ad hoc fungující herní mechanismy. Flashback scény v New Yorku se atmosférou a herním pojetím velmi blíží původním dílům, ovšem obecně brilantní scény (Max, visící za jednu ruku na lyžině vrtulníku, zachraňuje posádku před zásahem raketou) střídají scény naprosto debilní (téměř celý konec, upřesním dále). Jednou se bullettime v boji doplňuje, jindy ne. Jednou je možné nechat nepřátele projít a vůbec s nimi nebojovat (výborný nápad, je to jen na Vás), podruhé při pokusu o útěk z přestřelky následuje automaticky smrt. Jednou při naskriptované zpomalovačce postřílím s prstem v nose šest lidí, podruhé mě sejme brokovnicí borec, vyběhnuvší zpoza rohu, protože jsem spustil skript přelezením myšlené čáry na zemi dva metry od něj. Správně nicméně funguje to, že spolubojovníky je možné zabít, za to autory rozhodně chválím. Obtížnost má být oldschool (neexistuje autoheal, léčí se klasicky pomocí painkillerů, které je možné použít cíleně či se v určitých momentech použijí automaticky), jenomže chybí jakýkoli jiný save krom checkpointů a přebývají tragikomické počty nepřátel. Osobně nepotřebuji ve hře vystřílet 1 837 nepřátel (mé konečné skóre) jen proto, že je to akční hra. Od dvou třetin hry je v každé místnosti potřeba vystřílet deset lidí. Vrcholem blbosti je výše zmíněný konec, kdy je potřeba borců vystřílet v jedné místnosti asi třicet (člověk se navíc nesmí vzdálit z krytu, protože následuje automaticky smrt granátem), následně je třeba z granátometu rozstřílet řadu policejních jeepů a finálně dopravní letadlo. Přesně kvůli takovým rádobycool hovadinám už nehraji většinu moderních FPS, zejména sérii Call of Duty. Obtížnost je dále uměle zvyšována také tím, že se za Maxem nestále zavírají dveře, kterými prošel (chcete-li se vrátit pro náboje nebo zbraň, máte smůlu), případně Maxe nechají autoři v naskriptované sekvenci nakráčet doprostřed místnosti jako jelito, načez začne mela.

Max Payne 3 je rozporuplným pokračováním legendární jedničky a dvojky. Vynikající herní momenty střídají momenty nesmyslné a technicky by bylo co zlepšovat.

Pro: řada výborných momentů zejména při zpomalovačkách, žádný autoheal a další dnes již nepoužívané herní mechanismy

Proti: nevyvážená obtížnost, ad hoc fungující herní mechanismy, tragikomické pořčty nepřátel

+40 +48 −8
  • PC 95
Málokdo se asi na novou cestu drsného policajta těšil tak moc jako já. Dlouhé roky občasného opětovného hraní prvních dvou dílů, přemítání nad dokonalou provázaností a uzavřeností příběhu, vymýšlení příběhu nového - a následně i neodvratné poznání, že tady není kde navázat. Když se pak objevily první informace o tomhle Brazilian Job, začal mi tuhnout úsměv. Když se objevila fotka lehce tělnatého drsňáka s plnovousem, vyholenou hlavou a visačkou "hello, please call me max payne", zbledl jsem a odmítnul se tohoto pokusu účastnit.

Jenže člověk má kamarády a když mu fanoušci prvních dílů několikrát zdůrazní, že "nový Max vážně stojí za to", tak neodolá, zahraje si..a zjistí, že nový Max vážně stojí za to. Je jiný a jakkoli nevěřím, že to píšu - je moc dobře, že je jiný. Navazovat v sešeřelém New Yorku po devíti letech na zbytky sítí protřelých mafiánů nebo být svědkem pokusů o obnovení Inner Circle by mi asi přivodilo nostalgický pocit, že právě sem se ještě jednou můžu podívat - ale dojem ždímání posledních kapek z prakticky suchého hadru by se asi dostavil hned vzápětí. Takhle nám svítí slunce a posvítí nám na to, kam se tenhle smolař z New Jersey vlastně prostřílel.

Prostřílel se do světa, který je naoko jiný než ten, který znával, ale i tady se motají paňácové pod vlivem drog a drinků. Max tak má spoustu prostoru, proč být cynický (což je věc vpravdě geniální, protože zlomený idealista z jedničky ani temný rytíř ze dvojky by sem po takové pauze zkrátka nepasovali) a pořádně naštvaný, i kdyby jen kvůli tomu, že snad všichni bad guys v okolí mluví jazykem, kterému zkrátka nerozumí. Navíc slizkých mocipánů, kteří rozehrávají hru dalece převyšující možnosti obyčejných lidí, je zrovna v Brazílii dost a dost. A ve chvíli, kdy se do hry zapojí nechtěné přestřelky a nečekané únosy, můžou za Maxe kromě alkoholem dosyta nasáklých hlášek mluvit i zbraně.

I když mi to jednu dvě mise trvalo, zvyknul jsem si na upgradovanou formu akce, které občas přijde na pomoc efektní zpomalovačka vystřižená z Call of Duty a při které se nezmůžu na nic jiného než na polohlasné "wooooow - jak jako mrtvej? ok..tak reload a ještě jednou...woooooow". Potěšilo mě, že jsem se nepotkal s žádným vyloženým zákysem, snad jen několik momentů v době, kdy jde v uličkách Sao Paola do tuhého, mě na pár desítek minut zdrželo a pořádnou výzvou pak je i většina dění poslední kapitoly.

Ale z čeho jsem měl v novém pojetí jako pravověrný maxofil největší strach? Ze ztráty komiksů a z ignorování prvních dílů. První starost mi nahrazují videa, které jako by byly odkazem Tonyho Scotta a jeho Muže v ohni či Domina. Komiksový feeling pak nahrazuje příjemně překvapivý prvek problikávajících klíčových slovních spojení, které jsou právě řečeny. Pořádný palec nahoru za změnu i pomrknutí v jednom. A druhý problém? Nikdo nemohl čekat, že o stovky kilometrů dál se budou přípomínat roky zesnulé postavy. Proto mi takovou radost udělaly flashbackové kapitoly, kde se samozřejmě mluví o Michelle Payne a k mé velké radosti i o femme fatale Moně Sax, ale překvapivě i o postavách pro mnohé zapomenutých, jako Vinnie, Nicole Horne a dokonce i detektiv Winterson nebo klan Punchinellových.

Zkrátka a dobře - tohle vyšlo. Max Payne 3 dosáhl na daleko vyšší metu, než kterou jsem mu byl ochotný připustit ještě před pár měsíci. A že to tentokrát nebylo osobní? To je přece dobře. Kdyby šlo zase o únos/vraždu Maxovy manželky/milenky/sestry/sousedky, už by se série příběhově dotýkala námětů typu Přání smrti s Charlesem Bronsonem a to by pro Maxe byla daleko smutnější zkušenost než závislost na alkoholu a prášcích proti bolesti. Pozice drsného ztroskotance mu přece sluší daleko víc. I přes tu šílenou košili.

Pro: Samostatný příběh s nenásilnými odkazy na minulost, přestřelka na letišti na velkém prostranství, videa, nezaměnitelný hlas Jamese McCaffreyho

Proti: První desítky minut, kdy jsem si zvykal na nový vizuál - po nich jasná stovka

+46
  • PC --
Rockstar je přesný opak Remedy. Zatímco Remedy vytváří nadčasové hry, uhlazené, propracované a příjemně hratelné, Rockstar vytváří neoptimalizované, těžkopádné a zabugované monstra. 30GB instalace, Rockstar Social Club, GFWL…

Příběh mě absolutně nezaujal, odvíjí se tak nějak defaultně, bez větších překvapení. Max se stal děvkou zhovadilé rodiny v Sao Paulu a jak už to tak u méněcenných scénářů chodí, prohlédnete hlavního záporáka během prvních pěti minut.

Technicky jsou dobře zvládnuté zásahové zóny a chování postav, oproti tomu grafika nijak neexceluje a osobně příliš nerozumím, co na hře zabírá 30GB. Nehledě na optimalizaci, která je v některých momentech tak trochu zfušovaná. Vychvalovaný hudební doprovod mě nezaujal a prakticky jsem ho úplně vypnul. Raději bych místo Health slyšel zase Poets of the Fall (Last Goodbye rulez).

Plynulost hraní je neustále rušena množstvím video-sekvencí při otevírání (snad všech) dveří, únosnou mez přesahuje i komické množství nepřátel, jejichž likvidace se soustředí v předem určených arénách a v postupných dávkách. Výjimkou není ani respawn nepřátel v nevhodných okamžicích.

Maxovi pohyby jsou těžkopádné, což hlavně u použití některých speciálních pohybů (střelba ve výskoku) působí značné problémy a vyúsťuje to k praktické nepoužitelnosti. Krycí systém často nefunguje a při otáčení se o 180° se Maxova zbraň sekne o kryt, popř. jí Max natočí tak, že z ní střílím do zdi nebo vůbec.

Opět se potvrzuje, že vysoká očekávání končí zklamáním a že kupovat zajíce v pytli se nevyplácí. Kromě toho mám pocit, že to celé skončilo tak nějak moc rychle...

**/5
+23 +29 −6
  • PC 85
Myslím že v dnešní době se člověk zkrátka musí přenést přes zášť k tomu co tak rád nazývám "konzolovitost". Ano, existuje to, ano, razantně to změnilo hry, ale ne, nezmizí to, bude to s námi dál, tak si to můžu klidně užívat a přestat proti tomu bojovat.

Ať PR Rockstaru říkají co chtějí, MP3 je hra tvořená pro konzole, nebo minimálně v konzolovém duchu, kterou máme tu šanci zahrát si na PC. Naštěstí ale nepřicházíme zkrátka, je tu sice několik portovacích neduhů (pomalá myš v menu, akcelerace myši ve hře, vše uspůsobené gamepadu), ale i dost goodies navíc. Nastavení v menu sice není tolik jako u Witchera 2, ale i tak potěší. S myší jsem ze začátku dost bojoval, ale nakonec si zvykl (stejně jako s cover systémem, ale ten jsem znal už z Mass Effectu 2-3, kde sice fungoval intuitivněji, ale pořád je to dobré.

Málo quicktime eventů, to je velice dobře (jeden, kratičký), spousta slow-mo bullet timů jejichž fungování je na dobré úrovni. Co mě ale zarazilo byla obtížnost. Buď jsem nepochopil jak to hrát a nebo jsem blbej, ale spíš to první, protože dvojku jsem dohrál na všechny obtížnosti. Trojku ale hraju na Easy a zemřel jsem tak 20x. Silné kafe tenhle MP3.

A nejen co se týče obtížnosti. Tam kde byla dvojka (jedničku jsem nehrál) temně noirová záležitost (ale jako fakt hutná, jedna z nejhutnějších co se týče her), tam je trojka temná taky, ale jinak. Posun do Brazílie pomohl, protože těch nepravostí co se dají odkrývat je tu habaděj. A Max je starej dobrej hláškovač, to se mi moc líbí. Další věcí co mě zaujala jsou animace, jsou zkrátka dobře zvládnuty. Max je správně pomalej, heká jak se má a postavy/budovy/země mají dobré textury.

Vzato all in all, MP3 se povedl (ne tak husté jako Deus Ex 3, ale dobré nevertheless).

Srandičky -
*v ingame (nerenderované) animaci jsem měl černou zbraň, ale ve hře mám zlatou
*po cutscéně mi změní zbraň z často používané pušky vždy na pistolku
*byl jsem v krytu a snažil se mířit na nepřítele co byl schován v úzkém koridoru (kryt byl také úzký), byly možné 2 polohy, otočen doleva a doprava. Ani jedna neviděla na nepřítele, páč to by musel být ve třetí poloze - uprostřed
*než jsem pochopil že se dá přelézat za pomocí klávesy, tak jsem se na taká místa dostával pomocí bullet time skoku
*rád bych řekl neviditelné zdi, ale nejsou, zkrátka sakra nejsou (což je dobře)
*oni mluví portugalsky. Že se divím ? Není to tak běžné, třeba v NoOneLivesForever2 Rusáci mluví, světe div se, anglicky (dost mi to kazilo dojem, jelikož rusky trochu umím a chtěl jsem poslouchat co si říkají - sice anglicky rozumím, ale v Rusku člověk čeká ruštinu) + portugálské nápisy.

Pro: Důstojné pokračování, dobrý port, další hra co dobře zvládá bullet time

Proti: Trochu konzolovosti než jsem si zvyknul

+27
  • PC 95
Directed by Tony Scott. Rockstar Games vytesalo nový rozměr filmově laděným střílečkám, obohatilo je o dynamickou kameru, nelineární způsob vyprávění a především o důležitost hudební složky. Sper čert srovnání s předchůdci od Remedy, tahle nahláškovaná reklama na závislosti všeho druhu je videoherní události roku 2012.
+13 +15 −2
  • PC 85
Max je zpět! Zestárl, znecitlivěl, zcyničtěl, ztroskovatěl, ale jak efektně zpomalit čas a rozdat v jednom švihu pár headshotů nezapomněl ani náhodou! Třetí díl má poněkud jiný feeling, než předchozí dva, přesto se zdá jako jejich logickým vyústěním a realistickým vyobrazením hrdiny, který si před lety prošel událostmi, jež nám první dva Max Paynové tak nekompromisně servírovaly. Zatímco první dva díly byly mrazivé, depresivní a zobrazovaly bezprostředně trpícího hrdinu, který svůj smutek transformuje do krvelačné pomsty, novodobý Max Payne již vzdal veškerou snahu o radost ze života a definitivně zanevřel na spravedlnost. Je vyhořelým policistou, který přes den pracuje jako soukromá ochranka a v noci všechno sám a beze slova zapije flaškou whisky… Působí to uvěřitelně, až filmově, samotný příběh pak nemusí být kdovíjak sofistikovaný, stačí splést pár rutinních práciček, které jdou „horribly wrong“ a je třeba je na vlastní pěst spravit, vrátit zpět do normálu, osvobodit unesené, pomstít zavražděné, klasika. Ovšem v podání charismatického a neustále ironicky a sarkasticky hláškujícího hrdiny to funguje hned o level lépe. Vyprávění prostřednictvím komiksu je vzato z opačného konce, zatímco v prvních dvou dílech jste sledovali komiks, jenž utvářel váš příběh, nyní to vypadá jakoby vaše činy (ingame animace) utvářely onen komiks… Nutno zmínit, že za doprovodu hutných grafických efektů a barviček, které sice zdárně evokují vizuální feeling filmů Tonyho Scotta (Muž v ohni), ale spoustu hráčů mohou rozptylovat, či dokonce otravovat.

Hratelnost je něco, co se takřka nezměnilo a to je dobře, s Maxem se výborně manipuluje, pohyb vypadá realisticky, bullet-time, resp. bullet-time skoky fungují skvěle, nově v něm můžete sestřelovat i projektily z bazuky a navíc přibyl systém krytí zkopírovaný z GTA IV. Oproti GTA IV je však zpracován realističtěji, můžete střílet z krytu buď naslepo, tedy bez zaměřovače a s velkým rozptylem, nebo zamířit a tím se značně odkrýt. Vůbec i v krytu jste pořád zranitelní a hra se s vámi příliš nemazlí, na hardcore je hra akurátně obtížná a myslím, že nejlépe vhodná na nedementní hraní. Grafika působí moc pěkně, vsadím sice, že být Max 1st person, tak zblízka by se okamžitě projevilo, že tohle není žádné Crysis, ale z třetí osoby vše vypadá krásně, navíc potěší i nadprůměrná zničitelnost prostředí. Ne, nemůžete sice bourat zdi, ani pálit stromy, ale pro příjemné hraní stačí, když se všude efektně tříští sklo, když můžete rozstřílet dřevěné kryty a když ze sloupů, za kterými někdo stojí, perfektně odlétává omítka.

Herní doba kolem, možná lehce přes 10 hodin není žádný zázrak, navíc stále moc nechápu smysl tak zvaných „módů“, které jsou jen ten samý singl znova, akorát na rychlost, ale nějaká přidaná hodnota ve hře přeci jen je - multiplayer. Neměl jsem možnost ho vyzkoušet, ale dost možná by na pár hodin zabavil, hlavně použití bullet-timu může být v přestřelkách s živými hráči zajímavé. Celkově tedy povedená hra a důstojné pokračování legendární série…
+17 +18 −1
  • PC 90
Ač je novej Max Payne něco docela jinýho, než předchozí dva díly a bez jakýhokoli utajení čerpá z mnohých filmových hitů, nedají se za žádných okolností popřít jeho skutečný, vysoký, kvality.

Třebaže předchozí dva díly oplývaly temnější a vůbec hutnější atmosférou, ve trojce jsou veškerý nedostatky kompenzovaný šťavnatou drsnou akcí a strhující příběhovou prezentací.

Když už jsem u příběhu. Mnohým se hodně líbí, osobně jsem však zastáncem toho, že nebýt jeho parádního servírování, nebylo by to nic víc, než nedělní béčkovej film na Nova Cinema, kterej je scénáristicky protkanej jedním klišé za druhym. Hodně velký plus, který se tak podílí na mém kladném dojmu z něho, je vizuální styl, kterej je sice schizofrenní a pro kdekoho otravnej, ale stejně tak i originální a nezaměnitelnej. (Dokonce i délka hraní je na dnešní hry poměrně velkorysá. Nevím přesně jak dlouho jsem u toho strávil, deset hodin to bylo ale minimálně). K průběhu hry bych pak mohl říct možná jenom to, že je protkaná skrz naskrz animacemi, který mnohdy přichází i po pouhých několika minutách hraní. Někdy je to pochopitelný, na pozadí animací totiž probíhá loading, jindy to člověka může ale docela štvát.

Grafická stránka hry je na perfektní úrovni, krása grafiky ale nespočívá v ní jako celku, nýbrž v detailech (Pozornýmu oku určitě neunikne, že se Max při běhu potí a postupně mu prosakuje košile. To je jenom jeden z mála prvků, který jsou možná zbytečný, ale vykouzlí úsměv ve tváři a dá znát, že si vývojáři dali záležet vážně na všem).

Samostatnou kapitolou je pak level design. Některý lokace možná působí stroze (pro mě osobně především kapitola kdy střílíte ze člunu, nebo předcházející v přístavu), vždy ale přijde moment, kterej s přehledem vyrazí dech (Favela, Stadion).

Co jsem osobně hodně uvítal byl vývoj hlavní postavy. Max Payne je jeden z nejlepších herních charakterů a když si vzpomenete jakou troskou býval v prvním a druhém díle (viz. Flashbacky), jistě i vy ve trojce rádi uvítáte jeho smysl pro humor a nadsázku (trochu John McClane, trochu Gibson z Odplaty).

Co se obtížnosti týče, ta je v dnešní době jako modrý z nebe. Téměř v každý hře vládne "auto health", stačí vám tak zalézt za roh a uzdravit se. Tady ale ne! Schovat se samozřejmě můžete, v hajzlu ovšem budete pořád. V závěru je to pak až dost přehnaný a je to asi jedinej moment ve hře, kterej mě náležitě sral.

V předposledním odstavci bych chtěl povznést parádní soundtrack. Ten je laděnej v elektronickym hávu (v poslední době u her docela trend) a nutno říct, že je hudba skvělá a podílí se velkým dílem na atmosféře (jak už padlo na začátku: není sice tak temná a bezvýchodná, neznamená to ale, že tu žádná neni). V závěru pak skladba Tears skupiny HEALTH bere dech.

Závěrem: Jsem velkej fanda původních dvou her. Od trojky jsem teda čekal minimálně stejně velkou zábavu a dávku deprese (zábava je to beze sporu, depresi vám pak navodí vizuální pojetí). Dostal jsem nakonec v mnoha ohledech něco jinýho, v mnoha dalších ohledech je to ale ten starej nekompromisní Max Payne!!! Ne, že by hra neměla zápory, to jenom já nemam potřebu je v něčem tak povedenym hledat.
_____________________________
Edit 9.7. 2012 - pár hodin po opětovném rozehrání: Spousta hráčů si stěžuje na časté videa/cut scény a vůbec přerušování vašeho hraní. Když tak ale znova hraju a koukám, tak vlastně veškerý dění v souladu s příběhem logicky vyústí akcí. Jenomže zatím co jiný hry vás rovnou do akce střelí, tady jí předchází scéna, která nadcházející akci dá důvod. Zkuste se na to dívat i jinak, než jen na hru, berte jako film, který hrajete :)

Pro: grafika, soundtrack, mnohý lokace, vizuální pojetí

Proti: někdy velká přehnanost počtu nepřátel, někdy velká přehnanost samotný akce

+23
  • PC 80
Max Payne je pro mě jedna ze tří nejoblíbenějších postav. Bylo pro mě tudíž překvapením, když se po tolika letech ohlásilo třetí pokračování. Ještě větším překvapením pro mě bylo, že jej Remedy předali Rockstaru, i když vlastně logický krok, když pomáhali s tvorbu obou předešlých dílů! Ještě než vám nakyne očekávání je nutné si tento fakt uvědomit, stejně jako že je jiná doba a i Max je tak trošku nucen se vláčet tou pochybnou společností v čele s Call of Duty aj.

Každý s předešlých dílů Maxovo brázdění měl několik poznávacích faktorů a oba dva díly byly potom spojovány s temnou atmosférou, komiksovým podáním a hlavně bullet-timem. I když jsem měl zpočátku problém si připustit tu změnu, nakonec jsem exotičtější atmosféru a filmovější podání přijal a v pozdějších fázích hry mi už nic z toho nevadilo, ba naopak. Feťáky a uklízeče z předešlých dílů vystřídali rádobyhustý kluci s Akáčkama. I přesto má ale hra oldschoovější hratelnost, která inklinuje spíše k prvnímu dílu a některé mise jsou opravdu tuhé i na normální obtížnost! Headshot opravdu znamená ránu do hlavy a tedy load!

Samotná akce je totiž velice svižná a odsejpá tak, jak má. Všemožně nastrčená videa, která dobře maskují načítání. Jsou sice fajn, ale třeba to, jak Max leze po žebříku, či otevírá dveře, opravdu nemuselo být řešeno tímto způsobem. V pozdějších fázích už to spíše otravuje Závěrečné mise na mě působily i dost natahovaným dojmem, nepotěší ani minimum easter eggů. Po tolik letech si určitě Rockstar mohl nějaké vymyslet! Pár se jich sice najde ve flashbackovým misích, které mají úžasný nádech původních dílů a ani bych se nezlobil za nějaké DLCčko s pořádnou porcí noir atmosféry, přesně takovou jak to známe z minula

Engine na kterém běží Max Payne 3 mám rád už od dob GTA IV. Všechny levely jsou sice spíše přímočařejší, ale takový dohled opravdu potěší, stejně tak jako spousta detailů kolem. Třeba takové favely se vůbec nedají srovnávat s těmi z Modern Warfare 2. Nejenom mému oku, ale i uchu lahodily ústřední motivy z druhého dílu a potom určitě závěrečný song od skupiny Health. Zároveň díky hlasu Jamese McCaffreyho je to stále ten samý Max, bez něj si to vůbec nedokážu představit!

Multiplayer je dost zvláštní kapitolou! Nikdy v Maxovi nebyl, najednou hrajete v týmu, likvidujete nepřátele, zlepšujete si zkušenosti, módíte si postavu ve stylu Simíků a celé je to o zkušenostech, takže pokud budete hrát proti dobrému sniperovi na 30 lvl, máte málokdy šanci jej zabít. V multiplayeru jsou totiž hodně divné hit pointy, takže od snipera stačí jedna rána do ruky a jste mrtví. Pevně věřím, že se tohle opraví v nějaké patchi, protože tohle je zatím jediná vada na jinak slušném multiplayeru, který jde trochu proti proudu. Za plnění aktivit (počet zabití, rozdaných headshotů, …) se získávají peníze, za které nakupujete kvéry, perky, či různá vylepšení. Multiplayer dokáže hodně motivovat a zakompování bullet-timu je docela zvláštním krokem, ale přesto zábavným!

Optimalizace se povedla na jedničku a oproti jiným Rockstarovským hrám jde vidět, že si s ní konečně dali tu práci! Třetí díl je tedy sice naprosto novou etapou v životě Maxe Payna, ale po konci si myslím, že je to pochopitelné a logické. Jako postava má stále co nabídnout, jen by z něho Rockstaři nemuseli dělat takového Ramba. Jeho závěrečný look mi k přirovnání stačil! Welcome back, Max!

Pro: akce, akce, grafika, optimalizace, reálné nošení zbraní, James McCaffrey, Heatlh song, délka singleplayeru,

Proti: předvídatelný příběh, TUNA nepřátel, těžkooděnci v závěru, hit pointy v multiplayeru, na pár vyjímek nezáživná hudba!

+13
  • PC 90
V akci je tahle hra špička. To je jasná věc. Nadchne asi jako ve své době předchozí díly. Ikdyž mě osobně nadchla dvojka, neboť tu jsem hrál už mnoho let zpátky.

Brilantní akci přispívá skvělý bullet-time a zpomalené skoky a super fyzika jenž je stejná jako v GTA 4, ale tady mi to přišlo tak nějak vymakanější, nevím. Asi tím zpomalováním anebo těma stopama na těle po kulkách. Graficky je hra hodně pěkná, ale hlavně - skvěle optimalizovaná.

Takže tak nějak o výtečnou hratelnost není nouze. To hlavní je akce. Velice povedené je z větší části i prostředí a jeho atmosféra. Za všechno mluví favely, které měly potenciál a MP3 ho vyždímal úplně. Dostane se ovšem i na atmosféru původních dílů ve flashbacích. Na starou známou z jedničky a dvojky depresivní atmosféru se moc nedostalo. Hra ukáže Maxe jak si ničí zdraví a propadá depresím, ale myslím, že i když nápad byl skvělý tak se z toho dalo dostat o mnoho víc.

Příběh sám o sobě není tolik zajímavý. Ale to jak je podaný - to zaujme. Max je drsnější, fuckující a naštvanější chlapík a takový tu ještě nebyl. Možná už to není takový básník jako v těch předešlých dílech, ale styl jeho hlášek celkem zůstal a to jak všechno komentuje, tak to zůstalo. Nemyslím si, že vadí, že hra nešla v přesných kolejích předchozích dílů co se týče té atmosféry a vzhledu hlavní postavy. Rovněž mě potěšily takové ty kravinky jako - zůstávající šrámy na obličeji, jak mu hadry zešpinaví, a nebo zpocené tričko. Nakonec pak potěší Maxovo postupné zarůstání a oholení hlavy. Všechno to přispívá k ještě lepší hratelnosti a tu postavu to oživuje. Stejně tak i nošení zbraní, kdy není možné si schovat obouruční zbraň , a tak ji hold musí Max držet buď v obou nebo v jedné ruce, to už z ní ale nemůže střílet. Ten styl filmečků v podobě psaní textů, dávání do okének, není zas tak špatný. Ale to rozdvojování a té kraviny s barvama nemuselo být tak často. Jasně jde o styl, ale fakt toho někdy bylo moc.

Cutscény - těch možná bylo moc, ale jsou z většiny hodně dobré. A pokud člověk pustí hru a chce si dát okamžitě nějakou akci a nechce čekat až ukázka skončí, má na výběr z checkpointů.

Rockstar si ten příběh zkrátka pojali po svém. Pryč jsou noční můry (trochu škoda) a tak nějak ta temnota příběhu. Máme tady realisticky podaný a drsný příběh. Trochu ztracených končetin a dobře ukázaná zapadlost a bída některých ulic. Že by to nezapadalo do série Maxe Payna? To mě nesere. Všechno příběhově dává smysl. A je tam stále hodně věcí, které do série Maxe Payna zapadají. Jen těch odkazů na minulé díly mohlo být klidně více. Hlavně na Monu. Pokud vím dobře, Max se o ní zmínil jen jednou, a to na hřbitově. Edit: Ještě podruhé na hřbitově. Pak je tu, ale skvělý odkaz v podobě main theme a sledovat a poslouchat poslední ukázku Maxovy hry na piáno je naprostá paráda.

Takže abych to shrnul - akce špičková, příběh slušný, Max skvělý, atmosféra perfektní.

Pro: Akce, hratelnost, prostředí, atmosféra, bullet-time, skoky, příběh, ale spíš jeho podání a Max Payne.

Proti: Mohlo to být i delší klidně.

+16 +19 −3
  • PC 65
Brazilská architektura si s Americkou stavbou těla opravdu nerozumí.

Toliko k úvodu. Montana s chválou nešetřil, tak já si dovolím trochu jiný soudek...

Co jsem ocenil:
- Grafika je pohledná a optimalizace, kor na Rockstar, velice slušná.
- Obtížnost to má věru vrchovatě uspokojivou. Kolikrát jsem se zapotil dokonce víc, než u jedničky.
- Flashbackové sekvence jsou super.
- Poslední kapitola je hodně chutným vyvrcholením. Až si člověk říká, že ani nepatří k téhle hře.
- Střelba naslepo je konečně opravdu naslepo a člověk zpravidla opravdu trefí velký nic.

Co jsem neocenil:
- Max není Max. Místo Maxe je tu Captain Obvious s šíleným nutkáním dramaticky komentovat každý uniklý prd, který si patrně mozek v chlastu utopil do takové míry, že je prostě úděsně tupej. Vážně, je tak ukecanej a ve většině případů z huby vypouští takový hovnoviny, že jsem na toho McCaffreyho snad chytil nemilou alergii.
- Odporný nadbytek cutscén. Jo, jsem si vědom toho, že nahrazujou loading screeny, ale...bláto a louže. A to bych i tu louži bral spíš. Protože aby mě hra odtrhla od hraní co 4 minuty (a někdy dokonce i co 4 SEKUNDY), tak to bych se opravdu radši půl minuty čuměl na nějakej pěknej obrázek, během čehož by se toho mohlo načíst víc.
- Scénář (že mě nenapadá lepší slovo) je v rámci samotné hry možná obstojný, ale v rámci celé trilogie je to teda trestuhodná drzost. Takhle do očí bijící, na pilu tlačící snahu být za každou cenu celou dobu strašně funneh a úderný a cool a...GHRRRRRAAAAAAA! Příběh jakbysmet - v prvních dvou dílech byl intimní, byl o Maxovi, měl na hráče dopad...jo, i tady se Max mstí, ale za něco, co se ho ani pořádně netýká. :/
- Euphoria, které jsem svýho času fandil, je vážně naprosto zbytečná, překážející trusovina, kterou už by mohli nechat hnít pod koprem. Ovládání Maxe není dostatečně přesné, skákání prostorem není spolehlivé, Maxova nově nabytá lenost se ze země zvedat je blbost (mnohem víc mi vyhovoval systém ve dvojce), sem tam krásně buglé animace, a tak dále, a tak dále...
- Flashbackové sekvence jsou super, ale proč jsou jenom dvě?
- Krom poslední kapitoly děsně generickej soundtrack.
- Různý malichernosti, jako neprůstřelný zrcadlo na záchodech, dveře, které se automaticky ihned po průchodu za člověkem zamknou, z 90% taková nijaká atmosféra, et bloody cetera...Možná jsem moc tvrdej, ale nezrobíš nic. S Maxem jsem vyrůstal, pro mě osobně je to jedna z nejzářivějších ikon, takže...já jsem to měl spočítaný dávno dopředu.

Ono se to fakt mělo jmenovat jinak. A to by ostatně ani nebyl vůbec problém, stačilo by vystřihnout ty flashbacky, týpkovi vymyslet nějaké průměrné americké jméno a voila! Nikdo by nepoznal, že někdy mělo jít o Maxe, a nikdo by si logicky nestěžoval, že to není Max Payne. A Rockstar by na tom beztak i tak vydělal víc než by zasloužil. >_>


I kdyby se to ale jmenovalo jinak, pořád by se jednalo pouze o lehký nadprůměr. Takhle si prostě moderní střílečku nepředstavuju.
+15 +23 −8
  • PS3 80
Třetí Max Payne se povedl. To je asi to nejdůležitější, co je třeba do začátku vědět. Druhou důležitou věcí je, že Remedy jsou Remedy. A třetího Maxe nedělali Remedy. Od prvních momentů tak hra postrádá původní kouzlo a i během hraní je naprosto zřejmý jiný autorský rukopis. Logicky. Rozhodně ne však špatný. Jednoduše jiný.

Komiksové prostřihy vystřídaly klasické standardní filmečky, což bych Rockstaru neměl za zlé. Však je to jejich (někdy prkenná :) parketa. To by však před tím nesměli sjíždět v kanclu bůhví jaké pochybné houbičky namáčené v LSD. Po celou hru se totiž všechny filmečky rozostřují, rozdvojují a všelijak barevně prolínají a problikávají, že po pár minutách z toho jdou člověku oči šejdrem a hledá nejbližší kyblík. Předpokládám, že tahleta okatá stylizace má odrážet Maxovo neustálý ponoření v lihu, ale proč je to v celým průběhu hry nechápu a vyloženě mě to iritovalo. Obzvlášť, když je ve hře filmeček prakticky za každýma dveřma, jelikož fikaně kryje záda loadingu. Je to jako točit dobovou gangsterku na digitální ruční kameru - zhovadilost (pozdravuji Manna).

Jinak je to opět krásně čistokrevná, ničím neředěná střílečka ze staré školy. Oldskůl félink je cítit na každým rohu. Žádný auto-heal, občas až neviditelně drobňoučký zaměřovač a na dnešní dobu slušně tuhá obtížnost už na medium. Bullet-time je více podobný tomu v jedničce, nezvýhodňuje tolik člověka jako ve dvojce a rozhodně se moc často nepovede sejmout pět týpků naráz. Nechybí ani parádní fíčura zůstat ležet na zemi po trademarkovém skoku do boku, načež se Max ladně převaluje kolem dokola, seč mu síly a Euphoria dovoluje. Ta zde bohužel není zrovna v nejlepší formě a zvlášť co se týče padlých nepřátel předvádí hodně parodické kousky. Krycí systém je jednoduchý, občas hapruje, ale je nezbytnou součástí hry.

Přesun do barevného Sao Paula rozhodně neberu jako zápor, ale vcelku rozumný vyústění příběhu a Maxova osudu. Jeho špinavý ulice a hnusný favely zdatně konkurují New Yorku. Místy to sice vypadá jako Uncharted 3 (a několik misí z něj tak trochu a asi nechtěně vykrádá), ale jinak tam Max na své "placené dovolené" rozhodně zapadá a příběh od vyholení plešky slušně odsýpá. Atmosféru to má stále výbornou a velkou zásluhu na tom má skvělá hudba od Health. Taková obyčejná přestřelka v letištním vestibulu byla díky Tears neuvěřitelnej zážitek. Co zamrzí je dle očekávání minimální ironickej odstup a smrtelná vážnost hry. Alespoň že tu jsou skvěle napsané hlášky a výborné dialogy.

Klubíčko neštěstí alias Max je celou hru utopenej v lihu, prášcích, cigárech a posilku neviděl už nějakej ten pátek, ale přesto to na něm není ve hře poznat a zvládá všechno, co jeho statní konkurenti s nagelovanou hřívou. To mi osobně do hry moc nezapadalo, právě vzhledem k důrazu na "jiného" hlavního hrdinu. Ale samozřejmě, kdo by chtěl trajdat s udejchaným tuberákem. Prostřihy z jeho bytu až nápadně moc připomínají úvod Apocalypse Now, včetně přechodu větrák/rotor vrtulníku (za postřeh díky zkušenému oku přísedící Suzany :). To už je ale u Rockstaru vcelku zvykem. Zda je to další jejich "pocta" nebo nedostatek invence těžko říci.

Abych to neprotahoval. Třetí Max v Rockstářím podání je v mých očích kombinace Uncharted s Kanem & Lynchem, což je trefa přesně do mého vkusu. Přitom ale neztrácí letmý nádech původních her a James McCaffrey je stále bůh. Hlavně díky němu je to stále ten starý Max. Na alternativním názvu Kayne & Payne 3 : Brazil Alcoholic Days ale rozhodně něco bude :)

PS: Osobně jsem si během prvního hraní všiml hodně málo easter eggu vztahujících se k předchozím dílům. Jednou zmíněná Mona a dvoudílný Captain Baseball Batboy v telce je slabota. Holt Remedy jsou... jo to už jsem říkal.
+59 +62 −3