Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mafia: The City of Lost Heaven


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 95
Mafia není jen hra. Je to symbol, ikona, legenda. Pro mnohé možná i životní styl. Je to naprosto unikátní dílo z rukou geniálních českých ručiček, skrývajíc v sobě neskutečné kvantum emocí a to nejen díky promyšlenému příběhu, protože hru s velkým H dělá z Mafie více věcí, ale popořadě.

Nebudu tady rozpitvávat příběhové pozadí či hratelnost, tohle není recenze. Ale nedá mi to, abych nevychválil design města do nebes. Prostředí a design celkově je pro mě ve hrách jedna z nejdůležitějších věcí a fakt, že i po několika letech od dohrání si některé části Lost Heaven pamatuju, znamená trefu do černého. Hlavní designér Dan Vávra se pro mě stal géniem v oboru, když skloubil na pohled poutavé, přesto však věrné a uvěřitelné město bez hluchých a prázdných míst a nelogických úseků.

A když už se procházíte po tomto designérském skvostu, je důležité mít jako doprovod kvalitní hudbu a té se vám tu dostane v porci více než pořádné. Český symfonický orchestr pod vedení pana Šimůnka dokázal nahrát tak geniální melodie, že i já, zarytý metalista/drum'n'bassista (blbý slovo), neměl ani na chvíli potřebu hudbu vypnout nebo nahradit. V kombinaci s profesionálním dabingem pánů Vašuta, Rychlého a dalších se jedná o lahodou symfonii pro mé uši. Českým dabingům se sice vyhýbám víc než uklízečky studentským kolejím, ale u Mafie si nic jiného představit nedokážu, což dokazuje fakt, ze s anglickým dabingem jsem hru nedokázal dohrát.

Mohl bych sem házet superlativy ještě hodně dlouho, leč místa není neomezeně a stejně, kdo by to pak četl. Pro mě je Mafia nejlepší česká hra a přestože obsahuje pár menších neduhů, jsou to jen nepatrná smítka na jinak parádním zážitku. Děkuju Illusion Softworks za zážitek, na který budu vzpomínat do konce života.

Pro: Vynikající příběh, perfektní design města a okolí, hudební doprovod, dabing a vše ostatní.

Proti: Opravdu jen pár malých chybiček a neduhů, ale nic velkého...

+144 +149 −5
  • PC 100
Mafia je pro mě nejlepší hra kterou jsem kdy hrál a zatím jediná, které dám 100%. Pro mě nezapomenutelným prvkem je příběh, ze kterého by se mohl poučit nejeden filmový scénář. Skvěle zachycená atmosféra 30.let, perfektně propracované zapamatovatelné město, kde každá čtvrť má svoji jedinečnou tvář. Velmi povedené dobové automobily, které není lehké řídit a klasické zbraně, v čele s legendárním Tommy gunem. Mafia je hra, po jejímž dohrání jsem si přál, abych si mohl vymazat vzpomínky na ní a prožít příběh od začátku...:) Je dělána s maximálním citem pro detail. Kapitolou samou pro sebe je hudba. Tehdejší songy jsou opravdu chytlavé a skvěle pasují do hry, stejně jako složená instrumentální část. K tomu všemu přidejte ještě bezchybný český dabing s nezapomenutelnými hláškami a máte postaráno o luxusní zážitek. Myslím, že mi tahle hra dala do života víc než jenom zábavu a právě proto těch 100%...

Pro: příběh, atmosféra, Lost Heaven, hudba, dabing, i na dnešní dobu pěkná grafika

Proti: nic zásadního

+106 +108 −2
  • PC 95
Mafia: The City of Lost Heaven je hra se vším všudy. Jak už psali jiní přede mnou, odehrává se v ní opravdu výjimečný (až filmový) příběh, který Vás vtáhne do děje a nepustí, dokud nedospějete k závěrečným titulkům. Už na úplném začátku mě uchvátilo skvěle vytvořené intro, doprovázené snad ještě lepší hudbou, která je s ním nesmazatelně spjata. Tuto úvodní skladbu mohu poslouchat téměř každý den a myslím si, že mě nikdy neomrzí.

Po zmíněném úvodu dojde ke spuštění hry, a to nejprve tutorialu (který se dá tuším přeskočit), kde se seznámíte se základním ovládáním Tommyho a většiny předmětů, včetně zbraní a vozu.

Nyní už se dostáváme k samotné hře. Hned první mise je jak vystřižená z mafiánských filmů, po ní se atmosféra malinko uklidní, když pracujete jako taxikář a následně se znovu ocitnete ve společnosti mafie, kde příběh pokračuje v jejích službách. Závod, který přijde později, považuji za jeden z nejlepších, co jsem kdy odjel a jeho obtížnost je pro mě spíše plusem, protože jeho vyhrání je velká výzva a po něm přijde neskutečná radost.

Sám jsem hru dohrál nejméně pětkrát a určitě tohle číslo není konečné. Český dabing je určitě nejlepší, jaký jsem v kterékoli hře slyšel a mé nadšení ještě umocnil fakt, že jsem Mafii hrál nejprve v anglickém znění, což nebylo ono. Měřit se s ním může snad jen dabing v Poslu Smrti, ale u mě stejně vyhrává ten z Mafie.

Hru řadím ve svém herním žebříčku na nejvyšší stupínek a myslím, že na něm zůstane, popřípadě tam bude stát se svým následovníkem jménem Mafia 2, který snad už letos opravdu vyjde.

Pro: příběh, hudba, český dabing, obtížný závod, znovuhratelnost, ...

Proti: snad jen neoficiální názvy vozů, za což ale vývojáři nemohli a co se dá lehce opravit módem

+85 +88 −3
  • PC 95
Vynikající hra, geniální dialogy, skvěle nezávisle fungující město. Musím uznat, před vydáním této hry, jsem si nikdy nemyslel, že takto vysoce kvalitní hra může vzniknout v naší české kotlině a to k tomu s profesionálním českým dabingem předních českých herců. První co mě zaujalo je obrovský herní svět(město, venkov atd.), pak příběh spolu na tu dobu perfektní grafika + chytlavá hudba, skvěle načasované zvratyletiště, ale i docela tuhá hratelnost. Jediné mínus s mého pohledu byl frustrující závod. Na závěr jen jediné: ať je dvojka alespoň stejná ne-li lepší.

Pro: příběh, český dabing,grafika, hudba, herní svět

Proti: snad jen ty závody

+81 +84 −3
  • PC 100
Mafia je geniální mistrovské dílo - jak jinak nazvat hru, která mě dokázala pohltit svým úchvatným příběhem, perfektní grafikou a precizním dabingem. Na Mafii jsem vyrůstal, dělala mi společnost po celé hodiny, někdy i dny. Obyčejně nemám tendence hru hrát několikrát po sobě, ale Mafia má v sobě velmi neobvyklé kouzlo, které ostatním hrám chybělo. Většinou mám velký problém s českým dabingem, Mafia jde ale s tímto tématem úplně jiným směrem. Profesionální český dabing, precizně namluvené hlášky - zkrátka nemám co hře vytknout. Velkou pochvalu si po dlouhé době zaslouží i perfektní grafika - příroda, město a auta jsou na té nejvyšší grafické úrovni, stejně tak akční scény a videa. Velmi pozitivně překvapen jsem především byl s výbornou hratelností, honičky v autech, ovládání hlavní postavy, střílečky - vše bezchybné a naprosto skvělé. Mafia je zkrátka jedním slovem geniální hra, na kterou budu do smrti vzpomínat ...

Pro: Úchvatný příběh, perfektní grafika, precizní dabing ...

Proti: Nic ...

+68 +72 −4
  • PC 100
Na téhle hře je vidět že češi hry uměj a to na výbornou. Příběh jako z filmu (výborného), má spád, je zajímavej, plný zvratů.Klasické téma kdy se od taxikáře,přes pěšáka dostaneme až k loupěži v bance a zradě.Mafia také vyniká výborným zpracováním, město žije, dýchá z něj atmosféra 30. let a to se mi líbí.Mise jsou různorodé a se zajímavou náplní.Taky jsem se vždycky těšil jakej vypečenej úkol si pro mě vymyslí Lucas Bertone a jakou káru za to sežene.Muzika suprová, nemá chyb.Dabing bez chybičky. Pro mě jedna z nejlepších her.Už aby tu byla dvojka...

Pro: Mise,dabing,hudba,grafika,příběh,plus všechno další

Proti: nic mě nenapadá ;)

+67 +70 −3
  • PC 100
Ultimátní a nadčasová záležitost, hra která mohla vyjít kdykoliv a vždy by to byl hit. Graficky předčila většinu svých následovníků a o herních principech snad ani nemůže být řeč. Často diskutované téma roku vydání, totiž GTA3 vs. Mafia, mi s časovým odstupem přijde jako vtip. Dnes už neexistuje sebemenší důvod proč hrát GTA3, ovšem důvodů proč hrát Mafii je bezpočet. Tato hra narozdil od GTA nemá následovníka v podobě kvalitnějšího titulu a zůstává vysoko nad jakoukoliv hrou ve svém žánru. Přesto přezevšechno nemohu hodnotit 100 procenty, protože vím, věřím a doufám, že může přijít následovník, který nám všem dokáže opět vytřít zrak. Je mou světlou nadějí, že jím bude Mafia 2. A pokud se pletu, rád hře změním hodnocení na absolutní :).

EDIT 2.3.2011: Jak jsem slíbil, tak učiním. Mafia 2 nebyla špatná hra, v mnoha ohledech byla dospělejší a dokonce i zábavnější než její předchůdce. Přes časový odstup ale neshledávám pokračování této legendy za lepší, nebo snad hodnotnější. Takže milá Mafie, tady je slíbených 100%.

Pro: grafika, příběh, dabing, soundtrack, hratelnost, architektura, variabilní mise, vozový park, solidní obtížnost, ATMOSFÉRA

Proti: nic, co by v kontextu s klady stálo za řeč

+63
  • PC 100
Mafia je hra, která se mi vryla do paměti nejlepším příběhem v herní historii. Hra, na kterou budu nadosmrti vzpomínat. Hra, u které jsem téměř slzel, když jsem ji napoprvé dohrál. Hra, která jednoduše překonala dobu. To je Mafia. Kdo Mafii alespoň jednou nezkusil, nemůže si říkat zkušený hráč.

Už samotné intro je naprosto dechberoucí a podkresluje ho úžasná hudba. Příběh začíná jednoho večera kdy k taxikářskému autu Tomyho Angela přiběhnou dva mafiáni a donutí ho pomoci jim s útěkem. Tím začíná tento epický příběh plný emocí, přátelství, zrady, lásky, chlastu a toho všeho co se práce mafiána týká. Story je vyprávěna retrospektivně, tedy Tom to vypráví o pár let později policajtovi a myslím, že to hře prospělo. Už takhle je to velmi filmový zážitek a právě tato retrospektiva to jenom prohlubuje.

Hratelnostně je Mafia na jedničku. Tu pořádáte „Molotov párty“, tu chráníte dceru barmana Luigiho při cestě domů, anebo prostě jenom kradete bedny s chlastem „Jen tak pro radost“. A je to mnohem víc. Každý to hrál, tak nemá smysl to moc rozebírat. Na výběr je široká škála zbraní, které dostanete na začátku každé mise. Různé pistole jako třeba Colt 1911, revolver až po samopal Thompson a mojí oblíbenou Springfield pušku. Zde jsou animace smrti nepřátel velmi povedené a tak mi vůbec nevadí absence fyziky. Na výběr je z mnoha desítek dobových aut a musím říct, že jsou opravdu nádherně vymodelované (lépe než v mnohem novějším Kmotrovi). Jízdní model je špičkový, byť možná některá auta trochu brzdí tempo hry. Je to ale taková doba a mě se to líbí.

Po dohrání hlavního příběhu se odemknou další dva módy: Jízda a Extrémní jízda. EJ prodlužuje herní dobu o mnoho hodin. Musím ale uznat, že některé mise v EJ jsou opravdu velmi těžké, některé zase naopak velmi lehké. Ve výsledku ale velmi zábavné. Obtížnost musím bohužel vytknout i herní kampani. Sama o sobě těžká zas tak moc není, ale musíte si dávat sakra bacha aby vás za prvním rohem neoddělali jednou ranou z brokovnice. Jelikož je ve hře dost málo checkpointů, tak mě docela často velmi nasralo opakování některých dlooouuuhých částí: př. mise v přístavu kdy mě těsně před checkpointem oddělal zapomenutý sniper ve věži. Ale to prostě k Mafii patří. Graficky je hra stále skvělá. Najdou se občas díry v texturách, ale působí to tak nějak srandovně a vůbec ne negativně.

"Co si to kurva ty parchanti vo sobě do prdele myslej? Že je to tady nějakej zasranej lunapark nebo co? Vlastnoručně těm hovadům rozstřílim prdel na sračky!"

Pro: příběh! a dobová atmosféra!, naprosto bezkonkurenční český dabing!, grafika, hratelnost, vozový park, zbraně, extrémní jízda, Ralph

Proti: místy otravná obtížnost

+56 +58 −2
  • PC 75
Psát komentář k Mafii je házení hrachu na stěnu, takže bych to shrnul do pár vět.

Z hlediska příběhu, s jakým hra umí dokonale vtáhnout hráče do přímého děje, je Mafia ze všech známějších her evidentně dokonalá. K tomu také výrazně přispívá jedinečný český dabing, který by nikdo jiný než čeští herci nemohl udělat lépe. Na to, že hra je z roku 2002, má obdivuhodnou grafiku, kterou by ji mohly její "vrstevníci" jen tiše závidět.

S hratelností, resp. s její obtížností, jsem se občas potýkal, některé mise jsou v pohodě, ale některé jsem si musel nesčetněkrát opakovat, k čemuž negativně přispěl chybějící quicksave, který by hru určitě zjednodušil, ovšem takhle zase přidal na její dobrodružnosti, což také není úplně na škodu.

A závěr? Mafia je skutečně kvalitní a legendární hrou, přesto musím říct, že mezi moje srdcovky zřejmě patřit nebude.

Pro: kvalitní příběh, grafika, vynikající český dabing

Proti: občas nevyvážená obtížnost

+50 +52 −2
  • PC 85
Mrkněte na první věty nejlépe hodnocených komentářů. Ať mi nikdo netvrdí, že Mafie není zdaleka nejvíce mýtotvorná hra, jaká u nás uzřela světlo světa. Prohlášena národním zlatem, kritika se nejen nepřipouští, ona dočista vymizela. Jakkoli dobrá hra to opravdu je, domnívám se, že to emocionální pouto, jaké si hráči ke hře utvořili, přerostlo jak je, tak hru. Mýtus už má vlastní život.

Když slyším člověka mluvit o Mafii, slyším chválu příběhu. Má to být „filmová hra“, bezprostřední průnik dvou médií. Jestli ne formálně (dnes už máme všechny ty interaktivní filmy atd.), tak tedy správným užitím postupů, z nichž plyne zážitek blízký filmu. Začal jsem opětovně hrát, abych si ověřil, co je na tom pravdy.

Ve spojení s Mafií vždycky padají tituly Kmotra, Mafiánů a Casina. To jsou ikony samy o sobě, navíc obecně známé svou kvalitou, proto si je žádný fanoušek neodpustí. Při hraní mě zarazilo, jak málo si z nich vlastně Mafie bere. Jsou sice připomenuty v detailech (Hotel Corleone, Scorsese Import-Export, dále zápletka s Frankem a prostitutkou z Millerovy křižovatky, vražda v telefonní budce z Cotton Clubu), ovšem Mafie nakládá s příběhem gangstera docela jinak.
Kmotr protěžuje paralelu dvou rodiny – rodiny mafie a rodiny skutečné, jejich nutné vznětlivé koexistence. V Mafii nic takového není, Tomův vztah se Sárou se časem úplně vytratí. Absentuje i Copollův vnějškově objektivní pohled, kdy odhaluje a nezakrývá amorálnost všech mafiánských praktik, ale z dostatečné distance, aby se citově nezapojoval a raději dokonale vyprávěl.
Mafiáni, potažmo jiné spřízněné Scorseseho snímky, milerády omamují svůdností mafiánského života a moralizovat přímo odmítají. Je to zpověď a o zpovídaném si má mínění udělat až divák sám. Mafiáni a Casino jsou tak fantasticky stylové, protože vám nikdy nepodsouvají, že jsou předváděné scény závadné. Vy se jen bezpečně díváte, užíváte si.
To v Mafii rozeznáte, kdy je mise "špatná" a kdy "dobrá", Tommy vám to rád připomene. V každém výlevu jeho pocitů je trocha tezovité sebereflexe. Tu Mafie naštěstí obhajuje způsobem vyprávění. Tomův subjektivní pohled si emocionální moudra dovolit může. Scorsese se bez toho obejde, ale popravdě, je to schopnější vypravěč, než Vávra. :-) Ten si od Martyho vypůjčuje ještě jednu věc – postavu italoamerického cholerika à la Joe Pesci nebo De Niro v Zuřícím býkovi.

Hlavní inspiraci, možná nevědomou, protože se stala zažitou a ovlivnila žánr, vidím v gangsterkách 30. let, prominentně vyráběných u Warner Bros. Nejznámějšími exempláři jsou Malý Caesar, Zjizvená tvář a Veřejným nepřítel. Ty opravdu představily hrdinu, svedly ho na zločineckou cestu, aby byl na konci ze strachu z ikonizace potrestán. Mafie sice Tommymu dovoluje napravit se, ale trestu neunikne. Inspirace by objasňovala i onu zjednodušující bipolárnost, s jakou je nakládáno s životem v Lost Heaven. Mezi osou Salieri – Morello leží policie a jinak vůbec nic. Mafie je opravdu ryzí příběh klasického Hollywoodu, se všemi nedostatky. Soustředí se jen na relevantní informace a je řetězcem příčin a následků. Uznávám, má spád a ke konci i správnou osudovost. Linearita se jen hodí.

Cutscény mají zvlášť zásadní postavení. U "filmové hry" překvapivé zjištění. Způsob komponování do velké hloubky upomíná Hollywood 40. let, je ale drobet nemístně kombinován s novodobými postupy, rádoby ruční kamerou a zpomaleným pohybem v akčních scénách, efektními nájezdy a podhledy. Flashbacky zase zpopularizoval Občan Kane a ve větší míře se začaly využívat až později. Tím neříkám, že by Mafie měla být věrná svému starému předobrazu, ale rozhodně to není dokonalá nápodoba ani novota. Obohacuje vzorec? Vůbec ne, možná svou netečností. Je to spíše pastiš – míchanice nejrůznějších žánrových motivů a poznávacích znaků (jak píše Bodkin), které ALE v podobě počítačové hry mají jistou originalitu a kouzlo. I pokus může být prohlášen za veledílo, pokud nemá obdobu.

K postavám bych se vyjádřil, že jsou to většinou vážně jen karikatury, co srovnání s plně plastickými filmovými gangstery nesnesou (pokud odhlédneme od studiového Hollywoodu). Obecně by nevadilo trochu jim pročistit dialogy ("Opravdu jdeme do války?", "Tohle znamená opravdickou válku!" "Opravdu nám vyhlásil válku.", „Otevřeně nám vyhlašuje válku." + asi pět dalších deklarací války). Výjimečně dobře napsaný je jen Tom. Je důsledkem správného pochopení významu antihrdiny, čímž se liší od sobeckých kariéristů z GTA III / Vice City (v pozdějších dílech už tvůrci nepochybili). Zkrátka, v jeho dobré vlastnosti je vkládána jistá důvěra, není jen cynická bestie a snadno se s ním sympatizuje.

Vyprávění pomáhá na dobu dost propracovaná obličejová mimika postav a detailní interiéry. Všechna klíčová místa jsou nádherně ikonická. Grafika je na jisté úrovni a ani dnes není nijak odpudivá.

Hudba je mistrovská. Stále má jeden z nejkrásnějších motivů stvořených pro hru.

S názory na gameplay víceméně souhlasím. Hra je v mnoha ohledech docela nekompromisní, třebaže na podesáté jsem to už prošel levou zadní. Jízdní model je realisticky těžkopádný (převodovka!) a policajti sakra rychlí. Nemůžu opomenout, že mě ke konci hry nebavilo neustále někam dojíždět, před i po misi. Vypustit pět takových pasáží, hře by se zlepšilo tempo. Střelné zbraně nejsou samozřejmostí, celé bloky misí se bez nich obejdete. Počet zabitých nepřátel není zas tak absurdní, až na poslední misi.

Takže kolem a kolem, rozumím, že se tomu snadno podlehne. Je to nejlepší hra na světě pro toho, kdo rád vzpomíná na chvíle, kdy měl všechno lehčí. Udělal si domácí úkol a šel hledat jeskyni a kasino. Já se vrátil, pořád schopný citovat každou větu, ale z nostalgie se najednou staly věci, co se dají pochopit, změřit a porovnat. A to se u náboženských artefaktů dělá nesnadno.
+49
  • PC 95
Docela jsem zvažoval, jestli mám psát komentář i k Mafii, těžko sem napíšu něco nového nebo objevného a je mi jasné, že číst po "padesáté" to samé, jen jinak napsané, asi spoustu lidí nebude bavit. Ale nakonec jsem usoudil, že Mafia si to zaslouží, speciálně proto, že je to klenot vytvořený v ČR, kterému se podařilo dosáhnout opravdu nečekaného úspěchu a je v tom i trocha té národní hrdosti :)

Přiznám se, že ačkoliv jsem Mafii dohrál čtyřikrát, tak do dnešního dne nemůžu pořádně pochopit, co se mě na ní vlastně tolik líbí, že jsem ji hrál tolikrát. Hry se silným, ale striktně lineárním příběhem, který je při každém hraní takřka stejný jsem vždy považoval za znovunehratelné a nebo až po X letech, kdy člověku z hlavy vymizí všechny vzpomínky i účinné postupy a hra mu je tak schopná nabídnout nějaké překvapení. Mafia je v tomhle výjimka. Musím se přiznat, že pokaždé jsem ten příběh prožíval docela silně, i když jsem věděl, co bude následovat a jak to dopadne. A na konec a závěrečné video jsem se opravdu netěšil.

O technické stránce nemá moc smysl hovořit, je až s podivem (vlastně pro mě ani tak ne, LS3D engine je hodně nadčasový a hry na něm vytvořené zastarávají po grafické stránce pomalu), že hra i po těch letech vypadá hodně k světu, zvuk je také velmi podařený. Snad jen ten český dabing, který je dle mého názoru trochu přeceňovaný, mohl být ještě krapet lepší.

Mafia pro mě není tou nejlepeší hrou, kterou jsem kdy hrál, ale je to jedna z mála her, na kterou asi nikdy nezapomenu a ke které se jednou za čas vždycky hodně rád vracím.

Pro: Příběh, atmosféra, hratelnost, i na dnešní dobu pěkná grafika, k dokonaliosti chybí jen malý kousek

Proti: Občas slabší AI, k dokonalosti chybí jen malý kousek

+46 +47 −1
  • PC 100
!!!!!POZOR TEXT OBSAHUJE SPOILERY ČÍTANIE LEN NA VLASTNÉ RIZIKO!!!!!

Mafia: The City of Lost Heaven. Rozohral som ju už asi 4 krát ale nedotiahol som ju dokonca. Doteraz mlátim hlavou do steny prečo som to spravil až teraz! Avšak kým som sa dostal k hraniu mojou šikovnosťou mi padlo CD od Mafie na zem a mechanika ho nevedela ďalej prečítať, takže som odniekadiaľ stiahol nejaký mini image a rozbehol som to. Ale to nieje podstatné a rád by som začal kladmi.

Myslím že pozdvihnúť treba filmový príbeh a najmä to, že je to česká hra. Na začiatku je síce trochu ťažká naháčka ale potom Vás hra vtiahne do príbehu a nepustí. Počas hrania sa stane veľmi veľa zvratov (niekomu sa to páči niekomu možno nie) ale keď sa všetko rozuzlí zrazu vám to do seba začne zapadať ako puzzle. K ďalším kladom patrí vynikajúci, filmový český dabing. Hneď po pustení hry Vás v menu možno uchváti hudba a počas hry vynikajúci soundtrack. Ukážky sú veľmi dobre urobené. Ale to som trocha preskočil tutoriál ktorý je tiež dobre urobený a dokonca aj nadabovaný čo nebýva v každej hre. Síce sa mi prvá misia zo začiatku zdala ťažká stačí sa len naučiť ovládať auto potom to ide samo. Ale myslím si, že najťažšia misia je závod. Ten nebyť podvodu by som asi nikdy nedohral. Veľmi zaujímavá misia je v hoteli s efektným výskokom na strechy a odtiaľ sa dostanete do kostola kde to bude ešte zaujímavejšie. Pestrosť misii je tu veľká dokonca je tu aj stealth pasáž keď sa musíte nepozorovane dostať do domu radného, získať dokumenty a presrieľať si cestu von (môžete ale nemusíte). Čim ďalej budete, tým menej ľudom môžete veriť. V Mafii sa mi páčia aj prestrelky, napríklad keď si budete musieť vystrieľať cestu von z podzemných garáží, z reštaurácie. Dostanete sa aj na loď a zahráte sa aj na snipera. V jednej misii budete musieť dokonca zostreliť lietadlo a najväčší masaker bude, ako väčšina dúfa na konci hry. Aj keď stačí si zobrať Thompson 1928 a máte to raz, dva. Zaujímavé sú aj misie u Lucasa ktorý Vám, ak pre neho spravíte nejakú tú ,,službičku" dá vynikajúce auto.

Už nebudem vyzrádzať misie ale pustím sa k ďalším veciam. Myslím si že grafika, aj keď Mafia nepatrí medzi najnovšie hry grafika a najmä tváre ktoré sú robené fotkami vyzerajú výborne. Aby sme rozobrali aj soundtrack. Najlepšia skladba je samozrejme hudba z hlavného menu. Pri prestrelkách a naháňačkách hudba skvelo zapadá do pozadia. Ďalej sú tu aj režimy Voľná jazda a Extrémna jazda. Voľná jazda dobrá ak napríklad nemáte chuť hrať misie alebo chcete vyskúšať nejaké auto. V extrémnej jazde môžete nájsť 19 chlapov pre ktorých spravíte nejakú úlohu a dajú Vám väčšinou dosť zvláštne auto, prototyp. Ale je tam veľká výhoda oproti normálnej jazde a to taká že tam nie sú policajti. Skorom som zabudol na policajný systém ktorý je však trocha nedoriešený najmä pri misiách kde ide o čas.

K záporom by som dal možno len bugy a nechutne ťažký ZÁVOD!

Celkovo je Mafia: The City of Lost Heaven jedna z najlepších hier akú som hral.

Pro: Príbeh, dabing, soundtrack, grafika, autá, misie, postavy, dobre fungujúce mesto, policajný systém, zbrane, tváre, prestrelky

Proti: Bugy a neznesiteľne ťažký závod

+45 +49 −4
  • PC 90
Dlouho jsem se Mafii vyhýbal. Historické zasazení do 30. let a dob prohibice mě příliš nelákalo. Podpořily to i tehdejší spolužáci, kteří se nad Mafií rozplývali, ale jejich vkus, co se počítačových her týče, jsem nesdílel. Za nějaký čas se mi do rukou dostala kopie na třech CD-ROMech, a protože se nový titul objevil na mém počítači jednou za uherský rok, hru jsem neváhal nainstaloval.

Po v pravdě impozantním uvedení následovalo však lehké zklamání. Jistá pomalost vozidel nebo i zprvu složité a neintuitivní ovládání dopravních prostředků. Korunu tomu nasadila jedna z prvních misí s rozvážením zákazníků v taxi, po které, nebo lépe při které, šla Mafia nekompromisně z disku.

O pár let později, už jako uživatel DH, jsem se ke hře vrátil. Tentokrát už s verzí z cover CD jednoho z magazínu. Důvod byl prostý, stabilní pozice v samotné špičce žebříčku, více jak pozitivní ohlasy a mnohdy i nejoblíbenější hra vůbec. A co víc, dobové zasazení mi už sedlo, dokonce jsem si plně vychutnal i na naše poměry vynikající dabing - respektive byl český a do jisté míry profesionální, což je stále raritou. Přestože Mafia není po celou dobu kvalitou úplně konzistentní, její mise nepostrádají originalitu - jedná se například o zpestření v podobě závodů či práce v roli plavčíka na zaoceánském parníku. To vše je navíc podpořeno výborným hudebním podkladem, ať původním, tak i licencovaným, nebo grafickou stránkou, která nechávala kvalitou zprostředkovaného města konkurenci (sérii GTA a další) daleko za sebou.

To, co dělá ale z Mafie legendu je ale její příběh, který zpětně ještě více oceňují po přečtení Kmotra od M. Puza. Jedná se sice o klasickou zápletku, možná až kompilát známějších děl (zmíněný Godfather, Goodfellas a tak dále), ale se vším, co by měl obsahovat. Bonusem je i na poměry počítačové hry nepříliš časté retrospektivní vyprávění. Poté je tu ještě konec, který po dlouhých hodinách strávených ve hře jistě zapůsobí na nejednoho hráče.

Nevím, zda to je zdejším občanstvím, ale za vůbec nejlepší hry z akčního žánru považuji trojkombinaci v podobě Flashpoint, Vietcong a právě Mafii. Především díky tomu, jak k nim samotní autoři přistupují. Díky svému nadšení pro titul neváhají vycestovat a nafotit lokace, načerpat atmosféru z literatury a veškerý svůj čas právě obětovat přípravě. A takto by to mělo vypadat vždy.

Pro: hratelnost, grafika, dabing, obtížnost, příběh, pocta knize a filmu

Proti: delší čas na proniknutí do hry

+44 +47 −3
  • PC 95
Jak příjemné je býti hrdý na svou vlast... A díky Mafii na ni můžou být hrdí i všichni počítačoví hráči. Zatímco GTA III kralovalo v létě, Mafia uzmula naše hráčské duše na podzim a zejména svým neuveřitelně silným, věrohodným a emocionálním příběhem zanechala krásné vzpomínky určitě v každém hráči, který měl tu čest Mafii dohrát (a že já ji měl rovnou 4x). Mafia sice neoplývá volností GTA III a nedisponuje ani tak zábavným městem, tudíž není tak trvanlivá, ale za to její hlavní příběhová linie a náplň misí nemá konkurenci. A v neposlední řadě mě také přijemně překvapilo velmi pěkné a věrohodné grafické zpracování, které by našincům mohlo závidět leckteré megalomanské, zámořské studio... zkrátka nezapomenutelná hra.

HW: Minimum: 450 MHZ CPU (P-III / K7), 64 MB RAM, 16 MB VGA / Doporučeno: 700 MHZ CPU, 128 MB RAM, 32 MB VGA

Pro: Singleplayerová kampaň, příběh, náplň misí, grafika, design.

Proti: Absence multiplayeru, po delším čase může sáhodlouhé projíždění městem začít lehce nudit.

+40 +41 −1
  • PC 100
Nejspíš se chystá příchod Krista, jelikož v mých Kristový letech jsem poprvé zahrál a dohrál Mafii: The City of Lost Heaven. Po přečtení první věty si říkáte: Ježiši kriste! Co je to za neznaboha!?!

V komentáři nechci popisovat, jak je skvělý děj, parádní hudba, úžasný dabing, krásný pocit z jízdy a dvojnásobný ze střílení, určitě v jiných komentářích to tady několikrát zaznělo, bylo by to nošení dříví do lesa . Spíš se budu snažit popsat, jak 33letý mládenec si užívá tuto výjimečnou hru a co se mu při tom honí hlavou.

Prošel jsem si tutoriál a osahal si ovládání, při odchodu z tutoriálu jsem měl odejít dveřmi označenými na mapě. Hned první maličkost dveře nebyly vyznačený, šíleným blikáním nebo červenou výraznou barvou, jak jsem zvyklý z ostatních her. Takže jsem se snažil odejít jinými dveřmi.
Když už jsem opustil tutoriál a pustil do hry, tak asi ve třetí misi jsem měl utéct před párem týpků, který si mě chtěli podat. Čekal jsem, že budu mít vyznačenou trasu od vývojářů kudy mám běžet a ono ejhle, mohu běžet kam chci. Než jsem doběhl na dané místo párkrát jsem musel umřít a už jsem pochopil, že Mafie není hra, která vás bude vodit za ručičku, jak je dnešním zvykem!! Díky bohu!! Přiznám se, už jsem si zvykl na trend nechat se vodit za ručičku a nepoužívat svojí hlavu. Jenže Mafie vám rozhodně nic neodpustí, stačí podcenit posledního mafiána v misi a jste mrtvý, tradá celou misi znova. Nebo si myslet, že policajtům ujedu, když už jsem přejel celé město. Prostě ne, v Mafii je potřeba svoje hlava a herní klasika pokus omyl.

Těch maličkosti co mi ve hře udělali radost je fakt moc. Například při nástupu do auta výběr kam se posadím nebo při snaze se od koktavého Ralpha dozvědět, jak otevřít nové auto. Jsem nerad zmáčkl pěst, ten koktavý trouba se začal hned prát, tak jsem mu dal pár dobře mířených pěstích a šel k zemi. Jenže barman Luigi proto neměl moc pochopení, vyběhl z baru a též mi dal jednu dobře mířenou ale brokovnicí. Vím, že pro někoho jsou to blbosti ale pro mě to dokresluje kompletnost hry. Mohl bych toho vypisovat mnohem, mnohem a ještě jednou mnohem víc.

Poslední odstavec jsem si nechal na poslední misi. Bylo mi doporučenu abych si zajel pro zbraně ke Žlutému Pítovi, nojo ale to bych si musel pamatovat, kde byl z předešlé mise. Opět žádná pomocná ručička aby se člověk koukl do mapy na označené místo Pítovi zbrojírny. Asi kdybych se hodně snažil, tak ho najdu ale já byl celý natěšený, jak to všechno dopadne, takže rovnou k cíli. Musím říct, že jsem si docela naběhl.. Dlouho se mi nestalo abych se, tak moc musel soustředil na přestřelku. Celou dobu jsem chodil skrčený až připosraný a za celou misi jsem našel jen dvě ubohé lékárničky. Po několika opakování mise, se povedlo dojít k finálovému bossovi, zbylo mi 7 zdraví. Tady začalo velké kolečko opakování, už totálně bezradný, jsem se rozhodl utéct až na úplný začátek mise abych někde našel vytouženou lékárničku. Samozřejmě jsem nic nenašel, jenom mrtvá těla mafiánu, byly stále na svých místech po prvním průchodu. V hlavě mi blikla myšlenka: Ha ono to jde i bez mizení těl, to je mi ale novinka.
Konec dobrý všechno dobré, už ani nevím na jaký pokus jsem bosse dal ale vím že jsem měl 1 zdraví a obrovskou radost a cítil zadostiučinění. Mohl jsem si v klidu vychutnat konec...

Verdikt: Jsem rád, že jsem se k Mafii dostal až teď. Jelikož když člověk porovná nové hry s Mafii, tak si musí klepat na hlavu, kam herní průmysl spěje. Hry se šíleně zjednodušují, z hráčů dělají vyloženě trouby, teď zmáčkni X pak zmáčkni Y aby jsi udělal to co jsi ve hře už dělal nesčetněkrát, k tomu autoheal a je vymalováno. Na druhou stranu, je to jedině dobře pro Mafii: The City of Lost Heaven, protože se na ní nezapomene! Je jako víno se stářím je ještě lepší!! Jaká hra tohle může osobě říct?
Dlouho jsem se rozhodoval kolik dát. Když vidím, jak například dopadla nová Mafia III, tak vím, že já se příchodu Krista nedožiji a nové hry u které bych váhal mezi 90 a 100 asi také ne. Proto dávám 100%!!! Ooo bože!

Pro: Za hraj a uvidíš!

Proti: Když něco najdeš, tak jsi hnidopich.

+40
  • PC 90
Mafia. Vraj herný klenot. Jedna z najvyššie hodnotených hier na DH. O tejto hre som počul len samú chválu, všade som čítal že je to jedna z najlepších hier na svete, atď... Tak som sa rozhodol, že ju teda skúsim, aj keď žáner mestských akcií ala GTA moc neobľubujem, ale aj tak som chcel dať tejto hre šancu. K tejto hre ma priviedla nakoniec herná výzva DH, v ktorej som si Mafiu vybral ako hru z najmenej obľúbeného žánru... A tým je mestská akcia. Radšej som sa rozhodol pre Mafiu hlavne kvôli tomu, že známe GTA sa odohráva v súčasných amerických mestách a tie ma teda úprimne moc nelákajú. Mafia sa aspoň odohráva v zaujímavejších 30. rokoch (teda aspoň podľa mňa), kde v mestách vládli talianske mafiánske rodiny a nie nejaké černošské gangy.

Keď som hru nainštaloval a začal hrať, tak ma ihneď prekvapila prvá misia, ktorá bola celkom ťažká a zvládol som ju minimálne až na 7. pokus... Celkovo je obtiažnosť hry pomerne vysoká od začiatku až do konca, takže hra nebola "prechádzka ružovou záhradou" a pri väčšine misií som sa aj celkom zapotil.

Vysoký klad hry je hlavne rôznorodá náplň misií, čo zahrňuje aj klasické prestrelky v autách, zastrelenie určitého cieľu, jednu stealth misiu, vylúpenie banky, atď... Ale každá s týchto typov misií má nejaké zaujímavé spestrenie, ako napríklad preoblečenie sa za pasažiera lode alebo zastrelenie starostu počas jeho prejavu (tam sa mi hlavne páčil odkaz na film Krstný otec, teda zbraň skrytá na záchode :)

Hudba bola priam skvelá a hlavne v každej štvrti odlišná. Výborne dokresľovala atmosféru tých 30. rokov a k tej dobe sa hodila... Grafika je na rok 2002 veľmi pekná a ani v súčasnosti mi nepripadala zastaraná.

Príbeh bol zaujímavý, aj keď nebol najlepší zo všetkých hier, stále ma však držal pri hre a zaujímal až do skvelého finále... Vlastne začínate ako obyčajný taxikár, ktorý pomôže utekajúcim mafiánom a tak sa zapletie do udalostí, ktoré neskôr zmenia celý jeho život.

Čo som si tu všimol, tak v Mafii je najviac kritizovaný súbojový systém. Mne osobne sa veľmi páčil a prestrelky mi prišli zábavné a celú hru som si ich užíval. Jediné čo mi vadilo, boli prestrelky s autami, ktoré ma moc nebavili a prišli mi trochu krkolomné. Ale zase je pravda, že počas šoférovania auta sa asi moc dobre nestrieľa...:)

No a teraz aby som iba hru nevychvaľoval, tak spomeniem aj nejaké zápory...

Osobne mi prišiel zbytočne veľký počet nepovinných misií, kde som na konci dostal super auto, ktoré mi bolo na nič, pretože v ďalšej vedľajšej misií som dostal zase lepšie auto a to predtým som skoro vôbec nevyužil. A potom v ďalšej zase a tak to išlo až do konca hry. Takže na konci som mal garáž plnú áut a v celej hre som ich toľko vôbec nepotreboval... Ďalším záporom bolo to, že aj keď som dostal super rýchle auto, tak mi to bolo na nič, pretože som musel mať skoro vždy zapnutý obmedzovač rýchlosti kvôli policajtom, ktorý stáli na každom rohu, pripravený ma zatknúť. Ale to je zo záporov asi tak všetko. :)

Na záver iba zhrniem, že Mafia je podľa mňa aj napriek svojím záporom výborná hra, ktorá ma milo prekvapila a celú hru som si užil, od začiatku až dokonca. Z počiatku som od nej moc neočakával a myslel som si, že to bude niečo ako GTA v 30. rokoch, ale nakoniec ma prekvapila a dostal som hru z dobrým príbehom, skvelými prestrelkami a zaujímavou náplňou misií.

Za mňa teda nakoniec skvelá hra a mojich 90% si rozhodne zaslúži.

Pro: Rôznorodá náplň misií, príbeh, obtiažnosť, hudba, atmosféra, prestrelky, pekná grafika

Proti: Zbytočne veľký počet vedľajších misií a áut na konci každej z nich, policajti postávajúci skoro všade :)

+38
  • PC 85
Jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál, může se pyšnit vynikajícím příběhem (který strčí do kapsy i leckteré filmy), který opravdu provádí životem postavy po několik dlouhých let. Občas mi to přišlo spíše jako sledování filmu, což jen dokazuje, jak velmi dobře je příběh ztvárněn. Nádherný žijící svět, který rozhodně potěší všechny příznivce tehdejší doby, spousta propracovaných vozidel, hezká hudba, grafika jen dotváří celkovou grandiózní atmosféru. Opravdu se hráč velice vžije do tehdejší doby a hlavní postavy, což se takhle hezky povede jen v málokteré hře. Za plus bych také považoval možnost po dohrání hlavního příběhu pokračovat v jiných módech, jako je extrémní jízda atp. Hra má také velmi kvalitní dabing, na němž se podíleli samí známí čeští herci/dabéři. Jediné co mi občas trochu lezlo krkem, bylo zdlouhavé přejíždění mezi různými lokacemi, ale zase to utužovalo atmosféru. Dále za menší mínus bych považoval několik drobných bugů (kterých si ale hráč při prvním hraní nemusí ani všimnout). Sečteno a podtrženo: je to jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál a i když obsahuje několik menších bugů, tak je to velmi kvalitní hra, která se vám po zakoupení odvděčí nádherným filmovým příběhem, skvělou hratelností a na tu dobu kvalitní grafikou, dabingem, čili kdo hru nezkusí, o hodně přijde:).

Pro: Grafika, Příběh, Dabing, Další styly hry (extrémní jízda atp.), Propracovanost herního světa.

Proti: Pár drobných bugů, občas zdlouhavá jízda mezi různými lokacemi.

+37 +38 −1
  • PC 95
Jednou za rok se s kamarády sejdeme, natahéme počítače do jednoho pokoje a dohrajeme Mafii na jeden zátah... má význam psát něco jiného?

Možná ano... proč ne 100%? Protože mi tam NĚCO chybí a netuším co... opravdu ne, protože v každé misi je nějaká drobnost, na kterou přijdete až po pátém hraní (a ani to někdy nestačí), děj je perfektní, dabing dokonalý "jednou tě stejně dostanou" a muzika dojímá. Jízdní model aut, z toho nemůžu. Prostě je fakt vidět, že ty auta se těžko rozjíždí, těžko vybírají zatáčky ve velké rychlosti... od arkádového gta rozhodně skvostný rozdíl.

Ono celé to pojetí je jiné - město zde působí spíše jako taková kulisa než hlavní dějiště.

Bugy mi nevadí, zas tak jich tam neni - navíc v takovéhle hře nějaké být MUSÍ. Jistě, občas člověk propadne texturou, ale ne při misi, většinou při Jízdě...no prostě Mafie rulez, nejsem schopen objektivity - ale upřímně, kdyby nebyla česká, asi by se mi tak nelíbila.

Pro: je to české, je to hezké. Příběh, muzika, postavy, dabing, malá překvápka v misích...

Proti: není šance, že by dvojka byla lepší...

+36
  • PC 80
Když Mafia svého času vyšla, nechala mě chladným. Na hru jsem se netěšil, koncept mě nějak nelákal a oslavné ódy od všech mých známých jsem přehlížel. Zde na databázi je však hra v žebříčku všech her velmi vysoko a já si začal říkat, že bych ji asi někdy měl zkusit. Toto nutkání naplno spustil příchod druhého dílu a já si hru pořídil.

Nejprve mě oslovil dabing. Byl jsem příjemně překvapen kvalitou herců, kteří byli vybráni pro nadabování postav, Marek Vašut i Petr Rychlý odvedli velmi dobrou práci a k postavám mi vyloženě seděli. Příběh se začal pomalu rozjíždět a já pochopil, proč se všem kolem mě hra tak líbila. Na filmové poměry možná nemá, ale pro počítačovou hru se jedná o velmi nadprůměrný, někdy i vynikající dílo. Grafika v dnešní době už příliš neoslní, ovšem vím, že v tehdejší době se jednalo o to lepší, co mohly 3D hry nabídnout, takže za grafiku u mě hra určitě mínus nemá. Vzhledem k tomu, že o hře bylo zde v komentářích již prakticky vše řečeno, zkusím v následujících odstavcích vypíchnout věci, které se mi líbily a které naopak ne a proč tedy vlastně hodnotím tak, jak hodnotím.

Mafia klade velký důraz na detail a dobovou přesnost, pokud se tomu tak dá říkat. Proto se moje poznatky budou vztahovat právě k těmto detailům, které někdy umocňují a někdy naopak kazí zážitek ze hry.

Tak nejprve co se mi líbilo. Například to, že když se o něčem v animacích mluví, musí se to poté také sebrat a není to automaticky přesunuto do hráčova inventáře (typicky zbraně a tak dále). Dále mě velmi potěšily zvedací mosty, které mi přišly, že fungují naprosto nezávisle na okolním kontextu. Dále mě velmi potěšila a zaujala skvěla "dobová" hudba, ovšem celkový počet písniček mohl být větší, takto se za několik hodin oposlouchají. Líbil se mi samozřejmě i jízdní model a další, téměř všemi zmiňované věci. A pro mě osobně má hra plus za naprosto skvěle udělané alt-tabování (rychlé a zároveň stabilní).

A teď co se mi nelíbilo, opět se jedná o maličkosti, které ovšem kazí radost ze hry. Ač jsou modely vozidel i postav pěkné, nechápu, proč zrovna stromy musí být dvě překřížené textury. Vytvořit nějaké "koule" jako koruny stromů a potáhnout je texturami je práce maximálně na den pro doslova několik lidí. Překvapili mě naprosto přesní policisté. Vzhledem k tomu, že snad všichni ve městě jezdí fixně zhruba 35 mph, opravdu nechápu, jak poznají rozdíl mezi jízdou rychlostí 39 mph a 41 mph, pravděpodobně mají kapesní radar z 21. století. Oproti této přehnané přesnosti působí komicky situace, kdy jsem s Pauliem odjížděl z nějaké akce a policisté mě sledovali kvůli pokutě za rychlost. Zastavil jsem, vystoupil, Paulie taky vystoupil, v ruce tommygun, který strčil policistovi přímo před obličej. Tomu to ovšem zjevně nezabránilo zůstat v klidu a napsat mi vzduchem pokutu na vzduch, přičemž jsem na tuto pokutu zareagoval předáním vzduchu, přebráním vzduchu a klidným odjetím. (Ti, kdo hráli hru, jistě chápou, na co narážím.)

Opravdu mě nazlobila jedna vlastnost, kterou nevím, zda v patchi autoři opravili, či ne, a to, že když do vašeho auta někdo narazí několikrát za sebou, zpomalíte na cca 10 mph, což vždy znamená minimálně velké potíže. Mohl bych poukazovat na další věci, jako například že dealer zbraní Vincenzo má vystavené vždy jen to, o co si zrovna postavy řeknou. Dokážu pochopit, že už ví předem, co bude potřeba, každopádně to vypadá trochu komicky. Myslím ale, že to už by stačilo a že všichni již chápete, proč hodnotím 80%.

Suma sumárum je Mafia velmi dobrá hra a přijemně mě překvapila, ovšem nedomyšlené detaily mě často zamrzely a já si vždy uvědomil, že je to vlastně jen počítačová hra a ne interaktivní film.

Pro: Dabing, hudba, modely, spousta pěkných detailů

Proti: Spousta chybějících detailů, které zamrzí

+36 +41 −5
  • PC 95
Mafia je těžká váha. Málokterá, ba dokonce žádná hra si dokázala získat takovou popularitu napříč českým hráčským spektrem. V době, kdy vyšla, byla okamžitě hitem, její pokračování se stalo široce vyhlížené a ještě minimálně v r. 2012 z ní sériově vznikala videa na YouTube. Mafia je jednou z mála her, které jsem dohrál více než jednou.

Vývojáři vše vsadili na sílu příběhu, dokonalý dabing a stylový hudební doprovod. A vyplatilo se. Hrané videosekvence, jimiž je příběh vyprávěn, působí naprosto věrohodným dojmem, zanechávajícím v hráči silný zážitek. Nejinak si stojí in-game hlášky Toma i vedlejších hrdinů. Fiktivní město Lost Heaven, do nějž je většina příběhu situována (zbytek je na jeho periferii), jako by z fotografií dobových měst v USA vypadlo. Role hlavních postav (poctivého taxikáře Toma, který nedobrovolně nastoupil do rozjetého vlaku, otevřeného gangstera Paulieho, profesionálního mafiána Sama a bosse Salieriho) si i po letech jistě vybaví každý český hráč. Vozový park a zbraňový arzenál čítá reálné kousky, a vůbec nevadí, že ve hře nejsou superrychlá auta a zbraně jako raketomet atp. Na atraktivitě hře dle mého soudu přidává i promyšlený způsob ukládání, který eliminuje jak nudné opakování celé mise, tak ukládání po likvidaci každého jednoho nepřítele s načítáním po každém zásahu.

Co se příběhu jako takového týče, přestože je hlavní hrdina mafián, v hráči vzbuzuje soucit, neboť do rodiny je de facto zatažen a snaží se hlavně přežít, ne užívat si na cizí účet a často řeší morální dilema. Mise na sebe hladce navazují, po obsahové stránce má vše logiku i osobní kouzlo, kromě ježdění po městě se děj vyhýbá vlastnímu opakování. Mé pochvale neunikne ani přítomnost více způsobů dokončení některých misí (např. Návštěva lepší společnosti, Volební kampaň), což hráče motivuje k opakovanému hraní – zvyšuje hratelnost. Kladně hodnotím též to, že se nevyplácí po městě jezdit jako šílenec, byť „dopravní sekvence“ mohou nudit. Trošku mne však zamrzela rychlost spádu zvratu, který děj před koncem zasáhne. Rád bych se, třeba i formou pozdějších „flashbacků“, dozvěděl některé další okolnosti (jak na situaci reaguje třeba takový Vincenzo, nebo jaké byly emoce Sama ve chvíli, kdy s ním Salieri dojednával jeho poslední kšeft). Hra také nemusela skončit v bodě, ve kterém končí (ubráněním sebe samého v galerii; následný útěk a dění až do setkání s Normanem mohlo být hratelné). Vývojářů si ale každopádně velmi cením; to mj. i za to, že se nebáli nenechat si možnost pokračování příběhu (Toma nechali umřít).

Abych byl fér a nenechal se jen oslnit výtečně zpracovanou singleplayerovou kampaní a impozantním hlavním menu, přiznávám, že mód Jízda mě nudil, u módu Extrémní jízda jsem vedle toho, že na mě působil doslova jako pěst na oko, nevydržel také ani hodinu a multiplayer hra nemá. A položme si my, všichni rodilí Češi, jednu otázku: Jak bychom hru hodnotili, pokud by se k nám dostala jen v anglické jazykové mutaci, příp. jiné neslovanské jazykové mutaci? A nemyslím teď striktně žádnou konkrétní jazykovou mutaci, která je na světě. Za sebe odpovídám, že videosekvence a dialogy, jakož i celá hra, by hodně ztratily na půvabu, a na základě toho dělám závěr, že některým jiným hrám, ač nemám žádnou konkrétní na mysli, dost možná křivdíme, resp. straníme české hře.

Pro: silný příběh a jeho zpracování, město, zbraně, vozidla, způsob ukládání

Proti: jednotvárné ježdění před a po stati téměř každé mise, absence multiplayeru

+36 +37 −1