Joker X
Klasika všech klasik... Být mafiánem, to není zas až takový sen jak by si mohl kdekdo myslet... Tahle sandboxová akční adventura původem z Česka je mojí nejoblíbenější hrou, z mého pohledu je daleko lepší než GTA, které nemá tak silný příběh. Přestřelky jsou zábavné, závody nervydrásajicí a všechno mezi tím skvělé. Měl bych ovšem 2 menší výtky, první jsou pěstní souboje, kde buď stojíte na místě a dostanete nakládačku nebo prostě zmlátíte zlouny tak, že okolo nich budete běhat a mlátit... Druhá výtka směřuje k občasným bugům, které mi párkrát zamezily v pokračování mise. Herní doba je poměrně krátká, i na vyšší obtížnost se dá zvládnout za deset až dvanáct hodin. Naštěstí lze po dokončení příběhu vyrazit na extrémní jízdu a plnit šílené úkoly. Skvělá hra, dle mého názoru nejlepší sandbox historie...
Komentáře
WillieBirkinTěžko psát o tomto skvělém počinu Illusion Softworks něco, co by už dříve nebylo řečeno. Česká herní legenda, která se jen tak neomrzí.
Mě první díl Mafie uhranul už od prvních momentů, kdy jsem jej hrál poprvé. Je to tedy už nějaký ten pátek, to je nutno říct, a přehraný jej mám taky už mnohokrát. A baví mě stále stejně.
Příběh taxikáře Tommyho Angela, který se ke kariéře mafiána dostane jako slepý k houslím je dodnes jednou z mých srdečních záležitostí. Mise za misí, které si prožíváte v přítomnosti skvělých charakterů, navíc výtečně nadabovaných Markem Vašutem, Petrem Rychlým, Antonínem Molčíkem a dalšími.
Ze základny, kterou je bar dona Salieriho, se vydáváte plnit rozličné úkoly, od vybírání výpalného, převozu alkoholu až po umravňování nepřizpůsobivých lidí a vraždění nepřátel. A to celé zasazené do období 30. let 20 století. Po neobyčejně skvěle navrženém městě se tím pádem projedete dobovými auty, které se však musíte prve naučit ukrást, jak jinak?
A abych u těch superlativ ještě zůstal, tak každá čtvrť má svůj hudební podkres, který sem prostě sedne jak prdel na hrnec. Nejednou jsem se přistihl, že si do rytmu vytrubuju klaksonem auta.
Co se města týče, to je opravdu velké a skvěle navržené. Člověka jednoduše baví po něm jezdit, dovede se v něm rychle vyznat a není monotónní. Snad jen vyzývalo k tomu, aby byl příběh delší, případně vyšší množství postranních úkolů. Zajímavých míst se zde totiž najde opravdu hodně. Na druhou stranu však příběh alespoň rozhodně nezačně nudit.
A abych nezačal zbytečně nudit ani já omíláním toho, jak je Mafia skvělá, raději to tady utnu. Ostatně věřím, že spousta z vás to ví i sama. A ti, kdo ne, tak byste to měli vyzkoušet.
Mě první díl Mafie uhranul už od prvních momentů, kdy jsem jej hrál poprvé. Je to tedy už nějaký ten pátek, to je nutno říct, a přehraný jej mám taky už mnohokrát. A baví mě stále stejně.
Příběh taxikáře Tommyho Angela, který se ke kariéře mafiána dostane jako slepý k houslím je dodnes jednou z mých srdečních záležitostí. Mise za misí, které si prožíváte v přítomnosti skvělých charakterů, navíc výtečně nadabovaných Markem Vašutem, Petrem Rychlým, Antonínem Molčíkem a dalšími.
Ze základny, kterou je bar dona Salieriho, se vydáváte plnit rozličné úkoly, od vybírání výpalného, převozu alkoholu až po umravňování nepřizpůsobivých lidí a vraždění nepřátel. A to celé zasazené do období 30. let 20 století. Po neobyčejně skvěle navrženém městě se tím pádem projedete dobovými auty, které se však musíte prve naučit ukrást, jak jinak?
A abych u těch superlativ ještě zůstal, tak každá čtvrť má svůj hudební podkres, který sem prostě sedne jak prdel na hrnec. Nejednou jsem se přistihl, že si do rytmu vytrubuju klaksonem auta.
Co se města týče, to je opravdu velké a skvěle navržené. Člověka jednoduše baví po něm jezdit, dovede se v něm rychle vyznat a není monotónní. Snad jen vyzývalo k tomu, aby byl příběh delší, případně vyšší množství postranních úkolů. Zajímavých míst se zde totiž najde opravdu hodně. Na druhou stranu však příběh alespoň rozhodně nezačně nudit.
A abych nezačal zbytečně nudit ani já omíláním toho, jak je Mafia skvělá, raději to tady utnu. Ostatně věřím, že spousta z vás to ví i sama. A ti, kdo ne, tak byste to měli vyzkoušet.
Pro: příběh, postavy, dabing, město, auta, hudba, atd. atd.
Proti: nic důležitého
Komiksumec"Vezměte to po Guiliano Bridge..."
Kdybych měl tento Videoherní počin popsat jedním slovem, byl by to bezesporu kult. Na svou dobu fantastický vizuál (dodnes perfektní), výtečný dabing a setsakra kvalitní příběh. Jednoduše řečeno lepší hra v našich končinách nevznikne, ale věřím tomu že Dan Vávra se s Warhorse o to bude pokoušet což je jedině dobře.
Vyčítat tomu můžete leccos od umělé inteligence která se občas chovala blbě až po ten slavný závod (který ve skutečnosti není tak těžký když to nahrajete jako Need for speed).
Když se člověk podívá jak tehdy vypadalo GTA III a jak Mafia, rozdíl byl opravdu znatelný ve prospěch našinců. Jen je škoda jak to s Illusion dopadlo. Každopádně tohle je legendární záležitost, v málokteré hře si pamatuji mapu či lokace ale tady se mi vše zarylo do hlavy jako cheaty do GTA San Andreas. Dabing je perfektní.. zkrátka tohle je výjimečná hra ve všech směrech a snad každý krajánek by jí měl absolvovat.
Kdybych měl tento Videoherní počin popsat jedním slovem, byl by to bezesporu kult. Na svou dobu fantastický vizuál (dodnes perfektní), výtečný dabing a setsakra kvalitní příběh. Jednoduše řečeno lepší hra v našich končinách nevznikne, ale věřím tomu že Dan Vávra se s Warhorse o to bude pokoušet což je jedině dobře.
Vyčítat tomu můžete leccos od umělé inteligence která se občas chovala blbě až po ten slavný závod (který ve skutečnosti není tak těžký když to nahrajete jako Need for speed).
Když se člověk podívá jak tehdy vypadalo GTA III a jak Mafia, rozdíl byl opravdu znatelný ve prospěch našinců. Jen je škoda jak to s Illusion dopadlo. Každopádně tohle je legendární záležitost, v málokteré hře si pamatuji mapu či lokace ale tady se mi vše zarylo do hlavy jako cheaty do GTA San Andreas. Dabing je perfektní.. zkrátka tohle je výjimečná hra ve všech směrech a snad každý krajánek by jí měl absolvovat.
Pro: Boží příběh, krásný vizuál, dabing, mise a tak dále
Proti: Občas hloupější umělá inteligence
TeriiTeriiByla jsem spíše fanda adventur, nicméně přítel hrál Mafii 2 a já si zkusila tuto Mafii jedničku. Výsledek?? Musím říct, že mě přímo nadchla!! :-) Samozřejmě že jsem myší mrskala kamerou na všechny strany a absolutně neustále bourala, kde se dalo :-D, avšak stačilo trochu tréninku a tento mladý - zprvu taxikář mě vtáhl do děje. Těžším oříškem jsou bohužel závody, u kterých si však lze upravit obtížnost. Na této hře jsou zábavné především úkoly a jejich plnění, po kterých je člověk na sebe pyšný, jak se zase kde "prostřílel" a jaký je to machr. Jezdíte autem, střílíte, mluvíte s lidmi a svým šéfem, kradete auta a jste ve vatě :-). Hra vás chytí a už nepustí, dokud nedokončíte všechny mise. Je to opravdu zábava se vším všudy, i když později pochopíte, že je to všechno myšleno trochu jinak a že je to vlastně dost smutná hra. především po dokončení Mafie2 Víc neprozradím. Konec sice trochu překvapí i zamrzí a říkáte si, že veškerá snaha přišla vniveč a ten Tom, kterého jste znali a žili jeho těžký a napínavý život mafiána skončí jeho smrtí-i když se to dalo předpokládat. Upřímně mi bylo u toho docela smutno ale nebojte.. Máme tu ještě 2.díl! :-)
Pro: Zábavné mise, skvělá grafika, příběh.
Proti: Závod, konec příběhu.. :-/
Honza VaníčekMafia je skvělou hrou od Illusion Softworks, která mě dokonale dokázala vtáhnout do třicátých let minulého století. Při srovnání s konkurenčním Grand Theft Auto III Mafia vyniká hlavně o kus lepší grafikou a takřka filmovým příběhem. Celkově je Mafia mnohem propracovanější hrou než zmiňované GTA III, takže by měla oslovit i mladé hráče.
Menu je velice přehledné a graficky krásně zpracované. Hra má hned zpočátku vysokou obtížnost, která se postupně zvyšuje. Příběh obsahuje 20 misí, což se na první pohled zdá málo, mise jsou ale dlouhé a často obsahují i nějaké vedlejší úkoly (třeba zajet za Lucasem, který po úspěšném dohrání vedlejší mise dá typ na výkonné auto). Ze všech misí mi utkvěl v paměti především závod, který jsem napodruhé o fous vyhrál před druhým jezdcem. Formule mají při necitlivém ovládání tendenci jít do smyku, takže je lepší jet opatrně.
Dalším modem ve hře je extrémní jízda, kterou jsem nikdy nedohrál, obtížnost v ní je nastavena dosti vysoko. Někdy se ji určitě pokusím dohrát.
Ovládání této hry je velice příjemné, vozy mají povedené (i celkem reálné) jízdní vlastnosti, ovládání při chůzi i při střílení taktéž velmi zdařilé. Vozy mají povedený systém poškození, pistolí se dá dokonce propíchnout pneu. U aut mi chyběl pohled z interiéru.
Grafika je úžasná, i v této době vypadá velmi dobře. Město je i přes svoji velkou rozlohu do detailu propracované, stejně tak automobily, postavy, různé světelné efekty, kouř a mnoho dalších věcí. Ve hře hraje příjemná dobová hudba, její melodie si pobrukuji doteď. Veškeré ozvučení je perfektně zpracováno.
Mafii bych vytkl pouze horší inteligenci soupeřů a občasné bugy v podobě například létajících mrtvol.
Mafia je jednou z mála her, kterým jsem dal 100%. I přes pár drobných chyb si toto hodnocení jistě zaslouží. Hlavní příběh jsem dohrál 3x a rozhodně si nemyslím, že se jedná o konečné číslo.
Menu je velice přehledné a graficky krásně zpracované. Hra má hned zpočátku vysokou obtížnost, která se postupně zvyšuje. Příběh obsahuje 20 misí, což se na první pohled zdá málo, mise jsou ale dlouhé a často obsahují i nějaké vedlejší úkoly (třeba zajet za Lucasem, který po úspěšném dohrání vedlejší mise dá typ na výkonné auto). Ze všech misí mi utkvěl v paměti především závod, který jsem napodruhé o fous vyhrál před druhým jezdcem. Formule mají při necitlivém ovládání tendenci jít do smyku, takže je lepší jet opatrně.
Dalším modem ve hře je extrémní jízda, kterou jsem nikdy nedohrál, obtížnost v ní je nastavena dosti vysoko. Někdy se ji určitě pokusím dohrát.
Ovládání této hry je velice příjemné, vozy mají povedené (i celkem reálné) jízdní vlastnosti, ovládání při chůzi i při střílení taktéž velmi zdařilé. Vozy mají povedený systém poškození, pistolí se dá dokonce propíchnout pneu. U aut mi chyběl pohled z interiéru.
Grafika je úžasná, i v této době vypadá velmi dobře. Město je i přes svoji velkou rozlohu do detailu propracované, stejně tak automobily, postavy, různé světelné efekty, kouř a mnoho dalších věcí. Ve hře hraje příjemná dobová hudba, její melodie si pobrukuji doteď. Veškeré ozvučení je perfektně zpracováno.
Mafii bych vytkl pouze horší inteligenci soupeřů a občasné bugy v podobě například létajících mrtvol.
Mafia je jednou z mála her, kterým jsem dal 100%. I přes pár drobných chyb si toto hodnocení jistě zaslouží. Hlavní příběh jsem dohrál 3x a rozhodně si nemyslím, že se jedná o konečné číslo.
Pro: propracovaný příběh, zbraně, dobové vozy, zajímavé mise, dabling, zpracování města a krajiny, ovládání, nízké HW požadavky, perfektně vystižena doba 30. let, vedlejší úkoly, vysoká obtížnost, extrémní jízda
Proti: občasné bugy, trochu horší umělá inteligence soupeřů
HolyMeatballMafia...co můžu psát...nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál? Jo, to by souhlasilo. Ta hra, kterou jsem nejčastějši projel do zdárného konce, a kterou ustavičně opakuju? Taky by souhlasilo. Hra s tím nejúžasnějším příběhem a dějem, které jsem měl tu čest prožít? Ku**va že jo! Hra s naprosto dokonalou fyzikou aut a uvěřitelným chováním zbraní? Jo. A navrch toho všeho hra, která to všechno zabaluje do vynikajícího grafického kabátu? Taky souhlasí.
Především je třeba si uvědomit, že Mafia je z velké části čistě cinematický zážitek. Je zde nespočet cutscén, jenž jsou hodně dobře koukatelné díky skvělému dabingu (jak českému, tak anglickému). Mise jsou perfektní, a všechny se od sebe navzájem liší. To asi žádnému hráči nevadí, jenomže! Jenomže si umím představit takového hráče, který z Mafie nebude zdaleka tak nadšen, protože jako od hry od ní očekával větší volnost, rozhodně menší lineárnost, lepší AI a nejlépe žádné vyloženě do očí bijící bugy. Tyhle věci mě na Mafii taky vadí, ovšem lineárnost mě až tak nevadí, pokud je hra i přesto různorodá a zábavná. Horší AI je samozřejmě problematická, a v misi Skvělý obchod se teprve ukazuje v plné kráse. Ale zase, z téhle hry je nejdůležitější ten celkový zážitek a pocit, který dostanete při sledování poslední cutscény. Kdyby každému vyloženě vadili tyto detaily (ano, v této hře to jsou detaily), a kdyby si nimi každý nechal zkazit hru jako celek, nepochybně by se její průměrné hodnocení motalo v hlubinách průměru.
Co jsem ještě mohl říct, již bylo řečeno mnohokrát. Mafia byla, je a vždycky bude umělecké dílo, a jako takové nemusí být perfektní a bezchybná na to, abych jí nazval dokonalou prací.
Především je třeba si uvědomit, že Mafia je z velké části čistě cinematický zážitek. Je zde nespočet cutscén, jenž jsou hodně dobře koukatelné díky skvělému dabingu (jak českému, tak anglickému). Mise jsou perfektní, a všechny se od sebe navzájem liší. To asi žádnému hráči nevadí, jenomže! Jenomže si umím představit takového hráče, který z Mafie nebude zdaleka tak nadšen, protože jako od hry od ní očekával větší volnost, rozhodně menší lineárnost, lepší AI a nejlépe žádné vyloženě do očí bijící bugy. Tyhle věci mě na Mafii taky vadí, ovšem lineárnost mě až tak nevadí, pokud je hra i přesto různorodá a zábavná. Horší AI je samozřejmě problematická, a v misi Skvělý obchod se teprve ukazuje v plné kráse. Ale zase, z téhle hry je nejdůležitější ten celkový zážitek a pocit, který dostanete při sledování poslední cutscény. Kdyby každému vyloženě vadili tyto detaily (ano, v této hře to jsou detaily), a kdyby si nimi každý nechal zkazit hru jako celek, nepochybně by se její průměrné hodnocení motalo v hlubinách průměru.
Co jsem ještě mohl říct, již bylo řečeno mnohokrát. Mafia byla, je a vždycky bude umělecké dílo, a jako takové nemusí být perfektní a bezchybná na to, abych jí nazval dokonalou prací.
Pro: Nejlepší hra, kterou jsem hrál, vynikající soundtrack, výborná hratelnost, skvělé grafické zpracování, je to kus herního umění
Proti: Špatná AI přátel i nepřátel, viditelné bugy, pro někoho lineárnost
Mafia je podle mého názoru nejlepší česká hra. Vlastně je to moje nejoblíbenější hra vůbec. Špičkový příběh nemající konkurenci (ani teď!), na tu dobu skvělá grafika a nadprůměrná hratelnost. To, co mě ale dostalo nejvíc (vyjma příběhu) je doslova skvělý jízdní model automobilů. Kam se hrabe GTA! Auta se chovají tak, jak mají a to je potom radost užívat si nekonečné "brázdění" ulicemi Lost Heaven těmi kocábkami ze 30. let. Město je neskutečně rozlehlé a skutečně žije! Nemůžu opomenout také na české poměry bezchybný dabing. Abych jenom nechválil, je zde i pár věcí, které se tak zcela nepovedly... Slabší AI zrovna nenadchne. Pár příkladů: chodci mají občas sebevražedné sklony (rádi skákají pod auto) či gangesteři, kterým dojdou náboje a nenapadne je nic lepšího než si to svámi rozdat "ručně". Nemusím dodat, jak to dopadne (gangster běží-vy s thompsonem-tatatatata...). Ani auta (řízená ostatními obyvateli Lost Heaven, tohle nemá s již zmíněným jízdním modelem nic společného!) nesekají vždy dobrotu, ale není to nic hrozného. Když se dívám, jak se většina her čím dál víc zjednodušuje (viz WoW), tak mi nepřijde vyšší obtížnost mafie jako výrazné mínus. Jediná opravdu "tuhá" mise je Fairplay (samozřejmě hlavně nechutně těžké závody i na normální obtížnost).
Ještě by nebylo od věci zmínit vedlejší módy, jako je jízda a extrémní jízda. Ve zkratce: extrémní jízda je velice obtížná záležitost, ale hodně zábavná. Jízda je na tom o malinko hůře, ale propadák to není. I díky těmto módům se hrací doba může výrazně prodloužit. Moje hodnocení? 95%
Ještě by nebylo od věci zmínit vedlejší módy, jako je jízda a extrémní jízda. Ve zkratce: extrémní jízda je velice obtížná záležitost, ale hodně zábavná. Jízda je na tom o malinko hůře, ale propadák to není. I díky těmto módům se hrací doba může výrazně prodloužit. Moje hodnocení? 95%
Pro: příběh, grafika, hratelnost, jízdní model automobilů, dabing, extrémní jízda, Lost Heaven
Proti: slabší AI, vyšší obtížnost
TRIAn29Všechno to začalo v prváku na střední škole. Přestože jsem herní scénu moc nesledoval, nemohl jsem neslyšet, jak se všude okolo skloňuje slovo "Mafia". Nebyl školní den, aby člověk o přestávkách toto slovo alespoň jednou nezaslechl. Když zavřu oči, jakobych to všechno viděl a slyšel.
Trvalo nějaký ten měsíc, než jsem dal na doporučení spolužáků a vrhnul se na tehdy trojdiskovou instalaci. A pak... pak se začala psát historie :)
Mafia člověka chytla a nepustila. Ne že by něčím zpočátku doslova ohromila nebo vyrazila dech, to se říct nedá. Měla ale tak unikátní atmosféru, tak poutavý příběh a vůbec celkové provedení, že toto nejpomenovatelné prostě hráčovi neumožňovalo přestat. Je to jedna z mála her, kde jsem si vytvořil vztah vůči postavě, za kterou hraju. Pořád jsem ale ze začátku zůstával při zemi a nebral jsem na zřetel na nekončící superlativy, které jsem slýchával okolo.
Pořád jsem čekal na moment, kdy hra ztratí na svém kouzlo, kdy se mise začnou opakovat, ale takový moment nepřicházel, naopak, s postupným hraním jsem se do hry doslova vžil. Nebyla to pouhá mapa města, ruch ulic, zvuk troubících aut - všechno jakoby do sebe zapadalo. Jednotlivé městské čtvrti podbarvené dobovou hudbu, denní doby, které se nerozdělují striktně na hru ve dne a v noci. Západy slunce, bouřky, červánky, to všechno je jen zlomek prvků, které přispívaly k originalitě prostředí. Salieriho Rodina a její hierarchie a fungování je kapitola sama o sobě, kterou jsem si pomalu zamiloval, stejně tak jako některá dilemata, se kterou se hlavní postava potýká.
Každá z misí měla svou atmosféru (pokud to tak můžeme nazvat), která je unikátní a neopakovatelná. Hra dokáže vyvolat v různých misích širokou škálu pocitů, emocí a zároveň dokáže i pobavit. Ostatně, některé hlášky z Mafie už zlidověly. Poměrně rozšířenou zajímavostí mohou být různé alternativní zakončení některých honiček, na které někdo mohl narazit až po čase, a o to víc být překvapen tím, o čem dříve netušil. Pro mně osobně je Mafia hrou, která opakovaným hraním neztrácí nic na svém kouzle.
Pokud mám více času, například o Vánocích, rád si sednu k Mafii a dám ji doslova na jeden dech. Zavřu oči, poslouchám tu hudbu a vnímám tu atmosféru, při které si vzpomenu na střední školu, na prvák, na spolužáky a na dobu, kdy jsem v horečkách rozkrýval jednu kapitolu za druhou.
Trvalo nějaký ten měsíc, než jsem dal na doporučení spolužáků a vrhnul se na tehdy trojdiskovou instalaci. A pak... pak se začala psát historie :)
Mafia člověka chytla a nepustila. Ne že by něčím zpočátku doslova ohromila nebo vyrazila dech, to se říct nedá. Měla ale tak unikátní atmosféru, tak poutavý příběh a vůbec celkové provedení, že toto nejpomenovatelné prostě hráčovi neumožňovalo přestat. Je to jedna z mála her, kde jsem si vytvořil vztah vůči postavě, za kterou hraju. Pořád jsem ale ze začátku zůstával při zemi a nebral jsem na zřetel na nekončící superlativy, které jsem slýchával okolo.
Pořád jsem čekal na moment, kdy hra ztratí na svém kouzlo, kdy se mise začnou opakovat, ale takový moment nepřicházel, naopak, s postupným hraním jsem se do hry doslova vžil. Nebyla to pouhá mapa města, ruch ulic, zvuk troubících aut - všechno jakoby do sebe zapadalo. Jednotlivé městské čtvrti podbarvené dobovou hudbu, denní doby, které se nerozdělují striktně na hru ve dne a v noci. Západy slunce, bouřky, červánky, to všechno je jen zlomek prvků, které přispívaly k originalitě prostředí. Salieriho Rodina a její hierarchie a fungování je kapitola sama o sobě, kterou jsem si pomalu zamiloval, stejně tak jako některá dilemata, se kterou se hlavní postava potýká.
Každá z misí měla svou atmosféru (pokud to tak můžeme nazvat), která je unikátní a neopakovatelná. Hra dokáže vyvolat v různých misích širokou škálu pocitů, emocí a zároveň dokáže i pobavit. Ostatně, některé hlášky z Mafie už zlidověly. Poměrně rozšířenou zajímavostí mohou být různé alternativní zakončení některých honiček, na které někdo mohl narazit až po čase, a o to víc být překvapen tím, o čem dříve netušil. Pro mně osobně je Mafia hrou, která opakovaným hraním neztrácí nic na svém kouzle.
Pokud mám více času, například o Vánocích, rád si sednu k Mafii a dám ji doslova na jeden dech. Zavřu oči, poslouchám tu hudbu a vnímám tu atmosféru, při které si vzpomenu na střední školu, na prvák, na spolužáky a na dobu, kdy jsem v horečkách rozkrýval jednu kapitolu za druhou.
lordhellCo dodávat ke hře, která je pro řadu z nás ta nejlepší česká hra vůbec. Vůbec se v těch dobách vyskytly i další skvělé české hry jako je Flashpoint, nebo Hidden and Dangerous. I tak ale pro mě z této trojice vítězně vychází Mafia.
Se hrou jsem se tenkrát poprvé setkal u kamaráda, u kterého jsem dokázal jen žasnout a tiše závidět, hrál Mafii na opravdu velkém monitoru se slušným trháním, ale hrál to. Já jsem poté doma jen smutně prohlížel recenzi ve Score.
Na Mafii je skvělé to, že nabízí perfektní příběh, snad i ten nejlepší, co jsem ve hrách měl možnost vidět, je to také tím, že mafiánskou tématiku mám rád. Navíc mise mají spád a skvělou variabilitu, není možné dojít ke stereotypu. Pak tu máme skvělý český dabing (jeden z mála českých, který mi u her nevadí), strhující filmovou atmosféru a až pak se dostáváme k ostatním složkám jako je grafika, nebo zvuky a hudba.
A poté, co jsem dohrál hru, následovalo další a další rozehrání podpořené některými povedenými mody jako je třeba Snow Mod. Škoda, že jsem nikdy nedohrál extrémní jízdu.
Mafia dokázala, že hry, které promluví do herní historie můžou pocházet i z České republiky a vůbec to, že česká hra se dá porovnávat se hrami ze zahraničí, anebo dokonce i s takovým kolosem jako je GTA, jehož třetí díl v době, kdy Mafia vycházela, podle mě hravě strčila do kapsy. A to nejen vyjmenovanými aspekty, ale i živoucím herním světem, který byl rovněž dechberoucí.
Hra pro mě neztrácí nic ze svých kvalit ani dnes, kdy jsem ji nedávno znovu dohrál po uvedení jako přílohy ve Score. Rozhodně není Mafia bezchybná, ale ty věci, které mi vadily v době, kdy hra vyšla, ale i dnes, jsou nepodstatné. Teď už jen zbývá vyčkávat na to, co nám předvede druhý díl této legendy. I když to není pro mě nejlepší hra, tak na ní nikdy nezapomenu.
Se hrou jsem se tenkrát poprvé setkal u kamaráda, u kterého jsem dokázal jen žasnout a tiše závidět, hrál Mafii na opravdu velkém monitoru se slušným trháním, ale hrál to. Já jsem poté doma jen smutně prohlížel recenzi ve Score.
Na Mafii je skvělé to, že nabízí perfektní příběh, snad i ten nejlepší, co jsem ve hrách měl možnost vidět, je to také tím, že mafiánskou tématiku mám rád. Navíc mise mají spád a skvělou variabilitu, není možné dojít ke stereotypu. Pak tu máme skvělý český dabing (jeden z mála českých, který mi u her nevadí), strhující filmovou atmosféru a až pak se dostáváme k ostatním složkám jako je grafika, nebo zvuky a hudba.
A poté, co jsem dohrál hru, následovalo další a další rozehrání podpořené některými povedenými mody jako je třeba Snow Mod. Škoda, že jsem nikdy nedohrál extrémní jízdu.
Mafia dokázala, že hry, které promluví do herní historie můžou pocházet i z České republiky a vůbec to, že česká hra se dá porovnávat se hrami ze zahraničí, anebo dokonce i s takovým kolosem jako je GTA, jehož třetí díl v době, kdy Mafia vycházela, podle mě hravě strčila do kapsy. A to nejen vyjmenovanými aspekty, ale i živoucím herním světem, který byl rovněž dechberoucí.
Hra pro mě neztrácí nic ze svých kvalit ani dnes, kdy jsem ji nedávno znovu dohrál po uvedení jako přílohy ve Score. Rozhodně není Mafia bezchybná, ale ty věci, které mi vadily v době, kdy hra vyšla, ale i dnes, jsou nepodstatné. Teď už jen zbývá vyčkávat na to, co nám předvede druhý díl této legendy. I když to není pro mě nejlepší hra, tak na ní nikdy nezapomenu.
Pro: astmosféra, grafika, filmový zážitek, znovuhratelnost, dabing
Proti: pár bugů, závody před patchem
Kosi..Napsat komentář ke hře, jako je Mafia je velmi snadné – hře totiž nelze téměř vůbec nic vyčíst. Abych to zkrátil a zbytečně se tak příliš neomílal již uvedené, napíšu jen stručný výpis subjektivně vnímaných největších kladů:
Bezchybná atmosféra Chicaga (teda aspoň myslím, že Chicago je předlohou) 30.let, výborná muzika (na té se nešetřilo a je to SAKRA slyšet!), fungující živý město, dechberoucí retrospektivní příběh, nejlepší český nadabování hry co jsem kdy slyšel, skvělej ovládací model aut s možností nastavení řazení včetně klávesy pro spojku (ty starší káry holt do kopce musely na jedničku! Tomu říkám příjemná změna!), hra skvěle simuluje i průběh doby (mimo změny aut i např. móda)
Pokud bych pátral v hlavě, co by se dalo hře vyčíst, tak vzpomenu na jedinou věc: Vím kde bydlel Paulie, vím kde bydlel Luigi, vím kde bydlel kdekdo, ale kde jsem v tom městě, co znám doteď zpaměti bydlel já (Tom) jsem bohužel zjistil až z přídavku- pozdě, což mě v průběhu hry dost mrzelo.
Jó to bylo tenkrát, když sem pravidelně jezdil na špeka k majáku na útes se žlutym kabrioletem… Už teď se těším, až si tam na něj zase jednou zajedu!
Opravdu kultovní dílo. 100% jako vyšitejch!
Bezchybná atmosféra Chicaga (teda aspoň myslím, že Chicago je předlohou) 30.let, výborná muzika (na té se nešetřilo a je to SAKRA slyšet!), fungující živý město, dechberoucí retrospektivní příběh, nejlepší český nadabování hry co jsem kdy slyšel, skvělej ovládací model aut s možností nastavení řazení včetně klávesy pro spojku (ty starší káry holt do kopce musely na jedničku! Tomu říkám příjemná změna!), hra skvěle simuluje i průběh doby (mimo změny aut i např. móda)
Pokud bych pátral v hlavě, co by se dalo hře vyčíst, tak vzpomenu na jedinou věc: Vím kde bydlel Paulie, vím kde bydlel Luigi, vím kde bydlel kdekdo, ale kde jsem v tom městě, co znám doteď zpaměti bydlel já (Tom) jsem bohužel zjistil až z přídavku- pozdě, což mě v průběhu hry dost mrzelo.
Jó to bylo tenkrát, když sem pravidelně jezdil na špeka k majáku na útes se žlutym kabrioletem… Už teď se těším, až si tam na něj zase jednou zajedu!
Opravdu kultovní dílo. 100% jako vyšitejch!
Pro: atmosféra, hudba, příběh, design, obtížnost, délka
Proti: absence vlastního bytu/domova
Kuba1911Tohle bude trochu netradiční komentář. Mohl bych ho klidně začít tím že Mafia byla nejlepší hra mého života, že je nej v tomhle a onom a bla bla bla. Že je to nejlepší česká hra historie, příběh se na ostatní tituly dívá z oblak a hlavní hrdina Tommy Angelo je frajer se kterým bych nejradši zašel na pivo. Jenže to už dávno (skoro) všichni víme. Rozebírat technickou stránku taky nemá moc smysl protože grafika pochopitelně zastarala ale pro fanoušky bude i tak pořád krásnější než u nejnovějších her. Zbývají tedy jen osobní vzpomínky. Vzpomínky na období života které, ať už se v něm stalo cokoliv jiného si budu navždy pamatovat jako čas kdy jsem poprvé hrál Mafii. Nevím jak první díl dnes již trilogie vnímají mladší hráči ale řekl bych že pro nás ostřílenější přesně tohle Mafia je. Neobyčejně silná vzpomínka. Něco jako 11. září. Kdykoliv na toto téma přijde řeč každý si hned vybaví kde v době prvního dohrání pracoval nebo studoval, bydlel, na čem hrál apod.
Mě osobně legendární gangsterka poprvé zastihla na učilišti, kde jsem se první rok učil kuchařem a konečně na rodičích vysomroval lepší železo. Hru jsem tenkrát měl půjčenou od mého dodnes nejlepšího kamaráda který ji pořídil tuším v knihkupectví v rámci kolekce klasiky. Rozehranou ji měl o pár dní dřív a když jsme se potkali třeba v autobusu pořád mi chtěl vyprávět kam už se dostal a já ho musel zastavovat aby moc nespoiloval. Btw tenkrát jsem o slovu spoiler ani nevěděl že existuje :) Nicméně netrvalo to dlouho a byl jsem do hry tak zabranej že jsem na praxi málem rozvařil knedlíky, jak jsem přemýšlel kudy vedou v Lost Heaven nejlepší zkratky :) Mafia mi tak postupně plnila konec roku 2006 a na silvestra kdy spolužáci ze školy, spoluhráči z florbalu i všichni ostatní kamarádi pařily v ulicích, chatách či hospodách, seděli jsme s už zmíněným kámošem u jeho počítače a já napjatě sledoval jestli toho šťastnýho bastarda dostane. Dostal. A ještě jsme stihly půlnoční ohňostroj. A jelikož jsem se díky Salieriho bandě vyhnul solidní kocovině prvního ledna dopoledne už jsem po něm šel tvrdě taky a i když to tenkrát pro mě byla opravdu výzva, nakonec jsem byl stejně úspěšný. Když jsem později byl těsně před poslední misí bavil jsem se o Mafii s největším pařanem ve třídě a ten když zjistil kde už jsem jen uznale pokýval hlavou a řekl: "Nebudu nic prozrazovat ale máš se na co těšit". A měl pravdu. Finále totiž byla vážně smrt ovšem ne umění ale málem mých nervů než jsem se k tomu šmejdovi nakonec probojoval a nadvakrát ho poslal do pekla, kam za to co provedl našemu společnému příteli nepochybně patří.
Mafii jsem v dalších letech dohrál ještě několikrát a vedl o ní s řadou dalších hráčů sofistikované debaty i různě vtipkoval. Dodnes také vzpomínám na to jak jsem byl překvapený z obtížnosti závodů nebo jak jsem se skutečně bál při prvním průchodu mise ve staré věznici. Jen místo s Tommym bych dnes na pivo zašel raději s Danem Vávrou, géniem který nám tenhle téměř osmý státní symbol nadělil. Jinak je ale Mafia pořád jednoduše nesmazatelnou součástí mého života a myslím že rozhodně nejsem sám. Koneckonců neustále se rozšiřující pole modifikací nebo fanouškovské skupiny na sociálních sítích dokazují že moje generace asi není poslední která jednou bude psát podobné sentimentální výlevy na DH ;)
Pro: Na tehdejší dobu výborná grafika a celkově poctivé zpracování, dobře napsané a silně charismatické postavy v čele s hlavním hrdinou, dlouhý příběh se zajímavými zvraty inspirovaný skutečnými událostmi z dob mafie v USA, zábavná a díky kombinaci přestřelek a automobilových honiček i vyvážená hratelnost, opravdu velké a třeba i díky hromadné dopravě neskutečně živé město Lost Heaven, mimořádně povedený český dabing který do hry místy přináší nevšední humor, neopakovatelná atmosféra
Proti: No i tady se něco najde :) Zpočátku jízdní model a s ním spojená obtížnost závodů, občas zdlouhavé dojíždění za úkoly
Mě osobně legendární gangsterka poprvé zastihla na učilišti, kde jsem se první rok učil kuchařem a konečně na rodičích vysomroval lepší železo. Hru jsem tenkrát měl půjčenou od mého dodnes nejlepšího kamaráda který ji pořídil tuším v knihkupectví v rámci kolekce klasiky. Rozehranou ji měl o pár dní dřív a když jsme se potkali třeba v autobusu pořád mi chtěl vyprávět kam už se dostal a já ho musel zastavovat aby moc nespoiloval. Btw tenkrát jsem o slovu spoiler ani nevěděl že existuje :) Nicméně netrvalo to dlouho a byl jsem do hry tak zabranej že jsem na praxi málem rozvařil knedlíky, jak jsem přemýšlel kudy vedou v Lost Heaven nejlepší zkratky :) Mafia mi tak postupně plnila konec roku 2006 a na silvestra kdy spolužáci ze školy, spoluhráči z florbalu i všichni ostatní kamarádi pařily v ulicích, chatách či hospodách, seděli jsme s už zmíněným kámošem u jeho počítače a já napjatě sledoval jestli toho šťastnýho bastarda dostane. Dostal. A ještě jsme stihly půlnoční ohňostroj. A jelikož jsem se díky Salieriho bandě vyhnul solidní kocovině prvního ledna dopoledne už jsem po něm šel tvrdě taky a i když to tenkrát pro mě byla opravdu výzva, nakonec jsem byl stejně úspěšný. Když jsem později byl těsně před poslední misí bavil jsem se o Mafii s největším pařanem ve třídě a ten když zjistil kde už jsem jen uznale pokýval hlavou a řekl: "Nebudu nic prozrazovat ale máš se na co těšit". A měl pravdu. Finále totiž byla vážně smrt ovšem ne umění ale málem mých nervů než jsem se k tomu šmejdovi nakonec probojoval a nadvakrát ho poslal do pekla, kam za to co provedl našemu společnému příteli nepochybně patří.
Mafii jsem v dalších letech dohrál ještě několikrát a vedl o ní s řadou dalších hráčů sofistikované debaty i různě vtipkoval. Dodnes také vzpomínám na to jak jsem byl překvapený z obtížnosti závodů nebo jak jsem se skutečně bál při prvním průchodu mise ve staré věznici. Jen místo s Tommym bych dnes na pivo zašel raději s Danem Vávrou, géniem který nám tenhle téměř osmý státní symbol nadělil. Jinak je ale Mafia pořád jednoduše nesmazatelnou součástí mého života a myslím že rozhodně nejsem sám. Koneckonců neustále se rozšiřující pole modifikací nebo fanouškovské skupiny na sociálních sítích dokazují že moje generace asi není poslední která jednou bude psát podobné sentimentální výlevy na DH ;)
Pro: Na tehdejší dobu výborná grafika a celkově poctivé zpracování, dobře napsané a silně charismatické postavy v čele s hlavním hrdinou, dlouhý příběh se zajímavými zvraty inspirovaný skutečnými událostmi z dob mafie v USA, zábavná a díky kombinaci přestřelek a automobilových honiček i vyvážená hratelnost, opravdu velké a třeba i díky hromadné dopravě neskutečně živé město Lost Heaven, mimořádně povedený český dabing který do hry místy přináší nevšední humor, neopakovatelná atmosféra
Proti: No i tady se něco najde :) Zpočátku jízdní model a s ním spojená obtížnost závodů, občas zdlouhavé dojíždění za úkoly
KostikV Illusion Softwork vytvořili něco co se zkrátka nezapomíná. Zde vznikali pod zlatýma ručičkama českých vývojářů skvosty, které dodnes zdobí pomyslnou světovou síň slávy her. Mafia rozhodně je to nejvrcholnější dílko českých her všech dob. Vždy když opět dohraji Mafii (už sem ji dohrál snad 70 krát) děkuji, že mě do žil a do celého těla vlila něco čemu já říkám Vitamín M. Co je na Mafii tak vyjímečného? Jednoduše všechno! Tahle hra znamená pro většinu (zejména) české komunity hráčů něco jako pro fanouška Sparty Sparta. Tahle hra je jednoduše legenda, která se vryla do srdce snad každého z nás a jen tak tato vzpomínka na ni nevybledne.
Co se týče grafiky neměla Mafia ve své době konkurenci jako jedna z prvních obsahovala stínování postav, do detailů propracované modely aut, žijící město, lidé procházející se po Lost Heavenu, legendární zvedací se most jednoduše celý design města je parádní a na svou dobu neuvěřitelně graficky zpracován, a i dnes vypadá často líp než hry co vyšly kolem roku 2007.
I když dnes spustím Mafii grafika se mě stálé líbí, prostě mě po skoro 10 letech nedokázala omrzet a to nedokázala zatím ještě žádná jiná hra.
Příběh hry byl, až neuvěřitelně filmový (příběh Mafie mě bavil daleko víc než spousta filmů) vynikající úvod, který dokáže hráče upoutat, zápletka, která způsobí to, že už si hráč myslí, že ví co může od hry očekávat, ale zápletka mu dokáže, že se spletl! A hra vyvrcholí tím dech beroucím koncem !
Mafia mi dokázala zatím nejlépe vylíčit nekompromisní svět 30-40. let 20. století kdy Amerikou otřásala prohibice a světová krize, které dala dobrou půdu pro vznik dodnes nejkrutějších mafiánských rodin.
Ale důležitým prostředkem k udržení hráče u hry je i hudební doprovod, který je v Mafii pro mě zatím nejlepším soundtrackem ze všech a nejspíš to tak i zůstane. (Někdy si jen tak poslechnu soundtrack z Mafie místo nějakých dnešních přeplácaných disko blbostí.)
Ještě bych měl zmínit dabing Tomyho a jeho mafiánských kumpánu v podání českých herců (Vašuta, Rychlého atd.)
Nemá smysl můj komentář dál prodlužovat, proto už napíšu poslední větu. Nejlepší česká hra!
Co se týče grafiky neměla Mafia ve své době konkurenci jako jedna z prvních obsahovala stínování postav, do detailů propracované modely aut, žijící město, lidé procházející se po Lost Heavenu, legendární zvedací se most jednoduše celý design města je parádní a na svou dobu neuvěřitelně graficky zpracován, a i dnes vypadá často líp než hry co vyšly kolem roku 2007.
I když dnes spustím Mafii grafika se mě stálé líbí, prostě mě po skoro 10 letech nedokázala omrzet a to nedokázala zatím ještě žádná jiná hra.
Příběh hry byl, až neuvěřitelně filmový (příběh Mafie mě bavil daleko víc než spousta filmů) vynikající úvod, který dokáže hráče upoutat, zápletka, která způsobí to, že už si hráč myslí, že ví co může od hry očekávat, ale zápletka mu dokáže, že se spletl! A hra vyvrcholí tím dech beroucím koncem !
Mafia mi dokázala zatím nejlépe vylíčit nekompromisní svět 30-40. let 20. století kdy Amerikou otřásala prohibice a světová krize, které dala dobrou půdu pro vznik dodnes nejkrutějších mafiánských rodin.
Ale důležitým prostředkem k udržení hráče u hry je i hudební doprovod, který je v Mafii pro mě zatím nejlepším soundtrackem ze všech a nejspíš to tak i zůstane. (Někdy si jen tak poslechnu soundtrack z Mafie místo nějakých dnešních přeplácaných disko blbostí.)
Ještě bych měl zmínit dabing Tomyho a jeho mafiánských kumpánu v podání českých herců (Vašuta, Rychlého atd.)
Nemá smysl můj komentář dál prodlužovat, proto už napíšu poslední větu. Nejlepší česká hra!
Pro: Hudba, Příběh, Grafika, Design, Dabing
Proti: Jenom maličkosti, které nemá ani smysl zmiňovat.
Le0nidas
Na otázku ,,Jaká je tvá nejoblíbenější hra'' mám vždy naprosto jednoznačnou odpověď. Mafia pro mě není jen obyčejnou hrou, tak jako Kmotr pro mě není jen obyčejným filmem. Obě tato veledíla mi svými hlubokými myšlenkami a názory v určitém ohledu pomáhají seberealizovat se v reálném světě. A tím nemyslím, že bych po večerech pravidelně rozdával nabídky, které se neodmítají. Jednu takovou nabídku bych tu však dnes měl, pro ty, kteří nějakým záhadným způsobem na hru nikdy nenarazili nebo se jí do teď vyhýbali.
Je nutno podotknout, že i v dnešní době má hra technické zpracování na velice slušné úrovni. Pryč jsou však doby, kdy jsem s přihlouplým výrazem hleděl na monitor v úžasu, že se právě dívám na ,,realistickou grafiku''. Mafia byla zdaleka nejhezčí hrou, jakou jsem do té doby znal, to ještě umocňoval fakt, že jsem do té doby hrál většinou pouze DOS hry jako Lost Vikings nebo Prince of Persia.
Bezpochyby největším kladem této hry je však její příběh a celková atmosféra. Pomocí intermezz retrospektivně sledujeme vývoj obyčejného taxikáře ve váženého gangstera a spolu s ním i vývoj jeho nejbližších přátel v rodině mafiánského bosse, Dona Salieriho.
Za celkový scénař by se dle mého názoru nemusel stydět žádný kvalitní film. V doprovodu úžasné hudby Českého symfonického orchestru toto všechno tvoří zážitek, na který se nezapomíná.
Jsem hrdý na to, že vedle brilantních českých filmů z nichž si dovolím za všechny jmenovat Vyšší princip a Pelíšky , vedle literárních děl známých po celém světě, máme i v herním průmyslu svého silného koně.
Takže pokud jsi tuto hru ještě nehrál, tak padej nebo tě rozstřílím jako řešeto !
Je nutno podotknout, že i v dnešní době má hra technické zpracování na velice slušné úrovni. Pryč jsou však doby, kdy jsem s přihlouplým výrazem hleděl na monitor v úžasu, že se právě dívám na ,,realistickou grafiku''. Mafia byla zdaleka nejhezčí hrou, jakou jsem do té doby znal, to ještě umocňoval fakt, že jsem do té doby hrál většinou pouze DOS hry jako Lost Vikings nebo Prince of Persia.
Bezpochyby největším kladem této hry je však její příběh a celková atmosféra. Pomocí intermezz retrospektivně sledujeme vývoj obyčejného taxikáře ve váženého gangstera a spolu s ním i vývoj jeho nejbližších přátel v rodině mafiánského bosse, Dona Salieriho.
Za celkový scénař by se dle mého názoru nemusel stydět žádný kvalitní film. V doprovodu úžasné hudby Českého symfonického orchestru toto všechno tvoří zážitek, na který se nezapomíná.
Jsem hrdý na to, že vedle brilantních českých filmů z nichž si dovolím za všechny jmenovat Vyšší princip a Pelíšky , vedle literárních děl známých po celém světě, máme i v herním průmyslu svého silného koně.
Takže pokud jsi tuto hru ještě nehrál, tak padej nebo tě rozstřílím jako řešeto !
Pro: příběh, postavy, atmosféra, hudba, technické zpracování, dabing
Proti: zanedbatelné nelogičnosti
StarletkaJak jen popsat hru, kterou většina lidí právem považuje za nejlepší herní výtvor z našich luhů a hájů?
Na úvod musím říct, že jsem snad nikdy nehrála jinou hru, která by měla tak neuvěřitelně kvalitní a propracovaný příběh. Od začátku do konce je plný emocí, humoru, akce a zvratů a nepustí vás až do závěrečných titulků. Další obrovské plus jsou všechny postavy, které hráče po celou dobu doprovázejí, ať už je to "hodný" hlavní hrdina Tom, můj oblíbený ukecaný Paulie nebo mlčenlivý Sam, či velký zástup dalších vedlejších charakterů. Sympatičnosti jednotlivých postav určité dopomáhá také opravdu vysoce kvalitní český dabing. A když už jsme u toho, celá hra je nadupaná dnes už legendárními odzbrojujícími hláškami, které mě pokaždé dokáží rozesmát. ("Tu pálku přineste zpátky, ta je synovce!") Taky musím vyzdvihnout hudbu, která skvěle dopomáhá atmosféře, jednoduchou hratelnost, pěknou grafiku, otevřené město a velký výběr zbraní a aut. Jediné, co možná může lehce kazit herní zážitek je občasná až moc velká obtížnost.
Mafii můžete milovat nebo nenávidět, ale rozhodně nemůžete popřít fakt, že se jedná o přelomovou hru.
Na úvod musím říct, že jsem snad nikdy nehrála jinou hru, která by měla tak neuvěřitelně kvalitní a propracovaný příběh. Od začátku do konce je plný emocí, humoru, akce a zvratů a nepustí vás až do závěrečných titulků. Další obrovské plus jsou všechny postavy, které hráče po celou dobu doprovázejí, ať už je to "hodný" hlavní hrdina Tom, můj oblíbený ukecaný Paulie nebo mlčenlivý Sam, či velký zástup dalších vedlejších charakterů. Sympatičnosti jednotlivých postav určité dopomáhá také opravdu vysoce kvalitní český dabing. A když už jsme u toho, celá hra je nadupaná dnes už legendárními odzbrojujícími hláškami, které mě pokaždé dokáží rozesmát. ("Tu pálku přineste zpátky, ta je synovce!") Taky musím vyzdvihnout hudbu, která skvěle dopomáhá atmosféře, jednoduchou hratelnost, pěknou grafiku, otevřené město a velký výběr zbraní a aut. Jediné, co možná může lehce kazit herní zážitek je občasná až moc velká obtížnost.
Mafii můžete milovat nebo nenávidět, ale rozhodně nemůžete popřít fakt, že se jedná o přelomovou hru.
Pro: PŘÍBĚH, atmosféra, humor, emoce, postavy, dabing, hlášky, hudba, hratelnost, grafika, otevřené město...
Proti: občas obtížnost
ripperTak jsem konečně dohrál českou herní klasiku, pouhých 17 let poté. Konečně vím, o čem všichni mluví :-) Takto zpětně se hry těžko hodnotí, protože za tu dobu se hry hodně posunuly, a to nejen technologicky. Ale Mafia je jednoznačně výborná hra, a stále má hráčům co nabídnout, zejména dobře napsaný příběh ve filmovém stylu. A musím říct, že já osobně jsem si u Mafie celkem odpočinul - na rozdíl od soudobých her nemusíte řešit otevřený svět, RPG prvky, investovat desítky hodin. Je to prostě přímočará akční hra v zajímavých kulisách.
Filmový styl vyprávění mi hodně sedl, a mohlo by takto být děláno her více. Množství času strávených u filmečků mi nevadil, právě naopak. Nebyla to vata, měly náboj, a pomáhaly hru udržovat v napětí. Pomalejší styl některých pasáží hry se mi taktéž líbil, včetně přejezdů městem, ačkoliv v pár případech už to bylo fakt přehnané (desetiminutová jízda nadzemkou s Pauliem). Jedinou malou výtku mám k zakončení, motivace hlavního hrdiny vyloupit banku, a o něco poté dostat celou mafiánskou rodinu za mříže, místo jistějšího zastřelení Salieriho, mi přišla ne zcela vysvětlená. Možná tam původně mělo být víc misí a muselo se něco proškrtat.
Jízdní model, hmm. Nejsem schopen posoudit, zda se auta z toho období vážně tak špatně ovládala, ale klidně tomu věřím. Začínat však hned první misi automobilovou honičkou byl ale vážně úlet. Zejména vozy v začátku hry se vážně špatně ovládají, v druhé půlce hry s lepšími vozy už je to pak výrazně lepší (anebo jsem se to možná naučil, pravděpodobně oboje). Dost mi chyběl jakákoliv rada hráči, jak správně s vozy jezdit, zvlášť když je jejich ovládání tak netypické. Když už nic jiného, tak to mohlo být aspoň v manuálu, ale ideálně vám mohl nějaké tipy dát rovnou jeden ze dvou herních automechaniků, a bylo by to skvěle začleněné do hry. Také kvůli tomu, že různé vozy mají různé chování (např. při zpomalování v zatáčce), a automechanik mohl prohodit pár vět, jak nejlépe jezdit v tom konkrétním vozu. Škoda.
Automobilový závod je druhý úlet, a opět podle mně hůře zvládnutý. Samotný závod je dobrý nápad, ale je příliš dlouhý a jede se na příliš mnoho kol. Vaše pořadí se stejně rozhodne během prvních 2 kol, a pak už se jen snažíte neudělat chybu. Když ji uděláte, tak jste právě ztratili 10 minut, a můžete začínat znovu. Závod měl být na max 3 kola (možná volitelně i jen 1) a bylo by to mnohem snesitelnější. Dlouhý závod mohl být samostatný herní režim mimo hlavní příběh.
U ovládání je cítit stará hra. UI je trochu zvláštní, např. indikátor akce vlevo dole, takže na větších monitorech nikdy nepostřehnete, že s předmětem lze něco provést. Ovládání kamery zejm. v interiérech je neohrabané, pobíhání v malých domečcích po schodech kde na vás číhají nepřátelé s brokovnicemi je dost nepříjemné.
Design úrovní je výborný, až na malé výtky. Město samotné je krásně navržené, se zapamatovatelnými orientačními body a reálnou architekturou (nájezdy na mosty o blok vedle, to až trochu bolelo). Moc se mi líbila různorodost misí a jejich prostředí. Prostředí dávala smysl, člověk se opravdu cítil jako v reálném místě a ne jen v aréně. Některé konkrétní prvky byly ale natolik těžce odhalitelné (a alternativní řešení neexistovalo), že smekám před těmi, kdo celou hru prošli bez návodu (např. klíč od ředitele v hotelu, převlek námořníka u parníku, zarážka cisterny u přístavu).
U střelby mám trochu problém s náhodou. Hra je koncipovaná tak, že opravdu počítá rozptyly zbraní a přesnost střelce (předpokládám), a kulky lítají různě kolem vás. Takže občas v té samé situaci vás nic ani neškrábne, a občas dostanete plnou dávku. Zároveň můžete být zraněni lehce, nebo vám skočí život na polovinu. Což je jak v reálu a dává to smysl. Problém je, že potom je spousta misí extrémně závislá na náhodě. Stačí mít smůlu na pár kulek a jste na zemi. A jelikož si nemůžete volně ukládat, tak to znamená celá mise znovu. Toto mi fakt vadilo, protože to je něco, co hráč nemůže ovlivnit. I když se budete ukázkově krýt, tak občas vystrčit hlavu nebo vyběhnout musíte, a pak buď máte štěstí, nebo ne. V průměru to funguje obstojně, ale občas vás ten "headshot" fakt naštve, a restart.
Viděl jsem s Vávrou hodně rozhovorů a je tak trochu posedlý realismem. To se ukazuje už zde, s jízdním modelem, pokutováním jízdy na červenou, omezením množství zbraní u sebe, atp. Za mě je to většinou dobrý, ale nesmí se to hrát do extrému, pořád to má být hra. Když jsem viděl, jak u mě příliš blízko u dveří zastavili policajti, a moje postava vystoupila dveřmi spolujezdce, tak jsem musel uznale hvízdnout. Dobrý detail. Stejně tak možnost střílení z okénka za jízdy autem, moc pěkné. V nerealističnosti tam trochu do očí bili policajti, kterým vůbec nepřišlo divné pokutovat za jízdu na červenou skrz naskrz prostřílené auto, nebo kteří zcela ignorovali mafiány střílející po vás, ale běda pokud jste vytáhli zbraň vy. Co mně však překvapilo nejvíc bylo jak nerealistické množství protivníků na vás v misích nabíhá. Čekal jsem jednotky mafiánů, s tím, že se zbytkem si člověk bude muset poradit nějak jinak (plížením, odlákáním, výbuchem, atd). Ve spoustě misí jich ale zabijete desítky. Tady byla hra oproti mým očekáváním výrazně jiná.
Technologicky hra samozřejmě zastarala. Dohled se dá jednoduše vylepšit (cheat "cumdal", vtipné, copak v tom asi přečtou angličani), na rozmazané textury se špatně dívá ale zas tak nevadí, nad občasně levitující postavou člověk mávne rukou. Nepříjemných bylo pár pádů hry (zvlášť v kombinaci s ukládacím systémem), kolizní systém (např. auto zakousnuté do stožáru a nedá se odjet), a pro mě zejména framerate. Engine je dělaný na koleně a jeho maximum je někde kolem 50-55 FPS. Což by bylo luxusní, ale když se podíváte na graf snímků, tak každý druhý snímek je extrémně pomalý (špatný engine) a následující zase extrémně rychlý (rychlý hardware). Efektivně tak hrajete v cca 25 FPS (paradoxně na rychlých PC se to tomuto číslu pravděpodobně blíží více, na pomalých PC se to v čase lépe rozloží) a celá hra se kontinuálně pocukává. Jsem na nízký framerate a stuttering dost citlivý, takže tohle mě trápilo nejvíc.
Dabing byl perfektní a hodně hře přidal. Bohužel ačkoliv ve filmečcích bylo vše v pořádku, ve hře byly postavy dost často extrémně potichu. Možná nějaký problém, co se projevuje v moderních systémech. Hudba mi přišla taková průměrná, pamatuji si několik pěkných městských songů z konkrétních čtvrtí, ale obecně mě nijak moc neoslovila.
Ačkoliv jsem tady Mafii hodně zkritizoval, celkově mě opravdu bavila. A nejen já, celou hru mi manželka koukala přes rameno a chtěla vědět, jak to dopadne. A to je známka dobré hry. Mimochodem je to právě ona, která mě přemlouvá, ať již nainstaluji Mafia II :-) Smekám klobouk před autory, protože jako poměrně nezkušení mladíci dokázali vytvořit vážně kvalitní hru, která se v žádném případě nemusela stydět před svojí světovou konkurencí. A teď abych si zahrál jejich novější kousky...
Celkové hodnocení: Výborná
Filmový styl vyprávění mi hodně sedl, a mohlo by takto být děláno her více. Množství času strávených u filmečků mi nevadil, právě naopak. Nebyla to vata, měly náboj, a pomáhaly hru udržovat v napětí. Pomalejší styl některých pasáží hry se mi taktéž líbil, včetně přejezdů městem, ačkoliv v pár případech už to bylo fakt přehnané (desetiminutová jízda nadzemkou s Pauliem). Jedinou malou výtku mám k zakončení, motivace hlavního hrdiny vyloupit banku, a o něco poté dostat celou mafiánskou rodinu za mříže, místo jistějšího zastřelení Salieriho, mi přišla ne zcela vysvětlená. Možná tam původně mělo být víc misí a muselo se něco proškrtat.
Jízdní model, hmm. Nejsem schopen posoudit, zda se auta z toho období vážně tak špatně ovládala, ale klidně tomu věřím. Začínat však hned první misi automobilovou honičkou byl ale vážně úlet. Zejména vozy v začátku hry se vážně špatně ovládají, v druhé půlce hry s lepšími vozy už je to pak výrazně lepší (anebo jsem se to možná naučil, pravděpodobně oboje). Dost mi chyběl jakákoliv rada hráči, jak správně s vozy jezdit, zvlášť když je jejich ovládání tak netypické. Když už nic jiného, tak to mohlo být aspoň v manuálu, ale ideálně vám mohl nějaké tipy dát rovnou jeden ze dvou herních automechaniků, a bylo by to skvěle začleněné do hry. Také kvůli tomu, že různé vozy mají různé chování (např. při zpomalování v zatáčce), a automechanik mohl prohodit pár vět, jak nejlépe jezdit v tom konkrétním vozu. Škoda.
Automobilový závod je druhý úlet, a opět podle mně hůře zvládnutý. Samotný závod je dobrý nápad, ale je příliš dlouhý a jede se na příliš mnoho kol. Vaše pořadí se stejně rozhodne během prvních 2 kol, a pak už se jen snažíte neudělat chybu. Když ji uděláte, tak jste právě ztratili 10 minut, a můžete začínat znovu. Závod měl být na max 3 kola (možná volitelně i jen 1) a bylo by to mnohem snesitelnější. Dlouhý závod mohl být samostatný herní režim mimo hlavní příběh.
U ovládání je cítit stará hra. UI je trochu zvláštní, např. indikátor akce vlevo dole, takže na větších monitorech nikdy nepostřehnete, že s předmětem lze něco provést. Ovládání kamery zejm. v interiérech je neohrabané, pobíhání v malých domečcích po schodech kde na vás číhají nepřátelé s brokovnicemi je dost nepříjemné.
Design úrovní je výborný, až na malé výtky. Město samotné je krásně navržené, se zapamatovatelnými orientačními body a reálnou architekturou (nájezdy na mosty o blok vedle, to až trochu bolelo). Moc se mi líbila různorodost misí a jejich prostředí. Prostředí dávala smysl, člověk se opravdu cítil jako v reálném místě a ne jen v aréně. Některé konkrétní prvky byly ale natolik těžce odhalitelné (a alternativní řešení neexistovalo), že smekám před těmi, kdo celou hru prošli bez návodu (např. klíč od ředitele v hotelu, převlek námořníka u parníku, zarážka cisterny u přístavu).
U střelby mám trochu problém s náhodou. Hra je koncipovaná tak, že opravdu počítá rozptyly zbraní a přesnost střelce (předpokládám), a kulky lítají různě kolem vás. Takže občas v té samé situaci vás nic ani neškrábne, a občas dostanete plnou dávku. Zároveň můžete být zraněni lehce, nebo vám skočí život na polovinu. Což je jak v reálu a dává to smysl. Problém je, že potom je spousta misí extrémně závislá na náhodě. Stačí mít smůlu na pár kulek a jste na zemi. A jelikož si nemůžete volně ukládat, tak to znamená celá mise znovu. Toto mi fakt vadilo, protože to je něco, co hráč nemůže ovlivnit. I když se budete ukázkově krýt, tak občas vystrčit hlavu nebo vyběhnout musíte, a pak buď máte štěstí, nebo ne. V průměru to funguje obstojně, ale občas vás ten "headshot" fakt naštve, a restart.
Viděl jsem s Vávrou hodně rozhovorů a je tak trochu posedlý realismem. To se ukazuje už zde, s jízdním modelem, pokutováním jízdy na červenou, omezením množství zbraní u sebe, atp. Za mě je to většinou dobrý, ale nesmí se to hrát do extrému, pořád to má být hra. Když jsem viděl, jak u mě příliš blízko u dveří zastavili policajti, a moje postava vystoupila dveřmi spolujezdce, tak jsem musel uznale hvízdnout. Dobrý detail. Stejně tak možnost střílení z okénka za jízdy autem, moc pěkné. V nerealističnosti tam trochu do očí bili policajti, kterým vůbec nepřišlo divné pokutovat za jízdu na červenou skrz naskrz prostřílené auto, nebo kteří zcela ignorovali mafiány střílející po vás, ale běda pokud jste vytáhli zbraň vy. Co mně však překvapilo nejvíc bylo jak nerealistické množství protivníků na vás v misích nabíhá. Čekal jsem jednotky mafiánů, s tím, že se zbytkem si člověk bude muset poradit nějak jinak (plížením, odlákáním, výbuchem, atd). Ve spoustě misí jich ale zabijete desítky. Tady byla hra oproti mým očekáváním výrazně jiná.
Technologicky hra samozřejmě zastarala. Dohled se dá jednoduše vylepšit (cheat "cumdal", vtipné, copak v tom asi přečtou angličani), na rozmazané textury se špatně dívá ale zas tak nevadí, nad občasně levitující postavou člověk mávne rukou. Nepříjemných bylo pár pádů hry (zvlášť v kombinaci s ukládacím systémem), kolizní systém (např. auto zakousnuté do stožáru a nedá se odjet), a pro mě zejména framerate. Engine je dělaný na koleně a jeho maximum je někde kolem 50-55 FPS. Což by bylo luxusní, ale když se podíváte na graf snímků, tak každý druhý snímek je extrémně pomalý (špatný engine) a následující zase extrémně rychlý (rychlý hardware). Efektivně tak hrajete v cca 25 FPS (paradoxně na rychlých PC se to tomuto číslu pravděpodobně blíží více, na pomalých PC se to v čase lépe rozloží) a celá hra se kontinuálně pocukává. Jsem na nízký framerate a stuttering dost citlivý, takže tohle mě trápilo nejvíc.
Dabing byl perfektní a hodně hře přidal. Bohužel ačkoliv ve filmečcích bylo vše v pořádku, ve hře byly postavy dost často extrémně potichu. Možná nějaký problém, co se projevuje v moderních systémech. Hudba mi přišla taková průměrná, pamatuji si několik pěkných městských songů z konkrétních čtvrtí, ale obecně mě nijak moc neoslovila.
Ačkoliv jsem tady Mafii hodně zkritizoval, celkově mě opravdu bavila. A nejen já, celou hru mi manželka koukala přes rameno a chtěla vědět, jak to dopadne. A to je známka dobré hry. Mimochodem je to právě ona, která mě přemlouvá, ať již nainstaluji Mafia II :-) Smekám klobouk před autory, protože jako poměrně nezkušení mladíci dokázali vytvořit vážně kvalitní hru, která se v žádném případě nemusela stydět před svojí světovou konkurencí. A teď abych si zahrál jejich novější kousky...
Celkové hodnocení: Výborná
Pride4uHerní legenda, kterou řadím mezi nejlepší hry, které jsem kdy měl tu čest hrát, a rozhodně to není způsobeno nějakým (rádoby) vlasteneckým cítěním.
Vzpomínám si, jak jsme byli s kamarády vypleskaní z grafického kabátu hry, když jsme už v menu obdivovali oprýskané dveře a jiné detaily; grafika je ale v tomhle případě jenom špička ledovce, která pouze dotváří naprosto vynikající počin.
Co v mých očích udělalo z Mafie legendu, nejsou totiž textury na starých dveřích a podobné záležitosti, nýbrž nezapomenutelná atmosféra a příběh, jenž pohltí. Když k tomu přidám svobodu pohybu po (na tehdejší poměry) rozlehlém herním světě, dobovou hudbu, parádní dabing, slušný vozový park a zábavné přestřelky, které byly nezřídka poměrně solidní výzvou, dostávám hru, ke které se rád vracím i několik let potom, co jsem ji poprvé dohrál, což bych u obyčejné hry rozhodně neudělal.
Vzpomínám si, jak jsme byli s kamarády vypleskaní z grafického kabátu hry, když jsme už v menu obdivovali oprýskané dveře a jiné detaily; grafika je ale v tomhle případě jenom špička ledovce, která pouze dotváří naprosto vynikající počin.
Co v mých očích udělalo z Mafie legendu, nejsou totiž textury na starých dveřích a podobné záležitosti, nýbrž nezapomenutelná atmosféra a příběh, jenž pohltí. Když k tomu přidám svobodu pohybu po (na tehdejší poměry) rozlehlém herním světě, dobovou hudbu, parádní dabing, slušný vozový park a zábavné přestřelky, které byly nezřídka poměrně solidní výzvou, dostávám hru, ke které se rád vracím i několik let potom, co jsem ji poprvé dohrál, což bych u obyčejné hry rozhodně neudělal.
Pro: Atmosféra mafiánského prostředí, poutavý příběh s výjimečnými postavami, skvělé grafické i hudební zpracování, různorodé mise
Proti: Snad jen pro někoho možná příliš obtžný závod, ale to uvádím spíš jen proto, abych sem vůbec něco napsal. :-)
Pustit si mafii bylo skoro jako pustit si film. Film se začátkem, koncem a žádným kličkováním, či natahováním herní doby nesmyslnými questy. Každý quest měl určitý význam a dal se spojit s tím co v cutscénách protagonista vysvětluje. V dnešní době se sice hodně her snaží o to, aby vypadaly jako filmy, ale pouze skrze filmově dělané cutscény s kvalitou dosahujcí tak na filmy typu transformers, mezitím co mafia působila spíš jakoby jste si pustili kmotra.
Zbytek hry se mi bohužel špatně hodnotí. Co se týče střílení, tak je hodně her s lepším systémem, více zbraněmi, lepší AI nepřátel. U grafiky je to to samé. Jediné co mě stále ještě překvapuje jsou auta. Samotné ježdění je celkem v pohodě, ale možnost poškození oken a povrchových částí auta stále ještě může soupeřit s novějšími hrami. Rozhodně mi přijde zajímavější, než pojetí, které vzala GTA série, kde auta představují spíše smrtonostné pasti, připravené kdykoliv vybouchnout :D.
Pokud se vám tedy mafie vyhnula v době vydání a zvažujete jestli jí dát, rozhodně jdete do toho. Ne kvůli autům nebo střílení, ale kvůli tomu krásnému ztvárnění příběhu jednoho muže.
Zbytek hry se mi bohužel špatně hodnotí. Co se týče střílení, tak je hodně her s lepším systémem, více zbraněmi, lepší AI nepřátel. U grafiky je to to samé. Jediné co mě stále ještě překvapuje jsou auta. Samotné ježdění je celkem v pohodě, ale možnost poškození oken a povrchových částí auta stále ještě může soupeřit s novějšími hrami. Rozhodně mi přijde zajímavější, než pojetí, které vzala GTA série, kde auta představují spíše smrtonostné pasti, připravené kdykoliv vybouchnout :D.
Pokud se vám tedy mafie vyhnula v době vydání a zvažujete jestli jí dát, rozhodně jdete do toho. Ne kvůli autům nebo střílení, ale kvůli tomu krásnému ztvárnění příběhu jednoho muže.
Pro: Příběh, auta, hezky vymodelovaný herní svět, postavy.
Proti: -
mishutMafia je klenot. Mafia je herní klenot. Mafia je český herní klenot.
Živě si vzpomínám na rok 2003. Konkrétně léto roku 2003. Přesnější řečeno srpen 2003. Byl jsem jak omámený. Zatímco většina mých vrstevníků trávila letní podvečery obdivováním tajemně se dmoucích půvabů volajících po prozkoumání, já seděl doma a tři týdny se po večerech věnoval půvabům Mafie.
Tři týdny každovečerního poctivého hraní. Na dnešní poměry se mi to zdá dlouhá doba, ale opravdu to tak bylo. Jen misi Fair Play jsem hrál tři večery, než se mi ji podařilo dokončit. Vlastnil jsem verzi hry 1.0, u které nebyla možnost nastavení obtížnosti závodu, a cheating jsem nepoužíval, ba o něm ani nevěděl. Neměl jsem do té doby žádné zkušenosti s hraním podobných her, ale protože je Mafia vskutku návyková a úžasně hratelná, brzy jsem se do toho všeho dostal. Užíval jsem si to.
Retrospektivní způsob, který zde byl zvolen, hře velice sluší. Grafika je i na dnešní dobu velice krásně zpracovaná a lahodí oku hráče i po letech, dabing je nezapomenutelný, jednotlivé mise perfektně zpracované.
V srpnu roku 2015 jsem se do hraní Mafie pustil již potřetí a hraní si užíval stejně jako kdysi. Ba možná i více. Nejenže jsem projel základní hru, která čítá dvacet více či méně náročných levelů, ale podařilo se mi dohrát i všechny vedlejší úkoly a nacpat garáž až k prasknutí krásnými vozy rozličných značek a barev. Poté jsem si řadu měsíců dosyta užíval Jízdu a poprvé i Extrémní jízdu. Ta je luxusním bonusem. V minulosti jsem sice pár úkolů zkoušel, ale neměl jsem moc trpělivosti. Tentokrát to bylo jiné. Řekl jsem si, že pokořím všechny úkoly za každou cenu. Sice mi to chvíli trvalo, ale podařilo se. Extrémní jízda nabízí devatenáct převážně lehkých až středně těžkých úkolů. Mezi opravdu náročné úkoly patří jednoznačně Vybuchující Celeste a Nitroglycerinová jízda. Úkoly, které prověří převážně hráčovu trpělivost a řidičské schopnosti a za které hráč dostává bonusové vozy, se kterými se může v Jízdě projíždět dle libosti. I když je Extrémní jízda náročná, vřele ji doporučuji každému, kdo dohraje základní hru. Zrovna tak i Jízdu. Prodloužíte si zážitek z Mafie o další desítky hodit.
Ani po dohrání Extrémní jízdy však Mafia nekončí. Jsou zde tajná místa, která stojí za to prozkoumat. Za zmínku stojí především rampy, které umožňují unikátní skoky. Především s největší rampou v Down Townu jsem si užil mnoho zábavy.
Za mě rozhodně 100 %, Mafia si to opravdu zaslouží. Děkuji pane Vávro.
Živě si vzpomínám na rok 2003. Konkrétně léto roku 2003. Přesnější řečeno srpen 2003. Byl jsem jak omámený. Zatímco většina mých vrstevníků trávila letní podvečery obdivováním tajemně se dmoucích půvabů volajících po prozkoumání, já seděl doma a tři týdny se po večerech věnoval půvabům Mafie.
Tři týdny každovečerního poctivého hraní. Na dnešní poměry se mi to zdá dlouhá doba, ale opravdu to tak bylo. Jen misi Fair Play jsem hrál tři večery, než se mi ji podařilo dokončit. Vlastnil jsem verzi hry 1.0, u které nebyla možnost nastavení obtížnosti závodu, a cheating jsem nepoužíval, ba o něm ani nevěděl. Neměl jsem do té doby žádné zkušenosti s hraním podobných her, ale protože je Mafia vskutku návyková a úžasně hratelná, brzy jsem se do toho všeho dostal. Užíval jsem si to.
Retrospektivní způsob, který zde byl zvolen, hře velice sluší. Grafika je i na dnešní dobu velice krásně zpracovaná a lahodí oku hráče i po letech, dabing je nezapomenutelný, jednotlivé mise perfektně zpracované.
V srpnu roku 2015 jsem se do hraní Mafie pustil již potřetí a hraní si užíval stejně jako kdysi. Ba možná i více. Nejenže jsem projel základní hru, která čítá dvacet více či méně náročných levelů, ale podařilo se mi dohrát i všechny vedlejší úkoly a nacpat garáž až k prasknutí krásnými vozy rozličných značek a barev. Poté jsem si řadu měsíců dosyta užíval Jízdu a poprvé i Extrémní jízdu. Ta je luxusním bonusem. V minulosti jsem sice pár úkolů zkoušel, ale neměl jsem moc trpělivosti. Tentokrát to bylo jiné. Řekl jsem si, že pokořím všechny úkoly za každou cenu. Sice mi to chvíli trvalo, ale podařilo se. Extrémní jízda nabízí devatenáct převážně lehkých až středně těžkých úkolů. Mezi opravdu náročné úkoly patří jednoznačně Vybuchující Celeste a Nitroglycerinová jízda. Úkoly, které prověří převážně hráčovu trpělivost a řidičské schopnosti a za které hráč dostává bonusové vozy, se kterými se může v Jízdě projíždět dle libosti. I když je Extrémní jízda náročná, vřele ji doporučuji každému, kdo dohraje základní hru. Zrovna tak i Jízdu. Prodloužíte si zážitek z Mafie o další desítky hodit.
Ani po dohrání Extrémní jízdy však Mafia nekončí. Jsou zde tajná místa, která stojí za to prozkoumat. Za zmínku stojí především rampy, které umožňují unikátní skoky. Především s největší rampou v Down Townu jsem si užil mnoho zábavy.
Za mě rozhodně 100 %, Mafia si to opravdu zaslouží. Děkuji pane Vávro.
Pro: Příběh, dabing, vlastně všechno
Proti: Nic
ajneMafia, co k této hře dodat? Myslím, že ve všech recenzích zde i jinde muselo být řečeno vše. První Mafia se stala absolutní legendou a klasikou nejen mezi českými hráči. Já osobně jsem se dostal k Mafii až po GTA3. A byl to docela šok. Zatímco GTA3 (a tím nesnižuji jeho kvality, protože oboje jsou skvělé hry) mělo takovou zvláštní „mazanou“ grafiku, aby chodilo plynule, tak Mafia na mém tehdejším starším stroji chodila na rozumné detaily úplně plynule a působila realističtěji. Zároveň příběh a dabing, zatímco v díle Rockstaru hlavní postava vůbec nemluvila a příběh byl takový makový (spíš epizodní úkoly než linie příběhu), Mafia je kompletně dabována, dokonce česky (plná hvězdných jmen) a tady je na vrcholu právě příběh. Je to jako sledovat film.
Grafika a ozvučení jsou na svoji dobu absolutně skvělé, dneska je bohužel už grafika poněkud zastaralá, je to přeci jen už 15 let od vydání, a to prostě musí být znát. Musím ale říct, že kdyby byla vydána ve stejném pojetí, jen v novém grafickém kabátku, s chutí bych si ji hned opět zahrál. Dneska už bohužel není prakticky možné si zahrát originál, původní CDčka někam odvál čas, a koupit ani elektronicky bohužel nejde, co já vím, nikde v nabídce není. A ani nevím, jestli by to šlo na dnešním HW bezproblémově rozchodit.
Příběh a herní principy jsou tím, čím se stala legendární. Skvělý filmový příběh, vyprávěný retrospektivou, kdy zásadní životní epizody hlavního hrdiny absolvuje právě hráč. Dobře navržené a zpracované chování zbraní a vozidel dodává hře šmrnc. A nezapomenu na prvotní šok, kdy jsem po vzoru GTA absolvoval jízdu městem, a hned na třetí křižovatce jsem nafás pokutu za projetou červenou :-). Moc pěkné, člověk má pocit, že herní svět opravdu funguje blíže k realitě. Tohle mi ve dvojce chybí, tam jenom případně vezený společník pronese něco o alergii na červenou a policajtům je to šumák. Aspoň že rychlost pořád řeší. Podobně i nošení zbraní, v GTA je každému šumák, jestli se po ulici promenádujete s bazukou či samopalem, dokud nezačnete střílet. To v Mafii ne, jak u vás zmerčí bouchačku, máte policajta za zadkem. Pěkný detail je i ten, že když v rámci přebíjení zahodíte nevystřílený zásobník, tak náboje zbylé v zásobníku jsou logicky ztracené, těžko je bude hrdina v rámci přestřelky vytahovat a nabíjet do jiného.
A v rámci svých vzpomínek na Mafii nemůžu zapomenout na jednu věc, na kterou jsem dodneška pyšný :-) Asi proto, že už odjakživa mám rád simulátory aut, tak už jako dítě mnohými proklínaný a nedokončitelný závod jsem dal napoprvé. A to jsem měl starší verzi hry, ne tu, kde byl později závod ulehčen. Ale přiznám se, že to byl nervydrásající závod, protože soupeři se na člověka pořád lepili, tak nebyl prostor pro chybu. Navíc byl docela dlouhý. Při dalším hraní jsem většinou závod podvodem přeskakoval (vzít to zkratkou a resetnout auto).
Každopádně pokud to shrnu, je úplně jasné, proč se Mafie stala legendou. Skvělý filmový příběh (byť lineární, ale to tady vůbec nevadí), výborné a zábavné herní principy, dobově pěkná grafika a vynikající dabing. Škoda, že série pak šla do kopru, protože dvojka sice měla pár mušek, ale jinak skvělý herní zážitek, no a trojku, po tom všem co jsem si přečetl a viděl, tak jsem ani nekoupil, škoda peněz. Totálně to jméno zazdili.
Edit: Tak jen co jsem napsal tento komentář, tak se na GOGu objevila Mafie ke stažení :D Tj. má stížnost na nemožnost koupit padá.
Grafika a ozvučení jsou na svoji dobu absolutně skvělé, dneska je bohužel už grafika poněkud zastaralá, je to přeci jen už 15 let od vydání, a to prostě musí být znát. Musím ale říct, že kdyby byla vydána ve stejném pojetí, jen v novém grafickém kabátku, s chutí bych si ji hned opět zahrál. Dneska už bohužel není prakticky možné si zahrát originál, původní CDčka někam odvál čas, a koupit ani elektronicky bohužel nejde, co já vím, nikde v nabídce není. A ani nevím, jestli by to šlo na dnešním HW bezproblémově rozchodit.
Příběh a herní principy jsou tím, čím se stala legendární. Skvělý filmový příběh, vyprávěný retrospektivou, kdy zásadní životní epizody hlavního hrdiny absolvuje právě hráč. Dobře navržené a zpracované chování zbraní a vozidel dodává hře šmrnc. A nezapomenu na prvotní šok, kdy jsem po vzoru GTA absolvoval jízdu městem, a hned na třetí křižovatce jsem nafás pokutu za projetou červenou :-). Moc pěkné, člověk má pocit, že herní svět opravdu funguje blíže k realitě. Tohle mi ve dvojce chybí, tam jenom případně vezený společník pronese něco o alergii na červenou a policajtům je to šumák. Aspoň že rychlost pořád řeší. Podobně i nošení zbraní, v GTA je každému šumák, jestli se po ulici promenádujete s bazukou či samopalem, dokud nezačnete střílet. To v Mafii ne, jak u vás zmerčí bouchačku, máte policajta za zadkem. Pěkný detail je i ten, že když v rámci přebíjení zahodíte nevystřílený zásobník, tak náboje zbylé v zásobníku jsou logicky ztracené, těžko je bude hrdina v rámci přestřelky vytahovat a nabíjet do jiného.
A v rámci svých vzpomínek na Mafii nemůžu zapomenout na jednu věc, na kterou jsem dodneška pyšný :-) Asi proto, že už odjakživa mám rád simulátory aut, tak už jako dítě mnohými proklínaný a nedokončitelný závod jsem dal napoprvé. A to jsem měl starší verzi hry, ne tu, kde byl později závod ulehčen. Ale přiznám se, že to byl nervydrásající závod, protože soupeři se na člověka pořád lepili, tak nebyl prostor pro chybu. Navíc byl docela dlouhý. Při dalším hraní jsem většinou závod podvodem přeskakoval (vzít to zkratkou a resetnout auto).
Každopádně pokud to shrnu, je úplně jasné, proč se Mafie stala legendou. Skvělý filmový příběh (byť lineární, ale to tady vůbec nevadí), výborné a zábavné herní principy, dobově pěkná grafika a vynikající dabing. Škoda, že série pak šla do kopru, protože dvojka sice měla pár mušek, ale jinak skvělý herní zážitek, no a trojku, po tom všem co jsem si přečetl a viděl, tak jsem ani nekoupil, škoda peněz. Totálně to jméno zazdili.
Edit: Tak jen co jsem napsal tento komentář, tak se na GOGu objevila Mafie ke stažení :D Tj. má stížnost na nemožnost koupit padá.
Pro: Grafika, dabing, příběh, zbraně, vozidla, pokuty
IbanezMafia mě ve své době totálně odrovnala příběhem, když jsme to několik nocí hrávali s kámošem jen aby jsme se dostali o kousek dál až k samému konci. Tato hra mě ovlivnila i v jiných směrech, od té doby miluju filmy s tématikou mafie a dokonce jsem se rozhodl přečíst i legendárního Puzova Kmotra. Na svou dobu byla hra nadprůměrně graficky zpracovaná ( kde se hrabalo tehdejší GTA ), ale hlavní předností byl jistě téměř dokonalý příběh, který byl plný zvratů a zajímavě se rozvíjel. Tvůrcům se na české poměry povedlo opravdu téměř vše, jen ty občasné bugy, kterých nebylo málo nicméně i tak dávám hře 100%, protože si to jistě zaslouží. Tiše doufám že druhý díl bude aspoň z poloviny takovou herní peckou jako byla právě Mafia jednička.
Pro: Příběh, grafika, motiv, postavy, některé zajímavé mise, český dabing, opět se ukázalo, že my češi se ve světě neztratíme, jo a nesmím opomenout super soundtrack
Proti: Chyběl multiplayer, dosti časté bugy, extrémně extrémní Extrémní jízdá :-), škoda, že to tak rychle skončilo.......
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
Michudy
PC
100
1 den -
Xzyn
PC 808 dní -
MichalSkoula
PC
90
47 dní -
Dandus125
PC
100
60 dní -
HabStar
PC
90
73 dní
Statistiky
- Id hry:
- 1
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h1
- Přidána:
- 01.05.2008
15 let a 353 dní
- Hodnocení:
- 1759 (0-100 %)
- Komentářů:
- 152
- Oblíbenost:
-
133
52
-
40
1649
- Návštěvnost:
- 314233× (celkem)
- 3263× (poslední měsíc)
- 311× (poslední týden)
- 16× (dnes)
Pro: Příběh, přestřelky, atmosféra, hudba...
Proti: Pěstní souboje, občasné bugy.