Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Jump King

03.05.2019
09.06.2020
kompatibilní
68
3 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Plošinovka Jump King pojednává to tom, kterak se titulní rytíř bez bázně a hany vydal za dobrodružstvím jen chvilku poté, co zaslechl zvěst, že kdesi nahoře na samém vrcholu věže dlí extra sexy šťabajzna. Jedinou překážku v cestě vzhůru pro něj představují plošinky, na něž musí udatný rek doskákat. To se jistě neobejde bez držkopádů, ale cožpak by něco takového mohlo zastavit nadrženého atleta v brnění od získání jeho vysněné budoucí vyvolené?

Herní mechanismy jsou prosté - pro skok hráč musí držet tlačítko, po jehož uvolnění rytíř vyskočí, přičemž do jakého směru a jaké výšky se mu skok povede závisí na směrových šipkách a délce držení. Ovšem když už je hrdina ve vzduchu, akci nelze vzít zpět a hráč pak už jen může pozorovat, zda skokan doskočí na požadované místo nebo cíl mine a spadne dolů. Hrdina nemůže umřít, ale při skocích po vertikálně designovaném světě se také může stát, že spadne úplně dolů na začátek hry a proto nutné předem taktizovat, zvážit situaci a mistrovsky zvládnout na první pohled jednoduché skákací mechaniky.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Jump King je nejhorší hra, jakou jsem kdy hrál. Nikdy jsem při hraní nevyslovil tolik nadávek, jako při hraní Jump Kinga a to mám za sebou hry jako Dark Souls nebo Cuphead. Z celého srdce tuto hru nenávidím, ale současně musím říct, že jsem si její hraní zamiloval. Jak je to možné? To netuším, ale s každým dalším pádem dolů jsem v sobě vždy dokázal najít malé odhodlání jít do toho znova a pokusit se o další - s velkou pravděpodobností opět marný - pokus se vyšplhat alespoň o jednu plošinku výš. A pokud se to čirou náhodou povedlo, cítil jsem uvnitř pocit vítězství srovnatelný s poražením bosse ve zmíněném Dark Souls. Dosažení vrcholu věže je pak pocitem téměř nepopsatelným.
Hra na první pohled vypadá jako velmi jednoduchá platformová skákačka. Jenže zdání klame, to jak daleko a vysoko postava vyskočí je ovlivněno pouze délkou držení mezerníku. Jakmile postava skočí, už skok ovlivnit nejde a hráč se pak často jen s hrůzou v očích dívá na následky špatně zvolené intenzity skoku. Její správný odhad je pak v některých úrovních opravdu velmi obtížný, zvláště pak v těch, kdy je třeba provést třeba 15 precizních skoků za sebou a kde na hráče za každou chybu čeká pád přes několik obrazovek. Z předchozí věty tedy jasně plyne fakt, že hra rozhodně není určena pro choleriky nebo nevyrovnané jedince. Pro ně bych doporučil mít po ruce boxovací pytel nebo slušnou zásobu klávesnic na rozbití.
Tak jako u většiny hardcore her tohoto typu se dá postupem času skákání "naučit" a samotná základní hra ve výsledku zase tak těžká není. Skutečné peklo přichází až s DLC věžemi, kde je cena za chybu velmi vysoká. Například lokaci Lost Frontier v New Babe+ jsem procházel asi 8 hodin, než jsem se "náhodou" dostal do Hidden Kingdom. Následný pád zpět bolel opravdu hodně. Nebo úroveň Bugstalk v Ghost of the Babe a vlastně celé druhé DLC je záměrně nadesingováno tak, že pády opravdu hodně bolí.

+ Hra je jedna obrovská výzva
+ Jednoduché ovládání.
- Hudba je až na výjimky nemastná neslaná.
- Některé pády dolů jsou až moc extrémní, hlavně v Ghost of the Babe.
- Lokace Lost Frontier, Bugstalk a poslední dvě v Ghost of the Babe jsou jedno velké zlo.

Hru budete buď milovat nebo nenávidět, nebo stejně jako já obojí současně. Ale spíš nenávidět. Pokud ale hledáte fakt velkou výzvu, zkuste to.

Pro: Obtížnost, obrovská výzva

Proti: Obtížnost

+13