John Saul's Blackstone Chronicles: An Adventure in Terror

Moje poslední legendovka a rovněž premiéra (Hoboken je RPG a tudiž ho hrát teď nebudu). Z Blackstone jsem měl obavy po příliš ujetém Callahan´s Crosstime Saloon, navíc znásobené tím, že při předchozím pokusu se mi ho nepodařilo rozjet. Obavy se ukázaly být liché, hru jsem nakonec rozjel bez problémů a rozhodně mě nezklamala.

S Blackstone Chronicles se Legendi pustili do hororového žánru, konkrétně tradičního námětu blázince hrůzy. Právě tady se vydává Oliver Metcallf, aby našel uneseného syna Joshuu. V Ústavu dělal roky ředitele jeho zesnulý otec, který zde prováděl hodně bizarní experimenty a to že je přes 30 let mrtvý ho vůbec netrápí. Naopak je zklamaný že jeho syn se nevydal v jeho stopách a pomocí únosu Joshuy ho chce přinutit ke změně názoru. Oliver prochází jednotlivé místnosti, potkává duše lidí co zde byli umučeni, sleduje jejich příběhy a snaží se jim v rámci možnosti pomoc.

Hra nestraší lacinými lekačkami, naopak parádně stupňuje míru hnusu se kterou se hráč potkává. Musím ale říct že díky spoustě nasledovaných hororů jsem z toho byl víceméně otupělý - nejvíce mě dostal hned první příběh holky, kterou zde rodina zavřela, protože si myslela že je těhotná. Celou dobu netušíte jestli byla blázen, nebo opravdu těhotná. Nahnáno jsem měl jen jednou při první časované sekvenci, protože jsem to nečekal. Na konci jsem čekal nějakou pointu, ale konec je víceméně tradiční a normální.

Co se týče hratelnosti, ta je parádní. Hned na začátku dostanete obrovský svazek klíčů, ale nevíte co od čeho je a jak se to dovídáte, postupně odemykáte další a další místnosti. Předměty se kombinují či používají snadno - co jde udělat se ohlásí, co nejde se neohlásí. Všechno je krásně viditelné, veškeré úkoly jsou logické a na hádanky se dá se zapojením mozku většinou přijít. Občas narazíte na nějaký prokletý předmět a vyzkoušíte si na vlastní kůži nějakou léčebnou metodu a pak přichází časovaná sekvence při které se musíte rychle zachránit. V rámci hry si také můžete přečíst o spoustě psychických nemocí.

Ze začátku jsem se děsil obrovského baráku, ale kupodivu i architektura je celkem logická a bloudit nebo běhat od čerta k ďáblu nebudete i bez mapy. Spíše mě zarazilo že některé místnosti vlastně za celou hru ani nenavštívíte.

Technická stránka je rovněž perfektní - krásná vyhlazená grafika, podmanivá hudba, nulový interface (výhled je na celou obrazovku), tradiční pohyb šipkami. Jediné co bych vytknul je absence titulků, proboha proč? Naštěstí všichni mluví srozumitelně, zřetelně a čistou angličtinou, takže jsem celou hru neměl problém projít i bez nich.

Shrnutí? Blackstone Chronicles je pohodová, perfektně odladěná adventura se skvělou technickou stránkou a víceméně klasickým hororovým příběhem, který příliš nepřekvapí.