Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Fantastická hra.

Čekal jsem, že spojení "pravěku" a robotů je jen urputný pokus o rádoby originalitu ve stylu: hele jak jsme odvážný, že jsem to dali k sobě. Mýlil jsem se. Ve hře to má hluboký smysl. A je to i velice zábavně udělané. Každý robot se chová jinak. Strategie pro jeho zničení/ovládnutí je vypiplaná do krajnosti. Funguje tu fyzika úžasným způsobem. Radost sledovat a hrát. Takhle má vypadat soubojový systém. Veliká poklona. Podle mě nejlepší zpracovaní co kdy kde bylo. Ze začátku vás kdejaký robot vystraší a v hrůze a s posledním zbytkem zdraví utíkáte. Později je kydlíte jak polobůh a to je pak pocit k nezaplacení.

Příběh je velice dobrej. Jako číst kvalitní sci-fi knížku a zaroveň ji hrát. Hltal jsem každý dějový posun a zvrat.

Zpracování na jedničku s hvězdičkou. Dnes už jsme zvyklý na ledasco, ale tady mi často spadla brada. To co vykouzlí na obrazovce je F A N T A S T I C K Ý! Beze srandy.

Zvuky jsou taky perfektní. Jen podle nich se dá orientovat v mechanice robotů. Odhadnout časování útoků apod. Prostě vymakaný až za roh.

Hudba epická. Moc se mi líbil její styl.

Tohle si fakt dejte. Když se dostanete přes začátek (dětství), tak nebudete litovat. I to dětství bylo super a na mě ty emoce fungovali, což se povedlo fakt málo hrám.

Pro: Fantastická atmosféra

Proti: škoda respawnu robotů. Bohužel gameplay je na tom dost postavenej.

+27 +30 −3
  • PC 75
Přiznám se, že jsem byl na Horizon: Zero Dawn hodně zvědavý, přeci jenom se jednalo o hru od brilantních vývojářů série Killzone.

Graficky je na tom perfektně, některé scenérie člověku otevřou pusu dokořán, to samé většina modelů hlavních postav, samotná Aloy je naprosto fantasticky zpracovaná, je krásná, sympatická a ta její mimika je taky někdy poměrně výstižná. To samé platí o většině monster, které jsou zpracované hodně pěkně. Lokace taktéž, jak příroda, tak i pomníky staré civilizace (města). Výtku mám k samotným "bunkrům", které mi připadaly šíleně monotónní a k hraní v nich jsem se vysloveně nutil buď za účelem postoupení v příběhu, nebo získání šance na ovládnutí většího množství zvířat.

Zvukově se jedná o lehký nadprůměr, jsou zde slyšitelné tóny studia Guerilla, které snad člověk pozná všude, dabing je na slušné úrovni a až na jeden okamžik, kdy jsem zachránil muže s hlasem ženy jsem se nesetkal s žádnými problémy. Ozvučení jako takové je také fajn, i když nic výrazného jako v již zmíněné sérii Killzone.

Hratelnost je pro mě osobně lehce nadprůměrná. Zpočátku to vypadá jako originální dílko, kde se budeme pohybovat v dosud nedostatečně probádané podobě světa plného zajímavých questů, událostí a postav, jímž nás bude táhnout perfektní příběh, ale ono to tak úplně není. Brzy jsem zjistil, že i Horizon jede styl série Assassins Creed, i když ne v tak obřím měřítku. Neoznačuji to za vysloveně špatné, to rozhodně ne, ale nejvíce tím trpí samotné prostředí, které mi přijde takové neživé, neuvěřitelné. Sem tam na vás občas někdo zareaguje, něco vám řekne - obdiv nebo nechucenství - ale že by se jednalo o něco vysloveně wow se říct nedá. Bohužel trpí také samotné vedlejší questy (zejména tzv. errands), které spočívají stále v tom samém - dojdi, najdi, zabij, vrať se. A k tomu se pojí otravné cestování napříč mapou, protože cestovat přes celou mapu, abych někomu oznámil, že jsem jeho úkol splnil mi přijde jako zbytečný detail zdržující od dalšího prozkoumávání hry. Ještě, že je tam to rychlé cestování, které mě donutilo projet skoro všechny táboráky, abych jej měl zpřístupněn a pak už jen skoro všude cestroval z jednoho táboráku do druhého. Moc tomu ani nepomáhá fakt, že veškeré stroje jsou nepřátelské, ale proč? Ze živé zvěře je zde jen minimum, a to ještě s naprosto neodpovídajícím chováním, a stroje na vás útočí, jen co vás spatří.
Ano, je možné je všechny pobít, zvláště v pozdějších fázích hry to jde hodně snadno a rychle, ale na druhé straně koho by to bavilo neustále si probíjet cestu, kterou jste před dvěma minutami vyklidili. Vzpomínám, že tento fakt byl často kritizován např. na Far Cry 2, a to už je nějakou dobu staré.
Souboje se zvířaty jsou fajn, hlavně s těmi silnějšími je to super "boss fight", ale s lidmi to je naprostou tragédií. Umělá inteligence uteče z tábora nebo od protivníků ještě dříve, než se vás můžou samotní nepřátelé vylekat, respektive snažit se vás zabít,
A poslední důležitou tečkou jsou bohužel samotné nosné pilíře příběhu, totiž části v "bunkrech", kde se dozvídáte, co, proč a jak se stalo. Bylo by to jistě zábavné, jen mě osobně tyto části bavily z celé hry nejméně a nejednou jsem se přistihl, že dělám místo sledování dialogů něco docela jiného.

Příběh je na solidní úrovni, zvraty v postavách asi příliš nepřekvapí, záporák je nevýrazný a už teď, pár dní po dohrání, si nepamatuju jeho podobu, ale samotný příběh zrodu Zero Dawn je prostě úžasný a nosný pro současnou civilizaci, pro kterou by to mohlo být do jisté míry varováním do budoucna.

Technický stav je docela v pohodě, občas se při soubojích, hlavně s těmi největšími nepřáteli, obraz zasekával, ale to možná není chyba samotné hry.

Shrnutí:
Horizon je fajn hra, opravdu jen fajn. Z trailerů a obrázků toho slibuje hodně, ale ve výsledků se jedná o další klon série Assassins Creed, jen s originálnější tematikou. Tomu nepomáhá ani fakt, že hratelnost není vysloveně excelentní, prostředí chybí uvěřitelnost, postavy nejsou nic extra (krom Aloy), a některé pasáže příběhu také nestojí za moc. Na druhé straně musím přihlédnout k tomu, že se jedná o první podobný počin tohoto studia, které se dříve na open world hry neorientovalo, a musím uznat, že napoprvé to není vůbec špatné. Příběh jako takový je na solidní úrovni, přináší zajímavé poselství, Aloy je perfektní postava, zničitelnost a krása prostředí také stojí za zmínku a jako základ pro budoucí postavení série je to možná ideální díl. I díky tomu, že je stále prostor pro zlepšování.

Pro: Grafika, Aloy, příběh, kovová monstra a souboje s nimi, tematika, poselství, zakončení, prostředí, prostor pro zlepšování

Proti: Souboje s lidmi, UI, pouze nepřátelské stroje, neuvěřitelnost světa, vedlejší postavy, errands, hluchá místa v příběhu

+25
  • PC 85
Pero je silnější meče a šíp mocnější kovu.  
Pokud tedy chodí, vydává zvuky a bliká nejrůznějšími světly. Horizon Zero Dawn mě vlastně původně příliš nelákal, "pravěk-like" zasazení mi moc nevoní a ve hrách obecně nerad zabíjím zvířata. I přestože jsou třeba plechová. Ale zase po dlouhé době jsem se chtěl opět ztratit v nějakém tom open world světě, navíc hlavní hrdinka vypadala z obrázků jako sympaťačka (a taky byla), takže jsem si řekl: "A vlastně proč ne..."

Pokud je jedna věc, kterou na té hře nesmírně oceňuju, tak je to její rovnováha mezi kvalitou a kvantitou celého open-world světa. Horizon Zero Dawn má mnoho aktivit, ale není jich přehršle a hráč u nich nezabije příliš času. V rámci toho tak může postupovat celou mapou poměrně rychle, pokud ho teda nezačne buzerovat stádo Chargerů. Když si vzpomenu například na šíleně přecpanej AC: Odyssey, kde kvůli tomu množství na mnoha místech trpěla právě kvalita, tak to je docela osvěžující. Občas to ale hra s onou otevřeností celého světa krapet přehání. Například jsem takhle jednou zavítal do oblasti, kde měla tábor hlavní padoušská skupina, přičemž Aloy mi svým komentářem dopředu vyspoilerovala její název ještě předtím než se ho měla oficiálně dozvědět, trubka jedna zrzavá. Celkově jsem ale herní svět s nadšením prozkoumával, přičemž ocenit se musí i poměrně dobrá rozmanitost prostředí.

Co se týče soubojů, tak možná jsem jenom líný prase, ale ve výsledku jsem používal pouze dvě zbraně - sharpshost bow na odstranění komponentů a hunter bow na damage. A bohatě mi to vlastně stačilo. Zbytek mi zas až tak užitečný nepřišel. Po každém kotoulu, kterým jsem se na poslední chvíli vyhnul úderu nějakého rozdováděného zvířecího robota (btw, fuck Rockbreakers), jsem se cítil neskutečně cool a jako nejlepší hráč všech dob. Celkově ale mají boje skvělé tempo a švih, přičemž různorodost nepřátel dopomáhá tomu, aby hráče brzy neomrzely. Byť bych se rozhodně nedivil, kdyby v pozdějších fázích už hráči prostě jenom zdrhali.

Hlavní příběh je trochu jako ta sušenka Vlnky, to znamená, že kvalitou je takový obloukový. Začíná velice silně a slibně, pak zase ubere a nasadí nudnější notu, pak se zase zlepší a pak zhorší. Celkově je ale kvalitně odvyprávěný, emočně někdy působivě nabitý a vystupuje v něm řada poměrně zajímavých a dobře zapamatovatelných postav. Žádný Zaklínač to není, ale na rozdíl od jiných open world her mají větší hloubku. Zklamáním jsou ale side-questy, respektive jejich malé množství. Navíc i přestože se většinou nejedná o žádné tupé fetch questy, přesto se nedá říct, že by mě nějaký z nich nějak extra zaujal.

Hudba je celkově taky fajn, ovšem nejzajímavější mi přišly písně u jednotlivých frakcí. U tohoto jsem se navíc musel zastavit, abych si to poslechl celé. A to se prosím příliš často nestává! Ale i sváteční Carja písně mají něco do sebe.

Nejvíce frustrující věcí byl ale hrozně malý inventář, stejně tak hadry byly spíše jenom takovou estetickou záležitostí. Jo a já chápu, že zvukové záznamy z dob existence vyspělých civilizací mají být zajímavou formou doplnění celého loru, ale aby třeba čtyři vedle sebe trvaly přes několik dlouhých minut? Přesně tohle byly ty části, kdy se to s hlavním příběhem moc táhlo. Come on, hro. Ukazuj, nepopisuj!

Celkově svým stylem Horizon Zero Dawn připomíná ony novodobé Tomb Raider hry, akorát s otevřeným světem a promakanějším RPG systémem. Navíc Aloy by si lenochodí Laru v onom parkouru úplně v pohodě strčila do kapsy, co si budem povídat. Ve výsledku mám ale na hru velice fajn vzpomínky a rád se jednoho dne vrhnu i na pokračování.

Btw, během výzev u Hunting Grounds jsem se vztekal jak malej harant, ale zpětně si říkám, že to vlastně byly jedny z nejlepších pasáží celé hry. Marcel Proust měl pravdu - nejlepší chvíle člověka jsou ty, u kterých trpí.

Pro: Krásný svět, gameplay, souboje, dobře odvyprávěný příběh, Aloy, lore

Proti: inventář, nic moc vedlejšáky, ne příliš uspokojivý loot

+24
  • PC 90
Her, které jsem záviděl vlastníkům PlayStationu 4 je jen pár, ale Horizon mezi ně patří od začátku. Pořizovat si konzoli kvůli asi deseti hrám ale nemá moc cenu, takže jsem se smířil s tím, že si něco prostě nezahraji. Proto velice vítám vydávání exkluzivit i na PC a díky tomu, byť s velkým zpožděním, jsem se k Horizonu konečně dostal. A hned na úvod musím přiznat, že nejsem zklamaný. Hra obsahuje zajímavý a zpočátku trochu tajemný svět. Postupně se odkrývají podrobnosti jak o současném uspořádání tak o neznámé minulosti. Po celou dobu jsem se těšil na každý střípek informací. Samotný příběh také není špatný a ačkoliv je poměrně brzy (záleží tedy na míře vedlejších aktivit) jasné kam to směřuje, je fajn prožít si to s Aloy.

Hratelnost u tohoto žánru nepřekvapí, za zmínku stojí snad jen povedené souboje. Každý stroj je trochu jiný a kombinace taktiky a vhodné munice se jen tak neomrzí. Navíc není nutné vše zabíjet a i další možnosti interakce jsou povedené. Pouze mohla Aloy během hry více zesílit, soubojů je celkem dost a v druhé polovině by bylo lepší kdyby probíhali rychleji. Pochválit musím různorodé vedlejší aktivity. Ničeho není tolik aby to začalo být otravné, překvapivě ani sběratelských předmětů. Tohle považuji opravdu za velké plus, na hrách s otevřeným světem mě často silně odrazuje nutnost desítek stejných aktivit. Vedlejší questy jsou většinou celkem fajn a zvláště ty delší stojí za pozornost i kvůli příběhu. Z dalších aktivit mě asi nejvíce bavily kotle, lovecké výzvy jsou dobré, ale vadí mi časový limit a díky němu zbytečné opakování. Ovládnutí Tallnecků, jakýchsi žirafoidních Enterprise, je také vždy zážitek. Obecně otravný princip odkrývání krajiny zde doslat výrazně zábavnější rozměr a navíc dává smysl.

Grafika už dnes neoslní, ale přesto dokáže vykreslit krásné scenérie s úžasnou atmosférou. Death Stranding, který sdílí stejný engine, je v tomto stejný. Ideální hry na pořizování screenshotů. Horizon má bohužel slabší animace postav, zvlášť obličeje během rozhovorů nejsou nejlepší. Technicky vše funguje bez problémů, hra není přehnaně náročná a na klávesnici s myší se hraje velmi dobře. Nejlepší vizitkou je dohrání na 100%, tedy podle herního menu (achievementy kompletní nemám - neplánuji new game +). Za sebe mohu Horizon: Zero Dawn bez problémů doporučit. Rovnou jsem se pustil do rozšíření Frozen Wilds a doufám, že se na PC dočkáme i druhého dílu.
+22
  • PC 90
Když jsem kdysi dávno v nějaké hPodu slyšel, jak se mluví o Horizon Zero Dawn, tak mi přislo, jakoby někdo popisoval hru, kterou vymyslela parta 10 letých dětí. "Budou tam prostě dinosauři a zároveň roboti, bude se to odehrávat v budoucnosti ale zároveň minulosti, budou tam Vikingové a budu jezdit na koni a kolem mne budou lítat šípy a lasery. Jo a taky zachráním svět!"

A ono to překvapivě funguje velice dobře. Úvodní zápletka je taková až hloupoučká, ale velice rychle dojde k prvnímu kontaktu s Old Ones a vy zjistíte, že nejste tak úplně stejní jako ostatní. Historie světa v Horizon Zero Dawn, tak jak jí postupně odhalujete, mne velice příjemně překvapila. Je originálnější a temnější než jsem čekal a moc se mi líbilo že ono to vlastně celé dává smysl. Dinosauři tu nejsou jenom tak náhodou. Nemá cenu hloubat v logických dírách, kdy některé technologie vlastně nahrazují magii.

Po celou hru mne bavily souboje s roboty, ikdyž jsem je opakoval po nevím kolikáté. Já mám tedy takový zlozvyk, že vždycky řeším jako první vedlejší úkoly, takže bývám často strašně přelevlený když jdu řešit hlavní příběh. Ale taktizování co na jakého robota použít a kam ho zasáhnout aby bylo co nejdřív po něm a nebo aby z něj vypadlo to, co potřebuju, mne bavilo. Líbí se mi, když můžu být v late gamu na max levelu OP.

Nezbavil jsem se ale takového nepříjemného pocitu, že ač hezký svět, tak je zde ale jenom jako nefunkční kulisa. Struktury měst nedávají žádnou logiku, na ulicích ve dne v noci postávají úplně stejní panáci. Všechna NPC na která narazíte jsou prostě obecní bezpohlavní lidé, bez jakékoli osobnosti. Na druhou stranu hlavní hrdnika Aloy je skvěle napsaná, animovaná i dabovaná. Je to takový prototyp dobráka, kterého nejde nemít rád. Vlastně o této hře se dá mluvit jako o RPG jenom v tom smyslu, že je zde levelování postavy. Na samotný svět, ale nemáte absolutně žádný vliv. Nemůžete udělat ani špatné a ani zlé rozhodnutí.

Po technické stránce jde i v roce 2023 o krásnou hru. Střídání dne a noci či různych atmosférických jevů je nádherné. Ačkoli jsou zde části jako podzemní základny, které jsou až příliš monotóní a nějaká minimální kreativita by jim prospěla.

Celkově je Horizon Zero Dawn skvělá hra. Je to takový ryzí main stream, v tom dobrém i zlém, který se snaží zalíbit úplně všem. Nenazval bych ji ale RPG, je to spíše taková akční adventura. Vývojáři ale věděli, že dělají hru pro dospívající hráče a myslím, že se jim to povedlo. Výrazným kladem celé hry je rozhodně samotná Aloy.
+16
  • PC 100
Nemávam nikdy príliš veľké očakávania od konzolových konvertov. Po pravde, nemávam od nich vôbec žiadne očakávania. Days Gone a Horizon Zero Dawn som kúpil naraz v akcii. Na moje veľké prekvapenie - a po traumatickom zážitku z Days Gone - ma Horizon ZD (skratku HZD radšej nebudem používať vzhľadom na hodne neštastný politický kontext) vytrhla z jarného tranzu a prikovala k PC na dlhé hodiny.

Nejde ani o to, že sa na to dobre pozerá, príjemne sa to ovláda (aj myšou a klávesnicou) a skvelo sa to hraje alebo o to, že by to malo dokonca aj relatívne spolahlivý save system (čo už je na dnešnú dobu skôr výnimočné), ide hlavne o to spojenie shooter/open-world adventure s RPG, ktoré snáď prvý krát funguje tak ako má. Ak sa nemýlim, Far Cry 3 bola prvá hra, ktorá sa snažila spojiť tieto žárne tým, že pridala množstvo postranných úloh, crafting a taký ten RPGovského progres. Nikde to však podľa mňa príliš nefungovalo, postranné questy pôsobia v týchto open-world pseudo-RPG hrách príliš procedurálne a taký ten prazvláštny pomer level-scalingu a vývoja postavy väčšinou utlmí všetky pocity levelovania ako takého. Horizon ZD urobil v týchto veciach dva kroky vpred, vylepšovania postavy je tu veľmi citeľné, postranné questy pôsobia živo a zároveň ten pocit zo sveta a objavovania je tu absolútny a je to prvá hra, ktorú som hral, pri ktorej môžem povedať, že si zobrala z oboch žánrov len to najlepšie.

Okrem toho, vyvoláva Horizon ZD takú zvláštnu snovú a pokojnú náladu vďaka kombinácii ambientnej melódie, nazvučenia okolia a celkového grafického dizajnu. Pár krát som len tak pobehoval krajinkou a nič nerobil len si užíval to prostredie. Presne pre toto mám rád hry, aby som na chvílu vypol z reality a zrestoval myšlienky.
+15 +16 −1
  • PC 75
Po dohrání Death Stranding jsem hledal nějakou bombu, kterou bych si nezkazil chuť po zajímavém RPG. Přirozeně jsem sáhnul po vychvalovaném Horizon. Udělal jsem správně? Jak se to vezme.

Asi budu silně neobjektivní, protože vystavím Horizon srovnání právě s Death Stranding, které ve mně zanechalo rýhu asi jako Grand Canyon. A samozřejmě vím, že to není správně, protože se žánrově jedná o poměrně odlišné hry. Ale sorráč, nemůžu si pomoct.

Příběh je v první řadě velmi zajímavý a velkolepý. Jenže. Tam, kde se Death Stranding opírá o šílenou mysl Kojimy, přichází Horizon s příjemným postapo, které ale nepřinese nic, z čeho by vám ulétl klobouk i s hlavou. Předlouhou dobu hraní jsem měl za jeden z pilířů Horizonu exploraci, ale tak to bohužel není. Explorativních pasáží je v tomto otevřeném světě pomálu, a když už nějaké přijdou, jedná se o skládání střípků příběhu. Příběhu, který po počátečním odhalení hlubšího pozadí domyslíte sami, aniž byste hru vůbec museli dohrávat. V tom vidím trochu problém.

Když jsem ale přišel na to, že tu jde hlavně o souboje, smířil jsem se s tím. Klobouk dolů před vymazleným systémem boje, kde má každý protivník několik součástí, s nimiž si můžete zahrát jako s Legem. U her se mi často nestává, že bych skutečně otevíral deník a čumel na silné a slabé stránky monster. Tady je to zábava, a s množstvím zbraní často i příjemná výzva. Jeden příklad za všechny: když po vás někdo chrlí oheň, nemá nutně odolnost. Takže rozstřílením zárobníku s hořlavinou mu ustřelíte zadek, což udiveného robota patřičně vykolejí. Za tohle fakt obrovské plus.

Ovšem i mínus. Není totiž výjimkou, že se s tímto soubojovým systémem dostanete do situace, kdy metáte salta z jedné strany na druhou, aby vás nerozdupal plechový mastodont nebo jeden z jeho dvaceti kámošů. A střelte si šíp do nádrže s napalmem, když ji má pětimetrový plecháč na zadku, ke kterému se dostanete jen s uměním artistů Cirkusu Berousek. Každá taková situace ve mně budila spíš odpor k dalšímu hraní - nepřátelé vás prostě zaplaví a vy od úhybných manévrů nevíte, kde je nahoře a kde dole. A pak vás za krákory vytahá Glinthawk, který si zasluhuje ocenění za největší osinu v anu (od slova anus). A variace zbraní sice vypadají rozmanitě, ale v závěru zjistíte, že používáte dvě, protože prostě není nutné používat jiné.

Grafika světa je nádherná, kouzelná, excelentní. Když ji neporovnám s rivalem Death Stranding. Určitě hraje roli stylizace, ale přestože umí Horizon vykouzlit krásná panorámata, druhý zmíněný je o dva kilometry napřed. S tím se trochu pojí i problematika zdolávání terénních překážek, kdy jde horolezit jen tam, kam vás autoři pustí, jinak skáčete jak kamzík a je dost evidentní, že simulování tohohle prvku pro hru není prioritou.

Oceňuju rozlehlý svět, ale hrozně mě točilo, že na vás číhá zvíře fakt na každém rohu, a prakticky rozlišuje jen dva stavy chování: 1) Vraždím 2) Utíkám a po pár metrech to otočím a vraždím. Jako výzva dobrý. Jako simulace...ne zas tolik dobrý. Zároveň se mi líbí celkem slušné množství side-questů, které mají potenciál protáhnout vás přes půl mapy. Jenže ono to po chvíli působí strašně lacině. Zadávací rozhovory jsou místy cringe a každý úkol působí trochu schematicky: mord, něco dones, někoho sežeň, táhni přitom do horoucích pekel, cestou potkej plecháče... Často to tvůrci umně maskují, ale po plnění desátého side-questu to prostě prokouknete. A když tohle přejíždění od čerta k ďáblu zkombinujete právě s častým výskytem robotů, je to recept na fast-travel jako od Radima Uzla - kup si náš Topor a běž chvilku dělat něco zábavnějšího.

A teď asi největší problém, který ve mně leží jako šutr. Atmosféra. Horizon má snad až pohádkovou atmosféru, která v exploraci přejde v mysteriózno. Jenže hlavní linka ve mně absolutně nevykřesala ten pocit akutního nebezpečí, průšvihu, ohrožení pro celý svět. Prostě nic. Jenže postavy o tom melou pořád, neustále zneklidnění hrozbou smrti. S klidem jsem výzvu "Ty vole, přijeď, za dvě minuty nás to tu rozseká na maděru" odložil, abych si natrhal květinky, uvařil pár lektvarů a našel ztracené štěně pro Máňu z kmene Čivava. To prostě není dobře. A nezachraňuje to ani skenování písemností, které vydají na tři a půl bible. V akční hře prostě nemůžu číst stránku textu, i když mám za sebou třikrát sérii Malazské Knihy Padlých.

A co stealth? No...eh...schovej se do trávy, lákej tam nepřátele a vytvoř dva metry vysokou hromadu těl, jak je budeš postupně bušit cihlou do hlavy. A když týpka píchneš uprostřed planiny, nedáme ti možnost ho odtáhnout za šutr. Prostě se tam rozplácne a kumpáni utvoří kolečko, kde budou přesně 30 vteřin dumat, jestli měl Kája ten šíp v oku i předtím...a pak se vrátí ke svým povinnostem, které zahrnují koukání do ohně nebo chození po předem vyznačeném šišoidu. Auč.

Když si to po sobě čtu, možná jsem až moc kritický. Horizon je krásná hra, ale k té dokonalosti, kterou jsem po všech těch recenzích očekával, mu ještě dost chybí. Pár zajímavých mechanik přebíjí hodně nedotažeností a mělká atmosféra. A ač je Aloy sympatická kočka, narozdíl od rebootované Lary Croft mám velký problém ji brát vážně. Velkolepostí je tu dost, ale působí spíš jako Mona Lisa, kterou si pověsíte do kůlny na dříví. Hru jako takovou ale určitě můžu doporučit. Je to lehký nadprůměr, který semo tamo překvapí originalitou a v té akci vlastně docela zapomenete, že tam nějaké škobrty jsou.

Pro: Příběhové zasazení, soubojový systém, rozloha světa, grafika

Proti: Slabší atmosféra, odhadnutelnost příběhu, nedotaženosti, cringe rozhovory

+14
  • PC 55
Světýlko tam, ikonka támhle, světýlka a ikonky všude kam se podíváš, iMERZE. Hezká zrzečka v hlavní roli, co šplhá jako spiderman, skáče jako žába a přežije náraz několika tunového robo dinosaura - IMERZE. Lidští dementi, kteří mají stejně hitpoitů jako dino roboti - IMERZE. Magické červené chroští, které vás ukryje i před robotama se skenerem, i když vaše makovice jasně trčí ven z onoho schroští - IMERZE. Miliarda věcí v inventáři, jehož obsah by měl problém unést na zádech i terminátor - IMERZE. Mapa, kde čtyři minuty běháte v poušti, aby jste se náhle ocitli ve snězných horách - Joooo, IMERZE!

Po tom, co jsem odehrál Metro Exodus - Atmosféríckého rozumně designovaného ukrajinského zašpiněného diamantu, jsem se pustil do tohoto zlatého, na pohled krásného, ale ve skutečnosti zaschlého, již nepáchnoucího extrementu. Design téhle hry je tvořen pro lidi s omezeným rozsahem pozornosti a nulovým pozorovacím talentem, což by měla být hra akorát tak pro mě. Ukázalo se, že na tom zase tak blbě nebudu.

Horizon nemá jedinou originální kost v těle, všechno je tu vytvořeno podle šablony, která existuje skoro dekádu - průzkum a odhalování světa - variace na věže z Far Cry 3, jen ještě nudnější. Primitivní stealth se slepýma a tupýma hovadama. A samozřejmě sbírání bžilionu věci na kraftování věciček. Průser je, že je to Horší než Far Cry, Assasin Creed a hromada dalších open world her na trhu. Horizon má kromě kraftování a progressu postavy i dialogy s "Bioware kolečkem" takže to automaticky musí bejt eRPéGé, že? Ani omylem, vážení klegové. Hra vám dá několikrát během těch mnoha hodin možnost dát Aloy unikátní odpověd, ale jinak jsou tam ty rozhovory zcela zbytečně a převážně slouží k expozici a jakéhosi kontextu k danému questu+je tu nějaký jednoduchý worldbuiding. Krom Aloy tu není jediná zapamatovánodná postava. Příběh se rozjíždí pomalu a než se začalo něco zajímavějšího dít, byl jsem už mentálně vyštavenej na to, abych to nějak prožíval. Navíc je to děsně otřepaný klišé.

Combat je to jediný, na čem je vidět nějaká nevšednost, nějaká kreativita. Souboje s mecha robotama mají štávu, za předpokladu že hrajete na vyšší obtížnost. "Odtrhávání" jednotlivých komponent z větších mechanoidů má význam zejména taktický a pokud půjdete na něco většího nepřipraveni - bez lektvarů a patřičného vybanení, budete si rvát vzteky své ochlupení. Kdyby nebyla kolem soubojáku ta banální omáčka, mohla to být solidní "Soulslike" rubačka.

Aloy je celkem povedená hrdinka, můj bias na super cute zrzavé amazonky mi může lehce zakrývat úsudek, ale i tak mi přišla fajn, její dabérka není špatná a hodí se s ní.

PC port se povedl, žádné cukání i při proměnlivém frameratu, žádné padání a zamrzávání hry a dosti grafických možností (jedna z mála her, kde je viděl rozdíl mezi high a ultra). Jen to ovládání na M+K je řešeno neštastně, ale to nekladu za vinu teamu portu, nýbrž designu hry.

Asi jsem už fakt starej dědek, kterej toho už hrál opravdu moc, ale Horizon Zero Dawn mě vůbec nějak neoslovila, spíše nasrala. Je to hra dělaná pro masy, je to čirá PS hra, která apeluje na oči a sluch, nikoliv mozek, je to eqvivalent herního MCU, což není, jak víme, vůbec na škodu, protože se to prostě prodává, a že se týhle hry prodalo dost.
+12 +24 −12