Tarnumovo válečné tažení pro spásu jeho duše zakončuje dvojice kampaní. V první, "Revolt of the Beastmasters", Tarnum osvobodí bažinný lid, který předtím v Heroes Chronicles: Warlords of the Wastelands sám zotročil a dovede jej ke svobodě. V druhé kampani, "The Sword of Frost", pak musí zastavit elfího hrdinu, Gelu, který chce získat Dýku mrazu přesto, že dobře ví o její síle ničit celé světy. Jediné etnikum, které nemá z Elfů nahnáno jsou přitom Nighoni, obyvatelé zemských hlubin a právě do jejich čela se Tarnum postaví. V časové ose zaujímají Final Chapters dobu po událostech Heroes Chronicles: The Fiery Moon.
Systém hratelnosti, stejně jako grafický engine, zůstal i v závěru Heroes Chronicles totožný s Heroes of Might and Magic III: The Restoration of Erathia.
Sword of Frost dohran a s nim i cele Chronicles. Posledni chapter je docela fajn, byt zpocatku otravuje zvolenim zakladnich skillu u Tarnuma, estates je pro hlavniho heraka k nicemu a tactics v tomt pripade taky spis zdrzovalo vzhledem k tomu, ze jsem mel pulku hry v armade jen draky.
Obtiznost tradicne extremne snadna a posledni 2 mapy dopadly opravdu komicky, v predposledni mape jsem Tarnumem v hradu prvni den nabral azure dragona a vydal se dolu, kde jsem hned druhy den zastihl a vykosil hlavni oponentku Kiju. Jeste vtipnejsi byla posledni mapa, kde jsem mel zastavit Gelua. Opet jsem prvni den nabral v hradu azure dragona a postoupil trochu dolu, kde byl teleport, kde se v noci z prvniho na druhy den objevil cizi herak a nebyl to nikdo jiny, nez samotny Gelu, ktereho jsem nasledujici den hned umlatil kouzlem a azure dragonem driv, nez se dostal na tah. Jeho Armageddons blade se pak dost hodil.:) Po par tydnech, kdy jsem se probil do centra mapy jsem se v prvnim obsazenem Rampartu z legrace podival do hospody a kdo tam nebyl, Gelu. Tak jsem ho na poslednich par dnu jeste najmul na oblezani dolu, aneb hlavni oponent jak ma byt. Funny.:) Prekvapilo me, ze ani posledni mapa cele serie nebyla velikosti L.
Obtiznost tradicne extremne snadna a posledni 2 mapy dopadly opravdu komicky, v predposledni mape jsem Tarnumem v hradu prvni den nabral azure dragona a vydal se dolu, kde jsem hned druhy den zastihl a vykosil hlavni oponentku Kiju. Jeste vtipnejsi byla posledni mapa, kde jsem mel zastavit Gelua. Opet jsem prvni den nabral v hradu azure dragona a postoupil trochu dolu, kde byl teleport, kde se v noci z prvniho na druhy den objevil cizi herak a nebyl to nikdo jiny, nez samotny Gelu, ktereho jsem nasledujici den hned umlatil kouzlem a azure dragonem driv, nez se dostal na tah. Jeho Armageddons blade se pak dost hodil.:) Po par tydnech, kdy jsem se probil do centra mapy jsem se v prvnim obsazenem Rampartu z legrace podival do hospody a kdo tam nebyl, Gelu. Tak jsem ho na poslednich par dnu jeste najmul na oblezani dolu, aneb hlavni oponent jak ma byt. Funny.:) Prekvapilo me, ze ani posledni mapa cele serie nebyla velikosti L.
Pro: Příběh, sympatický hlavní hrdina, dnešní cena, počet map
Proti: Nízká obtížnost, malá velikost map, pouze singleplayer