Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Hlavním hrdinou Far Cry 3 Blood Dragon je cyborg Mark IV jménem Rex Power Colt (už jméno dává tušit, kam se bude styl hry ubírat). Spolu s parťákem Spiderem se vydává na tropický ostrov, na kterém se usadil generál Sloan, předobraz cyborgů Mark IV, který se snaží vyvolat jadernou válku.

Hra vznikla jako pocta filmové tvorbě 80. let a současně parodie téhož, stejně jako parodie stávajících žánrových postupů. Kdo nezažil dané období, nemá sebemenší šanci si z hry odnést to podstatné a bude pravděpodobně jen nevěřícně kroutit hlavou. Od začátku jsou hráči servírovány narážky na Predátora, Želvy Ninja a asi milión osmdesátkových polodementních filmů s cyborgy/ninji/etc. Hlavní hrdina je cyborg, který bojuje s ostatními cyborgy a zmutovanou zvířenou včetně kybernetických draků. Celá hra je laděna do jedovaté kyberneticko-neonové modro-fialové, hraje v ní osmdesátková synťáková hudba a hlavního hrdinu mluví Michael Biehn (Kyle Reese v Teminátorovi 1 a 2 nebo Dwayne Hicks v Aliens). Už tutorial je parodií na dnešní tutorialy, vodící hráče za ručičku a zdůrazňující naprosto zjevná fakta a herní principy. Stejným stylem pokračuje hra směrem k neuvěřitelně kulervoucímu (opravdu neexistuje výstižnější slovo) závěru, který je naprosto geniální parodií na všechny možné cool závěry filmů ve stylu "hlavní hrdina sám vymlátí ve zpomalených záběrech všechno živé v obří pevnosti hlavního záporáka" a všechny možné pitomoučké naskriptované wow sekvence v dnešních FPS. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem u hry brečel smíchy, lví podíl na tom měl kybernetický hláškující drak.

Hra obsahuje sedm hlavních misí, na počátku druhé mise dostává hráč naprostou volnost pohybu po ostrově. Plněním vedlejších misí (navzdory v zásadě stále stejnému zadání se nijak zvlášť neopakují) a bojem se vylepšuje úroveň hlavního hrdiny, stejně tak je možné za získané peníze dokupovat upgrady jednotlivých zbraní nebo munici. Peníze lze také získat pomocí olupování padlých nepřátel nebo nalézáním speciálních beden, poschovávaných po celém ostrově. Kromě klasického pěšího přesunu je k dispozici osm druhů řiditelných strojů, zejména jeep s kulometem hru často značně usnadňuje. Celou dobu jsem hrál na obtížnost hard, herní doba (naměřená hrou, nikoli reálný čas) lehce přes 6 hodin, což považuji u novinky za cca 350 korun za výborný poměr cena/výkon (stejnou herní dobu dnes bohužel často vidíme u zhruba 3x dražších titulů).

Má stěžejní výhrada a důvod, proč není hodnocení vyšší, se týká nízké obtížnosti. Na hard jsem umíral velmi zřídka (když jsem prováděl vyloženě netaktické kraviny jako naběhnutí do hloučku nepřátel). Jakékoli poranění je možné bez omezení léčit (ve hře sice existují omezené lékárničky, které vyléčí úplně, jenomže je možné se léčit i bez nich "po částech" taktéž do kompletního vyléčení). Nepřátelské základny lze jednoduše dobývat pomocí jeepu s kulometem (kromě dvou, které se nacházejí na malých ostrůvcích), nepřátelé si tak ve většině případů ani neškrtnou. Jejich umělá inteligence také nepředvádí něaké velké zázraky.

Nicméně klobouk dolů před lidmi z Ubisoft za to, že jako velká společnost vyrobili hru, která je zaměřením značně "indies" a to včetně prodejní ceny. V hratelnosti se sice najdou mušky (v porovnání s dnešní konkurencí se jedná o chyby nijak nevybočující z průměru), ale hru jako celek bych neváhal díky značnému přesahu označit za umění, byť velmi specifického druhu.

Pro: neskutečně stylová parodie popkultury osmdesátých let i dnešního stylu FPS, herní volnost, poměr cena/výkon

Proti: nízká obtížnost

+36
  • PC 90
Když jsem viděl trailer, říkal jsem si, jestli má cenu toto hrát, když jsem FC3 ještě ani nedohrál. Po zjištění, že hra není navázána na trojku a jedná se o stand-alone hru, jsem si hru okamžitě pořídil. Líbil se mi ten barevný svět a parodie na 80. léta.

Při prvních minutách jsem zjistil, že vlastně ty barvy činí prostředí velmi nepřehledným a v prvním koridoru jsem se ztrácel, ale postupem času jsem si zvykl a barevný svět se mi začal zamlouvat čím dál víc. Líbilo se mi to a hodně. Zbraně mi přišly hezky udělané a možnost upgradu potěšila. Například takový fazertron byl zpočátku strašně slbý samopálek, ale po upgradu na laserové kulky se z něj stala smrtící zbraň. To samé s galeria 1991. I když tato dvouhlavňovka měla smrtící učinky již od počátku, ale po upgradu na čtyřhlavňovku to teprve bylo to pravé ořechové. Ale největší překvapení čekalo na konci, když jste získali Killstar, s touto neuvěřitelně ničící mašinkou, jsem v klidu zvládl všechny vedlejšáky, obsadil všechny základny a dokonce jsem pak i pro srandu chodil zabíjet krvavé draky. Prostě parádní třešnička na dortu.

Co se týče misí, tak je sice škoda, že hra obsahuje pouze 7 hlavních úkolů. Ale zato ty první trvají nějakou tu půlhodinku a poslední 3 jsem hrál i hodinu. A k tomu je i spousta vedlejších úkolů, takže zábava nekončí poslední misí. Náplně byly hodně zajímavé a bavily mě. U nepřátel bych zmínil velmi vysokou odolnost. Zpočátku bývali docela slabí, ale poté jsem je nesejmul ani na celý zásobník fazertronu. A o blood dragonech ani nemluvme. Nemít terrora 4000, možná ještě teď bych do nich střílel. Ale všiml jsem si, že draci mají svá slabá místa, kde jim to ubírá víc. Takže když bylo trocha štěstí, tak se dalo i zvládnout bez velkých ztrát na životě.

Ano ztráty na životě. V životě mě tolik nepobavilo léčení. Dá se vyléčit i bez injekcí, stačí zmáčknout qčko a Mark vytáhne posilovač dlaní, chvilku si zacvičí a hned přibydou dvě políčka :D anebo si znovu svaří svou kybernetickou ruku a je opět plný síly :D Co mě dále pobavilo bylo vytahování srdcí, ale zároveň pokud jste chtěli jen sebrat munici od padlých, tak se to bez tohoto procesu neobejde. Také mě pobavilo, že po zmáčknutí F, Mark vztyčí prostředníček. Jasně je to dětinské, ale užil jsem si s tím například v závěrečné misi, když na mě běžela opravdu horda nepřátel. Tak jsem je vyfuckoval, skočil do vody, obeplaval (Mark umí opravdu rychle plavat) a pokosil je zezadu :D Možnost využívání dopravních prostředků: veliké plus. Není nic lepšího než si zkrátit cestu v tereňáku anebo na voním skůtru. A že se najezdíte.

Grafika se mi opravdu líbila, už kvůli těm barvám. Vše krásně na animováno, vše se skvěle hýbalo, nejde nic vytknout. A hudba taky super. Staré elektronické pecky se výborně poslouchají při velkých přestřelkách. občas jsem se přistihl jak si nějakou broukám...

Pro: příběh, barvy, zbraně, grafika, hudba, dabing, hratelnost, léčení, vozidla, F jako fuck

Proti: hráč si musí zvyknout na prostředí, občas velice odolní nepřátelé, nemožnost sebrání nábojů od padlých bez vytrhnutí srdce

+23
  • PC 60
Když jsem se před lety do Blood Dragon pustil okamžitě po dohrání Far Cry 3, tak jsem se s tímhle DLC po první misi seknul. Je to nemlich to samé - úplně klasický Ubisofťácký reskin. Poslední měsíce jsem ale dohnal řadu 80's filmů a možná i díky moderní retro tvorbě jsem se zamiloval do synthwave hudby. Dlouho jsem žádné Far Cry nehrál a tak jsem si řekl, že bych mohl dát Blood Dragon druhou šanci.

Po dohrání ale musím konstatovat, že tohle DLC bylo takové... zbytečné. Až jsem si říkal, že kdyby tvůrci zůstali u vtipného "aprílovského" traileru, vůbec nic by se nestalo. Že je Blood Dragon přeskinovaná rychlokvaška je cítit z každého momentu a trochu mě mrzelo, že tím nejvtipnějším na celé hře je paradoxně její mnohými zmiňovaný tutoriál. Celá hra jakási parodie na osmdesátková filmová béčka a popkulturu. Čekal jsem ale asi trochu víc - víc toho humoru, víc odkazů. Ta hrstka osmi nepříliš nápaditých misí zabere zhruba 2-3 hodinky hraní a zbytek hry je jen nenápaditá openworld vata (lovení zvířat si tu naštěstí tvůrci odpustili). Core gameplay je chytlavý, ale celá hra je natolik osekaná a arkádová, že jsem z toho neměl kdovíjaký hlubší požitek. Ve výsledku by nejspíš hře prospělo, kdyby z toho udělali lineární střílečku.

A i to prostředí se velmi rychle okouká. Ostrov je ještě nudnější a generičtější jak ty ve FC3. Naštěstí není příliš velký a aktivit tam není zas tak moc, aby to začalo nudit. S interiéry je to podobné. Stále ty samé assety dokola bez nějakých zapamatováníhodných momentů. Ono i to, že je celá hra ponořená do neonového oparu či jak to nazvat je sice na první pohled originální, ale rychle to začne spíš nudit, protože všechno vypadá tak nějak stejně a není pořádně nic vidět.

Gunplay je ze začátku takový podivně tuhý a nepřátele jsou strašní bullet sponges, ale jakmile hráč vylepší zbraně - zejména jakmile dostane laserový upgrade na útočnou pušku, začne to být konečně zábava. Narozdíl od FC3 je zde levelování automatické a za každou další úroveň (1-30) dostane hráč fixně danou odměnu - od navýšení zdraví až po nové schopnosti.

A to by bylo tak nějak všechno. Hra toho moc nenabízí. Pár hodin pohodového střílení, béčkový příběh, troška humoru a hlavně obligátní dobývání pevností a sbírání collectibles. Je to docela stylové a hlavní mise mají fajnový hudební podkres. Základ slušný, nicméně nemůžu se zbavit pocitu, že to mohlo být s trochou tvůrčí snahy sakra zábavnější a osobitější.

Pro: parodie na 80. léta, hudba, humor, komiksové animace, F

Proti: pouhopouhý reskin, brzy stereotypní, obsahově, co se openworld prvků týče, poněkud prázdné

+20
  • PC 75
V temné budoucnosti, ve světě po atomové válce se hrdinný Rex Power Colt, kyberkomando IV. generace vydává se svým nejlepším přítelem do tajného vojenského zařízení na ostrově plném nepřátelských vojáků. Po nečekané zradě se bude muset postavit nejen mnohem vyspělejším vojákům V. generace, ale také místní nebezpečné fauně. Ne tohle není upoutávka na nejnovější film Jean- Clauda van Damma, to je shrnutí zápletky datadisku ke hře Far Cry 3. V Ubisoftu se rozhodli stvořit poctu akčním filmům z 80. let a hru, kde realizovali všechny nápady, které byly příliš přes čáru, divné, nebo hodně divné, přidali velkou dávku laserových paprsků a vznikl Far Cry blood dragon.

Autoři jsou plně vědomi potenciálu a kvality příběhu, takže vás s ním vůbec neobtěžují a nechají vás prostě volně pobíhat po ostrově, proti kterému je i ten nejhlubší deštný prales příjemnou turistickou destinací a vybíjet si svoji agresivitu v podstatě na všem co potkáte, případně například zkoumat rychlost šíření požáru. Rozhodně to není žádná procházka. Kromě všudypřítomných nepřátelských hlídek si musíte dávat pozor na místní faunu, která je ještě mnohem všudypřítomnější. Zvířata na tomhle ostrově mají do přátel člověka stejně daleko jako má Mortal Kombat 2 ke kvalitnímu filmu. Veškerá fauna na ostrově jde stručně charakterizovat takto: smrtící, svítící, velmi naštvaná. Jejich cíle jsou totožné s vašimi. Zabít všechno co se hýbe.
Hra je obtížná asi stejně, jako je uměřená a vážná. Brzy po získání schopnosti samoléčení (a že to je vcelku brzy) dokážete pobít prakticky libovolný počet nepřátel. Pomáhá to navodit ten správný pocit, že jste nezastavitelný hrdina, jako z vašeho oblíbeného akčního filmu. Takový frajer, který vyřídí robokopa mrknutím oka a terminátora zvládne mávnutím ruky. Jeho nepřátelé umírají sotva ho uvidí. Stinnou stránkou ovšem je, že hra postrádá něco jako pocit výzvy, nebo nutnost využívat stealth postup, ke kterému vás v úvodu nabádá.

Epileptikova noční můra
Co se grafiky a efektů týče, tak je hra daleko za hranicí kýče. Všechno stále svítí, bliká, září, vybuchuje… Prakticky každá přestřelka se zvrhne v ohňostroj. Dosti krvavý ohňostroj, mnohých se dotkne u srce. Doslova. Ostrov sám je pak dost ponurý a za večera nabízí romantické vyhlídky na záři hořících lesů a obrysy vědeckých základen zatímco se kolem rozléhá řev blood dragonů a zlých pštrosů.

Co se o hře rozhodně nedá říct, že by byla dlouhá. To je dobře, protože končí tak akorát, aby se hráč nezačal nudit. Ačkoli se dokáže Rex vypořádat třeba s tísícovkou kybervojáků naráz s jedním nepřítelem si poradit nedokáže a to je stereotyp.
Až na ostrově strávíte delší čas, dostaví se neodbytný pocit, že tam tak nějak není co dělat. Jistě můžete stále vyhlazovat místní mutantní živočišné druhy a neustále zachraňovat ubohé vědce (stejně se za chvíli nějak odpraví). Nebo můžete na ostrově pátrat po televizích oltářích, popřípadě zkompletovat svoji sbírku akčních filmů a navrch sesbírat všechny poznámky šíleného vědce. Proč? Jste za to odměňováni zkušenostními body, ale jiný význam to nemá. Je jich zbytečně moc. Zpočátku by to snad, pokud se budete hodně snažit, mohlo zdát zábavné, ale proč těch televizí hledat 30? A fakt že sám hlavní hrdina na toto téma sype jednu nespokojenou poznámku za druhou, to nezachraňuje.

Čím Blood Dragon získává plusové body, to je nadsázka a vtip (už jen tutoriál dokáže rozesmát). Kromě toho, že se hra nebere vážně, což by upřímně nedokázala ani, kdyby chtěla, protože vizuální stylizace spolu s příběhem a faktem, že za vámi stále běhají rozzuření dinosauři střílející lasery z očí, by jí snahu překazily. Hra vás zasypává různými odkazy na klasiky, na kterých jste vyrostli například Želvy ninja či Mortal Kombat.

S touhle hrou je to jako s laser plivajícím dinosaurem. Dokud je malý a roztomilý je sním zábava, ale když ho máte příliš dlouho, všimnete si, že to má své nedostatky.

Pro: atmosféra jako z béčkových akčních sci-fi 80. a 90. let, opravdu si připadáte jako nezničitelný kybervoják, nadhled a humor

Proti: stereotyp se dostaví, stealth postup ztratí smysl někdy po prvních 2 úkolech, vedlejší aktivity nejsou zrovna zábavné

+19
  • PC 60
Pamatuji si na oznámení které bylo 1. dubna. Hra zasazena na ostrov cyborgů a draků, vše v šílené barvě podkresleno hudbou a atmosférou 80. let. Každý si zprvu myslel jen, že je to apríl, přesto ale hra vznikla a vytvořila zajímavý odkaz na doby dávno minulé.

Ano humor a parodování akčních filmů se povedlo, a kdo to zažil tak pochopí a pobaví se. Spíš mi ale přišla poněkud nešťastná volba grafického stylu.Přišlo mi to jako bych viděl svět po požití LSD, a veškeré výbuchy a světla která se odehrávala na obrazovce, byla zkouškou jestli to přežiji bez toho, aby se ze mě stal epileptik. Zkrátka tento grafický styl mi nesedl vůbec.

Hratelnost není špatná, občas dobývání nepřátelských základen je i sranda, pokud si pomůžete Blood Dragonem, tak to za Vás vyčistí. Jindy lze potichoučku zlikvidovat posádku lukem a přepadem ze zálohy za pomoci nože. Hlavní mise jsou plné hlášek a humoru, tak ty je fajn hrát, jenže s vedlejší náplní hry už to skřípe. Kromě dobývání základen, jsou tu dva obligátní úkoly které jsou stále dokola buď někoho zabít nebo zachránit vědce. A to moc rozmanitosti nenabídne. Navíc v pozdějších fázích už jsou pro hráče nepřátele snadnou kořistí, a nepředstavují už takovou výzvu a riziko.

Blood Dragon je určitě nadprůměrná hra a stojí za zahrání, jen si myslím že hratelnost i grafický styl mohli být lepší. Občas mi přišlo že někteří lidi ji zbytečně nadhodnotili a dělali z ní něco co není.

+14
  • PC 60
Splnené v rámci HC módu hernej výzvy 2018 - 5. "Nervy z oceli"

Mám rád retroestetiku 80. rokov, ktorá sa v poslednej dobe udomácnila na rôznych kultúrnych poliach a dala tak vzniknúť hudobnému žánru synthwave, niekoľkých zaujímavým seriálom a hrám. Práve v hrách sa jedná o niečo (zatiaľ) neopozerané a prinieslo to tak sviežu atmosféru a štylizáciu. Myslel som si, že Blood Dragon sa zaradí k takýmto klenotom, no z môjho pohľadu sa mu to nepodarilo.

Blood Dragon sa snaží napodobniť klasické akčné béčkové filmy z 80. rokov - hrdina je vojnový veterán a musí zastaviť svojho bývalého mentora pred zničením sveta, tak ako ho máme radi a poznáme. To by samozrejme nevadilo, keby všetky príbehové sekvencie neboli rozprávané len formou "komiksových" predelov v retrografike a nič už počas samotného gameplaya.

Hlavný problém hry však spočíva v tom, že sa snaží byť príbehová a sandboxová zároveň a ani jedno jej poriadne nejde. "Farcryovský" sandbox totiž ponúka veľmi stereotypnú a úzku náplň úloh, bez poskytnutia nejakej reálnej motivácie prečo to robiť. V podstate ide len o obsadenie základní, lov pár druhov zvere a zachraňovanie vedcov, ktoré prebieha takmer totožne ako obsadenie základní - vystrielaním oddielu nepriateľských vojakov.

Príbehová časť je na tom o čosi lepšie ako tá sandboxová. Misie pomerne odsýpajú, ale je ich žalostne málo a i tam sa objavuje miestami stereotyp a veľká podoba dizajnu. Hre nepomáha ani fakt, že aj leveldizajn pôsobí retro-primitívne a osobne mi pripomínal leveldizajnové nepodarky z Command & Conquer: Renegade. Graficky tiež vyznieva zastaralo a jednoducho a to, že v exteriéroch je neustále zamračené a tma, taktiež vyzneniu krikľavých 80s farieb nepomáha. V hre sme navyše ochudobnený o záverečný boss fight, na ktorý som sa minimálne ja tešil od začiatku hry... a on tam nebol.

Väčšina zbraní taktiež nemá žiaden "feeling" a okrem sniperky vôbec nemáte pocit, že strieľate zo samopalu a podobne. Na nepriateľoch totiž nevidieť nejaké "utrpenie", kým neumrú. Zbrane tak pôsobia ako nejaké plastové hračky.

Aby som však len nehanil - hudba, hoci má málo skladieb, sa podarila. Takisto niektoré hlášky z úst hlavného hrdinu pobavili. Ako som vyššie spomínal, príbehové časti pomerne odsýpajú, hoci ich je málo a občas poteší nejaký príjemný nápad, ako úvodná streľba z vrtulníku alebo boj v "aréne" s blood dragonmi. Na to, aby však hra stálo za to, je to veľmi málo.

Pro: estetika, hudba, pár zaujímavých nápadov

Proti: premrhaný potenciál, sandboxová (ne)náplň, absentujúci záverečný boss fight, slabý leveldizajn

+10
  • PC 50
Sérii Far Cry mám docela rád, a to zejména z důvodů, které však bohužel pro tento stand-alone spin-off vůbec neplatí. Vhodnější název této hry by tak podle mne byl prostě jen Blood Dragon, protože z DNA plnokrevných Far Cry her Blood Dragon příliš nepodědil a reference na třetí díl je také úplně zbytečná. 

Blood Dragon je mimořádně krátká, v podstatě lineární a extrémně jednoduchá hra, která ve mně už od počátku vyvolala pocit jen velmi dočasné herní zastávky, do které se nemá smysl příliš herně či emocionálně investovat, protože dřív než se pořádně rozkoukáte, vlak pojede dál. Nebavilo mě prozkoumávat svět, který za 3 hodiny opustím, neviděl jsem smysl v jakékoliv extra misi nebo snad i aktivitě, která v tomto přídavku nic nepřináší a velkou část hry jsem se těšil, až to bude za mnou. Svět velkých Far Cry je velký, pestrý, barevný, zajímavý, plný nečekaných situací a následné improvizace, plný svobody, zábavy, ztřeštěnosti, a to vše v parádní grafice, kdy člověka baví jen pouhý pohyb v takovém světě a pohled na něj. Blood Dragon je hnusný. Jde samozřejmě o záměrnou a přiznanou stylizaci do osmdesátkové neo-retro akčnárny, čemuž odpovídají i četné popkulturní reference, ale nic to nemění na tom, že mě nebavilo se na hru dívat. Což je u "Far Cry" poněkud nečekané. Hra je tmavá, prostředí monotonní a navíc neustále vidíte pruhy či zrnění jako ve filmu na staré ojeté VHS. Chápu proč, ale nechci to. Nebo chci mít alespoň možnost takový filtr vypnout. Další oblast, kde u mě hra selhala, byl gunplay. Nebavil mě. Nebyl mi příjemný, nepřišel mi dostatečně přesný, precizní a responzivní, ale spíše takový nějaký gumový, nedotažený, snad s výjimkou snajprovky, která jako jediná dala vzpomenou na příjemný pocit z dobře umístěného projektilu a následného headshotu. Jinak mi střelba příliš zábavná nepřišla.

Hra je občas vtipná. Hlášky typu "Vědec XY vyrábí zbraň hromadného ničení, i když velmi dobře ví... že by neměl" nebo dialog "Za těmi dveřmi číhá smrt. -Jaký druh smrti? -Ten nebezpečný!" jsou přesně tak trapné, jak je potřeba, ale spíše jsem dostal chuť na nějaké skutečné osmdesátkové béčko s Michaelem Dudikoffem, než na další misi v Blood Dragon.

50 %.
+9
  • PC 90
Tento titul velmi dobře poukazuje na to, že i šílené aprílové nápady si zaslouží realizaci. Už jsem viděl nespočet fórů a vždy jsem si říkal, jak by to super vypadalo, kdyby se to opravdu zpracovalo a uplácala se z toho hra. Borci z Ubisoftu naštěstí tuhle komedii dotáhli do konce. Blood Dragon je takové větší DLC s tím, že nepotřebuje ke spuštění původní hru, tedy Far Cry 3. Ono to není na škodu, protože každá hra je úplně z jiného soudku, prostředí a taky doby. Pokud si tedy myslíte, že vám rozšíření přinese malebný ostrov s možností setkat se opět s Vaasem, ruce pro jistotu pryč. Tohle je totiž něco zcela jiného, epického, vtipného, skvěle zpracovaného a hlavně zábavného!

Příběh vás zavede do vzdálené budoucnosti, kde se chopíte role muže jménem Rex Colt, který je kyborg - tedy napůl stroj, napůl člověk. Jeho cílem bude odstranit ideálně všechny nepřátele, sypat hlášky jako na běžícím pásu a v neposlední řadě zachránit co se dá (v nejlepším případě celý svět, momentálně ale postačí ostrov). V jedné z misí se k němu přidá doktorka Elizabeth Darling, kterou práce pro padoucha už přestala bavit a v Rexovi zřejmě vidí velký potenciál.

Svět, ve kterém se pohybujete, sice nehýří barvami, zato má ale vynikající atmosféru. Veškeré mise se budou odehrávat v noci, v záři červených, zelených a černých barev. Poprvé když jsem ke hře usedl, dostal do ruky futuristicky vypadající zbraň a udělal prvních pár kroků, zjistil jsem, že si připadám jak ve Skynetu či Future Shocku. K tomu mi dopomáhala skvělá stylizace prostředí, obdobné zbraně právě s tímto universem a hlavně hudba, o které ale až dál. Jenže pak jsem začal vnímat i filmy jako Predátor, Komando a tak nějak vůbec celá 80. léta. Hra je totiž jednou velkou parodií právě na toto období, také na spoustu herních i filmových klišé a musím jedním dechem dodat, že vážně povedenou. Například hned v úvodu následuje tutoriál, který jak jistě víme, může být otravný. Zde je otravný, ale i maximálně zábavný. Učí vás, že pokud zmáčknete klávesu pro běh, tak poběžíte rychleji, když zmáčknete klávesu pro skok, tak skočíte atd. Už tady jsem se řezal smíchy. Takže jsem mačkal klávesu pokračovat, až se přede mnou objevila hláška, že pokud mě výuka nebaví, mám si upgradovat firmware v mé polo robotické hlavě, a to už jsem věděl, že tohle hraní bude stát za to.

Aby vás běhání po ostrově bavilo více, můžete hledat různé VHS nahrávky, staré TV, zabíjet rozličnou zvířenu, či se projíždět ve futuristickém džípu nebo na lodi. Ostrov také poskytuje základny nepřítele, které lze samozřejmě násilím obsazovat. Ostatně lze také otevřít brány tábora a nechat Blood Dragony udělat práci za vás. Tímto jsem si vytvořil menší oslí můstek k tomu, co vlastně BD je. Je to taková velká potvora, zřejmě drak, která je skutečně velmi nebezpečná a proto je lepší se jí vyhnout. Naneštěstí pokud vás, nebo nikoho jiného nevidí, zezelená a hledí si svého, pokud začne červenat, věřte, že rudne vzteky a to značí, že je čas útěku. Ze zabitých kyborgů, ze kterých stříká mimochodem modrá krev, lze vyrvat také jejich srdce a ty následně využít jako návnadu právě na draky. A když už vyrvat něčí srdce tak s pořádnou hláškou, mezi moje oblíbené patří: "Another broken heart". V obchodním automatu lze kromě munice zakoupit neprůstřelnou vestu, uzdravující ampulky, mapu okolí, nebo tunění zbraní. Vylepšení ale nebudou všechny hned a bude potřeba plnit vedlejší úkoly, které vám upgrady zpřístupní.

Zbraňový arzenál se skládá z pistole, útočné pušky, brokovnice, sniperky, plamenometu, rotačního kulometu a samozřejmě luku, to by pak nebylo tak velké klišé. Podporovat palebnou sílu můžete vrháním granátů, pokládáním min či dynamitu, který se zde nejmenuje C4, ale C400, vtipný popisek tvrdil, že je to stejné, jen to má dvě nuly navíc. Rex ale vládne ještě jednou zbraní, aktivuje se klávesou F a znamená fuck. Když písmenko přidržíte, hodíte fakáče levou rukou, když budete mačkat, fakovat budete na střídačku levou a pravou. Sice tím nikomu neublížíte, ale když už skolíte třeba draka, tak proč ho stylově někam neposlat. Do všech zbraní je munice dostatek, a pokud ne, dá se dokoupit, ovšem musíte cestovat zpět do některého z táborů k automatu. Nicméně mezi destinacemi se dá rychle cestovat, což jen ulehčuje práci.

Zvuková a vůbec celá hudební stránka je naprosto skvělá, je tak skvělá, že pokud máte rádi osmdesátky, tak si stáhnete soundtrack zvlášť a budete ho poslouchat do zemdlení. Tóny, které se linou z reproduktorů, jsou poctou všem akčním filmům od Terminátora po Predátora, plus něco málo vlastní tvorby. Při poslechu se člověk vrátí časem zpátky a je to velmi příjemné. Vůbec si tu hru bez takto skvělého hudebního doprovodu nedokážu ani představit, je totiž vynikající. Zvuky samotné jsou též na výborné úrovni a to hlavně dabing hlavního hrdiny, protože například taková střelba ze zbraní se dá považovat za klasiku.

Jelikož není tento titul žádným velkým obrem, nýbrž přídavkem, nebude ani moje recenze příliš dlouhá a tak se pomalu blížíme do finále. Hra je v podstatě to samé jako Far Cry 3 s tím, že pokud milujete sci-fi a jste nedej bože starší člověk, který se rád vrací do minulosti, nesmíte tohle za žádných okolností minout. Za škodu považuji absenci českých titulků, protože lidé, co nevládnou angličtinou, přijdou skutečně o hodně. Je to jedná velká, příjemná komedie, která vás dokáže pohltit a když se tak stane, tak je najednou konec. Herní doba, pokud budete prolézat, co se dá, šplhá maximálně k osmi hodinám a lze dosáhnout maximálně 30 levelu, což je škoda. Je vidět, že nemusíme nutně sahat po starých videokazetách a hrát staré hry. Stačí totiž vzít to nejlepší z minulosti a hodit to do moderního hávu, zbytek se vyřeší sám. Osobně považuji Blood Dragon za lepší, ač kratší titul, než je původní Far Cry 3. Pokud vás moje recenze nepřesvědčila, měla by to udělat cena, která je 15 Euro. Mě tohle velmi mile překvapilo a doufám, že to Ubisoftu přinese spoustu prodaných kopií a že třeba udělají i samostatnou velkou hru, která bude těžit z kulis osmdesátých let, protože tohle byl, přátelé, zázrak, který přiletěl z nebes. Velmi vřele doporučuji!

Pro: - Skvělá atmosféra - Výborný humor - Vynikající hudební stránka - Příjemná komedie

Proti: - Krátká herní doba - Slabší A.I. nepřátel

+8 +10 −2
  • PC --
Originální, plné humoru, s parádní hudbou a snad i zábavné. Prakticky jediná věc, která mi tady vadí, je grafický styl. Nedá se na to dívat... Grafika by obstála tak možná jako bonusový filtr, hned vedle oldschool černobílé nebo monochromatické. Ale odkoukat celou hru s těmi příšernými lentilkami, červenými horizontálními linkami nebo přehršle tmavé, ze které mžouráním tak akorát bolí hlava, to opravdu ne.
+8
  • PC --
Herní obdoba krátkého filmu Kung Fury:

- neo(n)-retro osmdesátková stylizace
- synthwave soundtrack
- šílené nápady typu draci, kterým z očí šlehají laserové paprsky

Ale stejně jako Kung Fury se hra spoléhá výhradně na svou stylizaci a celé je to jako z pera 10letého kluka. Včetně pokusů o humor ("tutoriály ve hrách jsou dementní, heh heh, podívej, heh, stejně jako tento, heh heh" - dělat si z něčeho legraci a chytře si z něčeho dělat legraci jsou dvě rozdílné věci).

Staré akční filmy jsou často zábavné právě proto, že jsou hloupé. Jejich hloupost je ale upřímná. Blood Dragon je mdlá hra bez duše, co se veze na vlně trendu.
+8
  • PC 70
Mám rád standalone datadisky, nemám rád ingame DLC, pokud nejsou několikahodinové jako třeba BD.
No a právě Blood Dragon je jedním z nejlepších přírůstků za poslední roky. Osmdesátky nemám natolik v lásce jako tvůrci této ujetiny, ale parodované filmy jsme rozpoznal takřka všechny a pomohlo mi to k navození atmosféry. V kombinaci s osvědčenými principy z perfektního Far Cry 3 a tipickými hlášky v něco jako cutscénách jsem získal krátkou odbočku do světa mechanoidů a podivných draků, ve kterém člověk baví bloudit. Škoda jen, že to neni na dýl.

Pro: Principy FC3, atmosféra, sebeparodie,blood dragons

Proti: až překvapivě krátká herní doba (3-4h bez craftingu),

+6