Fallout: Sonora

Nevada Band Studio

20.03.2020

2 hodnocení Platformy

Žánr: RPG > nezařazeno

Forma: freeware

Rozsah: totální konverze

Multiplayer: ne

Fallout: Sonora je další z řady totálních konverzí legendárního RPG Fallout 2. Tento fanouškovský mód od ruských tvůrců Nevada Band (např. dříve vydaná konverze Fallout of Nevada) v čele s Alexandrem Pošeljužinemje je zasazen na hranice USA a Mexika, tedy na jihozápad od původní mapy z Fallout.

Píše se rok 2167 a izolovaná zemědělská komunita známá jako "The Villa" je dobrým místem k životu. Tedy, donedávna tomu tak bylo. Pak přišli nájezdníci a unesli všechny schopné lidi v osadě a mezi nimi i vaši matku a otce. V důsledku toho se Villa fakticky zredukovala na několik málo opozdilců, mezi ně patří i hlavní hrdina hry, mladý farmář, kterému se během nájezdu podařilo ukrýt, a babička Adonsia, jedna ze starších obyvatel vesnice. Adonsia vás vyšle s jednoduchým úkolem: najít pohřešované vesničany a zachránit je z potíží. Při putování po Sonorském kraji a hledání zmizelých příbuzných však zjistíte, že v sázce je něco mnohem většího než jen osud vaší vesnice. Rozpoutává se boj o moc mezi několika mocnými frakcemi a vy v něm budete hrát velkou roli...

Tato totální konverze nabízí nelineární děj s přímým pokračováním událostí z Falloutu 1997, přibližně 100 menších a větších úkolů, novou mapu světa (13 velkých lokací, 9 malých lokací a 13 speciálních setkání) a více textu, než kolik měl původní Fallout.

Oficiální stránky hry

Poslední diskuzní příspěvek

Saruman

5195

09.12.2024 15:18

@John Mirra (09.12.2024 08:19): Že jsi to ty.

Diskuze ke hře

Saruman

5195

09.12.2024 15:18

Dohráno

PC 90

Sonora jde na věc energicky. Stačí ji pár minut a už vás dokonale pohltí atmosféra nejstaršího dobrého Falloutu, ročník 1997. Vytvoříte si postavu, projdete první vesnicí, která je až překvapivě interaktivní, dorazíte do druhé lokace, městečka obklopeného hradbou z odpadků, a prostě víte – jste doma. Ne nadarmo mód hned v úvodu intra skládá hold otcům zakladatelům na čele s Timem Cainem.

Bohužel modifikace po dlouhou dobu existovala pouze v ruštině, kterou jsem neovládal, tudíž mi nezbývalo než hru odkládat. Roky plynuly, tzv. AI překlady z principu odmítám, ale k Sonoře jsem se pořád musel v myšlenkách vracet. Nakonec mi to nedalo, vytiskl jsem si papír se znaky azbuky, na mobilu nahodil překladač Google, a pustil se do díla. Nebudu komentář rozmělňovat jalovými historkami o učení se cizího jazyka (jo, bylo to těžké), jen proto berte moje postřehy s rezervou, jelikož mi kvůli tomu jistě mnoho věcí uniklo.

Moje parciální znalost Sonory ostatně vyplývá i z toho, že jsem si pro hraní zvolil na jazykovou slovní zásobu nenáročný typ blba preferujícího boj na blízko. Nemůžu vám tedy prozradit, kdo všechno jde přesvědčit řečnickým mistrovstvím, zato můžu sebevědomě prohlásit, že každého nepřítele lze s tímto zaměřením zabít, případně věc řešit jinými cestami. Modifikace je vůbec oproti původním hrám daleko více košatá, pokud jde o využitelnost různých dovedností, minimálně můžu zmínit doktora či opraváře a jistě jich bude více. I na základě toho spekuluji, že hra má velikou znovuhratelnost, signálů je tu totiž požehnaně.

Při nevyhnutelném srovnávání s Fallouty I a II Sonora v některých oblastech hladce vítězí, v jiných nedostačuje. Z hlediska kvality psaní je podle mě stylistický standard zachován, ale občas je cítit amatérský design. Například postavy nejsou zvláště výrazné. Zatímco i po letech nemám problém vzpomenout si na Tandi, Gizma nebo Deckera z Fallout I, u Sonory trpím už s krátkým odstupem značnou amnézií. Designová stránka občas zaskřípe i v některých lokacích, především větších městech. Nicméně zde mám tendenci vinit na prvním místě věkovitý engine, protože udělat v něm pocitově funkční velkoměsto téměř nejde (podle mě se to povedlo jen New Renu). Největší metropole Sonory, Phoenix, není na herní zážitek o moc více než další dědina.

Naopak modifikace se svým předchůdcům vyrovná ve ztvárnění malých měst a městeček. Mají svoji vizi, působí uvěřitelně a úkoly citlivě vycházejí z jejich interních problémů. Největší zážitek potom představuje tzv. dungeon aspekt. Jestli vás v prvním Falloutu bavila Záře (Glow), tady si opravdu přijdete na svoje. Procházet budete ruiny městských čtvrtí, kanalizací, (samozřejmě) Vaultu nebo třeba i ropnou platformu. Co je hlavní: Průzkum není postaveny primárně na vybíjení sledů nepřátel, ale na řešení environmentálních problémů (vypnutý přívod energie, otrávený vzduch atp.) a postupném odhalovaní minipříběhu místa. Za mě se jedná o jednoznačně nejsilnější stránku hry.

Vysoko rovněž hodnotím grafické vklady módu. Máme tu nové zbraně, vzory podlah, stěn, střech a celou plejádu scenérie, které na pohled do Fallout prostředí bezvadně zapadají. Nechybí ani fasády továren, chrámů a dalších monumentů, vizuálně excelentních. Několik důležitějších postav má dokonce tzv. mluvící hlavu, akorát bez mluvení. Na papíře mi to vždy přišlo jako hloupý nápad, ale v praxi jednoduše funguje a přidává na imerzi.

Z hlediska hratelnosti je už tradičně nejzábavnější dejme tomu první třetina. To nicméně nepředstavuje málo, protože byť je Sonora inspirována primárně prvním dílem, stopáží se daleko více přibližuje dílu druhému. Navíc je pořád za co utrácet, perky fungují (je i pár nových) a světová mapa vás stále může překvapit nějakou zajímavou lokací, kde vám materiální bohatství samo o sobě příliš nepomůže.

Ke konci už putování přesto začne být problematičtější. Hře více sluší řešit menší příběhy než zabývat se velkou geopolitikou; hlavní dějová linka vyústí poněkud antiklimaticky. Na druhou stranou je tento dojem způsoben především snahou nechat hráči maximální volnost rozhodování a také odmítnutím tvůrců rozehrát další zápletku o záchraně světa. Sonora je dosahem regionální bojůvkou a také vám nechce předhodit jednoho velkého zlého zloducha, jehož zabití vám dá náležitou satisfakci. Každá frakce a nejednou i izolovaný aktér zde má svoji motivaci a byť ústřední konflikt postavený na střetu mezi reakcí a pokrokem není bůhvíjak cerebrální, v konkrétních případech precizně funguje. Opravdu je zde prostor mnoho věcí rozhodnout, což se projeví nejen v závěrečných slajdech, ale nejednou i přímo ve hře.

Pokud však mám být upřímný, více mě bavilo svět Sonory objevovat a poznávat, než ho činy svojí herní postavy měnit. A to je vlastně dobře.

Pro: je to starý Fallout, průzkum, lore, pocit zmaru, párači a motorka

Proti: designové nedotaženosti, v druhé polovině poněkud rozplizlé

+18

Han22

4312

02.03.2025 11:56

Dohráno

PC 80

Ač RPGčka už nějaký čas nehraju, neodolal jsem vábení anglického překladu nové obrovské modifikace mého nejoblíbenějšího herního světa a pustil se statečně do ní. A bylo to jako vždycky - totální pohlcení, desítky hodin prosezené u počítače, vše ostatní šlo stranou. Doma bordel, na tváří solidní plnovous, v práci těšení se domů, zazděná oslava bratrových narozenin a poslední týden i tak 3-4 hodiny spánku denně :) Já vím proč se těmhle hrám vyhýbám, protože tenhle styl hraní po čtyřicítce je tak na infarkt :)

A to jsem si hru ještě nedobrovolně zahrál dvakrát - při prvotní instalaci jsem nevědomky následoval link z diskuze, stáhl si Foxxův repack (Sonora+DLC+sfall) a na něj naplácl angličtinu, která ovšem nebyla potřeba. Hra se hrát a dohráta dala, ale neustále naskakovaly erory, pár questů nedošlo dodělat, při vstupu do jedné lokace ve Phoenixu hra padala a jako bonus se neobjevila postava, která mě měla odvést do DLC Dayglow. Druhé hraní tak následovalo s ženskou postavou (zcela překvapivě tu není naprosto žádný rozdíl kromě oslovování!), mírně nacheatovanou tak abych ze hry urval a viděl co nejvíce (namaxované základní vlastnosti + důležité nebojové vlastnosti) a úkoly jsem kontroloval dle Sonora wiki. Čili doporučení - stáhnout repack od Foxxe (poslední je tuším 1.14) a na něj nic jiného nenahrávat! Instalátor je rusky, ale dá se vybrat angličtina a ta je naprosto v pořádku.

Jaká tedy je Sonora? Klasická ve stylu Fallout 1+2, čili nemá smysl popisovat detaily z hratelnosti. Ti co nehráli originály se do Sonory nepustí a ti co hráli vědí. Sonora je megalomanská, mírně mexická, mírně vidlácká a držící se při zemi.

Odehrává se v Arizoně pár let o událostech z jedničky. Ty se stalo v podstatě v sousedství, takže do krajiny probleskne pár zpráv, občas i nějaká vedlejší postavička. Během svého putování narazíte na španělsky jmenující se osady, postavy mluvící španělsky a dokonce můžete zabrousit až za hranici k mexické armádě. Vřele tedy doporučuji na začátku perk Hot Blooded který funguje jako známý Krvák, ale taky vás naučí španělsky. Díky mexickým podtónům je tu pár nových skinů postav i budov, ale nic z čeho byste si sedli na zadek nebo co by nějak extra rušilo.

Držení se při zemi znamená, že celkový setting se drží spíše lidí. Nenajde tu moc supermutantů, ghoulů (s výjimkou čistě ghoulského datadisku), genetických pokusů, monster. Samozřejmě v poušti jsou radškorpioni, mravenci, obří krysy. Je tu i pár pojmenovaných páračů, ale jinak příběh se točí spíše okolo lidství. Překvapivě podobně při zemi se drží i special encounters - žádní ufouni, cestování časem, hvězdné války, spíše jen odkazy na staré Twilight Zone/Krajní mezi.

Kromě special encounters můžete sbírat i prastaré relikvie, které se dají střelit vždy konkrétní osobě za nějakou tu výhodu. A za půlkou hry se dostanete k motorce, kterou můžete opět na asi 10 místech vytunit. Co se týče vybavení, není to takový brutál jako český Resurection, ale náročné to je. Plazmovou pušku jsem získal skoro až na konci, větší část hry jsem si vystačil z rázovou puškou z jednoho náhodného střetnutí. S brněními hra taky šetří... a když se dostanete k power armor, řádně vám ho osladí. Pohyb v něm je totiž pomalý, nedá se v něm krást a půlka lidí se s Vámi v "plechovce" odmítá bavit... nakonec power armor putovalo do koše motorky. Poslední novinkou je opravdu vytuněný sneak, se kterým můžete probíhat nepřátelům doslova před čumákem a oni Vás nevidí. Při kradení bohužel nefunguje, takže když Vás chytí útoku se nevyhnete.

6 odstavců a ještě jsem se nedostal k příběhu a základu.. čili hrdina pochází tradičně z nějaké vesničky, o světě (navzdory skillům) ví úplný hovno, protože vesnička s názvem Villa odmítala veškeré technologie i okolní svět. Jednoho dne Villu přepadnou nájezdníci, odvedou do otroctví spoustu lidí včetně Vašich rodičů a tak se vydáváte je najít. Před Vámi se otevře mapa Arizony s dle wiki 21 lokacemi! Wiki přehání... je jich jen 18; tři lokace jsou v podstatě krátké bez questové.

Ale těch 18 stojí za to! Ať už jsou to malá městečka nebo velkoměsto Phoenix, jsou až po okraj naplněné obsahem. Velké questy v PipBoyi, malé neoznačené questy, události, spousta drobných oprav věcí, hackování či brakování přístrojů, léčení lidí. Často se s Vámi někdo nebaví a když mu dáte přes inventář peníze nebo jídlo rozváže. Zkrátka z hlediska hratelnosti je to nabité na maximum přesně tím, co na Falloutu miluju. Samozřejmě ke všem questům jsou pěkné mikropříběhy, dialogy, lidské osudy... můžete být za svině nebo za matku Terezu (já končil s karmou přes 3 tisíce :D). A tak chodíte, pomáháte, získáváte karmu i reputaci, komu se to zdá málo tak je tu ještě obrovitánské DLC město Dayglow (bývalé San Diego) s ghouly, radiací a 22 obrazovkami! Když jsem u toho drobného obsahu tak i pár zklamání. Kromě nulového rozdílu mezi hraním za chlapa/ženskou tu absentuje i sex a ani humoru tu moc nenajdete.

A co velké questy, hlavní příběh? No to je hlavní důvod proč jen 80% - mírně SPOILERY! Města jsou krásná, ale všechno už jste někde viděli. Brahminí farmáři, sběrači šrotu, gauneři s otroky/vězni, vodní kupci, rybářská vesnička, šílené rostlinné pokusy, radioaktivní ghoulí peklo. V jedné vesničce Vás přivítají festivatelm kde se volí dětská královna s obrovskými poctami... a já neomylně odhadl kam to bude směřovat. Ve Phoenixu vedle sebe existuje mafiánské kasino jak z New Rena z kultem Uctívačů ohně jak z Katedrály. Něco opravdu originálního přináší tak akorát Two Sun s Tinsmithy.

Zatímco malé questy fungují, můžete se domluvit s každým gaunerem a dokonce i s dvěma gangy, ty velké jsou občas podivně nedořešené. Tak třeba Dayglow: Na konci se rozhodujete mezi dvěma komunitami, jejich vůdcové ovšem po skončení někam zmizí, Nebo už zmiňovaný Phoenix: Ve Phoenixu můžete pomoc svrhnout řád Uctívačů. Pokud pomůžete odboji, jejich vůdce zmizí a lidi se dále chovají jako by se nic nezměnilo. Pokud katedrálu odpálíte (atomovou bombou), lidi si všimnou, ale to že jim ve vedlejší čtvrti vybuchla atomovka je nijak netrápí (a města se to nijak nedotkne).

Tím největším zklamáním byl nakonec hlavní příběh: Hrdina sleduje a zachraňuje unesené vesničany... což se táhne většinou hry... a no to je v podstatě skoro celé. Zbytek už do spoilerů:

Na konci si vybíráte mezi dvěma tradičními silami dobra - Rangers a Bratrstvem. Rangers jsou dobří i tady až na pár prohřešků... zato Bratrstvo se chová... inu jak Rusko (že by nějaká sebereflexe tvůrců?). Instaluje stínové vlády, loutkové kulty nebo polocyborgy a generál chce vše ovládnout. Vy můžete jako hráč splnit skoro všechno pro obě frakce, ale na konci si musíte vybrat ke komu se přidáte... a musíte zničit základnu druhé frakce jinak hra neskončí. Což v případě že zvolíte dobro znamená zničení lodě Bratrstva, kde je ovšem 99% slušných lidí - poctiví veteráni bojující se zlem, moudří písaři, jeden sluha, malé dítě. To je dost kontrast ke zbytku hry kde prakticky každého lumpa můžete vyřešit mírově. A výběrem odsoudíte k záhubě podstatnou část komunit závislou na zvolené frakci.

Zkrátka ty Fallout modifikace ty velké questy a konce neumí... monumentální výpravu na plošinu Enklávy z Fallout 2 už asi nic nepřekoná. Jinak samozřejmě pokud se Vám líbily klasické Fallouty, není nad čím přemýšlet, stahujte a hrajte :)

+17

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).