Eye of the Beholder III: Assault on Myth Drannor

Strategic Simulations

1993

PC98

30.11.1994

Eye of the Beholder III: Assault on Myth Drannor

22 hodnocení Platformy

Žánr: RPG > nezařazeno

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

Posledný diel klasickej trilógie, Eye of Beholder Assault on Myth Drannor vznikal už bez štúdia Westwood. Hra dostala nový engine, vylepšenú grafiku ako i niekoľko veľmi zaujímavých NPC. Avšak vo svojom jadre to bol stále ten starý dungeon, ktorého systém bol inšpirovaný Dungeon Masterom. Na rozdiel od predchádzajúcich dielov poskytuje EoB3 širšiu škálu prostredí, viac vonkajšieho priestoru, ako i rôzne druhy dungeonov.

Po porazení Drana naši hrdinovia rozprávajú o svojich činoch v miestnej taverne. Ako porazili Drana Dragoorea a ako tak zachránili mesto pred istou hrozbou. Potom však do miestnosti vstúpi neznámy muž a opýta sa, či nechcú zachrániť Myth Drannor, v ktorom vládne Lich menom Acwellan. Zachrániť toto pradávne mesto môžu len tak, že dostanú jeden artefakt od tohto Licha. Po tom čo hrdinovia súhlasia, muž čosi vykúzli a teleportuje ich kdesi pred mesto Myth Drannor.

Poslední diskuzní příspěvek

Ringo

3768

02.06.2020 23:33

Tak po letech znovu dohráno, tentokráte důsledně i zmapováno a odeníčkováno (zápisy z posledních dvou levelů teprve na oldgames zveřejním). Znovu musím podotknout, že je to vynikající hra, která paradoxně za ta léta vyrostla, protože je to standardní EoB se vším všudy a člověk není svázán žádným někdejším předsudkem typu - nedělal to Westwood, není to EoB 2, mělo to velké nároky na HW = musí to být špatné. Ani náhodou. Řekl bych, že jako dobrodružství je to tak na stejné úrovni jako EoB 2, s tím, že jednička bude prostě vždy ten srdcový originál, z kterého se vycházelo.

Diskuze ke hře

jvempire

9947

22.04.2020 11:52

Dohráno

PC 80

Třetí díl této série bývá často označován za zklamání. Poté, co jsem právě dohrál všechny tři díly za sebou, s tím musím nesouhlasit. Navzdory číselnému hodnocení jsou pro mě všechny díly srovnatelné. Každý má totiž něco. Jednička unikátní podzemní atmosféru a čistou dungeonovou hratelnost, dvojka je komplexnější a mohutnější. No a třetí díl je kombinací obou. Sice ani jednoho nepřekoná, ale potěší fanoušky obou. První čeho si hráč všimne je grafika. Ta se po změně autorů také změnila. Její ladění je temnější a lehce ubylo detailů. Přesto rozhodně není špatná, jen jiná. Co se zhoršilo hodně je import postav z předchozího dílu. Tam kde ve dvojce stačilo zvolit ve hře import a vybrat si požadované postavy, zde je samostatný program který převede první čtyři členy družiny. Poté je stejně potřeba vybrat import i ve hře. Škoda zesložitění dobře udělané funkce. Jinak se postavy přenesly správně, včetně všech silných zbraní a mnoha vybavení. Navýšení počtu ukládacích pozic je příjemné.

EoB3 obsahuje více venkovních lokací, ale ty jsou proti vnitřním prostorám o poznání slabší. Neobsahují sice žádné zapeklité hádanky, ale stojí je za to prozkoumat. Les je navíc celkem slušný labyrint a slušná výzva na mapování. Ruiny města mají dobrou atmosféru. Vnitřní lokace jsou skvěle vymyšlené dungeony. Patra jsou více samostatná, což mi vyhovuje, a není tak nutné běhat sem a tam. Samotné hádanky se povedly a úžíval jsem si každý kousek. Stejně jako v jedničce, ani zde není každá část povinná, ale byla by chyba něco vynechat. Překvapivě se nechá vypustit celý dungeon v mauzoleu, ale jak říkám, je to chyba. Nejoriginálnější je asi podvodní patro. Obtížnost je někde mezi prvním a druhým dílem. Ovládání bojů zjednodušuje tlačítko All Attack. To spolu se silnými zbraněmi a kouzly z předchozího dílu razantně sníží obtížnost bojů, včetně finále. Závěrečný souboj, který byl ve druhém díle celkem na dlouho, je otázkou několika úderů. Největším nebezpečím byly nepřátelé vysávající levely postav nebo požírající zbraně. Nepříjemně rychlý respawn z druhého dílu zde naštěstí není. Přesto postavy našly několik skvělých zbraní, například meč proti nemrtvým a mrazivý krátký meč.

Dle tradičně skvělého manuálu mohou postavy dosáhnou až na dvacátý level, ale opravdu nevím jak. Většina mé party skončila na třináctém, postoupily o tři levely. Opravdu netuším jak se dostat výše, prošel jsem snad vše. Mnoho kouzel mága i klerika tak zůstalo nepřístupných, maximálně ze svitků. Noví členové party za moc nestojí a pomohou tak spíše družinám ve kterých chybí klíčová povolání. Já je nejvíce využil jako nosiče. Škoda je také zloděje, v tomto díle je opět k ničemu. Celkově je třetí díl povedené pokračování a za sebe jsem autorům z SSI vděčný, že dobře navázaly na famózní Westwood. Při hraní série Eye of the Beholder by byla chyba třetí díl vynechat.

+34

Han22

3910

12.02.2020 23:05 (poslední úprava 12.02.2020 23:07)

Dohráno

PC 75

Eye of the Beholder 3 je za mnou a bude se mi složitě hodnotit. V mých vzpomínkách jsou všechny tři díly zhruba na stejno, podle hodnocení tady to vypadá, že trojka je o třídu horší než první dva díly. Skutečnost je tak nějak uprostřed.

Třetí díl se hraje naprosto stejně jako první dva díly. Přestože měl nové tvůrce, ti nezasáhli do enginu, systému hry ani ovládání. Díky bohu za to. Přesto jsou tu novinky, některé z nich velice nešťastné.

Než se na ně ale podívám, napíšu pár slov o technické stránce. Zatímco druhý díl měl hezčí textury než první, trojka přestože vznikla o dva roky později udělala krok zpět. Grafika je v určitých lokacích podivně vyblitá, monstra docela ošklivá. Absolutně se nepovedly venkovní prostory, zejména samotné město Myth Drannor. Chápu že je to stará hra, chápu že jsou to ruiny, ale město je prostě odporně nakreslené a absolutně nezáživné. Dungeony používají původní textury a jsou v pohodě. Doslova tragédií jsou zvuky, věc kterou většinou nekomentuju, protože je tak nějak považuju za samozřejmost. Monstra se tu ale projevují podivným skřípěním, praskáním, náraz do zdi udělá cvaknutí, jedno z monster zní jak kdyby někdo nahrál vlak metra. Jiné zvuky nejsou slyšet... zkrátka otřes.

Příběhově je to takové, že jsem si nepamatoval ani závěrečného bosse, ani konec. Přesto to není špatné. Hrdinové jsou vysláni tajemným poslem vyčistit ruiny kdysi slavného Myth Drannoru, kde se usídlil lich Acwellan. Po jeho zabití přijde zvrat byli jste byli využiti bezejmenným temným bohem, který potřeboval lichův kodex. Každopádně to není špatné, i když Dran Dragorre z dvojky byl lepší záporák a finále i závěrečné gratulačky byly také lepší.

Co se týče samotné hratelnosti, tvůrci oproti dvojce zjednodušili hru asi o 100%. Pryč jsou veškeré šílené hádanky, nutnost tahat zbytečné předměty, co potřebujete většinou najdete o pár kroků vedle (pozor výjimka - v jednom puzzle potřebujete balíček jídla, které se v daném místě sehnat nedá). Samotné puzzle jsou občas zajímavé (váha s prsteny) občas dementní (magnet co Vám sebere vše kovové a jak kreténi vše sbíráte a skládáte zpět).

Velikým zjednodušením prošly i souboje. Tvůrci přidali funkci all attack, což znamená že si označíte útočící postavy a po stiskutí čudlu zaútočí všemi zbraněmi najednou. Já měl v partě dva fightery vycepované od prvního dílu (na konci level 13 bez grindování), každý z nich dva meče +3 až +5. K tomu v druhém sledu trpaslíka s halapartnou +5 a ještě lukostřelce. Tohle kombo stačilo na to, aby se 95% monster odporoučelo po prvním útoku. Navíc prakticky vymizel respawn. Nebyl jsem fanda šílených nekonečných soubojů ze dvojky, ale trojka to zlehčila tolik, že boj z monstry připomínal zabíjení otravného hmyzu. Bál jsem se jak dopadne boj se závěrečným bossem a oprávněně. Kouzlo time stop a za 20 sekund bylo hotovo.

Upřimně řečeno, zlehčení puzzlů i bojů mě zas nějak moc nevadilo, nemám problémy když je hra lehká. Navíc hra umí překvapit, takže narazíte na potvory vysávající levely, či sliz který požírá zbraně. A nebo na parádní podvodní kolo, kde si si v klidu prozkoumáváte s kouzlem dýchání pod vodou a najednou se dostanete do míst, kde magie nefunguje. To byl adrenalin!

A ještě se zastavím u prostředí. Začátek v lese 30*30 čtverečků je zoufalý. Procházíte hnusným a pustým lesem, hrajete si na dřevorubce a zjišťujete že tu není absolutně nic, kromě jedné hrobky. Ta je v podstatě nepovinná, ale získáte tam důležitý předmět a také se dovíte část příběhu. Město je zoufalé graficky i designově, druhá část lesa s objevujícími se stromy a nezmapovatelným procházením křovím je otřesná. Jenže pak se tvůrci vzpamatovali a čtyřpatrová magická gilda a čtyřpatrový Lathanderův chrám jsou parádní, tradiční dungeony se vším všudy. Pasti, puzzle, boje, obrovské patra. V Lathanderově chrámu máte navíc za úkol místo znovu vysvětit a tak opravujete fontány se svěcenou vodou, zapalujete kadidla, čistíte oltáře, zapínáte majáky světla. Zkrátka hratelnost tady šla nahoru o 100% a já se bavil úplně stejně jako v prvních dvou dílech.

Každopádně třetí díl není špatná hra. Zlehčená obtížnost mi nevadila, je tu sice pár graficky i hratelně nepovedených lokací a otřesné zvuky, ale v druhé půlce je to tradiční dungeon jak má být. PS: V celé hře s názvem Eye of the Beholder není jediný beholder.

+21

hanak_v_exilu

3359

14.07.2019 15:24 (poslední úprava 02.12.2020 23:26)

Dohráno

PC 60

Eye of the Beholder III je další díl ze slavné série krokovacích dungeonů. Zápletku představilo krásně animované intro, v němž mi jeden nedůvěryhodný chlapík v kápi objasnil úkol. Po sestavení party jsem se ocitl na hřbitově, kde začalo samotné dobrodružství.

Nedostatky hry jsem poznal už po první minutě. Tak předně vypadá hůř než předchozí dva díly. Zdálo by se malicherné kritizovat grafiku hry z roku 1993, ale pokud pokračujete v sérii s minimálním časovým odstupem, budete si muset chvilku zvykat. Kdybych pominul vzhled, tak zvuk přejít nemůžu. Je tak špatný, že jsem ho asi po čtvrtině hry vypnul. Chvíle absolutního ticha bez varování střídal strašlivý lomoz, nebo ostře ohraničený praskavý ruch. Někteří nepřátelé zněli jako gramofonová deska která dojede na konec stopy, jiní o sobě dávali vědět nepříjemným kovovým pískáním. Kritiku proslavené hardwarové náročnosti si odpustím, protože je dnes už bezpředmětná. Beholdery nejsou tak svižné jako Dungeon Master a v boji reagují postavy s mírným zpožděním. Po dopadu kouzla se vše na moment zastaví, což znesnadňuje rychlé manévrování. Pro sérii je to typické a dá se na to snadno zvyknout.

Třetí velká výtka tedy směřuje k designu úrovní. Už první hřbitovní lokace je mizerně navržená, nezajímavá a nudná. Než jsem ji konečně opustil, tak jsem bezcílným blouděním strávil skoro hodinu času. A to jen abych prošel rozsáhlé mauzoleum, v němž není vůbec nic důležitého. Přesto to byla příjemná změna. Zatímco uzavřené prostory jsou slušné, i když většinou ničím výjimečné, vše pod širým nebem je děs běs. Nejhorší je prapodivně vymyšlené a ubíjející lesní bludiště, které mě uvěznilo na celé odpoledne. Musím ale přiznat, že přechody mezi jednotlivými lokacemi vypadají hezky a občas mě hra příjemně překvapila silným momentem.

Obtížnost třetího dílu není vysoká. Nejprve jsem ho chtěl zařadit nad překvapivě náročnou dvojku, ale postupně v žebříčku klesl až pod nekomplikovanou jedničku. Boje jsou těžké na začátku, zajímavé v polovině a nudné na konci. V posledních fázích hry mě nepřátelé téměř nedokázali ohrozit. Když už jsem si říkal, že musí nevyhnutelně přijít náročná zkouška, dostal jsem meč zabíjející nejnebezpečnější protivníky na jednu ránu a na chodbách se objevily stacionární lékárničky.

Nepřátelé neoplývají ani variabilitou, ani zajímavostí. Občas to vypadalo že vývojářům zřejmě došly nápady, protože proti partě dobrodruhů posílali stíny postav bez grafiky a jeden protivník vypadal jako pohyblivá černá skvrna. Hádanky nejsou žádná výzva. Často jsem narazil na soustavu spínačů, hledal zatoulané klíče a oblíbené byly zlomyslné posuvné zdi. Jen málo problémů vyžadovalo dlouhé přemýšlení. Je pravda že mapa chybí a její nepřítomnost obtížnost přeci jen zvyšuje.

Respawn buď téměř neexistuje, nebo neexistuje vůbec. Levely jsou docela pusté, což kontrastuje s druhým dílem, v němž se na mě neustále valily zástupy znovuzrozených potvor. Není tedy nutné šetřit se zdroji, ani pečlivě plánovat postup. Během celé hry jsem použil přesně dva svitky, žádnou hůlku, šest léčivých lektvarů a dva lektvary síly. Kouzlí se stále podle pravidel AD&D, což je pro někoho dobrá zpráva a pro mě špatná. Tentokrát jsem ovšem točil jen asi šest zaklínadel, takže mi ten příšerně nepružný systém tolik nevadil.

Minulý díl mě naučil brát všechno co najdu, ale tady to není potřeba. Pokud narazíte na něco důležitého, poznáte to. Zbytek můžete zahodit. Tuším že se nikdy nestalo, že bych životně nutně potřeboval předmět, který by nebyl ukrytý někde na tom samém levelu. Zbraní je k dispozici dostatek a možná jsou až příliš silné. Uchvátila mě očarovaná dýka, která se po hození poslušně vrátila do ruky. Po cestě je možné nabrat spřátelené NPC, ale vzhledem k obtížnosti to není nutné. Já jsem dodatečné členy party používal jako chodící truhly.

Eye of the Beholder III není špatná hra. Staví na velmi dobrých předchozích dvou dílech a její chyby nejsou tak zásadní, aby mě nedokázala zabavit. Přesto je kvalitativní propad znát. Jestli si ji budete chtít zahrát, tak jen jako součást série, nebo pokud už máte odehrané všechny ostatní známější krokovací dungeony.

Pro: několik zajímavých mechanik, krásné animace a obrázky, žádný iritující respawn, sympatická délka

Proti: horší grafika, katastrofální zvuky, nízká obtížnost, některé mizerné lokace, jednoduché hádanky, chybí mapa

+18

Všechny komentáře

PC 22 74
PC98 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).