Drakensang: The Dark Eye

Tak dohráno, jak jsem původně hru chválil, tak jí musím teď pár věcí vytknout. Předně mně vadila šílená kamera, která "vynikla" teprve v dlouhých dungeonech ke konci hry, pak špatný pathfinding party, kdy se členové soustavně zapomínají daleko vzadu, což je dost na prd, když zrovna bojujete se skupinkou nepřátel. Taky závěr byl dost opruz, nevím komu přijde zábavné bojovat proti vlnám respawnujících se nepřátel. Takže za ten konec musí jít hodnocení trošku dolů, jinak to byla dobrá hra a zaslouží si pozornost. Možná kdyby vystříhali ty nudné části, omezili respawn především v jeskyních a hru tak o třetinu zkrátili, tak by udělali lépe. Čeština na skvělé úrovni, autoři zaslouží pochvalu.

@Garret (07.01.2016 16:14): Jj, podruhý jsem přišel s Gwendalou, s ní nabufoval partu odolností, vycastil peta, na kryse držel debuff (olověné ruce - snižuje útok) a šlo to.

@marwel (07.01.2016 13:27): Jedinou otravnější částí zatím byly jeskyně pod hospodou, ten dungeon měl asi pět nebo šest pater a ke konci už jsem ztrácel nervy. :) Navíc na mě na konci čekal zatím nejtěžší boss ve hře ve hře (vzhledem k mýmu tehdějšímu levelu - později jsem se vrátil se silnější partou a pak šel dolu lehce).

@MickTheMage (07.01.2016 13:31): Je v River of Time něco zásadního jinak nebo se jedná o stejný soubojový systém ?

Na první pohled je Drakensang 1 "Poor man's Dragon Age", ale po slabším rozjezdu mně hra začala vážně bavit. Pokuď překousnete diskutabilní herecké výkony v dialozích, neúplně namluvené rozhovory obecně, slabší příběh točící se primárně okolo náboženských témat a jste fanoušky Dragon Age, tak hru vřele doporučuji. Je sice znát, že na rozdíl od svého mnohem slavnějšího amerického bratříčka němečtí tvůrci Radon Labs pracovali s výrazně menším rozpočtem, ale i tak se jim podařilo vyrobit svět, který je velmi atmosférický a plný zajímavých vedlejších questů.

Hra není vysloveně těžká, ale před hraním by se měl člověk seznámit se systémem Das Schwarze Auge (průkopníkem DSA byla v devadesátých letech Die Nordland-Trilogie ). Ten vypadá na první pohled vypadá složitě, ale nakonec zjistíte, že se od DnD zas tolik neliší. Doporučuji se s kažým členem party soustředit maximálně na jednu zbraň a úzce ho specializovat na konkrétní oblast ( sociální dovednosti, zlodějské dovednosti, sběr rostlin/stahování zvířat,..), ač se na první pohled může zdát, že bodů k přerozdělení je spousty. Opak je pravdou. Výcvik u trenérů je celkem nákladný a ušetřené body můžete vždy investovat do primárních atributů (síla, odolnost,..), HP nebo astrálních bodů (obdoba many). Jediným talentem, který je "must have" pro všechny postavy v družině, je talent Železné nervy (v angl. verzi Willpower), bez něj se souboje stanou peklem, protože drasticky snižuje pravděpodobnost, že v souboji utrpíte zranění (Wound). Tento nemilý debuff výrazně omezuje bojeschopnost a navíc po pěti Woundech je postava automaticky vyřazena z boje i když má plný počet HP. Navíc se tyto zranění musí po každém boji složitě léčit pomocí obvazů, bylinek nebo kouzel. Proto by měly Železné nervy být vždy udržované na maximální možné úrovni.

Toť mé dojmy po cca 40. odehraných hodinách.

Dobra hra, mam za sebou dobrou pulku.. Na Planescape nebo Fallouty to nema, ale ruku na srdce - co ma, je to stale velmi dobre RPG, ktere si co do rozsahlosti nezada s takovym Dragon Age: Origins. Respekt tvurcum cestiny, se kterou hraju, takovy dilo prelozit (zatim po cca 25 hodinach jsem si nevsiml byt jedine chyby nebo krkolomneho prekladu), to chce kumst, protoze se jedna o hru, kterou bude hrat/hrala jen hrstka fanousku.