Doki Doki Literature Club Plus!

Je mi jasné, že kolem DDLC Plus vzniknou dva tábory. Jeden z nich bude tvrdit, že se jedná o placený remaster neplacené hry obohacený o narychlo spíchnutý ofiko mód a nějaké to sbírání pro konzolisty, aby se neřeklo. Do něj se budou řadit zejména hráči původní hry, kterým k srdci nijak zvlášť nepřirostla a dost možná si na ni od dohrání ani nevzpomněli. Druhá skupina bude naopak tvrdit, že protože původní hra neztratila sílu, nevadí jim si ji zahrát znova, a pravděpodobně budou nad novým obsahem žasnout. To se týká kromě nových hráčů a tvrdohlavých konzolistů hlavně veteránů dodnes netrpělivě vyčkávajících každý nový tweet od Dana Salvaty. Obě skupiny mají v zásadě pravdu.

Původní hra je pořád setsakra velkou trefou do vkusu každého hledače nekonvenčních her, které se snaží vymanit z hranic daných svými možnostmi. Je výborně napsaná, psychologicky zajímavá a herně šokující, přestože občas příliš zdlouhavá a repetitivně opakující předešlé části čistě proto, že jí zvolený koncept nic jiného nedovoluje. Tolik si nestěžuju, ostatně jsem se jí i napotřetí prokousal bez větších problémů a stále jsem ji obdivoval. Musím ale uznat, že chvilkami jsem měl chuť místo věnování plné pozornosti hodit autoklikač a odejít si udělat svačinu, než se dostanu k zajímavým částem. Tady inovace žádná neproběhla, prostě se jen upscalovaly textury, jak bylo slíbeno. Jasně, místo FullHD to mohlo být 4K, aby ani přibližováky nevypadaly rozmazaně, zato ale neztrácíme efekt překvapení z náhlé neuhlazenosti.

Teprve u side stories, tedy skutečného přidaného obsahu, je pořádně se o čem bavit. Je to pouze mód napsaný a zrežírovaný z nutnosti, aby tu bylo něco, za co patnáct euro utrácet? Ano. Je evidentní, že pro hraní potřeba není a obešli bychom se bez něj. Je to zároveň skvěle napsaný, výborně promyšlený, duchaplný, emotivní a dobře navazující prequel? Abso-kruci-lutně jo! Promlouvá k obrovské spoustě lidí nabízeným pochopením jejich problémů, vybízí k lepší mezilidské komunikaci, postavy rozepisuje na skutečné trojrozměrné lidi místo stereotypních karikatur využívaných k vybudování pointy a přitom je skvěle motivuje k událostem původní hry. Je teda pravda, že si budeme muset jako u každého jiného prequelu v mnoha částech návaznost stretchovat a domýšlet. Kromě toho tu je stejně jako u základní hry přítomna přílišná zdlouhavost. Za perfektní prohlásit side stories určitě nejdou, jenom za hodně skvělé a mimořádně úspěšné v tom, čeho se snaží docílit, což vychází podobně jako základní hra. Já je tak i beru, takže bych jim dal 80-85 %. Opravdu si totiž myslím, že před sebou máme jeden z nejlepších prequelů na poli her. Nesklouzává ani na chvilku k nesnesitelně trapnému Solo efektu, tj. "příběh o tom, jak naši ideologičtí miláčci byli stejně kůl už odmalička a na své cestě vesmírem získávají své trademark předměty", příjemně se snaží být svůj a dokonale dotváří poselství původního DDLC (ne všechno může u druhých lidí být tak, jak to na první pohled vypadá) hlubším prohloubením a lepším zakotvením v realitě. Edit: Nesmím opomenout krásné nové artworky ( hlavně tahle nádhera ) a nesmírně povedený soundtrack. Celému týmu palec nahoru!

Ke zbytkovému obsahu, tedy sběratelským kravinkám, lze říct jen, že jsou v pohodě zvládnuté a uspokojivé po získání. Nepochybuji, že se rozjede další vlna teoretizování u Game Theory. Hra k tomu dává právě díky nim plno podnětů skrze soubory a emaily. Nebudu přesně spoilerovat. Dodám jen, že jsem fakt natěšený, k čemu to povede, a velmi mě zajímá, kdy. Původní odhad data vydání nového projektu (2018) byl totiž veeeelice mimo.

Komu tedy hru primárně doporučím? Nováčkům, kteří ještě neměli šanci DDLC vyzkoušet, a lidem, které hlouběji zaujaly postavy nebo příběh DDLC a chtěli by víc. Naopak doporučím držet se od projektu pryč těm, kterým stačilo si hru zahrát jednou, připadala jim průměrná, nebo jim humbuk kolem ní nic neříká.