Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Blood II: The Chosen - The Nightmare Levels

01.08.1999
60
28 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

Oficiální datadisk ke hře Blood II: The Chosen nám umožní prožít několik dalších dobrodružství hlavního protagonisty Caleba a nejen jeho. Na rozdíl od zaběhnutého zvyku zde neprožíváme příběh jen z očí hlavního hrdiny. V noci o Halloweenu se sejde u táboráku nevelká společnost, aby se jednotliví aktéři mezi sebou podělili o své nejděsivější zážitky. Tento způsob vyprávění umožní vývojářům navrhnout řadu úrovní a projít je bez skutečného příběhu a spojení mezi nimi. Kromě Caleba, který je hlavní hrdina a vypráví tři příběhy, se ke slovu dostanou ještě tři další postavy, z nichž každá dá k dobru po jednom.

The Nightmare Levels přináší klasický datadiskový obsah: nové úrovně, zbraně, monstra a multiplayerový mód zombie head soccer.


Poslední diskuzní příspěvek

@H34D (06.03.2021 09:02):  no myslím, že o zabugovanosti hry se šíří vyloženě legendy. 100 ran z brokovnice to nebylo, brokovnici stačilo většinou 6-8, to je nejsilnější zbraň ve hře.100 ran to bylo z kulometu.
Ten můj pocit ještě umocnilo youtubefull walkthrough video, kde to musel mít týpek naopak hrozně zesílené, tomu na většinu potvor stačilo pár ran a level, který jsem dal za hodinu, on vždycky proběhl za deset minut.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Poté, co jsem nedávno dohrál původní díl, mi tento datadisk přišel jak na zavolanou a dovolil mi se opět dostat zpět do oné ponuré atmosféry a nezapomenout na fajn chvíle, které jsem v původní hře před pár dny trávil.

Na rozdíl od předchozího dílu jsem se převtělil nejen do hlavního hrdiny Caleba, ale i do dalších dvou klíčových postav, jejichž velmi podobné role jsou součástí několika příběhů, které tyto postavy prožily a s odstupem času na ně vzpomínají. Každá postava je sice jiná, avšak obvykle disponuje obdobnými zbraněmi jako Caleb, podobní zůstali rovněž nepřátelé, k nimž přibylo jen pár nových, takže i hratelnost zůstala i nadále na velmi solidní úrovni a touha hru ani na chvilku nepřerušovat a pokračovat neustále kupředu nepolevila. Tato touha však brzy vzala za své poté, kdy člověk zjistí, že délka hry ani náhodou nedosahuje alespoň poloviny té původní, což je pro mě, jakožto jejího příznivce, poněkud ranou pod pás.

Co dodat? Sice mi připadalo, že dříve než tato hra začala, přišel její konec a s ní i herní požitek, ale na druhou stranu jsem vývojářům vděčný i za ty krátké chvíle, které jsem měl možnost hře věnovat a užít si ji.

Pro: pokračující atmosféra původní hry, střídání postav, zbraně

Proti: podprůměrně krátká herní doba

+21
  • PC 65
Tento datadisk se hodnotí opravdu velice špatně. Na jednu stranu zajímavý nápad s vyprávěním příběhů u táboráku, kdy máme možnost zkusit hru za čtyři postavy v různorodých levelech. Na druhou jejich opravdu nízký počet. Jejich dokončení zabera maximálně 2-3 hodinky. Málo změn oproti původní hře vynahrazuje zachování atmosféry a humoru. Dohráno ihned po původní hře.

V době vydání za původní cenu bych byl asi naštvaný, ale takhle za jednu cenu s původní hrou jde o příjemnou závěrečnou jednohubku. Pokud vás bavil Blood II určitě si datadisk zahrajte, je to víc téhož v koncentrovanější podobě.
+16
  • PC 50
Jedná se o můj velmi krátký komentář z roku 2010 v původní verzi. Kromě úpravy odstavců jsem jej nijak nepředělával, jelikož se vším níže zmíněným souhlasím i dnes.

Opravdu velmi krátký datadisk (dohráno bez problémů za hodinku a půl), nepřinášející téměř nic nového. Musím uznat, že stejně jako u původního Blood II: The Chosen, mě zde opět dostala ona ponurá atmosféra a příběh řešený stylem vyprávění čtyř postav u táboráku taktéž nebyl úplně špatný.
Bohužel ale, šest nepříliš dlouhých levelů a několik nových, ovšem zcela zbytečných zbraní, je pro mě málo. Hodnotím jako průměr. 50%.

Pro: atmosféra, vyprávění příběhu

Proti: minimum novinek, velmi krátká hrací doba

+12
  • PC 55
Blood 2 byla docela slušná řežba, takže jsem byl na datadisk hodně zvědavý. Dva zdejší komentáře varovali nad krátkou hrací dobou. No, snad to nebude tak strašné. Říkal jsem si.

Hra začíná rozprávkou u táboráku s buřty, kde si hrdinové (nehrdinové) vyprávý strašidelné zážitky z minulosti. Vtipný nápad. A hlavně má svůj pozitivní účel. A to takový, že chtě nechtě si vyzkoušíte hru za všechny postavy. Každá je trochu jiná a v tom svém levelu střílý z trochu jiných zbraní. A hlavně díky vyprávění různých historek se i mění radikálně prostředí. Mise jsou dobře udělané a zábavné. Hlavně za Caleba, se kterým si užijete se starými známými z jedničky.

V datadisku se dočkáte dvou nových zbraní, dvou nových nepřátel a trochu vylepšené grafiky. Humor zůstal pořád stejně vtipný. Bohužel zůstalo špatné technické zpracování a naprosto debilní AI. Bohužel jsem měl hru dohranou za nějaké 2 hodiny hrubého času. Alespoň, že se mi podařilo dohnat rest z původní hry a přiškrtila mě ruka.

Blood II: The Chosen - The Nightmare Levels je zatím nejkratší hrou se kterou jsem se setkal. A absolutně nechápu, jaktože si můžou autoři dovolit chtít za to platit. Kdejaké demo je délkou na srovnatelné úrovni.

Pro: nové mise jsou vtipné akční a zábavné, ale

Proti: je jich žalostně málo, pořád debilní AI a špatné technické zpracování

+11
  • PC 55
Původního Blooda II jsem hrál už kdysi jako dospívající chlapec a nedohrál jsem ho, protože mě to poměrně zkraje hry v určitý moment pravidelně vyhazovalo do Windows a tehdá jsem, zdá se, neměl tolik trpělivosti řešit špatně naprogramované hry, jako mám dnes. Do paměti se mi zapsal jako na svou dobu skvělý grafický počin (v tom roce byl v tomto ohledu lepší fakt asi jen Unreal (v rámci žánru)), ale že to dělali asi dost neschopní lidé. Původního Blooda Ii jsem tudíž dohrál až teď a následně se vrhl rovnou i na datadisk.

A ten se mi, světe div se, líbil víc, než původní hra, ale zároveň mě i daleko více štval.

V původní hře jsem udělal chybu hned na začátku, ale jako chybu....ona je to spíš zase blbost tvůrců. V původní hře můžete hrát klasicky za Caleba, nebo si můžete vybrat postavu. Pokud si chcete vybrat z těch několika postav, za které hrát, stane se pak v průběhu celé hry, že neuvidíte žádné cut scény, nefunguje ta věc, co vám říká, co máte dělat, mezi levely není žádný text, několik levelů chybí a mám pocit, že chybí i celá řada zvuků včetně mnoha promluv. No a perlička je , že pokud si vybíráte z postav, jednou z nich je i Caleb, takže můžete docílit toho, že sice hrajete za Caleba, ale tohle všechno ve hře nesmyslně nemáte. No a to se mi přesně povedlo a zjistil jsem to až někdy v druhé epizodě a musel se na cutscény pak koukat jak blbec zpětně na youtube.

V datadisku naštěstí žádný výběr není a postavy se střídají po jednotlivých levelech, takže konečně jsem si to užil se vším všudy.

A ty levely jsou úplně skvělé. Každý je zcela jiný, není to ta nudná šeď a laborky z původní hry, ale zajímavá místa typu cirkus, kostel či tajemné stavení kdesi v pustině.

Navíc se vrací nejvíc cool nepřítel, a sice mnich, který i říká úplně to stejné co v jedničce a zjistil jsem, že to je ta klíčová součást, co dělá Blooda Bloodem a co tak strašně chybělo v původní hře.

No a jinak je tu pár nových zbraní, které mě ale moc nezaujaly, a člověk ani nemá moc čas si je nějak užít. Stejně jako v původní hře i datadisk padá v průměru jednou za dvacet minut (klidně třikrát za pět minut a pak je zase hodinu klid), zdi jsou tady jenom proto, abyste jimi nemohli projít, ale cokoliv vás skrz ně zraní, skrz zábradlí s půlmetrovými mezerami mezi sloupky se samozřejmě střílet nedá a tak dáááál.

Co mě ale štvalo vyloženě na datadisku? Mě překvapuje, jak tu píšete, že je to krátké. Co pak o to, ono jako je, ale nevím, na jaké obtížnosti jste to hráli. Já na nějaké té prostřední. A vlastně celou dobu, i v původní hře, jsem měl neodvratný pocit, že snad musím mít nějak sníženou účinnost zbraní, protože i na ty nejlehčí potvory, co střílí ten zelený hnus, jsem vždy potřeboval i 100 ran z kulometu a na ty těžší běžně i 200, případně na toho behemotha nestačilo ani 500 a pak ani třeba dalších 100 z brokovnice. V původní hře se dalo zachránit zbraněmi, které se nabíjejí a hlavně člověk si s sebou nesl tunu zbraní a nábojů z celého průběhu hry.

No a problém datadisku je, že to asi moc nebetatestovali, protože k tomu všemu je ještě úplně debilně položená munice. Na začátku každého levelu začínáte prakticky s ničím a minimálně ve dvou (ale spíš třech) levelech je začátek nesmyslně náročný, nikde žádné náboje a musel jsem to vyloženě proběhnout s nožem a každou místnost loadovat asi desetkrát. A já opravdu zkoumám každý kout, takže ne že mě budete podezírat, že ne! Naopak konce jednotlivých úrovní byly už docela easy, protože tam se vždycky válel arzenál jak pro Ramba. Navíc všechny ostatní hratelné postavy, krom Caleba, mají mnohem nižší maximální health, a když máte maximum 100, a to je obvykle fuč během dvou ran od kohokoliv, tak je to na pěst. A když se k tomu přičte, že většina potvor neskutečně podvádí, čímž se kompenzuje, že jsou blbý jak štougev, tak je to klasický quicksave/quickload festival (přičemž při quickloadu padá hra zdaleka nejčastěji, což obvykle dost potěší, protože během quickloadu má hráč většinou tu nejlepší náladu že). Čili mě těch šest, nebo kolik je to levelů, trvalo fakt nesmyslně dlouho.

Takže The Nightmare Levels je daleko pestřejší, zajímavější a atmosféričtější varianta k původnímu Bloodovi II, ale zároveň je nesmyslně náročný. Závěrečný boss je úplně absurdní a jediná cesta, jak ho zabít je, zaseknout ho o šutr, což se ale vzhledem ke špatnému naprogramování celé hry, podaří nejspíš každému hned.
+11 +12 −1