Diskuze

Tulareanus: Pod to se ti milerád podepíšu.

Ebb: Dobře, shodněme se tedy, že se neshodneme. Nicméně, jestli dovolíš, abych mohlo moje svědomí klidně spát, musím dodat ještě toto:

Proti číslům v RPG jako takovým nic nemám, ale jde mi o to, že to, co popisuješ není "role playing game", nýbrž jenom "game". Rozhodování se sám za sebe je dle mě pro RPG zásadní a, přestože jsem IWD2 nehrál, dle toho co říkáš, bych to skutečně za RPG nepovažoval. Tak, tím bych to uzavřel.

Ebb: No prosím, pak je zase podle tebe RPG i Diablo či Fallout Tactics. Já mám za to, že v RPG hry se hráče ptají: "Co bys udělal, kdybys byl v kůži své postavy / postav?" A tomu odpovídají hráčovy možnosti, přičemž hráč se skutečně snaží vžít do role své postavy a zachovat se tak, jak si myslí, že by se jeho postava chovala. Samozřejmě by klidně výběr dialogu či něčeho takového nemusel mít na nic žádný dopad, ale pak by právě onen "role playing" prvek neměl ve hře žádný smysl. Jestli se má vše přizpůsobit náhodným číslům, pak dle mě mají gamebooku s hraním rolí víc společného, než pravidla D&D.

RPG dává možnost hráči chovat se tak, jak chce on / jeho postava, čísla jsou vedlejší, to, jak jsem už řekl, mnohá PnP pravidla zdůrazňují.

Nejsem sice odborník na PnP RPGčka, ale co jsem viděl (garantovat to můžu jen u Dračího doupěte a World of Darkness), autoři pravidel na začátku vyloženě zdůrazňují, že není potřeba zarytě lpět číslech a tabulkách, že jde v prvé řadě o zážitek a o zábavu, veškeré číselné mechanismy jsou tam jenom od toho, aby udržely hráče na uzdě a zabraňovaly mu v nějakých šílených a naprosto nereálných kouscích, popřípadě krajnímu zjednodušení celé hry, typu: "vezmu meč a rozsekám skřeta na kusy".

Jinak, nevím co Red Faction, ale Far Cry nebo Just Cause nic jako ovlivnění děje či rozhovory s možností výběru odpovědi (a případně nějakých nasledků) nemají. Volností v konání jsem myslel něco víc, než jen "schovám se za tenhle sloup", myslel jsem skutečně ovlivnění příběhu či světa, to se ve střílečkách vidí málokdy. Kompromisem by mohl být třeba Deus Ex, který sice za RPG nepovažuju, nicméně disponuje několika RPG PRVKY (např. můžeš rozhodnout, kdo bude žít a kdo ne, což má vliv na příběh, popřípadě zvolit svůj vlastní přístup k řešení situací). Nakonec takovou volnost jako původní PnP RPGčka ti žádná hra nenabídne, v době virtuální reality přece jenom ještě nežijeme.

Na druhou stranu při LARPu má ten či onen hráč plnou kontrolu nad vším, a tudíž záleží pouze na tom, jak dobře svoji postavu zahraje, žádná čísla k tomu nejsou potřeba.

Ebb: Ta definice sice není přesná, ale je snad jasné, že pokud jsi vhozen do role vojáka, kterému někdo řekne, aby se 50 metrů plížil, prostřílel se domem a nakonec odpálil hlavní generátor, aniž bys měl jakoukoliv možnost udělat to jakkoliv jinak, než ti autoři nakážou, tak to rozhodně není RPG. V Civilization jsi prostě panovník, kterého se nikdo na nic neptá, jen vydává rozkazy a sám, jakožto samotná postava, se nijak neprojevuje (krom "rozhovorů" s ostatními panovníky). V Call of Duty jdeš naskriptovaným koridorem a stříliš, toť vše - buď stříliš a jdeš, anebo nestříliš, umřeš a vypneš hru. V Tetrisu ti padají kostičky a to je vše. V RPG můžeš běh věcí ovlivnit tak, jak si myslíš, že je to správně - třeba ve Falloutu 2 si můžeš dělat takřka co se ti zlíbí, ať už je to práce pro mafii v New Reno, pomoc nějaké osadě nebo jejich vyvraždění - to je RPG. Samozřejmě, že mnohé hry do takové hloubky nejdou, a Alpha Protocol je podle mě prostě role playing v rámci toho, že jsi prostě tajný agent a jde ti o to a to, jak to bude probíhat už je do značné míry na tobě. Teď samozřejmě nesrovnávám AP s Falloutem, jenom chci říct, co je dle mého názoru RPG. A to, jestli střelbu či hacking ovlivníš ty nebo tvoje statistiky, to už je na libovůli autorů. Můžou tě "omezit" na statistiky a nedat ti možnost udělat věci přesně jako bys to udělal ty, konec konců 100% čisté RPG by se mohlo omezit na pouhé vyplnění psychologického rozboru, a hra by se klidně mohla hrát sama, podle toho, jak by AI rozhodla, že se tvoje postava bude chovat.

Zkrátka, v RPG jsi postava, která má možnost ovlivnit, co dělá, a když už můžeš ovlivnit, co tvoje postava řekne, proč ne i to, jak budeš střílet? Myslím, že tady nejsou nikde přesně nastavené hranice, kdy to ještě RPG je, a kdy už ne.

Ebb: Nevím, proč máš pocit, že character staty jsou alfou a omegou RPG. Copak RPG neznamená Role Playing Game? To znamená, že máš možnost ovlivnit děj a zachovat se dle svého, vžít se do role a dělat, co bys dělal doopravdy nebo to, co si myslíš, že by udělala tvoje postava, ale ne se hrabat ve statistikách. To, že statistiky v RPG najdeš, je dobrá vůle vývojařů a možnost si ještě víc customizovat svoji postavu, aby byla přesně podle tvých představ, nikoliv nějaký stavební kámen, za nějž ho všichni mají :-/.