Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Alpha Protocol

27.05.2010
75
162 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Alpha Protocol je akční RPG s pohledem třetí osoby z prostředí špionáží a tajných agentů zasazené do současnosti od studia Obsidian Entertainment známého především díky druhému dílu Knights of the Old Republic.

Agent Michael Thorton je mladý a nezkušený agent CIA, který se znenadání ocitá na druhé straně barikády a tedy i na seznamu hledaných lidí. V nesnázi ale Michaelovi pomůže Mina Tang, specialistka na informace všeho druhu a také expert na tzv. Alpha Protocol, tedy status agenta, který kvůli splnění mise zpřetrhává veškeré své konexe a tím zamezuje ohrožení vlastní organizace či státu v případě nějakého průšvihu. Thorton tedy pokračuje v plnění svého úkolu všemi dostupnými prostředky.

Alpha Protocol není úplně zcela klasické RPG. V první řadě zde velkou roli hraje stealth postup a v případě nutnosti i akční bojový systém využívající střelné zbraně i kontaktní souboje. Zdatnost postavy charakterizuje celkem devět vlastností, z nichž každá může dosahovat až desáté úrovně a tři zvolené specializované schopnosti pak patnácté úrovně.

Jako každé RPG od Obsidianu i Alpha Protocol sází ve velké míře na rozhovory. K tomu je zde využíván systém postojů (nálad), které určují směřování rozhovorů. Tento systém je tedy velmi podobný tomu z Mass Effectu.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Raději nebudu ani vzpomínat, kolikrát jsem o tomto titulu uvažoval a kolikrát svoje rozhodnutí potvrdil, abych jej vzápětí opět vzal zpět. Jak už to tak bývá, příslovečný strach měl i v tomto případě velké oči a musím říct, že naprosto zbytečně.

Hned v prvních okamžicích, v nichž jsem se seznámil se svým agentem Michaelem Thortonem, kterému jsem podle svého vkusu jednoznačně přiřkl roli tichého špióna a kterému jsem pomohl v jeho útěku ze zadržení, jsem si řekl, že pokud se hra bude ubírat tímto směrem, mohlo by být všechno v naprostém pořádku. Slibnou optimistickou vidinu mi však po pár pasážích totálně pokazilo v recenzích a diskuzích mnohokrát probírané hackování počítačů, o němž se tvrdilo, že je nepřiměřeně těžké. Nenazval bych jej těžkým, nýbrž doslova pekelným. Spleť několika desítek střídajících se čísel a písmen, mezi nimiž je nutné nalézt to předem dané, mi na poměrně dlouhé chvíle přineslo krušné okamžiky, které nebraly konce a při nichž jsem málem dostal tiky. Naštěstí i tady jsem po pár cvicích svoje rozladění přemohl a poněkud paradoxně jsem později začal hackovat i ty počítače, u kterých to sice nebylo klíčovou nutností, avšak přece jen mi nějaké ty důležité informace či důkazy přinesly.

Dalším neduhem, který jsem po zdolání úvodní mise zjistil, byla nemožnost ukládání vlastních savepointů, které přitom hra nabízí. Naštěstí checkpointy jsou rozmístěné velmi rozumně a nijak tedy nestresují.

Pokud se vrátím k vývoji své postavy, veškeré získané talentové body, které se mi připsaly na konto po úspěšném zdolání každé mise, jsem jednoznačně přiřazoval do Thortonových špiónských schopností a do jeho pistole s tlumičem. Právě ta se nakonec stala hlavním eliminačním prostředkem i pro všechny mnou nepříliš oblíbené bossy, které hra obsahuje a že jich není nejméně. Pravdou je, že nebýt vychytávek typu "řetězová střela", "zuřivost", či "soustředěná muška", většina soubojů s bossy by byla nekonečná a značně frustrující.

Dalším neopomenutelným faktorem hry jsou dialogy a možnosti jejich ubírání dalším směrem. Musím říct, že zprvu mi příliš nevonělo, že při nich nevolím konkrétní odpovědi, ale pouze emoce, pod nimiž jsou Thortonovy odpovědi ukryté a pro mě jsou tudíž zcela neznámé, navíc ještě svázané krátkým časovým limitem. Ovšem nakonec jsem musel uznat, že právě tohle je něčím, co dělá dialogy plynulejší a bez delší prodlevy, čímž se o něco více přibližují reálným rozhovorům.

Samozřejmě nemůžu v RPG hře nezmínit příběh, jehož děj si hráč svým postupem bezprostředně ovlivňuje, může se tak dobrat k několika možným zakončením a dává prostor ke zvědavosti, jak by asi vše dopadlo, pokud by příště postup obměnil.

Technické problémy, kterých jsem se ve hře bál úplně nejvíc, se mi naštěstí vyhnuly, s výjimkou zhruba druhé poloviny finální mise, kde jsem pomalu a jistě ztrácel naději, že se doberu zdárného konce, což pro mě bylo deprimující mnohem více než všichni bossové dohromady.

Co dodat? Jak jsem zmínil v úvodu, moje obavy ze hry byly naprosto zbytečné a celá hra byl jeden velký zážitek. Přesně tak, jak jsem hru vnímal, jsem si ji zároveň před začátkem hraní i představoval a ono to kupodivu do detailů opravdu vyšlo. Žádné potvory či draci a nekonečné nezáživné putování přes obrovskou mapu, ale kvalitní špionážní RPG z mnoha míst světa, které mě výborně zabavilo. Existuje podobné? Kéž by!
+50 +51 −1
  • PC 90
Alpha Protocol je výborné RPG, o tom nie je pochýb - teda aspoň z mojej strany. Jeho smolou je však nepochopenie celého konceptu od recenzentov v rôznych pochybných, herných plátkoch a webov. Alpha Protocol: The Espionage RPG hovorí viac, než by sa zdalo. Kto nepočúva potom sa čuduje. AP je totiž RPG, ale nie v tom modernom (Bioware) zmysle, ale v tom takmer "klasickom" štatistickom/tabuľkovom. Zjavný príklad za všetky - nemáš ani bod na pištoľ - netrafíš sa ani z dvoch metrov (papierová RPG logika). Toho dôkazom je i celý stealth systém, kedy pri maximálnej úrovni je hráč takmer neviditeľný.

Druhým technickým nedostatkom je podivná AI. Je zaujímavé, že niekedy je schopná zaujímavo reagovať (i keď nie logicky a už vôbec nie realisticky): tichá guľka do hlavy kolegovi strážcovi, druhý to zbadá uteká k nemu, nakláňa sa nad telo a...bum, druhá guľka. Niekedy sú však slepý. Inokedy zase príliš aktívny. Podivné, ale dá sa pristúpiť na takúto hru.

Klenotom AP je však príbeh, resp. voľby, ktoré môžete urobiť a urobiť musíte. Neexistuje dobrá voľba. V dialógoch si ani nevyberáte konkrétne odpovede, ale väčšinou sú to postoje k situácií, resp. druh vašej reakcie. A často sa treba rozhodovať rýchlo. Niekedy je to takmer doslova "doprava alebo doľava" a trochu toho morálneho klišé v zmysle "potreby väčšiny prevažujú nad potrebami menšiny alebo jednotlivca"? Záleží na hráčovi. Vlastne, keď si to tak teraz uvedomujem, celý príbeh by sa dal zhrnúť do spomenutej frázy.

Postavy sú výborne napísané, veľmi dobre zahrané (dabované)...i keď, pri Marburgovi som čakal, kedy začne kričať "Go for the eyes, Boo, go for the eyes!" Áno, chápete presne, rovnaký herec. :) Nie je núdza o zaujímavé zvraty a prekvapenia ako sa príbeh blíži ku koncu. Jedno rozhodnutie vám otvára nové možnosti v ďalších misiách, prípadne vám ich úplne uzavrie.

Vypočul som si mnoho o problémoch, ktoré hra má - avšak vo verzii 1.1 som nenarazil na nič, čo by mi bránilo v plynulom a bezproblémovom hraní. Jeden, jediný raz sa mi postava zasekla do steny a bol potrebný "load", ale to bol skutočne jediný problém.

Alpha Protocol dokazuje jedno - v Obsidiane vedia napísať dobré až výborné postavy, dokážu vytvoriť parádne svety a vdýchnuť im život. Rovnako však potvrdzuje i to, čo vieme už z ich predošlých hier - tak trochu majú problém s technickou stránkou veci. :)

Pro: postavy, príbeh, atmosféra, vetvenie a vysoký stupeň znovuhrateľnosti, po dlhej dobe jedno výborne ne-fantasy RPG

Proti: nič čo by vyslovene bránilo v hraní, možno by neškodilo trochu spestriť náplň

+41 +45 −4
  • PC 90
Tohle je klasický…klasický RPG…klasický RPG od Obsidian.
Chudáci vývojáři se zas snažili zapůsobit i na lidi co nehrají RPG a zkusili to přes akční složku. RPG naroubovali na third person střílečku s cover systémem. Pěkně narazili. Nechtěli to udělat jako Bioware a nevzdali se vlivu statistik na schopnost ovládat zbraně. Dneska už nikdo nechápe, že když chce v RPG účinně používat nějakou vlastnost, musí do ní investovat bodíky. A tohle mě hrozně moc bavilo, po dlouhý době zas hrát hru, kde mám opravdu pocit, že se moje postava vyvíjí a zlepšuje. Šmejdit po levelu a hledat důležité informace, peníze a upgrady. To na čem hra opravdu pevně staví je perfektně propracovaný systém voleb, kdy vaše chování v misích a rozhovorech ovlivňuje hlavně vztahy s NPC. Je zábava zkoušet jak moje chování a poznámky opravdu ovlivní chování druhých ke mně. Hra odměňuje nejen za přátelské vztahy, ale i za ty kdy vás ostatní z duše nenávidí. V této souvislosti musím pochválit i relativně střídmou délku (asi 13 hodin), kdy pak není problém hru dohrát víckrát a vidět jak celý systém pěkně funguje.
Hra má sice trošku ostřejší hrany a někdo si možná zadře i třísku, ale na to se neumírá. Bavil jsem se perfektně. Jsem rád, že Obsidian nežije jen z dřívější slávy, ale dokáže pořád dodat zajímavou hru.

edit: Po třetím dohrání musím 85% změnit na 90%.
+35 +38 −3
  • PC 80
Tak a je vymaľované, už mi to nedalo a otestoval som niekoľko viacej hodín hrania tejto vskutku mimoriadne kontroverznej hry. Keďže z dostupných informácii nebolo možné utvoriť si reálny názor na hru - hodnotenia od 0% total shit hnus hate po 90-95% super perfekt old school RPG.... neostalo mi nič iné iba skúsiť naživo.

Očakávania neboli vôbec veľké, ba priam skeptické a podpriemerné. ALE, po prejdení úvodných častí a Taiwanu som sa ocitol na tej strane barikády ako čarodejná korytnačka s krásnym xichtom.

Popravde akosi nechápem tie hate-shit bláboly, ktoré sú tu pomerne rozšírené. Hra mi príde veľmi zábavná a to je najdôležitejšie. Proste ma to baví, nečakal som že to bude až tak dobré po tom čo som si tu všetko možné prečítal. Dokonca aj povestná hacking minihra, ktorá mi zo začiatku prišla ako totálna dementná blbosť-vopruzná sprostosť mi už teraz tak nepripadá. Chcelo to len pochopiť a nacvičiť. Nie že by som ju zbožňoval, ale dávam ju zatiaľ a je to celkom adrenalín.

To čo je na tejto hre najhoršie, je ten dementný-debilný-absolútne prij.....ný amatérsky camera-glitch sekanie bug. Toto akože nechápem ako mohli zanechať v oficiálnom release hry, to je úprimne úplne mimo moju schopnosť chápať. Naozaj totálne hlúpa chyba kvôli ktorej nekompromisne uberám 10% na hodnotení. Za toto si naozaj nič iné nezaslúžia, takúto demenciu ponechať v plnej hre, UFF.

Čo je výborné je funkčné RPG vylepšovanie skillov, ktoré je citeľné a viditeľné. Osobne som volil vždy konfigurovateľné voľby free-lancer a tú druhú voliteľnú (do prčic to je skleróza, hral som to pred pár hodinami a už si nepamätám názov). Preddefinované charaktery nikdy neboli mojim gustom a vždy uprednostňujem možnosť totálnej vlastnej voľby. Slúži ku cti hry že to hráčovi umožňuje a nenúti mu preddefinované charaktery-povolania.

Taktiež musím pochváliť, že hra nie je force-stealth, teda umožňuje hrať aj násilnou cestou bez nejakých obmedzení. Osobne stealth vôbec nemusím a vyslovene ma vopruzuje a nudí. Nemám rád stealth hry, nudia ma a neznášam ich. Alpha protocol umožňuje stealth hranie ale nenúti k nemu, ináč by som už dávno zahájil operáciu QUIT/DELETE/FORGET. Ako kombinujem chvíľkové stealthy s vraždením a kosením, to je v pohode... je to iba na hráčovi ako sa rozhodne hrať a hra do ničoho nenúti nasilu. Body k dobru.

Tiež sa mi páči ten systém konverzácie, je to aspoň niečo originálne a to treba oceniť. Nespomínam si na žiadnu hru, ktorá by bola takto urobená, že by sa nevolili presne napísané vety ale len akésy nálady odpovedí. Ťažko povedať či je to horšie alebo lepšie ako všadeprítomný štandard, ale osobne oceňujem ORIGINALITU, je to proste niečo inde nepoužité a pôsobí to dobre. Body k dobru za originalitu. Tak ako Company of heroes dokázalo priniesť originalitu do nekonečných kopírovaní Dune2-CandC RTS hier tak Aplpha protocol dokázal priniesť originálny nápad do všadeprítomného schématu rozhovorov.

No musím uviesť aj zistenie bugov, jedného fatálneho a jedného otravného. Otravný bug pri hackovaní, kedy som počas hackingu nechtiac stlačil klávesu na vyvolanie iného menu, toto sa mi zobrazilo nad hackovanie, dal som exit z neho a vrátilo ma to do hackingu, ALE napriek tomu že som úspešne vysvietil obidve heslá, čo sa mi potvrdilo aj zmodraním tých zámkov hore tak sa hacking neukončil a čas sa stále odpočítaval, takže to vyvolanie menu zabugovalo menu hackingu a nedalo sa to potom splniť.

Druhý bug bol už ale fatálny, konkrétne na Taiwane v sub-queste spacifikovať odpadlíkov od triády v slumoch. Hneď prvý "Boss" sa mi zabugoval. Vošiel som do tej prvej budovy a spustil poplach, to spôsobilo že ten boss z miestnosti hore vybehol von ale nezobrazil sa ten ukazateľ jeho zdravia s menom a ja som ho normálne dobil v melee-fighte pomedzi ostatných vojakov. Potom ale mi to stále ukazovalo na mape miesto, že tam mám zabiť toho Bossa. Lenže ten bol už omráčený a nedalo sa to splniť. musel som loadnúť a prejsť to ešte raz tak aby som ho normálne zabil a mohol som pokračovať ďalej. Body dole za tieto bugy. Hlavne za ten fatálny.

Alpha protocol je dosť zábavná hra s RPG prvkami a možnosťou stealthovania (čo je síce pre mňa bezcenné) s originálnym spracovaním dialógov, možnosti upgradovania výstroja a výzbroje sú ďalším plusom v hodnotení.

Takže celkovo za mňa ako skúseného old school gamera 80%, škoda nepochopiteľného kamera-glitch bugu, hlúpa chyba ktorá je tak otravná že jednoducho ju nemôžem ignorovať vo výslednom hodnotení.

Pro: Funkčný RPG vývoj skillov, Originálny prvok v koncepcii dialógov, Rozsiahle upgradovanie výstrroja a výzbroje

Proti: Totálne dementný-priblblý-idiotský-pri...ný kamera glitch bug, možnosť fatálne vytuhnúť na bugu,

+24 +28 −4
  • PC 80
Do teď se plácám do čela a nechápu ty chabý až extrémně nízký hodnocení. Pravda, vývoj hry jsem nesledoval, takže nevím, co všechno autoři naslibovali, ale po dohrání mám pocit, že tahle hra je a do budoucna ještě bude silně podhodnocená (podobně jako třeba VtMB: Bloodlines).

Hra se mi líbila de facto od začátku do konce, a to včetně mise v Saudské Arábii. Je to krásná kombinace her jako Splinter Cell, Metal Gear Solid, filmů o Bournovi, Bondovek, má to něco málo z již zmiňovaných VtMB a... no, tahat Deus Ex, s tím bych byl opatrnej. Jistě, jsou tam jistá konzolová zjednodušení, jak už dneska bývám bohužel zvykem, nicméně i tak jsou mechanismy hry propracované přesně do té míry, kdy je to zábavné, jednoduché na pochopení a přitom stále hlubší než většina dnešních casual her.

Co se týče stealth části hry, jsem, řekl bych, spokojen. Nemůžu říct vyloženě unesen, ale funguje to dobře. Hra se sice bez ublížení jedinému nepřiteli dohrát nedá, nicméně počet alarmů a přestřelek se dá minimalizovat na opravdu nízké číslo. Jasně, má to mouchy, například když se krčíte za stolem, před kterým stojí nepřítel a začnete před ním hackovat počítač, hra si myslí, že se pořád krčíte, takže nepřítel si ničeho nevšimne, na druhou stranu, jedná se spíše o ojedinělé případy a hratelnost to nijak nenarušuje.

Akční složka je vskutku stylová, přestřelky působí výborně, kusy omítek lítají, nábojnice padají, všude je peklo a střílet nepřátele je... no... uspokojující :). Problémem snad může být to, že většina soubojů ke konci už nepředstavuje moc výzvu (včetně soubojů s bossy) - třeba já jsem měl vylevelovaný Pistol Skill na maximum a používal jsem nejlepší pistoli, která byla k dostání, takže jsem neměl problém pomocí Quick Shotu v klidu zastřelit 6 nepřátel zaráz. Když pak namíříte všech 6 výstřelů na bosse, je většinou během pár vteřin po všem. Až na jednu výjimku (Konstantin Brayko) tedy akční část (přinejmenším na Normal obtížnost) nepředstavuje velkou výzvu.

Krom celkové akční části hry má hra v kapse triumf v podobě rozhovorů, popřípadě misí založených jenom na nich. Ty jsou skutečně výborné, až asi na dva nepovedené vtipy dobře napsané a především se díky ním může při každém hraní hra odvíjet úplně jinak. To tedy obrovsky zvyšuje replayabilitu celé hry, ostatně už teď mám nutkání střihnout si to znova a jinak.

Poslední složkou gameplaye samotného jsou minihry. Musím se přiznat, že než jsem si zvykl na hackovací minihru, dost jsem si zanadával, ale pak už to bylo v pohodě a všechno šlo hladce, hru to nijak nenarušuje a není to obtížnostně přehnané, takže já je hodnotím spíš kladně.

A teď k technické stránce. V prvé řadě musím vytknout AI, která je poměrně slabá, nicméně většinou dostačující a ke vzteku mě nepřiváděla, takže je to v pohodě. Animace hlídkující stráží ovšem taky nejsou zrovna top-notch, čímž se dostávám k vizuální stránce hry. Na dnešní poměry nic moc, ale... od kdy mě zajímá technická vyspělost herní grafiky, že? Důležité je zpracování - to mi krásně sedlo a hlavně jsem si hru víceméně bez trhání parádně užil, což se třeba o Crysis říct nedá. Co taky naštve, tak bugy. Občas se mi stalo, že mi v krytu přestala fungovat většina tlačítek, takže jsem musel pod palbou pobíhat okolo až se hra zase uráčila věnovat mi schopnost střílení. Co je ale bez chyby?

Alpha Protocol je zkrátka výborná hra, které se vůbec nedostalo docenění, jaké by si zasloužila. Škoda jen, že je tak (tedy aspoň na můj vkus, na dnešní poměry je to solidní flák zábavy) krátké...

Pro: veškerá akce, rozhovory, možnosti volby vývoje situace i postupu, optimalizace

Proti: na mě moc krátké, pár otravných bugů

+19 +20 −1