Diskuze

@Richmond (03.07.2020 12:50): jj, Operation Wolf beru jako stejný žánr.

Rail shooters mohou mít pohyb vyřešen buď jako "chůzi dopředu" (GI Joe, některé mise Operation Thunderbolt), "chůzi bokem" (Operation Wolf), předpočítané trajektorie s možností určitého omezeného rozhodování (House of the Dead), případně nějaká kombinace různých typů pohybu a statických obrazovek. Stěžejní podle mého je, že jde o žánr, ve kterém hráč nemá příliš vliv na pohyb postavy a účelem je v drtivé většině případů sestřelit maximum cílů (s výjimkou objektů typu rukojmí). Hry typu amigáckého Take 'Em Out za Rail shooter nepovažuji, protože se postava nepohybuje (veškerá akce se odehrává na po sobě jdoucích statických střelnicích).

@Richmond (03.07.2020 11:37): Rail shooters většinou trpí stran herních mechanismů. Pokud někdo nepřijde s něčím opravdu hodně sofistikovaným (proto se mi tak líbil Hardline), tak je komplikovanost interakce téměř na úrovni interaktivních filmů.

V devadesátkách se k hernám, používání specifických ovladačů ve tvaru střelných zbraní a možnosti hrát ve dvou (Operation Thunderbolt) přidalo to, že je to "jako film" (speciálně Mad Dog McCree) ... ale pořád jde o v zásadě o jeden z nejvíce plytkých herních žánrů (jinými slovy, problém není podle mého jen v Creature Shock).

@Richmond (03.07.2020 09:57): Já jsem si chtěl Creature Shock zahrát právě od recenze ve Score, podařilo se mi to po téměř dvaceti letech.

Řekl bych, že jde o typický příklad hry, která byla vysoce hodnocena na základě v ní obsažených technologií, nikoli na základě hratelnosti a herních mechanizmů.

Ne že bych byl nějaký velký znalec Rail shooters, ale nedám dopustit na Hardline. Velmi slušný byl také Assassin 2015 a z novějších věcí je stále ještě rozumně hratelná Blue Estate The Game. Dead Space: Extraction, která by měla být podle všeho také hodně dobrá, jsem nehrál.