Hardline

Detriod, 1998. Teroristická organizace The Sect, uctívající kybernetickou entitu The Deck, přebírá postupně kontrolu nad celou zemí. Hlavní hrdina, pilot vrtulníku Ted Irvin, letí zachránit přeživší posledního útoku sekty. Přistane u skladiště, kde se mají přeživší skrývat, a po pár přestřelkách se členy sekty je zničen jeho vrtulník a on sám se dostane do zajetí rebelů, kteří proti The Sect bojují.

Příběh je sice poměrně béčkový, ale na to o jaký typ hry se jedná udržel mou pozornost až do konce. Hra je také plná FMV sekvencí (i nepřátele představují živí herci), ovšem jedna z ohromných výhod proti konkurenci spočívá v tom, že každou takovou animaci je možné přeskočit, navíc dlouhé jsou pouze ty, které posunují příběh dál. Celá hra (jak je vidět z "Longplay" videa) trvá 2,5 hodiny herního času, čistého tedy násobně více, což také nebývá u tohoto žánru zvykem.

Hardline je rail shooter, pohybujete se tedy po předdefinovaných trajektoriích a střílíte po nepřátelích na statických či pohybujících se "střelnicích" (typicky za chůze ze schodů či obcházení okolo místnosti). Nepřáteli budou na počátku kultisté, jejich řady ovšem brzy rozšíří například různé typy robotů a dojde i na boje s několika bossy. Z nepřátel občas náhodně vypadne lékárnička, náboje do primárních zbraní či zbraně sekundární. Po vystřílení místnosti se rozhodujete, jakým východem se vydáte a tak není problém chodit tam a zpět po daném komplexu místností. Někdy je to navíc vyloženě potřeba, protože se nejprve probojujete k jednomu předmětu a následně jej použijete na jiném, již objeveném místě.

Další vlastností, kterou se Hardline liší od konkurence, je totiž inventář. V průběhu hry si můžete kdykoli vybrat, jakou primární a sekundární zbraň budete právě používat. Začínáte s pistolí ráže .45 s nekonečným množstvím munice. Postupem času se zbraňový arzenál rozroste o další pistoli, brokovnici, samopal, útočnou pušku, rotační kulomet a další zbraň, o které vzhledem k vývoji příběhu pomlčím. Sekundární zbraně jsou většinou různé typy granátů nebo raket. Jak už bylo řečeno, občas je navíc třeba sebrat a použít různé další předměty. Nejedná se o nic složitého ani světoborného, nicméně jde o příjemnou změnu tempa hry.

Další věcí, která u tohoto žánru nebývá zvykem téměř nikdy, je možnost uložení pozice. Pokud uložíte pozici v místnosti, ve které triggerově při vstupu začne přestřelka, tak se po loadu sice hra chová tak, jako byste do místnosti právě vešli, ale to lze ošetři tak, že uložíte pozici na počátku přestřelky v další místnosti a následně se také na počátku přestřelky v další místnosti objevíte. Hrdina se navíc v některých logických momentech vyléčí, což je opět v rámci žánru unikát (typicky spánkem, před boss fightem atd.).

Hardline je hra, která v podstatných vlastnostech překračuje mantinely běžně poměrně svázaného typu her a proto se dle mého názoru jedná o jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší počin v rámci daného žánru.